Aleš Michl, guvernér ČNB (MIT Sloan Management Review Česko, léto 2026)
Navždy jestřábi proti inflaci. Ale bez strachu z AI, tokenizace, blockchainu, stablecoinů, bitcoinu a okamžitých plateb.
Mojí vizí je mít centrální banku totálně konzervativní v měnové politice. A zároveň totálně inovativní v AI a technologiích. Na jaře 2026 jsem takto argumentoval při přednášce na MIT v Bostonu (Michl, 2026a).
Totálně konzervativní v měnové politice znamená vyšší úrokové sazby než před covidem. Přísnost. Pevná koruna. Motivace ke spoření. Totálně konzervativní naopak neznamená nulové úrokové sazby po dlouhou dobu. Neznamená to dlouho držet úroky pod inflací a znehodnocovat úspory, jak tomu bylo po více než deset let před covidem. Neznamená to ani udržovat slabou měnu s cílem vyvolat inflaci, jako tomu bylo dříve.
Totálně inovativní v AI a technologiích znamená chtít být nejlepší veřejnou institucí v oblasti umělé inteligence. Znamená to rozumět digitálním aktivům, tokenizaci, blockchainu, stablecoinům i bitcoinu. Znamená to dál rozvíjet okamžité platby jako infrastrukturu digitální ekonomiky.
Jediná předurčená budoucnost společenských systémů neexistuje. Existuje prostor možných budoucností. Směr, kterým se vydáme, bude záviset na našich rozhodnutích.
V roce 1964 Arthur C. Clarke v rozhovoru pro BBC nastínil vizi, že jednou budeme schopni okamžitě komunikovat s přáteli, ať budou kdekoliv. Že vzdálenost přestane rozhodovat. Bylo to vidění jedné z možných budoucností.
Podobně Steve Jobs nechtěl udělat další běžný telefon. Představil jiný způsob, jak bude člověk ovládat digitální svět. Měl vizi, že se počítač přesune z pracovního stolu do kapsy a stane se přirozenou součástí každodenního života.
Elon Musk má v hlavě scénář člověka žijícího na Marsu. Nečeká, až budoucnost přijde sama. Staví rakety, infrastrukturu, firmy a technologie, které mají jednu z možných budoucností přiblížit.
Chci budoucnost tvořit, ne jí jen přihlížet. A zároveň chci, aby naše země měla nízkou inflaci. A aby se neopakovala inflace 17,5 %, se kterou jsem v polovině roku 2022 přebíral vedení České národní banky.
Přístup, který spojuje oba tyto cíle, nazývám konzervativní inovativností. Jednodušeji: konzervativní v boji proti inflaci, odvážní v tvorbě budoucnosti.
Tabulka – Konzervativní v boji proti inflaci, odvážní v tvorbě budoucnosti. Dříve to v ČNB bylo naopak.
| Co neopakovat | Konzervativní inovativnost aneb jak tvořit budoucnost |
|---|---|
|
Experimenty v měnové politice Úroky dlouho u nuly, motivace k zadlužování Vyvolávání inflace Umělé oslabování koruny |
Konzervativní v měnové politice Vyšší úrokové sazby než před covidem, motivace ke spoření Přísnost proti inflaci Pevná koruna |
|
Strnulost v provozu Žádná AI Růst počtu zaměstnanců Minimum digitalizace, plevel v procesech instituce |
Inovativní v provozu a technologiích Nejlepší v AI ve veřejné sféře -5 % zaměstnanců proti 2022 ČNB Lab: AI, digitální aktiva, tokenizace, blockchain, stablecoiny, bitcoin, okamžité platby |
|
Pasivní správa rezerv Výprodej zlata Málo akcií v rezervách = nízký očekávaný výnos, neřešená ztráta banky |
Rezervy pro budoucnost Obnova zlatého pokladu Více akcií v rezervách = vyšší očekávaný výnos, možnost ziskové centrální banky |
Zde jsou naše rozhodnutí, která mají Česko navést k té lepší z možných budoucností:
(1) Navždy jestřábi proti inflaci. Konzervativně, přísně, bez experimentů.
Česká národní banka dříve v měnové politice experimentovala. V letech 2013–2017 oslabovala korunu. Po celou dekádu před covidem navíc držela sazby nižší než inflace. To znevýhodňovalo spoření, podporovalo zadlužování a přispívalo k prostředí, ve kterém se mohly později silněji rozhořet inflační tlaky. Na konci roku 2016 a začátkem roku 2017 chtěla ČNB dál držet korunu slabou, ale trh začal spekulovat na její posílení. Aby slabou korunu uměle udržela, centrální banka masivně nakupovala eura a prodávala koruny. Přebytečná likvidita v bankovním sektoru se během krátké doby zdvojnásobila: z 1,2 bilionu korun v září 2016 na 2,4 bilionu korun v dubnu 2017. V bankách tak přibylo zhruba 1,2 bilionu korun nové likvidity. Kombinace velmi nízkých sazeb, slabé měny a nadbytku likvidity vytvářela prostředí, ve kterém se pozdější inflace mohla rozhořet silněji.
Konec experimentům. Méně je více. Měnová politika není laboratoř. Přísná, konzervativní, jestřábí politika proti inflaci je na místě. Proto vyšší sazby než dříve a po delší dobu.
Mandátem České národní banky je nízká inflace a finanční stabilita. To je naše práce. Nízká a stabilní inflace není jen číslo. Je to jistota pro lidi. Umožňuje domácnostem plánovat budoucnost, spořit a rozhodovat se bez strachu, že jim ceny utečou před očima.
(2) ČNB Lab k tvorbě budoucnosti. Bez strachu z AI, tokenizace, blockchainu, stablecoinů, bitcoinu a okamžitých plateb.
Největší brzdou inovací v centrální bance je vlastní strach. Kdyby centrální banka postupovala moc rychle, jako to přirozeně dělají technologické firmy, riskovala by možné narušení důvěry, pokud inovace nevyjde. V ČNB jsme proto na podzim 2025 vytvořili ČNB Lab, který je oddělen od konzervativní měnové politiky. Jde o inovační centrum zaměřené na testování a zkoumání technologií, jež mohou do budoucna ovlivnit bankovnictví, finance, měnovou politiku a fungování finančního trhu.
ČNB Lab se dělí do tří hlavních modulů shrnutých v tabulce nazvané Struktura inovačního hubu. Mimo jiné jsme vytvořili testovací portfolio digitálních aktiv včetně bitcoinu, stablecoinu a tokenizovaných aktiv (Michl, 2025; Adam a Michl, 2025; Adam, Michl, Škoda, 2026). Smyslem ČNB Labu není propagace kryptoměn nebo spekulace na jejich cenu. Cílem je prakticky porozumět budoucnosti: technologiím a procesům, které mohou významně změnit vlastnictví, převody, vypořádání, likviditu, správu aktiv i ekonomiku jako celek. Navíc pokud mají centrální banky v budoucnu dohlížet na nové formy finanční infrastruktury, musí jim rozumět nejen teoreticky, ale i prakticky.
Tabulka – Struktura inovačního hubu ČNB Lab založeného v roce 2025
| ČNB Lab – Tři moduly pro budoucnost | ||
|---|---|---|
| AI & Datová věda | Testovací portfolio digitálních aktiv | Budoucnost placení |
|
Všichni v ČNB mají přístup k AI. Pro práci s citlivými daty provozuje ČNB vlastní AI server vybavený top grafickými kartami. Sdílená datová laboratoř pro Python, MATLAB, R a Julia + přístup k interním LLM a nástrojům pro strojové učení… |
Vzniklo v listopadu 2025. Není součástí devizových rezerv. Počáteční investice 1 milion USD není nijak aktivně navyšována. Zahrnuje bitcoiny, USD stablecoiny a tokenizovaná aktiva. Vyhodnocení testu očekáváme v horizontu 2 let… |
ČNB vybudovala, provozuje a rozvíjí mezibankovní platební systém. Od 2025 má přístup k okamžitým platbám každý, kdo chce. Ještě před pár lety převod peněz trval i 2 dny. Váš AI agent bude v budoucnu systém ČNB okamžitých plateb milovat… |
(3) AI na úklid procesů v instituci a snížení byrokracie vůči trhu. Aneb jak odstranit procesní plevel, který jsme si vytvořili sami.
Veřejné instituce si během let vytvořily samy v sobě značnou procesní složitost. A dále vytvořily i byrokracii vůči trhu. Proto je potřeba uklidit vlastní instituci. A zároveň snížit administrativní zátěž pro trh.
Co se týče úklidu vlastní instituce, pomáhá část dosavadní zátěže odstranit právě umělá inteligence. Smyslem jejího využití je eliminovat rutinní činnosti, zrychlit práci s daty a umožnit zaměstnancům soustředit se více na rozhodování. I proto ČNB vybudovala vlastní bezpečnou infrastrukturu pro využívání velkých AI jazykových modelů v analytice, prognózování i interních procesech. Její součástí je i server se čtyřmi vysoce výkonnými grafickými kartami. A to je jen začátek.
AI zároveň pomáhá při prognózování inflace – první poznatky ČNB z využívání AI shrnuje Adam, Michl a Švéda (2025). Rozvíjíme i modely založené na AI a přístupu, který se v angličtině označuje jako random forests, což by se dalo přeložit jako náhodné lesy. Tyto modely dokážou přesněji odhadovat ekonomický vývoj v prostředí rostoucí komplexity a nejistoty. Nový model jsem prezentoval na přednášce, kterou jsem měl v Bostonu na MIT v dubnu 2026 (Michl, 2026a). Popis modelu pak nabízejí Blaha, Botka, Michl, Švéda (2026). Modely nově umí ukázat, zda jsou do budoucna větší proinflační, nebo protiinflační rizika.
Co se týče snížení administrativní zátěže pro trh, vydali jsme vyhlášku, která ruší jiné vyhlášky. Konkrétně předpis, jenž ruší 36 nadbytečných pravidel a výkazů. A další desítky připravujeme k revizi.
Vedle toho jsme banku zeštíhlili i provozně. Počet zaměstnanců držíme 5 procent pod úrovní roku 2022, kdy končilo předchozí vedení. Počet manažerů B-1 jsme zredukovali ze 17 na 14.
Ve veřejné sféře často panuje přezaměstnanost a bují byrokracie. Při vystoupení na University of Chicago Booth School of Business jsem v únoru 2026 citoval tamního profesora Miltona Friedmana. Říkal, že když podnikový sektor selhává, pak bankrotuje. Ale když selhává státní úřad či instituce, bobtná. To je něco, co v ČNB nechci dopustit.
(4) Kyberbezpečnost a okamžité platby pro lidi 24/7. Rychle, levně, bezpečně.
Zavřeli jsme pobočky ČNB v Ústí, Plzni a Českých Budějovicích. Místo zrušených pracovních pozic nabíráme IT specialisty, posilujeme informační technologie a kyberbezpečnost. To je další téma budoucnosti pro celé bankovnictví. Méně starého provozu. Více ochrany proti novým hrozbám. K tomu tým ČNB zmodernizoval korunový platební systém tak, aby umožnil okamžité platby. Chci, aby placení bylo rychlé, jednoduché a bezpečné. Aby nikdo nemusel čekat na svoje peníze i několik dní, jako tomu bylo ještě docela nedávno, a mohl je rovnou nechat pracovat dál.
Proto ČNB postavila, zavedla a provozuje systém okamžitých plateb. A neustále ho dál rozvíjí (Trubelík, Karhánek, Malovaná, Michl, 2025). Peníze je díky němu možné dostat z účtu na účet hned. Kdykoli. Ve dne, v noci, v pracovní dny, o víkendech i svátcích.
Okamžité platby jsou dnes dostupné všem, kdo je chtějí. A nejsou jen rychlé. Jsou i levné. ČNB je schopna systém okamžitých plateb provozovat až s padesátkrát nižšími náklady, než jaké se pojí s karetními systémy.
Právě zkostnatělost a drahota některých platebních systémů, zejména u mezinárodních plateb, vytvořily prostor pro rozvoj stablecoinů. Lidé a firmy totiž neřeší ideologii. Chtějí, aby peníze obdrželi rychle, levně, bezpečně a kdykoli. Kdyby banky, platební systémy a centrální banky dřív uvažovaly tak inovativně jako Elon Musk při vzniku PayPal v roce 1998 — poslat peníze digitálně, rychle a bez zbytečných třecích ploch — žádné náhražky platebního styku jako digitální euro nebo USD stablecoin by nebyly potřeba. Měny včetně české koruny by byly již dávno tokenizované/digitalizované prostřednictvím okamžitých a levných mezinárodních plateb.
Poučení je jednoduché. Veřejná platební infrastruktura nesmí zkostnatět. Musí být tak dobrá, aby ji lidé a firmy nechtěli obcházet. Do budoucna mohou nad platební infrastrukturou ČNB vznikat nová soukromá řešení a aplikace. Mohou přinést více konkurence a dát lidem i firmám další alternativu k platebním kartám či hotovosti. Ať si pak každý klient vybere, co mu nejvíc vyhovuje.
(5) Rezervy pro budoucnost: obnova zlatého pokladu a větší podíl akcií, fond republiky.
Obnovili jsme zlatý poklad. Když jsem přišel do bankovní rady ČNB, měla banka v trezorech 8 tun zlata, nejméně v historii. V polovině roku 2026 už to bylo přes 80 tun. Cíl je 100 tun zlata do roku 2028.
Zlato není návrat do minulosti. Je to pojistka. Je to diverzifikace. Je to kotva v době, kdy se mění peníze, technologie, platební systémy i finanční trhy.
Ale zlato je jen začátek. Podstatná změna je v tom, jak o rezervách přemýšlíme. Devizové rezervy centrální banky nemají být pasivní sklad. Nemají jen ležet. Musí zůstat spravované nezávisle, v souladu s mandátem ČNB. Ale zároveň mají chránit zemi v krizi, rozkládat rizika a dlouhodobě vydělávat.
Když jsme v roce 2022 přebrali vedení banky, činila kumulovaná ztráta 487 miliard korun, nejvíce v historii. Problém byl v bilanci. Aktiva, hlavně devizové rezervy, měla nízký očekávaný výnos. Pasiva byla drahá. Jednoduše řečeno: majetek vydělával méně, než kolik stálo jeho financování.
To jsme začali měnit.
Navýšili jsme dlouhodobý očekávaný výnos aktiv. Máme více akcií a více zlata. Snížili jsme náklady na pasiva: zvýšili jsme povinné minimální rezervy bank a přestali je úročit. Začali jsme šetřit na provozu. Neřešili jsme jen následky. Začali jsme odstraňovat příčinu problému.
Výsledek je vidět. Za roky 2023 až 2025 dosáhla ČNB kumulovaného zisku 133 miliard korun. Samozřejmě přijdou i roky, kdy bude banka ve ztrátě. Tak fungují trhy. Podstatné však je, aby dlouhodobě měla ČNB silnou bilanci, vyšší očekávaný výnos aktiv než náklady na pasiva a přitom plnila svůj hlavní mandát: nízkou inflaci a finanční stabilitu.
To má i širší smysl. Mojí vizí je, aby Česká republika jednou měla fond republiky pro budoucí generace. Ne fond postavený na dluhu. Fond postavený na majetku. Ne nástroj pro běžné utrácení. Nástroj pro dlouhodobé budování bohatství země.
ČNB nemá nahrazovat stát. Nemá financovat politické sliby. Ale může mít silnou a ziskovou bilanci. Až bude vyrovnána kumulovaná ztráta a vytvořen rezervní fond ČNB, mohou budoucí bankovní rady v souladu se zákonem odvádět část zisku do státního rozpočtu. Stát se pak může rozhodnout, zda z těchto peněz začne budovat fond republiky.
To by nebyly peníze z dluhu.
Nebyly by to peníze z vyšších daní.
Byly by to peníze ze správy majetku.
To je pointa: ne ekonomika, která žije z dluhu, ale ekonomika, která vytváří majetek. Ne rezervy, které jen leží, ale rezervy, které chrání, diverzifikují a vydělávají. Pro naše děti.
Konzervativní v boji proti inflaci, odvážní v tvorbě budoucnosti – na první pohled to možná vypadá jako dvě různé strategie. Jedna konzervativní pro měnovou politiku. Druhá inovativní pro všechno ostatní. Ale není to dvojí strategie. Je to jedna strategie: konzervativní inovativnost. Bez nízké inflace nelze plánovat budoucnost. A bez inovací nelze budoucnost vytvářet. Centrální banka budoucnosti nemá být větší. Má být chytřejší.
Zdroje:
Adam, T. a Michl, A., První testovací portfolio digitálních aktiv v ČNB, čnBlog – oficiální blog České národní banky, 2025.
Adam, T., Michl, A. a Švéda, J., First use of AI in inflation forecasting at the CNB, čnBlog – oficiální blog České národní banky, 2025.
Adam, T., Michl, A. a Škoda, M., Balancing volatility and returns in the Czech National Bank’s foreign exchange portfolio, CNB, RPN No. 1/2023.
Adam, T., Michl, A. a Škoda, M., Balancing volatility and returns in the Czech National Bank’s foreign exchange portfolio: Update on Gold and Bitcoin, CNB, RPN No. 1/2026.
Adam, T., Michálek, O., Michl, A. a Slezáková, E., The Rushin Index: A Weekly Indicator of Czech Economic Activity, CNB Working Paper No. 4/2021.
Blaha, F., Botka, J., Michl, A. a Švéda, J., AI-Based Forecasting of Czech Inflation: Quantile Regression Forests with Dynamic Weights, CNB Working Paper No. 9/2026.
Trubelík, I., Karhánek, T., Malovaná, S. a Michl, A., Instant payments in Czechia: Adoption and future trends, CNB Working Paper No. 4/2025.
Michl, A. Reset ekonomiky. Euromedia, 2021.
Michl, A. Úvahy guvernéra nad bitcoinem – testovací portfolio v devizových rezervách ČNB. Česká národní banka, 2025.
Michl, A. (2026a) Hostující přednáška na MIT Sloan School of Management, Cambridge (MA), USA, 30. dubna 2026.
Michl, A. (2026b) Vystoupení guvernéra ČNB na konferenci Bitcoin 2026. Las Vegas, USA, 28. dubna 2026.
Michl, A. (2026c) Hostující přednáška na University of Chicago Booth School of Business, 10. února 2026.