Komentář ke statistice finančních účtů

za 2. čtvrtletí 2020

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice vrostla ve 2. čtvrtletí o 0,7 %, což signalizuje výrazné mezičtvrtletní zpomalení tempa růstu. Oproti tomu přírůstek v meziročním vyjádření vykázal jen mírný pokles hodnoty (z 6,0 % na 5,6 %). Vývoj finančních aktiv positivně ovlivnily realizované transakce v hodnotě 583,6 mld. Kč. Naopak netransakční změny v podobě přecenění a ostatních změn v objemu aktiv vedly ke snížení jejich hodnoty o 301,4 mld. Kč. Ve sledovaném období procházela česká ekonomika nejhlubším propadem v historii. V souvislosti se zavedením karanténních opatření proti šíření koronavirové epidemie (březen 2020) byla výrazně omezena činnost průmyslu a velké části služeb včetně maloobchodu. Zároveň se již citelně projevily dopady těchto opatření na příjmové a výdajové straně státního rozpočtu. Tyto skutečnosti významně poznamenaly finanční vývoj dílčích ekonomických sektorů. Na růstu finančních aktiv se podílel zejména sektor vládních institucí konkrétně subsektor ústředních vládních institucí a s mírným odstupem sektor domácností. Naopak nejvyšší mezičtvrtletní pokles finančních aktiv vykázal sektor nerezidentů, následoval sektor finančních institucí, jehož dynamiku negativně ovlivňoval vývoj obchodních bank. Marginální pokles finančních aktiv vykázal sektor nefinančních podniků. Z pohledu závazků dominoval sektor vládních institucí resp. subsektor ústředních vládních institucí, jejichž přírůstek závazků se ve srovnání s prvním čtvrtletím více než ztrojnásobil. Relativně nízký přírůstek, víceméně odpovídající předcházejícímu čtvrtletí, vykázal sektor domácností. Naopak výrazný pokles závazků zaznamenal sektor nerezidentů. Se značným odstupem následovaly sektory finančních institucí s dominancí obchodních bank a nefinančních podniků. 

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím méně výrazné. Vlivem relativně vysokého nárůstu hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů (mezičtvrtletně 6,5 %) došlo k navýšení podílu dluhových cenných papírů o 0,4 p. b. Díky nárůstu hodnoty kotovaných akcií (16,7 %) se v obdobné míře zvýšil i podíl účastí. Naopak poklesl podíl finančních derivátů a vkladů. V rámci vkladů došlo opět k výrazným přesunům mezi převoditelnými a ostatními vklady (mezičtvrtletně 11,3 % resp. -10,5 %). Z hlediska sektorové struktury se na straně finančních aktiv zvýšil podíl vládních institucí a domácností (o 0,7 p. b. resp. 0,5 p. b.) na úkor zbývajících ekonomických sektorů. Na straně závazků byla situace obdobná. Navýšení podílu vládních institucí o 1,1 p. b. vedlo k poklesu podílu ostatních ekonomických sektorů mimo sektor domácností, jehož podíl na celkových závazcích odpovídal minulému čtvrtletí.

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice (v %)

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů (v mld. Kč)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru

Zlepšení čisté finanční pozice vykázal sektor domácností, jehož přírůstek čistých finančních aktiv byl ve srovnání s minulým čtvrtletím více než dvojnásobný. Mírné zlepšení finanční pozice vykázal také sektor nefinančních podniků. Finanční pozice ostatních ekonomických sektorů se v různé míře zhoršila. Mimořádné zhoršení vykázal sektor vládních institucí konkrétně subsektor ústředních vládních institucí. V podstatně menší míře svoji finanční pozici oslabily sektory nerezidentů a finančních institucí.

Nefinanční podniky

Hodnota finančních aktiv se mezičtvrtletně mírně snížila (-0.2 %) na pozadí značně rozdílného vývoje dílčích finančních instrumentů. Současně s růstem půjček poklesla vlivem přecenění hodnota finančních derivátů a nekotovaných akcií. Vývoj ostatních položek byl méně významný. Stejný mezičtvrtletní pokles hodnoty vykázala i strana závazků, jejíž vývoj obdobně ovlivnily protichůdné změny dílčích finančních instrumentů. Vlivem přecenění výrazně vzrostla hodnota kotovaných akcií, v menší míře také ostatních účastí a přijatých půjček. Významný pokles naproti tomu vykázaly nekotované akcie a finanční deriváty, v menší míře i dluhové cenné papíry. Uvedený vývoj vedl k mírnému snížení záporných čistých finančních aktiv. Čisté půjčky přispěly ke snížení záporné hodnoty čistých finančních aktiv, opačným směrem působily netransakční změny. 

Struktura instrumentů na straně finančních aktiv i závazků se výrazně nezměnila, obdobně jako struktura držitelů závazků. Stabilní zůstává také struktura splatnosti dluhových závazků.

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků (v mld. Kč)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků

Finanční instituce

Hodnota finančních aktiv se mezičtvrtletně slabě snížila (-0,5 %). Výrazný pokles ostatních vkladů byl téměř kompenzován nárůstem dlouhodobých dluhových cenných papírů, převoditelných vkladů a kotovaných akcií. K mírnému poklesu došlo i na straně závazů (-0,2 %). Pokles dluhových cenných papírů, vkladů a finančních derivátů byl vyrovnán nárůstem hodnoty účastí a oběživa. Došlo také k navýšení prostředků akumulovaných v rámci penzijních a pojistných programů (životní pojištění). Hodnota záporných čistých finančních aktiv se zvýšila zejména vlivem přecenění, když čisté půjčky zůstaly kladné.

Pokles finančních aktiv (přecenění dluhových cenných papírů) při navýšení závazků vedl k oslabení čisté finanční pozice subsektoru Centrální banka. Prakticky stabilní finanční pozice subsektoru Instituce přijímající vklady kromě centrální banky byla výsledkem shodného poklesu hodnoty finančních aktiv (pokles vkladů a finančních derivátů částečně zmírnil nárůst dluhových cenných papírů) i závazků (pokles dluhových cenných papírů, vkladů a finančních derivátů). Zlepšení finanční pozice vykázaly subsektory Fondy kolektivního investování, Ostatní finanční zprostředkovatelé a Pojišťovací společnosti. Opačný vývoj zaznamenal subsektor Kaptivní finanční instituce, kde nevýrazný růst finančních aktiv byl doprovázen silnějším růstem závazků (emise dlouhodobých dluhových cenných papírů a nárůst hodnoty akcií vlivem přeceněním). Podobný vývoj vykázal i subsektor Penzijní fondy.

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru (v %)

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce (v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce

Vládní instituce

Hodnota finančních aktiv i závazků mezičtvrtletně podstatně vzrostla (15,9 % resp. 18,1 %). V důsledku toho se významně prohloubila záporná čistá finanční pozice sektoru (25,6 %). Tuto situaci negativně ovlivnil vývoj reálných transakcí v subsektoru Ústřední vládní instituce.

Stranu finančních aktiv ovlivnil nárůst vkladů (41,1 %), díky výraznému navýšení převoditelných vkladů. Jednalo se o finanční prostředky získané emisí dluhových cenných papírů a dočasně uložených ve státní pokladně.  Vývoj ostatních finančních instrumentů měl na hodnotu finančních aktiv jen marginální vliv. Výlučně vlivem přecenění vzrostla hodnota kotovaných akcií. Navýšení půjček odráželo zejména transakce Státní pokladny uvnitř sektoru, tedy se stejným dopadem i na stranu závazků. Naopak mírný pokles hodnoty zaznamenaly ostatní pohledávky. Navýšení závazků ovlivnily svým objemem mimořádné emise státních dluhopisů, které mezičtvrtletně zvýšily hodnotu dluhových cenných papírů o 24,2 %. Ministerstvo financí využilo situace, kdy se financování státu díky snížení tržních sazeb výrazně zlevnilo a zajistilo si dodatečné peněžní prostředky ke krytí zvýšeného krizového schodku státního rozpočtu a posílení likviditních rezerv státní pokladny včetně pokrytí splátek korunového státního dluhu v letošním roce.

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí (v mld. Kč)

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

Domácnosti

Tempo růstu finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšilo ze 1,7 % na 3,2 %, což při prakticky nezměněné dynamice růstu závazků (1,4 %) vedlo k výraznému nárůstu čistých finančních aktiv. Vývoj čistých finančních aktiv positivně ovlivnilo vedle kladného salda finančních transakcí také přecenění finančních aktiv.

K růstu finančních aktiv přispělo zejména navýšení hodnoty akcií a ostatních účastí, které bylo způsobeno především transakčním růstem akcií, v menší míře také přeceněním ostatních účastí. Dále pokračoval růst vkladů, výlučně díky navýšení likvidních úložek v podobě převoditelných vkladů. Přírůstek oběživa v rukou domácností byl ve srovnání s minulým čtvrtletím takřka čtyřnásobný. Pouze vlivem přecenění došlo k relativně výraznému nárůstu hodnoty účastí v investičních fondech. Transakční pokles hodnoty přitom vykázaly jak domácí, tak zahraniční investiční fondy. Růst finančních aktiv byl dále podporován přírůstkem rezerv v rámci penzijních programů a životního pojištění. Stranu závazků dlouhodobě determinuje vývoj půjček (1,3 %). Klíčovým subjektem z hlediska poskytování půjček zůstává subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (1,5 %), jehož podíl na celkových půjčkách vzrostl na 96,7 %.

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností (v mld. Kč)

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností

Nerezidenti

Hodnoty finančních aktiv a závazků mezičtvrtletně poklesly o 2,4 % resp. 2,0 %, což se projevilo ve zhoršení čisté finanční pozice sektoru. Hodnotu čistých finančních aktiv ovlivnilo záporné saldo finančních transakcí, které částečně korigovalo positivní působení kursových a ostatních cenových vlivů.

Stranu finančních aktiv ovlivnil zejména pokles hodnoty vkladů (-8,3 %) v důsledku poklesu ostatních vkladů přijatých ze zahraničí obchodními bankami. Především vlivem přecenění se výrazně snížila hodnota finančních derivátů. Naopak za poklesem nekotovaných akcií stály zejména transakční vlivy. Pokles ostatních pohledávek odrážel transakční snížení obchodních úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům. Celkový pokles finančních aktiv významně tlumil růst hodnoty dluhových cenných papírů v souvislosti s navýšením držby dlouhodobých vládních dluhopisů nerezidenty. V podstatně menší míře a výhradně vlivem přecenění došlo také k navýšení hodnoty kotovaných akcii. Pohyby v hodnotách ostatních finančních instrumentů měly na finanční aktiva pouze okrajový vliv. K poklesu závazků přispělo snížení hodnoty dluhových cenných papírů zejména díky redukci zahraničních krátkodobých dluhových cenných papírů v držbě ČNB. Vlivem netransakčních změn se podstatně snížila hodnota finančních derivátů. Pokles ostatních závazků ovlivnila výrazná redukce obchodních úvěrů poskytnutých nefinančními podniky. Po výjimečném růstu v minulém čtvrtletí se snížila hodnota půjček. Pokles závazků tlumil růst kotovaných akcií a v menší míře i podílových listů investičních fondů. Za jen mírným nárůstem vkladů stojí značné navýšení převoditelných vkladů uložených ČNB v zahraničí (14,7 %) při současné redukci vkladů obchodních bank.

Změny v hodnotách finančních instrumentů se promítly i do struktury finanční rozvahy. Na finančních aktivech se zvýšil zejména podíl dluhových cenných papírů na úkor vkladů a finančních derivátů. Na závazcích výrazné posílení akcií a ostatních účastí vedlo ke snížení podílu dluhových cenných papírů a finančních derivátů.

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů (v mld. Kč)