Komentář ke statistice finančních účtů

za 4. čtvrtletí 2021

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice ve 4. čtvrtletí 2021 fakticky stagnovala na úrovni předchozího čtvrtletí. Mezičtvrtletní tempo poklesu blízké nulovým hodnotám (-0,1 %) je nutné posuzovat v kontextu vysoké srovnávací základny, která byla dočasně vychýlena mimořádným navýšením hodnoty finančních derivátů. Přírůstek v meziročním vyjádření (9,6 %) signalizuje zvýšení tempa růstu. Aktuální finanční situaci poznamenala ke konci roku provedená optimalizace struktury bilancí obchodních bank ve spojitosti s platnými regulatorními požadavky (Fond pro řešení krize). Vlivem transakcí poklesla celková hodnota finančních aktiv o 78,3 mld. Kč. Oproti tomu netransakční změny v podobě přecenění a ostatních změn v objemu aktiv vedly k nárůstu hodnoty finančních aktiv o 54,4 mld. Kč. Významný pokles finančních aktiv vykázal v prvé řadě sektor finančních institucí konkrétně pak subsektor obchodních bank. Podstatné snížení finančních aktiv zaznamenal také sektor nefinančních podniků. Zbývající ekonomické sektory naopak hodnotu svých finančních aktiv navýšily. Jednalo se zejména o sektory vládních institucí a nerezidentů. Se značným odstupem následoval sektor domácností, jehož přírůstek finančních aktiv patřil z dlouhodobého hlediska k nejnižším. Obdobný vývoj je možné pozorovat také na straně závazků. I zde nejvyšší mezičtvrtletní pokles vykázal sektor finančních institucí resp. obchodních bank následován sektorem nefinančních podniků. Oproti tomu podstatného navýšení závazků dosáhl sektor vládních institucí, v menší míře také sektor nerezidentů. S jistým odstupem následoval sektor domácností, jehož nominální příspěvek se mezičtvrtletně mírně snížil.

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím podstatně nižší. Největší změnu zaznamenaly vklady, jejichž relativně vysoký mezičtvrtletní pokles (-4,5 %), vlivem výrazné redukce ostatních vkladů (-17,6 %), vedl ke snížení jejich podílu o 1,1 p. b., resp. 2,0 p. b. Pozorované přesuny mezi převoditelnými a ostatními vklady svým rozsahem nevybočují z úrovně dlouhodobě sledovaných mezičtvrtletních změn typických pro poslední čtvrtletí roku. V rámci ostatních finančních instrumentů došlo ke zvýšení podílu půjček (o 0,6 p. b.), v menší míře také kotovaných akcií a krátkodobých cenných papírů (shodně o 0,3 p. b.). Z hlediska sektorové struktury se na obou stranách finanční rozvahy snížil podíl finančních institucí (o -0,4 p. b., resp. -0,6 p. b.) a nefinančních podniků (o -0,3 p. b.) ve prospěch vládních institucí a nerezidentů. 

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru

Zlepšení čisté finanční pozice vykázal opět sektor finančních institucí. Pokračoval růst čistých finančních aktiv sektoru nerezidentů, i když ve srovnání s minulým čtvrtletím v podstatně menším rozsahu. Naopak ostatní ekonomické sektory svoji čistou finanční pozici oslabily. Již třetí čtvrtletí v řadě dochází k růstu záporných čistých finančních aktiv sektoru nefinančních podniků. Současné tempo růstu bylo však mezičtvrtletně výrazně nižší. Po přechodném zlepšení finanční pozice, sektor vládních institucí opět mírně navýšil svá záporná čistá finanční aktiva. Mezičtvrtletní snížení objemu čistých finančních aktiv sektoru domácností představuje z dlouhodobého hlediska ojedinělý jev.

Nefinanční podniky

Hodnota finančních aktiv mezičtvrtletně poklesla o 2,0 %. K poklesu nejvíce přispělo transakční snížení hodnoty finančních derivátů (-13,9 %). V podstatně menší míře byl zaznamenán pokles také v položkách dluhové cenné papíry, půjčky, akcie a ostatní účasti a ostatní pohledávky. Pokles finančních aktiv jen mírně korigovalo navýšení vkladů. Podobný vývoj lze pozorovat také na straně závazků (-1,0 %). I zde nejvyšší pokles zaznamenaly finanční deriváty (-13,1 %), následovaly ostatní závazky a dluhové cenné papíry. Naopak vlivem přecenění se zvýšila hodnota akcií a ostatních účastí.  Záporná čistá finanční pozice sektoru se dále prohloubila, a to i přes pozitivní saldo finančních transakcí, jež však bylo převýšeno negativním vlivem cenových změn.  

Podíl oběživa a vkladů na celkových finančních aktivech vzrostl na téměř 19 %, při současném poklesu podílu finančních derivátů. Na závazcích vzrostl podíl účastí (o 1,3 p. b.). V dluhových položkách (cenné papíry a půjčky) došlo k mírnému poklesu podílu dlouhodobého a růstu krátkodobého dluhu.

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků

Finanční instituce

Po výrazném růstu hodnoty finančních aktiv v minulém čtvrtletí, došlo ve 4. čtvrtletí k jejich poklesu (-1,2 %). Mezičtvrtletní pokles byl zaznamenán zejména v položce ostatních vkladů (-17,0 %). S výjimkou ostatních pohledávek byl ve zbývajících položkách zaznamenán nárůst hodnoty. Jednalo se především o finanční deriváty a akcie a ostatní účasti. Pokles byl zaznamenán i v celkovém objemu závazků (-1,6 %), který byl stejně jako na straně finančních aktiv dominantně způsobený poklesem ostatních vkladů. Čistá finanční pozice sektoru se mezičtvrtletně zlepšila.

Pomalejší růst hodnoty finančních aktiv v porovnání se závazky vedl ke zhoršení čisté finanční pozice subsektoru Centrální banka. Rychlejší pokles závazků proti finančním aktivům (zejména u vkladů na obou stranách finanční rozvahy) naopak zlepšil finanční pozici subsektoru Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Zejména vlivem růstu ostatních závazků došlo ke zhoršení finanční pozice u subsektoru Pojišťovací společnosti.  Do záporných hodnot se dostala finanční pozice subsektoru Ostatní finanční zprostředkovatelé (snížení hodnoty držených účastí a vkladů). Mírné zlepšení finanční pozice vykázal subsektor Fondy kolektivního investování. Naopak výrazné zlepšení zaznamenal subsektor Kaptivní finanční instituce (nárůst hodnoty akcií a ostatních účastí na aktivní straně rozvahy). Rychlejší růst finančních aktiv (zejména dluhových cenných papírů a půjček) oproti závazkům, a tím i zlepšení finanční pozice, byl vykázán subsektorem Penzijní fondy.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce

Vládní instituce

Hodnota finančních aktiv i závazků mezičtvrtletně podstatně vzrostla (6,7 % resp. 6,2 %). Dlužnická pozice sektoru se mírně zhoršila, díky vývoji v subsektorech Místní vládní instituce a Fondy sociálního zabezpečení.

Stranu finančních aktiv ovlivnil růst krátkodobých půjček (42 %), který odrážel zejména transakce Státní pokladny uvnitř sektoru, tedy s obdobným dopadem i na stranu závazků. Výlučně vlivem přecenění vzrostla hodnota kotovaných akcií. Navýšení hodnoty vkladů bylo doprovázené protisměrným pohybem převoditelných a ostatních vkladů (78,3 %, resp. -84,6 %). Zároveň došlo ke změně subsektorové alokace vkladů. Výrazně poklesl objem vkladů u obchodních bank ve prospěch krátkodobých vkladů uložených u ČNB. Růst finančních aktiv tlumil pokles hodnoty ostatních účastí, výlučně vlivem jejich záporného přecenění. Také stranu závazků ovlivnil dominantním způsobem růst krátkodobých půjček, tažený navýšením půjček v rámci subsektorových přesunů. Podstatný nárůst hodnoty vykázaly i ostatní závazky. V důsledku značného záporného přecenění dlouhodobých dluhopisů v držbě nerezidentů se jen mírně zvýšila celková hodnota dluhových cenných papírů.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

Domácnosti

Podstatně vyšší mezičtvrtletní snížení tempa růstu finančních aktiv než závazků vedlo k mírnému poklesu čistých finančních aktiv (-0,4 %). Vývoj čistých finančních aktiv negativně ovlivnilo saldo finančních transakcí, které jen částečně korigovalo přecenění finančních aktiv.

Růst finančních aktiv (0,4 %) pozitivně ovlivnilo navýšení hodnoty účastí v investičních fondech. Investice opět směřovaly jak do domácích tak zahraničních fondů. Relativně vysoké transakční přírůstky je přitom možné sledovat již třetí čtvrtletí v řadě. Ve srovnání s minulým čtvrtletím se však podstatně zvýšilo i zhodnocení akumulovaných prostředků v investičních fondech. Tempo růstu ostatních pohledávek se pohybovalo na úrovni minulého čtvrtletí. Růst finančních aktiv byl dále podporován přírůstkem rezerv v rámci penzijních programů. Celková hodnota akcií a ostatních účastí se mezičtvrtletně prakticky nezměnila.  Pokles dlouhodobých investic do podnikových dluhopisů a v menší míře také bankovních dluhopisů byl příčinou snížení hodnoty dluhových cenných papírů (-13,2 %). Mírný pokles hodnoty vykázaly vklady (-0,3 %). Přestože z absolutního hlediska se jedná o marginální pokles, v historii sestavování finančních účtů jde o mimořádný jev. Zároveň v rámci vkladů došlo k netypické změně jejich časové struktury, kdy pokles likvidních úložek v podobě převoditelných vkladů byl doprovázen významným a z dlouhodobého hlediska zcela ojedinělým navýšením ostatních vkladů (12,9 %). Za mezičtvrtletním snížením tempa růstu závazků (2,7 %) stálo zpomalení růstu objemu poskytnutých půjček, které představují jejich rozhodující položku. Navzdory tomuto zpomalení, představuje z dlouhodobého hlediska aktuální tempo růstu půjček (2,5 %) nadprůměrnou hodnotu. Klíčovým subjektem z hlediska poskytování půjček (s podílem 97 %) zůstává subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Také struktura půjček, s rozhodujícím podílem dlouhodobých půjček (98 %), se mezičtvrtletně prakticky nezměnila.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností

Nerezidenti

Hodnoty finančních aktiv a závazků mezičtvrtletně vzrostly o 1,5 % resp. 1,3 %, což se projevilo v mírném zlepšení čisté finanční pozice sektoru. Hodnotu čistých finančních aktiv pozitivně ovlivnilo saldo finančních transakcí, které částečně tlumilo působení kurzových a ostatních cenových vlivů. 

Na straně finančních aktiv došlo k významnému transakčnímu nárůstu krátkodobých dluhových cenných papírů obchodních bank v držbě nerezidentů (41,8 %). Druhý objemově nejvyšší přírůstek vykázaly půjčky především v důsledku navýšení půjček poskytnutých nefinančním podnikům, v případě krátkodobých půjček také vládním institucím. Vývoj ostatních pohledávek ovlivnil transakční nárůst obchodních úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům. Vlivem přecenění se zvýšila hodnota kotovaných akcií a ostatních účastí. Celkový růst finančních aktiv tlumil zejména transakční pokles finančních derivátů. Za poklesem hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů stál jednak pokles investic do podnikových emisí, jednak pokles tržních cen vládních dluhopisů. Snížení celkové hodnoty vkladů odráželo pokles ostatních vkladů přijatých ze zahraničí obchodními bankami, který byl jen částečně kompenzován navýšením ostatních vkladů uložených u ČNB. Stranu závazků ovlivnilo navýšení vkladů vlivem zvýšení převoditelných vkladů uložených ČNB v zahraničí. Nárůst hodnoty vykázaly dále akcie a ostatní účasti a půjčky. Stejně jako stranu finančních aktiv i stranu závazků negativně ovlivnil transakční pokles finančních derivátů. Za poklesem hodnoty dluhových cenných papírů stojí transakční snížení zahraničních krátkodobých dluhových cenných papírů v držbě ČNB.

Změny v hodnotách finančních instrumentů se promítly i do struktury finanční rozvahy. Na straně finančních aktiv se zvýšil podíl dluhových cenných papírů a půjček na úkor vkladů a finančních derivátů. Na závazcích se růst podílu půjček a vkladů promítl do poklesu podílu finančních derivátů a dluhových cenných papírů.

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)