Komentář ke statistice finančních účtů

za 3. čtvrtletí 2020

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice vzrostla ve 3. čtvrtletí o 0,7 %, což odpovídá tempu růstu dosaženému v minulém čtvrtletí. Přírůstek v meziročním vyjádření (4,9 %) naznačuje mírné snížení tempa růstu. Vývoj finančních aktiv positivně ovlivnily jak netransakční změny v podobě přecenění a ostatních změn v objemu aktiv v hodnotě 150,8 mld. Kč, tak realizované transakce v celkovém objemu 115,5 mld. Kč. Na růstu finančních aktiv se podílel zejména sektor finančních institucí, kde dominovaly obchodní banky s polovičním podílem na celkovém přírůstku. V různé míře však došlo k navýšení finančních aktiv u všech subsektorů finančních institucí. Následoval sektor domácností a s jistým odstupem sektor nefinančních podniků. Naopak sektor vládních institucí zaznamenal výrazné snížení finančních aktiv, díky vývoji v subsektoru ústředních vládních institucí. Marginální pokles finančních aktiv vykázal sektor nerezidentů. Obdobně jako na aktivní straně finanční rozvahy také k růstu závazků nejvíce přispěl sektor finančních institucí s 46,5 % podílem obchodních bank. Druhý v pořadí, i když z hlediska objemu podstatě nižší přírůstek vykázal sektor nerezidentů. Přírůstek závazků sektoru domácností zůstává relativně nevýznamný. K poklesu závazků došlu u sektorů vládních institucí konkrétně subsektoru ústředních vládních institucí a nefinančních podniků.

Podíly dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích nezaznamenaly zásadní změny, mezičtvrtletní výkyvy se pohybovaly v řádu do ± 0,3 p. b. Jednalo se zejména o navýšení podílu vkladů, díky nárůstu jak převoditelných tak ostatních vkladů. Mírné mezičtvrtletní posílení svého podílu zaznamenaly také účasti. Naopak ke snížení podílu došlo u dluhových cenných papírů díky výraznému mezičtvrtletnímu snížení hodnoty krátkodobých dluhových cenných papírů (-15,0 %). Také z hlediska sektorové struktury zůstává finanční rozvaha prakticky stabilizovaná. Na obou jejích stranách se zvýšil podíl finančních institucí (o 0,4 p. b. resp. 0,3 p. b.) na úkor vládních institucí a v případě závazků také sektoru nefinančních podniků.

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice (v %)

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů (v mld. Kč)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru

Čistou věřitelskou pozici opět posílil sektor domácností, jehož přírůstek čistých finančních aktiv byl však méně než poloviční ve srovnání s minulým čtvrtletím. Podstatné zlepšení záporné čisté finanční pozice vykázaly sektory nefinančních podniků a finančních institucí. Výrazné navýšení záporných čistých finančních aktiv naopak vykázal sektor vládních institucí konkrétně subsektor ústředních vládních institucí. Také sektor nerezidentů zaznamenal podstatné zhoršení čisté finanční pozice.

Nefinanční podniky

Hodnota finančních aktiv mezičtvrtletně mírně vzrostla (0,8 %), objem transakcí přitom výrazně převýšil rozsah záporného přecenění. Vzrostla zejména hodnota vkladů  a ostatních pohledávek, v menší míře také ostatních účastí a krátkodobých půjček. Výraznější pokles naopak zaznamenaly poskytnuté dlouhodobé půjčky a držba nekotovaných akcií. Hodnota závazků slabě poklesla (-0,5 %) především vlivem transakcí, vliv přecenění byl zanedbatelný. Pokles je výsledkem snížení hodnoty všech významných položek závazků s výjimkou ostatních účastí, jejichž růst zabránil ještě hlubšímu poklesu závazků. Pokles postihl zejména akcie, ostatní závazky a finanční deriváty. Hodnota záporných čistých finančních aktiv se snížila v důsledku významného objemu čistých půjček, jen částečně korigovaného záporným vlivem přecenění.

Strukturální ukazatele finančních aktiv i závazků zůstávají střednědobě stabilní. Podíl krátkodobých dluhových závazků na dluhových závazcích se pohybuje kolem 30 %, podíl dluhových závazků na celkových závazcích osciluje kolem 26 %. Zůstává stabilní i podíl závazků z obchodního styku na závazcích (15 %). Podíl obchodních pohledávek
na finančních aktivech kolísá kolem 18 %.

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků (v mld. Kč)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků

Finanční instituce

Po poklesu v minulém čtvrtletí hodnota finančních aktiv aktuálně mezičtvrtletně vzrostla (1, 8 %) a to u všech finančních instrumentů s výjimkou krátkodobých dluhových cenných papírů. Rozhodující roli přitom sehrály vklady. Podobně vzrostly i závazky (1,4 %) při rozdílném vývoji dílčích finančních instrumentů. Výrazný nárůst vykázaly převoditelné vklady v menší míře také nekotované akcie a krátkodobé půjčky. Naopak slabší pokles hodnoty zaznamenaly kotované akcie, dlouhodobé dluhové cenné papíry a ostatní závazky. Rozdíl mezi nárůstem finančních aktiv a závazků vedl ke snížení záporných čistých finančních aktiv.  

Předstih růstu finančních aktiv před růstem závazků (zejména nárůst vkladů) vedl ke zlepšení čisté finanční pozice subsektoru Centrální banka. Obnovený růst finančních aktiv (vklady, v menší míře i půjčky) vedl k růstu čisté finanční pozice subsektoru Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Zlepšení finanční pozice vykázal rovněž subsektor Pojišťovací společnosti (nárůst finančních aktiv při poklesu závazků) a subsektor Penzijní fondy (předstih růstu finančních aktiv před růstem závazků). Mírné zlepšení čisté finanční pozice vykázal subsektor Ostatní finanční zprostředkovatelé při nevýrazném růstu finančních aktiv i závazků. Opačný vývoj zaznamenal subsektor Kaptivní finanční instituce, kde růst finančních aktiv byl doprovázen výrazným růstem závazků (především přecenění účastí). Zhoršení finanční pozice vykázaly dále subsektory Pomocné finanční instituce a Fondy kolektivního investování (nárůst závazků z účastí v investičních fondech).

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru (v %)

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce (v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce

Vládní instituce

Podstatně vyšší mezičtvrtletní pokles hodnoty finančních aktiv než závazků (-7,6 % resp.  -2,7 %) vedl k dalšímu prohloubení dlužnické pozice sektoru. Stejně jako v minulém čtvrtletí tuto situaci negativně ovlivnil vývoj reálných transakcí v subsektoru Ústřední vládní instituce. Finanční vývoj u ostatní subsektorů, který se odrazil v růstu jejich čistých finančních aktiv, celkovou finanční pozici sektoru jen mírně korigoval.

Stranu finančních aktiv negativně ovlivnil zejména sezónní pokles vkladů. Pokles hodnoty, i když v podstatně menším rozsahu, zaznamenaly také ostatní pohledávky a výlučně díky zápornému přecenění kotované akcie. Oproti tomu došlo k navýšení půjček, které však odráželo zejména transakce Státní pokladny uvnitř sektoru, tedy se stejným dopadem i na stranu závazků. Na straně závazků poklesla zejména hodnota dluhových cenných papírů (splátky Dluhopisu České republiky 2005–2020, v menším rozsahu splátky státních pokladničních poukázek). Mírný pokles hodnoty vykázaly dále ostatní závazky a půjčky. V rámci půjček výrazně poklesly krátkodobé půjčky od nerezidentů. Tento pokles byl částečně korigován navýšením půjček v rámci mezisektorových přesunů.

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí (v mld. Kč)

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

Domácnosti

Hodnota čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšila o 2,0 % při růstu jak finančních aktiv, tak závazků (1,9 % resp. 1,8 %). Vývoj čistých finančních aktiv positivně ovlivnilo zejména kladné saldo finančních transakcí. Struktura dílčích finančních instrumentů se prakticky nezměnila.

K růstu finančních aktiv přispělo především zvýšení hodnoty vkladů (2,2 %), výlučně díky navýšení likvidních úložek v podobě převoditelných vkladů. Stejně jako v minulém čtvrtletí vývoj hodnoty akcií a ostatních účastí ovlivnil zejména transakční růst akcií, v menší míře také přeceněním ostatních účastí. Výrazný nárůst hodnoty vykázaly účasti v investičních fondech, kde vedle kladného přecenění, významnou roli hrály transakce. Investice přitom směřovaly výlučně do domácích fondů. Stabilní zůstává přírůstek rezerv v rámci penzijních programů. Mírný nárůst hodnoty dluhových cenných papírů odráží navýšení státních spořících dluhopisů v držbě domácností. Stranu závazků ovlivnil růst půjček (1,8 %), jejichž dynamiku dlouhodobě určují půjčky poskytnuté subsektorem Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (1,9 %). Podíl tohoto subsektoru na celkových půjčkách dosáhl takřka 97 %. Z hlediska časové struktury se opět jednalo o růst dlouhodobých půjček, jejichž podíl na celkových půjčkách dosáhl aktuálně 98 %.

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností (v mld. Kč)

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností

Nerezidenti

Růst závazků doprovázený mírným poklesem finančních aktiv (mezičtvrtletně 2,0 % resp. -0,3 %) se projevil ve zhoršení čisté finanční pozice sektoru. Stejně jako v minulém čtvrtletí hodnotu čistých finančních aktiv (-21,9 %) ovlivnilo především záporné saldo finančních transakcí. Positivní působení kursových a ostatních cenových vlivů mělo jen marginální význam.

Stranu finančních aktiv ovlivnilo snížení hodnoty vkladů v důsledku poklesu ostatních vkladů přijatých ze zahraničí obchodními bankami. Pokles hodnoty dluhových cenných papírů odrážel snížení držby hlavně dlouhodobých vládních dluhopisů nerezidenty. Za poklesem hodnoty kotovaných akcií stojí jak mírné snížení investic do této finanční položky, tak její záporné přecenění. Vlivem transakčních změn i změn v přecenění se opět snížila hodnota finančních derivátů. Celkový pokles finančních aktiv tlumil výlučně netransakční nárůst hodnoty nekotovaných akcií a ostatních účastí. Vývoj ostatních pohledávek ovlivnil především transakční nárůst obchodních úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům. K růstu závazků přispělo navýšení hodnoty vkladů, díky nárůstu ostatních vkladů uložených ČNB v zahraničí (48, 1 %). Za růstem hodnoty akcií a ostatních účastí stály zejména transakční vlivy. Takřka výlučně vlivem přecenění naopak vzrostla hodnota účastí v investičních fondech. Růst ostatních závazků ovlivnilo navýšení obchodních úvěrů poskytnutých nefinančními podniky. Oproti tomu k poklesu závazků přispělo v prvé řadě snížení hodnoty dluhových cenných papírů zejména díky výrazné redukci zahraničních krátkodobých dluhových cenných papírů v držbě ČNB
(-36,2 %). Stejně jako na aktivní straně finanční rozvahy se i na závazcích snížila hodnota finančních derivátů jak vlivem transakčních změn tak změn v přecenění.

Změny v hodnotách finančních instrumentů se promítly i do struktury finanční rozvahy. Na finančních aktivech se zvýšil podíl akcií a ostatních účastí na úkor vkladů a finančních derivátů. Na závazcích posílení vkladů a akcií a ostatních účastí vedlo ke snížení podílu dluhových cenných papírů a v menší míře také finančních derivátů.

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů (v mld. Kč)