Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Jakub Svoboda (Právo, novinky.cz 2. 12. 2025)
Inflace znovu zrychlila. V říjnu činil meziroční růst spotřebitelských cen 2,5 procenta, zatímco v září byl 2,3 procenta. Způsobilo to hlavně zdražování potravin. K tomu už delší dobu rostou ceny služeb. Budete kvůli tomu muset zvyšovat úrokové sazby?
Když jsme v polovině 2022 začínali svou práci, inflace byla 17,5 procenta, dnes je kolem dvou procent, u našeho cíle.
Rozumím, že zdražování potravin lidé cítí nejvíc. Inflace ale není o výkyvu v cenách potravin. Inflace je o růstu množství peněz v ekonomice přes zadlužování.
Jak se tedy bude vyvíjet inflace do budoucna? A bude potřeba posunout sazby? Ta základní, od které se odvíjejí ceny hypoték a půjček, teď činí 3,50 procenta.
Hlavní scénář předpokládá nízkou inflaci i nadále. Ale jsme připraveni i na rizikové scénáře. Jsme prostě pořád ve střehu, jako správní jestřábi.
Pět a více let před covidem byly sazby nižší než inflace, což byla chyba a vedlo to k zadlužování, utrácení a nakonec k velkému růstu cen. Změnili jsme filozofii měnové politiky tak, aby více podporovala spoření. Nyní jsou sazby vyšší než inflace, vyplatí se spořit. A máme výsledky. Dvacet dva měsíců v kuse jsme u inflačního cíle.
Chceme pevnou měnu. Založit ekonomiku na úsporách, kapitálu, investicích.
Na jaké úrovni by tedy měly sazby být? A jak rychle ceny porostou?
Platí, že chceme sazby relativně vyšší, než jsme byli zvyklí dříve, aby byla pravděpodobnost nízké inflace co nejvyšší. Cílem je, aby na konci příštího roku byla inflace stále nízká.
Základní sazbu jste snížili naposledy v květnu, a to o čtvrt procentního bodu. Poslední letošní měnové jednání bankovní rady máte týden před Vánocemi. Dojde k úpravě sazeb? Pro co budete hlasovat?
Nejpravděpodobnější je stabilita úrokových sazeb.
Jak se díváte na plány vznikající vlády z hlediska inflačních rizik? Na jednu stranu je zde patrná ambice stimulovat ekonomiku státními výdaji, na druhou převzetí plateb za obnovitelné zdroje státem zlevní firmám klíčovou elektřinu.
To je zatím předčasná otázka, počkejme na konkrétní kroky. Česku přeji, aby vláda vznikla co nejrychleji, mohla pracovat a dát do pořádku státní rozpočet.
Rozpočet na příští rok poslanci vrátili vládě Petra Fialy k přepracování. Vznikající koalice ANO, Motoristů a SPD ale už počítá s tím, že za pár týdnů bude sestavovat svůj vlastní, patrně s vyšším schodkem než původně navržených 286 miliard. Co na to říkáte?
Nic, nepřísluší mi to komentovat. Důležité jsou výsledky práce na konci volebního období.
Na co by se měl nový kabinet soustředit?
Jediné, do čeho bych si dovolil vládě mluvit, je, že bych přál zemi vyrovnané veřejné finance na konci vládnutí, protože to je cesta k dlouhodobě nízké inflaci. Svět se neustále mění, ale lidstvo opakuje stále stejné chyby. Příliš velké zadlužení a příliš mnoho levných peněz vede k vyšší inflaci.
Nikdy nedokážeme předpovědět, co konkrétně svět změní. Je ale zřejmé, že pokud si státy, domácnosti, podnikatelé a firmy v dobrých časech namísto hromadění dluhů vytvářejí úspory, bohatství a rezervy, dokážou v případě katastrofy lépe čelit krizím.
Nedávno jste přišel s tím, že ČNB by při ziskovém hospodaření mohla pomáhat státnímu rozpočtu. Za jakých podmínek?
Je-li země v normálním módu, nepanuje-li nějaký krizový stav, pak by měl být postup takový: ČNB smaže kumulativní ztrátu z minulých let v plném rozsahu, vytvoří rezervní fond a zbývající zisk odvede podle zákona do státního rozpočtu.
A kdy by k tomu mohlo dojít?
Vím, že nevím. Převzali jsme banku, která ke konci roku 2022 měla kumulovanou ztrátu ve výši 487 miliard korun, nejvíce v historii a s nejvyšší inflací od transformace. Ztráta může nastat, jenomže tato byla důsledkem chyby řízení aktiv a pasiv, kterou jsme se snažili napravit.
Aktiva, tedy devizové rezervy, měla nízký očekávaný výnos v porovnání s náklady na pasiva. To jsme podstatně změnili.
Jak?
Tím, že máme více akcií a zlata, jsme výrazně navýšili dlouhodobý očekávaný výnos aktiv, především devizových rezerv. Zároveň jsme snížili náklady na pasiva – zvýšili jsme míru povinných minimálních rezerv bank a přestali je úročit. Odstranili jsme chybu, příčinu problému.
Poslední dva roky byly ziskové. Přijdou ale období, kdy ČNB bude ve ztrátě. Může to být letos anebo prostě i jiný rok. Například když výrazněji klesne cena akcií nebo dluhopisů. Anebo když výrazně posílí kurz koruny proti euru a dolaru – protože máme aktiva v cizí měně, ale účetnictví v korunách.
Podstatné je, že aktiva již jsou sestavena tak, že mají dlouhodobě vyšší očekávaný výnos, než jsou předpokládané náklady na pasiva.
Taky jste nakoupili digitální aktiva založená na technologii blockchain za milion dolarů čili asi 21 milionů korun. Na testovacím portfoliu, jehož součástí je i bitcoin, chcete získat zkušenost s držením digitálních aktiv. Proč?
Chceme tvořit budoucnost, ne jen přihlížet.
Zatím ale kryptoměny nebudou součástí devizových rezerv ČNB. Počítáte s tím, že je do rezerv zařadíte?
Portfolio vyhodnotíme za dva až tři roky. Až pak se rozhodneme, co s aktivy založenými na technologii blockchain dělat dále.
Mimochodem, ty formy aktiv z testování bych úplně nespojoval do jedné skupiny kryptoměn.
Proč ne?
Každá má jiné riziko i potenciál. Kryptoměny čeká ještě hodně krachů jako v devadesátých letech investiční fondy. Bitcoin je také rizikový, ale více prověřený. Stablecoin je zase navázán na dolar. K tomu je tady tokenizace aktiv přes blockchain, přelomová technologie. (Jedná se v principu o převedení majetku do digitální podoby – pozn. red.)
Je reálné, že v budoucnu si bude možné za koruny snadno koupit tokenizovaný český dluhopis – a nejen to. Jedním kliknutím koupíte espresso, druhým zainvestujete například do akciového trhu nebo dluhopisu, který dosud býval spíše pro větší investory.
Tuto budoucnost teď zkoušíme a vlastně i tvoříme. Toto, umělá inteligence, robotika může jednou udělat Čechy bohatšími a přes pravidelné spoření i zajištěnými na stáří.
Chcete mít v rezervách i sto tun zlata. Kdy této mety dosáhnete?
Do roku 2028. Nakupujeme postupně, pravidelně, bez emocí. Již dnes je zlatý poklad obnoven. Držíme sedmdesát tun zlata, nejvíce v historii Česka. Když jsem nastupoval do ČNB, bylo v trezoru osm tun, nejméně v historii.
Zvyšujete i podíl akcií v rezervách. Jak se vám sázka na ně a zlato vyplácí?
Vše jsou to dlouhodobé investice, které ocení hlavně naše děti.
Proč je důležité mít v rezervě centrální banky tento typ aktiv?
Shakespeare má jeden dialog v Kupci benátském. Přátelé se baví o rozložení zboží na víc lodí a do různých míst, aby jediné neštěstí neznamenalo zkázu. V teorii portfolia se tomu říká diverzifikace.
Vše zmatematizoval před více než sedmdesáti lety americký ekonom Harry Markowitz, který se zabýval tím, jak rozdělit portfolio do různých aktiv, aby se dosáhlo dlouhodobě výnosu za přijatelného rizika. Akcie a zlato ve velkém portfoliu mají být. Promícháním s dluhopisy je pak rizikovost celého portfolia nižší než jednotlivého aktiva.
Jak postupujete ve slibované digitalizaci vašich služeb?
Především se povedlo vytvořit systém pro okamžité platby. Máme na to skvělý tým. Pamatujete si určitě, jak dříve platby z banky do banky trvaly i dva dny. Nyní všichni, kdo chtějí, mají přístup k okamžitým platbám.
Jednou z možných budoucností je platit jednoduše a levně mobilem přes okamžité platby, jako dnes s platební kartou. Ovšem s tím rozdílem, že by se platilo zcela bez ní, pouze skrze náš systém.
Tady je budoucnost. To je ta podstatná inovace – nahradit platební karty. Je ale otázka, zda to banky budou chtít, protože částečně žijí z poplatků za karty. My jsme schopni platební systém provozovat za padesátkrát nižší náklady, než co dnes lidi a podnikatele stojí karetní systémy.
Minulý měsíc se řešila vaše kauza s letenkou do USA, kam jste mířil částečně služebně. ČNB ji zaplatila v první třídě nejen pro vás, ale i vaši přítelkyni. To je docela v rozporu s ideály šetření podle Aloise Rašína, ke kterému rád nabádáte.
Podobně jako prezident, premiér nebo bývalí guvernéři ČNB, i já se v zahraničí účastním nejen ekonomických, ale i společenských akcí, na které bývá zván i doprovod. Každou pracovní cestu schvaluje bankovní rada, přičemž vždy předem uvádím, zda pojedu sám, nebo s doprovodem. Většinu cest absolvuji sám, na některé jsem jel s doprovodem.
Všechny tyto cesty byly řádně schválené bankovní radou. Náklady na doprovod hradí ČNB, pokud se nerozhodne jinak. Nemáme vládní letadla, cestujeme běžnými komerčními linkami – a v případech, kdy je doprovod schválen, hradí ČNB i cestovní náklady. To je standardní praxe.
Vy jste ale údajně letenku za přítelkyni doplatil ČNB až tehdy, co na to upozornil server Seznam Zprávy.
Vysvětluji, že jsem ve skutečnosti nic doplácet nemusel. Zveřejnili jsme i výsledek interního auditu, který potvrdil, že cesta s doprovodem byla realizována v souladu s pravidly ČNB i se zákoníkem práce.
Audit rovněž uvedl, že i v minulosti se uskutečnily zahraniční pracovní cesty guvernérů či členů bankovní rady s doprovodem a tyto náklady byly hrazeny z prostředků ČNB. Jde tedy o standardní postup.
Současně ale uznávám, že letenky byly velmi drahé, a jako člověk, který si váží rašínovské tradice střídmosti, jsem dospěl k závěru, že to nebylo vhodné. Proto jsem se rozhodl náklady na doprovod bance zpětně uhradit.
Do budoucna se budou pořizovat letenky nejvýše v byznys třídě – musíme držet náklady na uzdě a jít příkladem.
Médiím také neušlo, že na chystané bankovce ke stému výročí Národní banky československé má být vedle portrétu Tomáše Garrigua Masaryka ještě hologram i s vaším mikroportrétem. To byl váš nápad?
Ne, s tímto nápadem jsem nepřišel. Nechci, aby krásné české bankovky „zdobil“ můj obličej – byť jen v mikroskopickém hologramu. Takže tam rozhodně nebude.
Jak bude bankovka nakonec vypadat?
Vše se veřejnost dozví prostřednictvím tiskové zprávy.