Komentář ke statistice finančních účtů

za 4. čtvrtletí 2023

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice ve 4. čtvrtletí 2023 vzrostla o 1,1 %. V meziročním vyjádření došlo k navýšení o 4,1 %. Celkovou hodnotu finančních aktiv pozitivně ovlivnilo jejich přecenění v rozsahu 228,2 mld. Kč. Vlivem transakcí hodnota finančních aktiv vzrostla o dalších 221,9 mld. Kč. Stejným směrem působil i vývoj ostatních změn (80,0 mld. Kč). Na růstu finančních aktiv a závazků se podílely v různé míře všechny ekonomické sektory mimo sektor finančních institucí. Finanční aktiva opět navýšil sektor nerezidentů, přitom míra tohoto navýšení byla ve srovnání s minulým čtvrtletím podstatně vyšší. Následoval sektor domácností, jehož přírůstek finančních aktiv byl však ve srovnání s minulým čtvrtletím pouze poloviční. Po čtyřech čtvrtletích poklesu vykázal také sektor nefinančních podniků nárůst finančních aktiv. Přírůstek hodnoty finančních aktiv sektoru vládních institucí se pohyboval mírně nad úrovní minulého čtvrtletí. Finanční aktiva sektoru finančních institucí se pohybovala mírně pod hodnotou dosaženou ve 3. čtvrtletí. Na straně závazků dominoval sektor vládních institucí. Následoval sektor nerezidentů a s výrazným odstupem sektory nefinančních podniků a domácností. Po třech čtvrtletích růstu závazků zaznamenal sektor finančních institucí jejich pokles.

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím méně výrazné. Přestože podíl celkových vkladů zůstává na úrovni minulého čtvrtletí, změny v jejich struktuře se odrazily v nejmarkantnější změně podílů dílčích finančních instrumentů (převoditelné vklady 1,6 p. b., ostatní vklady -1,8 p. b.). Pozorované přesuny nicméně svým rozsahem nevybočují z úrovně dlouhodobě sledovaných mezičtvrtletních změn typických pro poslední čtvrtletí roku. Zvýšil se podíl dlouhodobých dluhových cenných papírů a účastí v investičních fondech na celkových finančních aktivech a závazcích (0,5 p. b., resp. 0,3 p. b.). Oproti tomu se opět snížil podíl finančních derivátů (-0,5 p. b.). Výrazný mezičtvrtletní transakční pokles hodnoty krátkodobých dluhových cenných papírů (-43,2 %) snížil jejich podíl o 0,4 p. b. Z hlediska sektorové struktury se na obou stranách finanční rozvahy snížil podíl finančních institucí. Na straně finančních aktiv ve prospěch mírného navýšení podílů zbývajících ekonomických sektorů. Na závazcích ve prospěch vládních institucí a nerezidentů.

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Čistou věřitelskou pozici opět posílil sektor domácností. Přírůstek čistých finančních aktiv byl však ve srovnání s minulým čtvrtletím podstatně nižší. Zlepšení čisté finanční pozice vykázal již třetí čtvrtletí v řadě sektor finančních institucí. Aktuálně zde klíčovou roli hrálo poměrně výrazné snížení záporných čistých finančních aktiv centrální banky. Čistou dlužnickou pozici snížil i sektor nefinančních podniků. Naopak sektor vládních institucí výrazně navýšil svá záporná čistá finanční aktiva. Již třetí čtvrtletí v řadě oslabuje čistá věřitelská pozice sektoru nerezidentů.

Nefinanční podniky

Zvýšení tempa růstu finančních aktiv (z -0,4 % na 1,7 %) při jen mírném navýšení závazků (0,3 %) se projevilo ve zlepšení čisté finanční pozice sektoru. Hodnota záporných čistých finančních aktiv poklesla o 1,4 % zejména vlivem kladného tržního přecenění. Menší význam mělo saldo finančních transakcí a ostatní změny.

Stranu finančních aktiv ovlivnil nárůst převoditelných vkladů alokovaných u obchodních bank. Růst hodnoty ostatních účastí determinovaly ostatní změny spočívající ve změně sektorového zatřídění (přesun ze sektoru domácností). Vývoj nekotovaných akcií odrážel v prvé řadě nárůst transakcí. Vzrostla také hodnota obchodních úvěrů. Za hodnotou půjček, která se pohybovala na úrovni minulého čtvrtletí, byl patrný protisměrný pohyb v jejich časové struktuře. Pro růst krátkodobých půjček bylo klíčové navýšení zahraničních a vnitropodnikových půjček. Pokles dlouhodobých půjček odrážel snížení půjček poskytnutých uvnitř sektoru. Růst finančních aktiv významně tlumil pokles finančních derivátů a ostatních vkladů uložených u obchodních bank. Stranu závazků ovlivnil především netransakční růst nekotovaných akcií v podobě ostatních změn (sektorová změna vůči kaptivním finančním institucím). Dále vzrostla hodnota půjček, zvláště půjček čerpaných ze zahraničí a vnitropodnikových půjček. Oproti tomu vlivem záporného přecenění poklesla hodnota finančních derivátů.

Z hlediska struktury finančních rozvahy na obou jejích stranách došlo k poklesu finančních derivátů (-1,6 p. b., resp. -0,7 p, b.). Na straně finančních aktiv se navýšil podíl akcií a ostatních účastí a vkladů. Na závazcích se vzrostl podíl půjček a akcií a ostatních účastí.

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Finanční instituce

Mírný pokles závazků (-0,7 %) doprovázený praktickou stagnací celkové hodnoty finančních aktiv (-0,1 %) vedl ke zlepšení čisté finanční pozice sektoru finančních institucí. Snížení záporných čistých finančních aktiv (8,9 %) ovlivnilo zejména kladné saldo ostatních změn v menší míře také přecenění finančních aktiv. Saldo finančních transakcí bylo záporné.

Hodnotu finančních aktiv negativně ovlivnil významný pokles ostatních vkladů. Vlivem přecenění poklesla hodnota finančních derivátů. Netransakční změny stály za poklesem hodnoty nekotovaných akcií. Oproti tomu výlučně transakční snížení hodnoty zaznamenaly krátkodobé dluhové cenné papíry. Pokles finančních aktiv tlumil růst zbývajících finančních instrumentů. Jednalo se na prvním místě o převoditelné vklady. Nárůst hodnoty vykázaly také dlouhodobé dluhové cenné papíry a půjčky. Především netransakční změny vedly k navýšení hodnoty kotovaných akcií a ostatních účastí. K poklesu závazků vedlo snížení hodnoty ostatních vkladů, krátkodobých dluhových cenných papírů a vlivem ostatních změn i nekotovaných akcií. Znovu se snížila i hodnota finančních derivátů. Pokles závazků částečně tlumil růst hodnoty převoditelných vkladů a účastí v investičních fondech.  

Z pohledu subsektorů nejvýraznější zlepšení čisté finanční pozice zaznamenala Centrální banka v důsledku vyššího růstu finančních aktiv před závazky. Stranu finančních aktiv pozitivně ovlivnilo přecenění dlouhodobých dluhových cenných papírů a kotovaných akcií a transakční nárůst vkladů. Ke zlepšení čisté finanční pozice subsektoru Pomocné finanční instituce vedlo navýšení hodnoty finančních aktiv při praktické stagnaci hodnoty závazků. Podstatně vyšší pokles závazků ve srovnání s finančními aktivy vedl ke zlepšení finanční pozice subsektoru Kaptivní finanční instituce. Vyšší tempo růstu finančních aktiv než závazků stálo za zlepšením finanční pozice subsektorů Pojišťovací instituce a Penzijní fondy. Naopak zhoršení finanční pozice vykázaly subsektory Instituce přijímající vklady kromě centrální banky, Ostatní finanční zprostředkovatelé a Fondy kolektivního investování.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Vládní instituce

Významně vyšší mezičtvrtletní růst hodnoty závazků než finančních aktiv (8,3 %, resp. 2,7 %) vedl k výraznému zvýšení dlužnické pozice sektoru. Růst záporných čistých finančních aktiv o 26,2 % ovlivnilo prakticky ve stejné míře záporné saldo finančních transakcí i přecenění finančních instrumentů. Zhoršení čisté finanční pozice vykázaly v různé míře všechny tři subsektory.

Hodnotu finančních aktiv ovlivnil zejména transakční nárůst převoditelných vkladů alokovaných u centrální banky a uvnitř sektoru vládních institucí, tedy s obdobným dopadem i na stranu závazků. Růst půjček byl tažen navýšením dlouhodobých půjček, které odráželo v prvé řadě transakce uvnitř sektoru. Vlivem přecenění vzrostla hodnota nekotovaných akcií. Růst finančních aktiv tlumil pokles hodnoty ostatních vkladů alokovaných u obchodních bank. Poklesla také hodnota krátkodobých dluhových cenných papírů. Vývoj ostatních finančních instrumentů měl na hodnotu finančních aktiv jen okrajový vliv. Stranu závazků ovlivnil především nárůst převoditelných vkladů alokovaných uvnitř sektoru. Výrazné přecenění dlouhodobých dluhových cenných papírů v držbě nerezidentů ovlivnilo nárůst jejich celkové hodnoty. Navýšení dlouhodobých půjček odráželo ve srovnatelné míře navýšení půjček poskytnutých uvnitř sektoru, přijatých ze zahraničí i poskytnutých tuzemskými nefinančními podniky. Růst závazků částečně korigoval vývoj krátkodobých půjček (splacení půjček přijatých ze zahraničí) a krátkodobých dluhových cenných papírů.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Domácnosti

Hodnota čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšila o 1,5 % při růstu jak finančních aktiv, tak závazků (1,4 %, resp. 1,2 %). Vývoj čistých finančních aktiv pozitivně ovlivnilo saldo finančních transakcí, v menší míře také přecenění finančních aktiv. Opačným směrem působil vliv ostatních změn spojený se změnou sektorového zatřídění.

Stranu finančních aktiv pozitivně ovlivnil výrazný nárůst hodnoty účastí v investičních fondech. K navýšení hodnoty došlo jak u domácích, tak zahraničních fondů. Ve srovnání s minulým čtvrtletím se výrazně navýšil příliv nových prostředků od klientů. Pozitivní vliv, i když v menším rozsahu měly i netransakční změny v podobě tržního přecenění a ostatních změn. Pokračoval růst vkladů a to jak převoditelných, tak ostatních. Prakticky stejnou měrou vlivem transakcí i přeceněním vzrostla hodnota akcií. Z dlouhodobého hlediska relativně vysoké tempo růstu vykázaly již druhé čtvrtletí v řadě hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů. Zatímco v minulém čtvrtletí za přírůstky stálo výlučně tržní přecenění, aktuálně se jednalo o transakční nárůst. Růst finančních aktiv výrazně korigoval pokles hodnoty ostatních účastí vlivem ostatních změn (změna sektorového zatřídění). Za mírným mezičtvrtletním zrychlením růstu závazků stálo navýšení půjček poskytnutých klíčovým subsektorem Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (z 0,9 % na 1,3 %). Struktura půjček s rozhodujícím podílem dlouhodobých půjček (98 %) zůstala beze změny.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Nerezidenti

Vyšší mezičtvrtletní růst závazků než finančních aktiv (2,2 %, resp. 3,2 %) vedl k dalšímu snížení hodnoty čistých finančních aktiv, které je patrné již třetí čtvrtletí v řadě. Jejich mezičtvrtletní pokles o 6,1 % ovlivnily netransakční změny, v takřka stejné míře záporné přecenění i ostatní změny. Jen částečnou korekci přineslo kladné saldo finančních transakcí.

Na straně finančních aktiv zaznamenaly nejvyšší přírůstky hodnot vklady vlivem transakčního navýšení ostatních vkladů přijatých ze zahraničí obchodními bankami. Růst půjček byl tažen zvýšením dlouhodobých půjček poskytnutých nefinančním podnikům a vládním institucím. Za poklesem krátkodobých půjček stálo splacení půjček poskytnutých vládním institucím. Růst hodnoty akcií a ostatních účastí byl ovlivněn transakcemi a ostatními změnami. Z dlouhodobého hlediska výrazný nárůst hodnoty zaznamenaly účasti v investičních fondech a to prakticky ve stejné míře vlivem transakcí a ostatních změn. Mírný pokles hodnoty dluhových cenných papírů doprovázely dynamické změny v jejich struktuře. Pokles krátkodobých dluhových cenných papírů odrážel výrazný transakční pokles tuzemských bankovních dluhopisů ve vlastnictví nerezidentů. Růst hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů ovlivnilo zvláště přecenění vládních dluhopisů. Transakční pokles hodnoty zaznamenaly finanční deriváty a obchodní úvěry poskytnuté tuzemským nefinančním podnikům. K růstu závazků přispělo navýšení hodnoty akcií a ostatních účastí a to vlivem transakčních i netransakčních změn. Vlivem přecenění došlo k výraznému nárůstu hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů v držbě centrální banky. Po poklesu patrném čtyři čtvrtletí v řadě vzrostla hodnota krátkodobých půjček nefinančních podniků. Za mírným snížením hodnoty vkladů stály protisměrné pohyby v podobě nárůstu převoditelných vkladů uložených v zahraničí centrální bankou doprovázené poklesem jejich ostatních vkladů. Stranu závazků dále negativně ovlivnil pokles hodnoty finančních derivátů.

Změny v hodnotách dílčích finančních instrumentů se promítly do struktury finanční rozvahy. Na straně finančních aktiv se snížil podíl finančních derivátů a akcií a ostatních účastí ve prospěch vkladů. Na závazcích pokles podílu finančních derivátů a vkladů vedl k navýšení podílu akcií a ostatních účastí.

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)