Aleš Michl, guvernér ČNB
(Colours of Ostrava 16. 7. 2026, Meltingpot)
Aleš Michl na Colours of Ostrava o tom, proč má ČNB vlastní AI servery, jak okamžité platby digitalizovaly korunu, kdy za vás zaplatí umělá inteligence, proč hotovost zůstane zálohou civilizace a že o sazbách vždy rozhodne člověk, ne stroj.
Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Dobrý den, pane guvernére.
Dobrý den.
Vy všichni víte, kdo tady před vámi sedí: je to guvernér České národní banky Aleš Michl. Přesto mi prosím dovolte krátké intro. Já si myslím, že pod pojmem guvernér a Česká národní banka si řada z nás představí toho, kdo nám zdražuje hypotéky. Nicméně to rozhodně není ta jediná úloha centrálního bankéře. Sedí tady v podstatě jedna z nejvlivnějších osob České republiky; když pomineme ústavní činitele, je to právě i guvernér České národní banky, kdo rozhoduje o tom, jak se nám tady v Česku bude žít. Dovolte mi prosím tedy následujícím vystoupením ukázat Aleše Michla taky jako vizionáře, který promluví o tom, jaká bude budoucnost placení, jak se bude vyvíjet umělá inteligence. Ukážu ho taky ve světle tak trochu konzervativního investora, minimálně tedy z pozice centrální banky. A ráda bych vám ho představila taky jako stratéga, který myslí na to, jaká bude Česká republika a jak ji do budoucna zajistit.
Budoucnost placení
Myslím si, že to klíčové téma – budoucnost placení – o kterém chceme mluvit teď na úvod, píše už festival sám, protože když jsem procházela areálem Colours of Ostrava, tak tady se platí zásadně bezhotovostně. Můžete platit pochopitelně kartou, lze to přímými platbami, je to zkrátka cashless. Jak se v tom cítí guvernér České národní banky?
Hezký den všem. Moc si vážím toho, že jste přišli. Díky za to. A díky i za celou Českou národní banku, že k nám máte důvěru. A odpověď na vaši otázku: pro mě peníze jsou důvěra. A placení je forma. Forma placení se mění, podstata zůstává. Za každou platbou musí být měna, které lidé věří. Pro mě důvěra v peníze je nízká inflace, devizové rezervy, kredibilita České národní banky. A to je moje práce – nízká inflace a důvěra v korunu. A pak je jedno, jaká ta forma placení je. Takže kdo chce, ať platí v hotovosti, kdo nechce, ať platí bezhotovostně. Je to čistě na vás.
Tady jsme u svobody, to je důležité slovo dneška. Ale jak to máte vy s penězi, s hotovostí, bezhotovostními platbami? Vy jako Aleš Michl.
Letos si nepamatuji, že bych platil v hotovosti. Ani teď u sebe nemám žádnou bankovku.
A dokázal byste si představit svět, kde už se zkrátka nebudou používat fyzické peníze?
Hotovost není minulost. V budoucnosti bude v dobrých časech 99 % plateb bez fyzických peněz. Ale v krizi se třeba hotovost bude hodit. Každý kritický systém potřebuje offline zálohu. A offline zálohou je pro nás hotovost. My o ni budeme pečovat. Budeme mít zásoby, pokud by se cokoliv v ekonomice dělo.
Jaké vnímáte v tomhle ohledu trendy ve veřejnosti? Hovoří o tom s vámi lidé, ptají se vás na to, zda přežijí fyzické peníze?
Ptají se. Dokonce pokud to srovnáme se Skandinávií, tak u nás je stále celkem velká obliba fyzických peněz. Ve Skandinávii probíhá přes bankovky a mince už jen minimum operací. Čili jsme trošku víc konzervativní. Ale ať si každý vybere, jak chce platit.
Když jsme se během přípravy dívali na statistiky, tak my jsme opravdu národ, který je asi už trošku předurčen k bezhotovostnímu fungování. Protože v České republice koluje, abych byla konkrétní, 18 milionů karet. Podotýkám, že jsme desetimilionový národ. Co tomu říkáte? Mně to přijde jako neuvěřitelné číslo.
Podle mě budou karty za pár let minulostí. Hotovost na rozdíl od karet není minulost. Karta je vynález z roku 1948. Tehdy to byla převratná revoluce – přitom je to plastová kartička. Budoucnost jsou okamžité platby z vašeho mobilu přes AI agenta – oboje na čipu vašeho mobilu. Přes čipy, přes data, čísla, se spojí dvě bankovní konta, proběhne biometrické ověření a detekce fraudu a proběhne platba. Čili budoucnost je v okamžitých platbách. Já nebojuji proti karetním společnostem, ale snažím se vytvořit další konkurenci okamžitými platbami.
Pojďme s dovolením ještě chvíli zůstat u té fyzické koruny. V jaké podobě tedy přežije? Budou to ty peníze, na které si dnes můžeme sáhnout? Protože pokud se nemýlím, i koruna už je trochu pod tlakem. Ostatně čísla tomu napovídají.
Ale bankovky jsou stále v oblibě. Pokud se podívám na procento z HDP, kolik drží lidé hotovosti, tak ten trend je zhruba stabilní. Hotovost je pro lidi, kteří mají rádi soukromí, pro lidi, kteří jsou na ni zvyklí a jako pojistka pro mimořádnou situaci, až vypadne proud a mobil se vypne. Vyspělá civilizace se pozná podle toho, že má plán i na krizi.
My jsme si slíbili, že na půdě Colours of Ostrava zůstaneme apolitičtí. Tohle tedy bude jediná otázka, která se trochu dotkne politiky. Ale to jenom z toho důvodu, že v aktuálním vládním prohlášení stojí věta o tom, že koruna a právo na hotovost by mělo být zakotveno v české ústavě. Podepsal byste to, pane guvernére?
Jestli má být v ústavě, jako forma placení, to je věc politiků. Já garantuji podstatu. Že bude podložená důvěrou, nízkou inflací. Důležitá je pevná koruna a že o ni budeme pečovat.
Pojďme tedy k digitalizaci, protože to je ten trend, o kterém tady máme dnes hovořit. Já začnu s dovolením u eura, protože euro se teď vydává, alespoň tedy podle Evropské centrální banky, na ještě progresivnější cestu. Evropská centrální banka odstartovala projekt digitálního eura. Bude ho testovat v provozu od příštího roku, spolu se zhruba čtyřicítkou institucí. Co si pod tím máme představit, pane guvernére? Jak vás tahle zpráva zaujala?
Ve světě jsou různé koncepty. Ale to nejdůležitější podle mě je, abyste rychle a dobře zaplatili měnou, které věříte. Nejlepší platba je ta, které si ani nevšimnete. Prostě funguje. Jako minimalismus v designu. Aby to šlo rychle a hladce za předpokladu bezpečnosti.
My už podle mě máme digitální korunu, jen je potřeba ji posunout dál. Dostat okamžité platby přímo do čipu mobilu, respektive do Apple Pay nebo Google Wallet, aby se tam objevilo jakékoliv řešení, které bezpečně propojí dva účty, a vy bezpečně zaplatíte, komu chcete. Tím pádem už nebudou potřeba platební karty.
Pokud jsem to dobře pochopila, tak projekt digitálního eura bude vyžadovat další aplikace v mobilu, alespoň prozatím. Vy teď říkáte, že digitální korunu už vlastně máme. Pojďme možná vysvětlit méně zkušeným posluchačům, jak třeba ve svém mobilu už teď disponují digitální korunou.
Spíš jde o to, co si pod pojmem „digitální“ představujete. Pro mě je to jednoduchost placení. Aby z jednoho mobilu do druhého odešla koruna rychle, bez čekání. Jestli si pamatujete, tak dříve platby trvaly i dva dny. A v současnosti je to mžik. Takže to je pro mě digitálnost: jednoduchost. Neviděl bych v tom pro centrální banku větší roli, než že vytvoříme systém a umožníme konkurenci platebním kartám přes okamžité platby z účtu na účet. A je to pak na vás, jakou formu placení si vyberete, po čem sáhnete, co pro vás bude nejlepší.
Okamžité platby
Dnes je provádíme formou třeba QR kódů, to už tady padlo. Je to klasická platba z banky do banky. Vy sám už jste nastínil, že to trvalo delší dobu. Co se muselo stát, aby se ten proces tak zrychlil?
Začali jsme se v bance ptát, proč má pohyb peněz trvat déle než pohyb e-mailu. Nemá. Fyzika tomu nebrání, bránily tomu jen staré procesy. Tak tým v ČNB ten systém skvěle postavil. Spustili jsme systém okamžitých plateb ve formě 24/7. Rychle, levně, jako další výsledek práce České národní banky.
Tím iniciátorem jste tedy byl vy a česká centrální banka. Mohu s trochou nadsázky říct, že jste byl ten Steve Jobs, který trochu šťouchal prstem do těch okolních bank a podněcoval je k rychlosti a k inovacím?
Nejsem Jobs. Jsem Michl, malý Michl z Česka. Ale to důležité pro mě je, aby banka v měnové politice byla konzervativní. To znamená: žádné nulové sazby, jako to bylo dřív. Žádné devalvace, oslabování koruny, jako to bylo dřív. Ale přísnost, protiinflační politika. A naopak aby v provozu a v procesech posouvala naši zemi dál. A myslela na budoucnost. A ten systém placení je jedna z možností, jak zemi zlepšit, abyste měli lepší možnosti podnikat.
Okamžitá platba má tedy postupně nahradit i platební karty, o kterých jsme tady hovořili. Bude jich tedy podstatně míň, ale zmiňovala jsem číslo 18 milionů. Tak kdy se to stane?
Technologie je připravena. Potřebujeme, aby banky okamžité platby více propagovaly. Banky mají ale velké příjmy z karet a jejich motivace není velká. My se ale budeme snažit to co nejvíce podnítit. Máme nově pod sebou pravidla pro okamžité platby, pravidelně se budeme se zástupci bank setkávat. Chceme, aby se vytvořila konkurence k platebním kartám. I to je digitálnost české měny.
Já jsem tady mezi účastníky viděla i pár tváří z českých bank. Ten dialog nechám na vás, protože to asi nebude úplně jednoduchá diskuse. Protože jak jste sám řekl: karty jsou příjmy. Očekáváte, že vám bankovní instituce budou v tomhle třeba házet trochu klacky pod nohy?
Bude to pomalejší, než kdyby příjmy z karet neměly. Nokia ale také věřila na tlačítkové mobily. Byla největší na světě a najednou přišel Apple. Nebyl nejdříve nejprodávanější, tím byla dlouho Nokia, ale bral nejvyšší marži. Nokii neporazil kvůli krabičce, ale kvůli službám a jednoduchosti. My se nyní snažíme s ostatními guvernéry diskutovat a udělat to, co Musk věděl s PayPalem před pětadvaceti lety – že platba má být rychlá, jednoduchá, levná a okamžitá i v jiných měnách, kdekoliv na světě.
Mě ještě zajímá, když už tady mluvíme s vaší institucí jako s inovátorem: vy jste schopni sami ten systém z IT pohledu posunout, vyvinout, opravdu nějakým způsobem vyprodukovat?
Ano. Systém je hotový a nyní se bude pracovat na ještě lepším zabezpečení. Ale musí přijít firma nebo banky, které vyvíjí appky, a okamžité platby ještě více rozvinout. V budoucnosti každý bude mít svého AI agenta. Dříve či později za vás bude i platit, po nějakém biometrickém ověření. A my už dnes na to stavíme infrastrukturu, aby vyhovovala budoucnosti.
AI
Řada lidí se tady usmívá, ale já vlastně věřím, že si to řada z vás dokáže už teď představit. Jak daleko jsme, pane guvernére, od téhle reality?
Pro mě je umělá inteligence něco jako elektřina a oheň. Je to obrovský přínos pro zlepšení kvality života, pokud budeme schopni ji řídit a udržet pod kontrolou. Oheň se také může rozšířit. Elektřina může zabít člověka. AI má rizika jako jaderné technologie. Měla by být dána pravidla, bezpečnost. Umělá inteligence by měla být hlavně fantastický prostředek ke zlepšení práce a života. A je i na centrální bance, aby byla hlavním inovátorem a průkopníkem ve využívání AI ve veřejném sektoru.
S vědomím všech těch rizik, v čele obrovské instituce s obrovskými rezervami, zodpovědností za peníze, za chod české ekonomiky: bojíte se umělé inteligence?
Pokud nebudou pravidla, tak je to riziko. Protože to může dopadnout jako Skynet nebo jako Big Brother. Jako v Terminátorovi nebo 1984. Pokud se svět domluví na nějakých pravidlech a my umělou inteligenci budeme schopni řídit, pak to bude obrovská příležitost a obrovský pohon pro každodenní práci buď firmy, nebo lidí.
Třeba investor a podnikatel Tomáš Čupr říkal, a vy jste to tady vlastně nastínil, že je potřeba si ji opravdu precizně vytrénovat. Souhlasíte s tím?
Podobně jako s tím ohněm a s elektřinou. Každý si to musí nejdřív osahat. Než jsme jako lidstvo začali dobře využívat oheň a elektřinu, taky to trvalo. Musíme si umělou inteligenci osahat, vůbec ji poznat, co je zač. Každému bych to doporučoval, aby dbal na to, aby se děti začaly v tomto oboru hodně vzdělávat. Protože řada profesí prostě může zaniknout. My jsme na to teď publikovali studii, máme na webu, že zhruba čtvrtina profesí bude ohrožena umělou inteligencí. Neznamená to, že čtvrtina lidí přijde hned o práci, ale že zhruba v té první vlně se to čtvrtiny týká. Lidé ale budou stále potřeba na řízení, na úsudek a na nastavení řízení umělé inteligence.
Mimochodem, zdá se mi, že jako Česko jsme z pohledu uživatelů docela daleko. Umíme využívat různé inovace. Jak jsme na tom z pohledu těch creators – těch, co to vyrábějí, co ty věci produkují? Jak jste to nastínil, že největší česká automobilka je skvělá ve výrobě aut, ale když se podíváme na displeje, jsme pozadu.
Ano. Škoda Auto má fantastickou techniku. Ale softwarově je zatím pozadu proti Tesle a proti Číně. V současnosti ta největší marže se generuje nikoliv z exportu zboží ale z exportu služeb, softwaru. A tam je Čína a Amerika lepší. Vidíte to v současnosti třeba na spadlých akciích Volkswagenu. V dějinách se Číně stalo, že vynalezla papír, tisk, střelný prach, kompas – a stejně se uzavřela, protože vynálezy nepustila do ekonomiky, nechala je zamčené v byrokracii. A začala to dohánět na konci 70. let a dál, kdy k ní zase přišli první investoři. A teď je Čína zase na vyšším levelu. A teď se to samé může stát Evropě – že vynalézavost bude nahrazena byrokracií.
AI v ČNB
Pojďme zpět k vám jako k uživateli umělé inteligence. Budeme se bavit i o tom, jak bude Česká národní banka využívat umělou inteligenci. Jak to máte vy, používáte AI?
Rád čtu z papíru. Ale byl jsem první, kdo dostal od našeho IT oddělení v bance výzvu, že jsem spotřeboval všechny tokeny na nejnovější model umělé inteligence a že bych měl omezit své dotazy. Takže já každý den umělou inteligenci používám minimálně hodinu.
Na co tedy budete používat, nebo používáte v České národní bance AI?
Uklidit barák. Uklidit procesy v instituci.
Co si pod tím představit?
My už jsme 5 % lidí propustili, ale ne proto, že by byli špatní. Já si jich moc vážím. My jsme je propustili, protože jde dělat naši práci produktivněji. Zároveň jsme ale dali neomezený budget na kyberbezpečnost a technologie, do kterých teď masivně investujeme. Zaměstnanci tak dostanou tu nejmodernější techniku a musí pilně pracovat, abychom doručili vám, veřejnosti, nízkou inflaci a postavili banku na AI.
Vím, že jste zavřeli například pobočku v severních Čechách, ale zároveň se netajíte tím, že nabíráte zase lidi do IT. Tudíž to je asi to vysvětlení.
Ano. Když jsem se stal guvernérem, snížili jsme počet lidí o 5 % a už nechci zvýšit počet zaměstnanců. K tomu jsme teď navíc zrušili kamenné pobočky, které jsme už nepotřebovali. Zrušili jsme Ústí, Plzeň a Budějovice. Vznikla další uspořená pracovní místa, ale tyhle už plně nahrazujeme tím, že nabíráme ajťáky na kyberbezpečnost a AI, protože to bude potřeba.
AI a personalistika
Je to složité najít v Česku takové odborníky?
Určitě je. Jsem s našimi ajťáky docela často a jsem úplně nadšen. A ti lidé... jasně, že jdou za penězi. Platíme nejlíp ve veřejné správě. Ale jdou i za příběhem, který se nám jako bankovní radě podařil. Máme nový gym – posilovnu. Můžete se zasmát, ale kafe zadarmo a posilovna, to je dobrý benefit, aby se člověk cítil dobře a aby pak třeba dokázal řídit umělou inteligenci a kyberbezpečnost. Protože pokud budeme mít skvělé IT, v budoucnosti nám to pomůže přes nové modely zabezpečit to, aby se tady neopakovalo období, kdy jsme měli obrovskou inflaci.
A vstupní pohovor nedělá ChatGPT? To je na odlehčenou, pochopitelně.
Nedělá. Ale AI bude hodně pomáhat i v personalistice. Nejen. Některé profese zaniknou. Třeba můj poradce bude brzy nahrazen chatbotem. Už jsem mu to řekl. Pokud dám agentovi do jeho projektu všechna data a texty, která můj poradce doteď vytvořil, tak ten agent už bude podobně uvažující.
Já o vás vím, a teď jste to myslím potvrdil, že se v téhle oblasti hodně vzděláváte, jezdíte po světě, vystudoval jste ještě další vysokou školu. Čekáte, že se v tomhle ohledu změní i role centrálního bankéře? Že budete prostě expert na AI, který bude hlídat ta rizika a bude rozumět tomu novému světu?
Na konci zůstane člověk. To budeme garantovat. Ale umělá inteligence nám velmi pomůže v práci. Přes nové modely nám pomůže pochopit ekonomiku v reálném čase, přes násobně víc čísel, než co náš mozek dokáže vůbec zpracovat. Kdo má zájem o více informací, tak na webu jsme publikovali nový výzkum na modelování inflace a HDP přes umělou inteligenci. Dokázali jsme zlepšit úspěšnost prognóz zhruba o dvě třetiny. Díky tomu budeme mít lepší podklady k rozhodování.
Využití AI
Když se tím dostanu třeba i ke klientským bankám, které pochopitelně poskytují servis lidem, tak jsem na tohle konto teď četla rozhovor s šéfem Bank of America, jedné z nejstarších bank, v časopisu Time, a ten říkal, že nikdy nepustí AI k tomu, aby rozhodla, zda dají člověku půjčku nebo hypotéku. To pochopitelně není vaše role, ale dostane se podle vás AI i do tohoto prostředí, nebo bude pouze zjednodušovat ten proces?
Dostane, ale na konci bude podpis člověka. Určitě ji banky budou brzy využívat, protože jim nabídne násobně lepší výsledky k řízení úvěrového rizika, komu poskytnou hypotéku, komu ne, a podobně.
Když se blížila ekonomická krize, tak jsme všichni sledovali ty divoké křivky, mimo jiné Bloombergu, agentur a indexů, které předvídaly vývoj na trzích. Nahradí tohle všechno umělá inteligence, bude schopna dohlédnout blížící se krizi?
Černou labuť – málo vyskytující se tvor – tak tu neumí předpovědět nikdo. Kdyby šla předpovědět krize, přijala by se opatření a ona by se nestala. I příštích sto let tady budou pády a růsty, ale řešení problémů můžou být s umělou inteligencí násobně rychlejší. Ale zároveň i ta rizika můžou být násobně větší a rychleji přicházející. Všechny systémy můžou být zranitelnější. A bezpečnostní problémy budou taky násobně větší.
Vy jste říkal, že pomocí AI dokážete předvídat inflaci. Mimochodem, nedávno jste relativně překvapivě zvedli úrokovou sazbu na 3,75 %. I toho byla AI součástí?
Ano. Máme nové podklady díky umělé inteligenci. Postupně zapracováváme umělou inteligenci do podkladů pro schůzky ohledně úrokových sazeb.
Úrokové sazby
Teď přichází, s dovolením, ta část i pro majitele hypoték i pro novináře, protože já jsem tady zmiňovala, že sazby jsou jednou z vašich rolí. Jak to vidíte teď v krátké budoucnosti s dalšími sazbami?
Majitelé hypoték mě nemusí mít rádi. Na druhou stranu, ten, kdo spoří, a těch lidí je víc, by mě mohl mít zase radši. Nebo nás jako bankovní radu. Máme jinou logiku měnové politiky. Dřív se nízkými sazbami podporovali dlužníci, ale skončilo to velkou inflací. Největší jádrovou inflací v Evropě. Dřív jsme dělali něco špatně. A proto je teď na místě přísnost. Čili majitelé termínovaných účtů by mě mohli mít radši – motivujeme ke spoření. A ta budoucnost: sazby jsme zvýšili v červnu – ještě více jsme tak zpřísnili naši protiinflační měnovou politiku. Momentum jádrové inflace mírně kleslo. Teď je pro mě základním scénářem období vyhodnocování nových dat, výhledu, vývoje inflačních rizik a působení restrikce měnové politiky. V tomto scénáři necháme naši restriktivní politiku působit, budeme sledovat data a nové prognózy.
Ještě krátce k umělé inteligenci. Co AI nikdy v bance dělat podle vás nebude? Kde ještě zůstane lidský faktor?
Nerozhodne o úrokových sazbách, o kurzu české koruny. To jsou ty podstatné věci, které garantujeme. Může ovlivňovat formu placení, jednou vám může přes AI agenta zjednodušovat placení. Ale podstatu měny nebude ovlivňovat. Podstata měny je centrální banka, která nízkou inflací ručí za to, že vy jí věříte.
Krypto
Půjdeme zase v trendech dál. Už jsem několikrát zmiňovala, že Česká národní banka je průkopník a inovátor. Myslím, že jste to potvrdili i v loňském roce, když jste se rozhodli nakoupit první bitcoiny. Mimochodem, ne úplně dlouho po bitcoinové kauze české vlády. Jak to přijímala veřejnost? A proč jste se tak rozhodli?
Protože chceme být konzervativní v měnové politice a inovativní v procesech. Chtěl bych tvořit budoucnost a ne jí přihlížet. A samozřejmě je to riziko, a vy jste to i zmínila, že to může někoho pohoršit. Ale je potřeba to oddělit. Chtěl bych oddělit konzervativní měnovou politiku a náš test. Ten test je příprava na budoucnost. Potřebuju řešit i budoucnost našich dětí.
Nicméně když budu hovořit řečí čísel, tak je to test v hodnotě tuším jednoho milionu dolarů. Jak velká je to částka pro Českou národní banku?
Vyčlenili jsme jeden milion dolarů. Řekli jsme, že za to uděláme testovací portfolio digitálních měn. Vytvoříme ČNB Lab, laboratoř inovací. Dáme pod to okamžité platby, dáme pod to umělou inteligenci. Milion dolarů je zhruba 0,0006 % našich aktiv. Je to test. Pro nás smrtelníky je to test s velkým množstvím peněz, ale pro centrální banku s malým množstvím peněz.
Když tady bude sedět někdo, kdo nezná detaily bitcoinu, ani já je neznám, vzpomeneme si přesně na kauzu loňského roku s bitcoinovým darem, o kterém nikdy nevíme, zda ještě vlastně stát uvidí ve formě peněz. Ještě se vrátím k té otázce. Jak obhájíte tohle rozhodnutí? Jak velké riziko to je, nebo spíš jak moc ho musí Česká národní banka vyhodnocovat?
Pochybné obchody se dělají s eurem, dolarem i bitcoinem. A budou se dít dál – to je věc policie a soudů. Nemohu přehlížet, co se děje ve světě digitálních měn. Potřebujeme se na to připravit. A i můj soukromý názor na bitcoin je: může nabýt v budoucnu jenom dvě hodnoty. Buď extrémně velkou, anebo nula. My si potřebujeme vyzkoušet technologii, protože na blockchainu, respektive na nějaké formě DLT mohou být založeny i další instrumenty včetně dluhopisů. Všechny operace zaznamenáváme a zhruba do dvou let zveřejníme studii, kde za to testovací portfolio složíme účet. Neděláme to pro peníze, nechceme vydělat ani prodělat – chceme se naučit tvořit budoucnost.
Vy jste sám říkal, že to nejsou jenom bitcoiny. Jsou to taky stablecoiny i tokenizovaná aktiva. Až tenhle test vyhodnotíte, předpokládáte, že tedy budete pokračovat v investicích tímhle směrem?
To přesně bude součástí toho vyhodnocení.
Zlato vs. krypto
Otočím list. Jsou tady kryptoinvestice, ale taky masivní investice do zlata. Dává to smysl, pane guvernére?
Když jsem se stal guvernérem, byla centrální banka ve ztrátě 487 miliard korun. To byla největší ztráta v historii centrální banky. Je potřeba s ní něco dělat. Začali jsme jinak řídit rozvahu. Snížili jsme náklady na pasiva, a to tím, že jsme zvýšili povinné minimální rezervy pro banky a přestali je úročit. Dále jsme snížili růst provozních nákladů proti roku, ve kterém jsme vedení banky přebírali. Stranu aktiv v rozvaze jsme také předělali – v rámci devizových rezerv jsme nakoupili víc akcií a víc zlata. Přes zlato a akcie diverzifikujeme aktiva a navyšujeme očekávaný výnos. Proto jsme to udělali, abychom našim dětem odkázali větší očekávaný výnos aktiv, ziskovou centrální banku v budoucnosti. Ne každý rok bude zisk, ale dlouhodobě ano.
Dámy a pánové, je to přesně 100 tun zlata. To jenom pro upřesnění. Ale pane guvernére, já jsem se vlastně zarazila i nad tím objemem. Proč ne 90, proč ne 150? Taková laická otázka: kde je máte? Samozřejmě neprozradíte konkrétní místo, ale v Praze asi nebudou, že?
Většinu zlata máme v Londýně, menší část v Praze. Teď uvažujeme i o dalších trezorech ve světě, kvůli diverzifikaci. V Londýně je zlato hlavně proto, že se tam s ním velmi dobře obchoduje. Dokonce na něm i trochu vyděláváme. Operacemi s ostatními centrálními bankami se dají pokrýt i náklady na úschovu zlata. Nakupovali jsme ho pravidelně od té doby, co jsem se stal guvernérem. Takže postupně, pravidelně, měsíčně kupujeme zlato. Nečasujeme trh. Nejsme schopní odhadnout, jestli zlato příští měsíc bude levnější nebo dražší. A tou pravidelností jsme vydělali kupu peněz naší zemi.
Dokážete nám ještě trošku poodhalit to portfolio, respektive porovnat krypto versus zlato? Jak se budou ty objemy vyvíjet? Jaká je vaše strategie?
Tak třeba ve zlatě máme šest procent devizových rezerv. Testovací portfolio je těch 0,0006 %. V současnosti máme 82,4 tuny zlata. Takže k té stovce už zbývá málo. A díky fakt výbornému týmu v České národní bance, který bych chtěl pochválit, zlato dokoupíme na 100 tun a obnovíme zlatý poklad. Budeme mít nejvíc zlata v historii České republiky.
ČNB, budoucnost instituce
Máte za sebou čtyři roky mandátu, další dva vám zbývají. Co chcete, aby po vás v ČNB zůstalo?
Nízká inflace.
Já vím, že to není ta jediná odpověď, protože vy budujete něco, co nás má zabezpečit na budoucnost.
Všechno ostatní jsou vedlejší cíle, je to nástavba. Ty další projekty, jako třeba okamžité platby, jsou pro budoucnost, aby se tady lépe podnikalo, abyste mohli realizovat své nápady. A pak je spousta dalších projektů – třeba má vize budoucího rezervního fondu pro naše děti, který bychom mohli vytvořit, kdyby byla centrální banka zisková. Ale všechno začíná a končí nízkou inflací.
A ten fond pro budoucnost, to je něco, co už má konkrétní parametry, obrysy, nebo je to opravdu vaše vize, s níž byste třeba rád případně ten úřad jednou opouštěl? Nebo v něm pokračoval? I to je varianta.
Mně se to asi nepodaří, protože já jsem zdědil centrální banku s největší ztrátou v historii. Ale tím, že lépe řídíme rozvahu, zvýšili jsme očekávaný výnos aktiv, tak postupně pro další bankovní radu vytváříme podmínky, aby banka byla zisková.
Dovolte mi jednu, pravděpodobně už poslední otázku: kam směřují vaše další kroky? Jestli máte v hlavě nějaký plán?
Pan velvyslanec Japonska mi říkal, že je tady nějaká japonská kapela, která je úplně nejvíc... A pak pojedu domů se vyspat. Ale to jste asi nechtěla slyšet, že? Co budu dělat dál? Vím, že nevím.
Já se připojím k tomu koncertu. Každopádně se sluší poděkovat za rozhovor. Děkuju, dámy a pánové, za vaši pozornost a přeji příjemnou zábavu.
Děkuji, že jste přišli.
Rozhovor byl redakčně upraven