Komentář ke statistice finančních účtů

za 3. čtvrtletí 2025

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice ve 3. čtvrtletí 2025 vzrostla o 2,0 %, což naznačuje mírné zrychlení tempa růstu. Přírůstek v meziročním vyjádření (7,1 %) prakticky odpovídal tempu růstu dosaženému v minulém čtvrtletí. Vývoj finančních aktiv pozitivně ovlivnily realizované transakce v celkovém objemu 842,1 mld. Kč. Vlivem přecenění vzrostla hodnota finančních aktiv o dalších 238,9 mld. Kč. Stejným směrem, ovšem v podstatně menším rozsahu, působily také ostatní změny (54,3 mld. Kč). Na růstu finančních aktiv se v různé míře podílely všechny ekonomické sektory mimo sektor nefinančních podniků. Objemově největší nárůst vykázal sektor finančních institucí. Následovaly sektory nerezidentů, domácností a s jistým odstupem sektor vládních institucí. Hodnota finančních aktiv sektoru nefinančních podniků se pohybovala na úrovni minulého čtvrtletí. Také na straně závazků dominoval sektor finančních institucí. Citelný mezičtvrtletní nárůst závazků vykázal sektor nerezidentů. S objemově nižším přírůstkem následovaly sektory nefinančních podniků a domácností. Hodnota závazků sektoru vládních institucí mezičtvrtletně poklesla.

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích oscilovaly kolem ± 0,2 p. b. Navýšení podílu bylo patrné u akcií a ostatních účastí, vkladů a akcií a podílových listů investičních fondů. Naopak se snížil podíl půjček a ostatních pohledávek/závazků. Z hlediska sektorové struktury byly změny na obou stranách finanční rozvahy mírně vyšší ve srovnání s minulým čtvrtletím. Na straně finančních aktiv vzrostl podíl finančních institucí na úkor nefinančních podniků. Na závazcích pokles podílu nefinančních podniků kompenzoval nárůst podílu nerezidentů a finančních institucí.

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Čistou věřitelskou pozici opět posílil sektor domácností. Ve srovnání s minulým čtvrtletím byla však míra navýšení čistých finančních aktiv podstatně nižší. Zlepšení čisté finanční pozice již třetí čtvrtletí v řadě vykázal sektor vládních institucí. Pokles záporných čistých finančních aktiv zaznamenal také sektor finančních institucí. Oproti tomu zhoršení čisté finanční pozice znovu vykázal sektor nefinančních podniků. Svoji čistou věřitelskou pozici aktuálně oslabil sektor nerezidentů.

Nefinanční podniky

Mírný růst hodnoty závazků (0,9 %) doprovázený stagnací hodnoty finančních aktiv vedl ke zhoršení čisté finanční pozice sektoru. Nárůst záporných čistých finančních aktiv (2,0 %) významně poznamenalo záporné saldo přecenění, v podstatně menším rozsahu také transakcí.

Stranu finančních aktiv pozitivně ovlivnil růst hodnoty nekotovaných akcií vlivem netransakčních změn v podobě přecenění a ostatních změn. Transakční nárůst hodnoty vykázaly ostatní pohledávky konkrétně položka obchodních úvěrů a záloh. Oproti tomu výrazný pokles hodnoty zaznamenaly vklady. Za poklesem převoditelných vkladů stála podstatná redukce vkladů vůči vládním institucím. Hodnotu ostatních vkladů ovlivnil pokles vkladů uložených u obchodních bank. Významné snížení mezipodnikových půjček vedlo k poklesu dlouhodobých půjček. Pohyby v hodnotách ostatních finančních instrumentů vykázaly řádově nižší hodnoty. Pro vývoj závazků byl klíčový nárůst hodnoty akcií a ostatních účastí způsobený tržním přeceněním resp. nárůstem vlastního jmění v účetní hodnotě. Růst závazků částečně korigoval pokles půjček tažený snížením půjček poskytnutých uvnitř sektoru.

Z hlediska struktury finanční rozvahy byl na straně finančních aktiv patrný pokles podílu vkladů a dlouhodobých půjček (-0,4 p. b., resp. -0,6 p. b.) ve prospěch akcií a ostatních účastí. Na závazcích pokles podílu půjček (-0,6 p. b.) vedl k navýšení akcií a ostatních účastí.

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Finanční instituce

Předstih tempa růstu finančních aktiv před závazky (3,0 %, resp. 2,5 %) vedl ke zlepšení čisté finanční pozice sektoru. Záporná čistá finanční aktiva poklesla o 4,7 % vlivem kladného salda finančních transakcí, které částečně korigovalo záporné saldo přecenění a ostatních změn.

Růst finančních aktiv byl ovlivněn zejména navýšením převoditelných a ostatních vkladů. Netransakční změny v podobě přecenění a ostatních změn stály za růstem nekotovaných akcií. Oproti tomu výrazný transakční nárůst zaznamenala položka akcií a podílových listů investičních fondů. Zpomalení tempa růst půjček odráželo především snížení dynamiky u krátkodobých půjček. Na straně závazků byl patrný nárůst ostatních vkladů a vlivem přecenění také nekotovaných akcií. Dále vzrostla hodnota akcií a podílových listů investičních fondů. Významný transakční nárůst hodnoty zaznamenaly dlouhodobé dluhové cenné papíry.

Z pohledu subsektorů čistou finanční pozici mezičtvrtletně zlepšil subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky vlivem předstihu tempa růstu finanční aktiv před závazky. Vývoj finančních aktiv poznamenal relativně významný transakční nárůst hodnoty vkladů. Mírné zlepšení finanční pozice vykázal také subsektor Centrální banka. I v tomto případě snížení záporných čistých finančních aktiv odráželo vyšší tempo růstu finančních aktiv než závazků. Oproti tomu vyšší navýšení strany závazků ve srovnání s finančními aktivy stálo za zhoršením čisté finanční pozice zbývajících subsektorů.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

 

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Vládní instituce

Mezičtvrtletní růst hodnoty finančních aktiv doprovázený mírným poklesem hodnoty závazků (2,0 %, resp. -0,4 %) vedl ke zlepšení čisté finanční pozice sektoru. Záporná čistá finanční aktiva poklesla o 7,2 % zejména díky kladnému saldu tržního přecenění v menší míře i transakcí. Aktuální vývoj finanční rozvahy sektoru pozitivně ovlivnil zejména subsektor Ústřední vládní instituce.

Stranu finančních aktiv ovlivnil růst vkladů tažený navýšením převoditelných vkladů alokovaných uvnitř sektoru. Celková hodnota vkladů uložených u obchodních bank se prakticky nezměnila. Kladné přecenění vedlo ke zvýšení hodnoty akcií a ostatních účastí. Příspěvek transakcí zůstává nadále marginální. Po výrazném nárůstu ostatních pohledávek zaznamenaném v minulém čtvrtletí se jejich hodnota aktuálně mírně snížila. Stranu závazků ovlivnil transakční pokles hodnoty ostatních závazků. Záporné přecenění stálo za poklesem hodnoty dluhových cenných papírů. Také objem transakcí se ve srovnání s minulým čtvrtletím výrazně snížil.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Domácnosti

Hodnota čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšila o 1,1 % při růstu jak finančních aktiv, tak závazků (1,3 %, resp. 2,2 %). Vývoj čistých finančních aktiv pozitivně ovlivnilo saldo finančních transakcí a přecenění v menší míře také kladné saldo ostatních změn. 

Na straně finančních aktiv bylo patrné zejména navýšení hodnoty akcií a ostatních účastí, za kterým stály netransakční změny v podobě přecenění a ostatních změn. Pokračoval transakční růst hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů. Ve srovnání s minulým čtvrtletím se však objem transakcí snížil takřka o polovinu. Výrazně poklesl objem transakcí investovaných do domácích fondů. Naopak na straně zahraničních fondů je patrný jejich mírný nárůst. Tempo růstu převoditelných vkladů se ve srovnání s 2. čtvrtletím snížilo. Hodnota ostatních vkladů prakticky stagnovala na úrovni minulého čtvrtletí. Stranu závazků ovlivnil růst půjček (2,4 %), které představují jejich rozhodující položku (93,3 %). Subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky je se svým podílem necelých 97 % dlouhodobě hlavním poskytovatelem půjček. Struktura půjček s klíčovým podílem dlouhodobých půjček zůstala beze změny.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Nerezidenti

Vyšší mezičtvrtletní růst závazků než finančních aktiv (4,0 %, resp. 2,7 %) vedl ke snížení hodnoty čistých finančních aktiv. Jejich mezičtvrtletní pokles o 15,3 % ovlivnilo vysoké záporné saldo finančních transakcí, které částečně redukovalo kladné saldo přecenění.

Stranu finančních aktiv ovlivnil zejména výrazný nárůst hodnoty ostatních vkladů, za kterým stálo navýšení úložek nerezidentů u obchodních bank i centrální banky. Výlučně vlivem přecenění vzrostla hodnota akcií a ostatních účastí. Podstatný transakční nárůst dlouhodobých dluhových cenných papírů odrážel navýšení především podnikových emisí, v menší míře také tuzemských bankovních dluhopisů v držbě nerezidentů. Růst finančních aktiv mírně korigoval pokles hodnoty převoditelných vkladů a ostatních pohledávek. Tempo růstu závazků bylo ve srovnání s minulým čtvrtletím podstatně vyšší. Vzrostla zejména hodnota převoditelných vkladů uložených v zahraničí obchodními bankami a centrální bankou. Vlivem ostatních změn se navýšila hodnota nekotovaných akcií. Výrazný transakční nárůst zaznamenala hodnota akcií a podílových listů investičních fondů. Dále vzrostla hodnota krátkodobých půjček a krátkodobých dluhových cenných papírů. 

Z hlediska struktury finanční rozvahy došlo na straně finančních aktiv zejména k navýšení podílu ostatních vkladů (1,1 p. b.) na úkor ostatních pohledávek a převoditelných vkladů. Na závazcích bylo navýšení podílu převoditelných vkladů (1,1 p. b.) doprovázené poklesem dlouhodobých dluhových cenných papírů.

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)