Komentář ke statistice finančních účtů

za 4. čtvrtletí 2019

Celková situace

Společně s publikací údajů čtvrtletních finančních účtů České republiky k 31. 12. 2019 jsou zveřejněny aktualizované údaje za předchozí čtvrtletí let 2018 a 2019. Jedná se o pravidelnou revizi dat čtvrtletních finančních účtů. 1/

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice ve 4. čtvrtletí mírně poklesla (-0,3 %).  Přírůstek v meziročním vyjádření (5,4 %) odpovídá tempu růstu dosaženému v minulém čtvrtletí. Vývoj finančních aktiv ovlivnil zejména pokles realizovaných transakcí o 84,3 mld. Kč. Netransakční změny v podobě přecenění a ostatních změn v objemu aktiv vedly ke snížení hodnoty finančních aktiv o dalších 40,8 mld. Kč. Na poklesu finančních aktiv se podílel zejména sektor finančních institucí konkrétně pak subsektor obchodních bank. S výrazným odstupem následoval sektor vládních institucí. Objemově byl však pokles finančních aktiv tohoto sektoru více než dvojnásobný ve srovnání s minulým čtvrtletím. Oproti tomu růst finančních aktiv vykázaly sektory nefinančních podniků a domácností. U obou sektorů se přitom jednalo z dlouhodobého hlediska o mimořádné hodnoty. Jen mírný růst zaznamenal sektor nerezidentů, prakticky se jednalo o nejnižší přírůstek za posledních 7 čtvrtletí. K poklesu finančních závazků s výjimkou sektoru nefinančních podniků a domácností přispěly v různé míře všechny ostatní ekonomické sektory.  Klíčové postavení měl sektor finančních institucí, jehož dynamiku i zde určoval vývoj v subsektoru obchodních bank. Následoval sektor nerezidentů a s jistým odstupem sektor vládních institucí. Naopak pokračoval růst závazků nefinančních podniků, ačkoli v menší míře než ve 3. čtvrtletí. Přírůstek závazků sektoru domácností odpovídal předcházejícímu čtvrtletí.

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím výraznější. Jednalo se zejména o vklady, jejichž relativně vysoký mezičtvrtletní pokles (-3,9 %), vedl ke snížení jejich podílu o 1,0 p. b. Za zmínku stojí přesuny mezi převoditelnými a ostatními vklady, které však svým rozsahem nevybočují z úrovně sledovaných dlouhodobých mezičtvrtletních změn. Nárůst hodnoty akcií a ostatních účastí (2,4 %) vedl ke zvýšení jejich podílu ve finanční struktuře o 0,7 p. b.  Podíly ostatních finančních instrumentů zůstávají na úrovni minulého čtvrtletí.  Z hlediska sektorové struktury se na obou stranách finanční rozvahy snížil podíl finančních institucí (o -1,2 p. b. resp. -0,3 p. b.) ve prospěch nefinančních podniků a v případě finančních aktiv i sektoru domácností.

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru

Zlepšení finanční pozice vykázaly sektory domácností, nefinančních podniků
a nerezidentů. Ve všech případech dosahovala míra zlepšení z dlouhodobého hlediska výjimečných hodnot. Naopak podstatné zhoršení finanční pozice zaznamenaly finanční instituce. Hodnota jejich záporných čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně prakticky zdvojnásobila, zejména díky vývoji v subsektoru Kaptivní finanční instituce. Z dlouhodobého hlediska výrazné navýšení čtvrtletních záporných čistých finančních aktiv vykázaly také vládní instituce.

Nefinanční podniky

Finanční aktiva sektoru mezičtvrtletně vzrostla o 3,3 %, zejména díky transakčnímu nárůstu krátkodobých půjček (25,8 %), v menší míře také vkladů a ostatních účastí. Vyššímu růstu bránil pokles hodnoty držených nekotovaných akcií, vlivem transakcí i přecenění. Změny ostatních finančních instrumentů nebyly významné. Nadále pokračoval růst závazků (1,0 %), ze dvou třetin vlivem transakcí. Nejvyšší nárůst hodnoty zaznamenaly ostatní účasti a s výrazným odstupem nekotované akcie a krátkodobé půjčky. Naopak poklesla hodnota emitovaných dluhových cenných papírů. Objemově vyšší růst finančních aktiv než závazků vedl k snížení záporných čistých finančních aktiv a to výlučně vlivem čistých půjček. Dopad přecenění byl záporný.

Struktura finančních instrumentů i sektorů protistran se výrazně nezměnila. Podíl dluhových závazků i podíl účastí na celkových závazcích zůstává stabilní (25 % resp. 46 %), stejně jako podíl krátkodobých dluhových závazů na celkových dluhových závazcích (33 %).

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků

Finanční instituce

Hodnota finančních aktiv mezičtvrtletně poklesla o 3,5 % vlivem výrazného transakčního poklesu ostatních vkladů. V podstatně menší míře poklesla i hodnota půjček a dlouhodobých dluhových cenných papírů. Propad byl částečně tlumen nárůstem převoditelných vkladů a krátkodobých dluhových cenných papírů. Pokles ostatních vkladů měl negativní vliv i na stranu závazků (-1,2 %). Dále významněji poklesla hodnota dlouhodobých půjček ve prospěch krátkodobých. Ostatní finanční instrumenty převážně mírně rostly. Navýšení hodnoty záporných čistých finančních aktiv bylo způsobeno prakticky stejnou měrou přeceněním i čistými výpůjčkami.

Pokles finančních aktiv doprovázený růstem vkladů na závazcích vedl v subsektoru Centrální banka k výraznému nárůstu záporných čistých finančních aktiv. Zhoršení finanční pozice vykázal Subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky především v důsledku poklesu vkladů na obou stranách finanční rozvahy. Propad dlouhodobých půjček na finančních aktivech zhoršil finanční pozici subsektoru Ostatní finanční zprostředkovatelé. Silný růst závazků (akcie a ostatní účasti, dluhové cenné papíry) při poklesu finančních aktiv vedl k výraznému zhoršení finanční pozice subsektoru Kaptivních finančních institucí. Rychlejší růst finančních aktiv než závazků vedl ke zvýšení čistých finančních aktiv u subsektorů Fondy kolektivního investování a Penzijní fondy. Zlepšila se i finanční pozice subsektoru Pojišťovací společnosti.

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce

Vládní instituce

Podstatně vyšší mezičtvrtletní pokles hodnoty finančních aktiv než závazků (-4,0 % resp. -0,4 %) vedl poprvé v roce 2019 ke zhoršení dlužnické pozice sektoru (-13,6 %). Přestože toto zhoršení zbrzdilo předchozí pozitivní vývoj, meziročně se finanční pozice sektoru zlepšila. Vývoj aktuálního čtvrtletí negativně ovlivnily všechny tři subsektory a reálné transakce.

Pokles hodnoty finančních aktiv byl způsobený hlavně transakčním poklesem vkladů, při protisměrném vývoji převoditelných a ostatních vkladů. Pokles vkladů v tomto období bývá obvyklý a souvisí s dofinancováním vládních finančních operací. Mimořádně vysoký byl pokles ostatních pohledávek a to jak u ústředních tak i místních vládních institucí. Naopak vzrostla hodnota půjček, zejména vlivem operací Státní pokladny uvnitř sektoru, tedy se stejným dopadem i na stranu závazků. Pohyb ostatních nástrojů nebyl výrazný. Pokles závazků byl ovlivněný splacením části dlouhodobých emitovaných dluhopisů, při protisměrném vlivu emise nových krátkodobých dluhopisů. Mírný nárůst hodnoty zaznamenaly také ostatní závazky.

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

Domácnosti

Tempo růstu finančních aktiv se mezičtvrtletně významně zvýšilo (ze 1,3 % na 3,2 %), což při zachování dynamiky růstu závazků (1,6 %) vedlo k výraznému navýšení čistých finančních aktiv. Vývoj čistých finančních aktiv positivně ovlivnilo vedle kladného salda finančních transakcí také přecenění finančních aktiv.

V nárůstu finančních aktiv se promítlo především zvýšení hodnoty ostatních účastí a nekotovaných akcií, které bylo způsobeno takřka rovným dílem jejich přeceněním (nárůst vlastního jmění v účetní hodnotě) a přírůstkem transakcí. Pokračoval růst vkladů díky navýšení likvidních úložek v podobě převoditelných vkladů. Za nárůstem hodnoty účastí v investičních fondech stálo jejich přecenění, objem transakcí byl prakticky marginální. Stabilní zůstává přírůstek rezerv v rámci penzijních programů. Růst finančních aktiv částečně tlumil pokles hodnoty dluhových cenných papírů.  Strana závazků je dlouhodobě určována vývojem půjček, jejichž tempo růstu odpovídalo úrovni minulého čtvrtletí (1,6 %). Klíčovým subjektem z hlediska poskytování půjček zůstává subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Z hlediska časové struktury pokračoval růst dlouhodobých půjček.

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností

Nerezidenti

Mezičtvrtletní mírný růst finančních aktiv (0,2 %) doprovázený poklesem závazků (-1,2 %) vedl k nejvyššímu nárůstu čistých finančních aktiv za posledních 8 čtvrtletí (10,0 %). Hodnotu čistých finančních aktiv pozitivně ovlivnilo přecenění, které jen částečně korigovalo záporné saldo finančních transakcí.

Na straně finančních aktiv zaznamenala, výlučně vlivem přecenění, nejvyšší nárůst hodnota nekotovaných akcií. Mírné zpomalení dynamiky růstu vkladů doprovázely významné změny v jejich sektorové alokaci. Na jedné straně došlo k výraznému navýšení ostatních vkladů uložených u ČNB, na druhé straně pak k poklesu ostatních vkladů přijatých ze zahraničí obchodními bankami. Celkový růst finančních aktiv významně tlumil pokles hodnoty dluhových cenných papírů.  Snížila se držba vládních dluhopisů a v menší míře i bankovních dluhopisů. Pokles zaznamenaly také investice do podnikových emisí. Dále se snížila hodnota půjček. Stranu závazků ovlivnil zejména pokles vkladů, doprovázený výraznou změnou jejich časové struktury u ČNB. Dále se snížila hodnota nekotovaných akcí, půjček a díky transakčnímu poklesu obchodních úvěrů poskytnutých nefinančními podniky i ostatních závazků. Pokles závazků korigoval především růst ostatních účastí a kotovaných akcií.

Změny v hodnotách finančních instrumentů se promítly i do struktury finanční rozvahy. Na finančních aktivech se zvýšil podíl nekotovaných akcií a vkladů na úkor dluhových cenných papírů, v menší míře i půjček.  Na závazcích posílení ostatních účastí a dluhových cenných papírů vedlo k poklesu podílu vkladů a půjček.

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů


1/ Česká národní banka ve spolupráci s Českým statistickým úřadem připravuje pro rok 2020 revizi čtvrtletních finančních účtů, která bude zveřejněna v červnu 2020 spolu s publikací dat za první čtvrtletí 2020. Zveřejnění bude sladěno s revizí národních účtů a platební bilance a investiční pozice České republiky vůči zahraničí. Jde o tzv. benchmark revision (tzv. „pravidelnou výjimečnou“ revizi dat), která je koordinována Eurostatem a Evropskou centrální bankou se zeměmi EU. Revize bude pokrývat časovou řadu čtvrtletních finančních účtů od roku 2004.