Komentář ke statistice finančních účtů

za 4. čtvrtletí 2025

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostla o 1,7 %, což představuje ve srovnání minulým čtvrtletím mírné snížení tempa růstu. Také přírůstek v meziročním vyjádření (7,4 %) zaznamenal pokles. Vývoj finančních aktiv pozitivně ovlivnily realizované transakce v celkovém objemu 471,6 mld. Kč. Vlivem přecenění vzrostla hodnota finančních aktiv o 346,9 mld. Kč. Příspěvek ostatních změn vedl k navýšení hodnoty o dalších 188,5 mld. Kč. Na růstu finančních aktiv se v různé míře podílely všechny ekonomické sektory. Objemově největší nárůst vykázaly sektory nerezidentů a domácností. Následoval sektor finančních institucí a s jistým odstupem sektor nefinančních podniků. Slabý růst finančních aktiv vykázal již druhé čtvrtletí v řadě sektor vládních institucí. Na straně závazků dominoval sektor finančních institucí, následovaly sektory nefinančních podniků, nerezidentů a vládních institucí. Přírůstek závazků sektoru domácností se pohyboval prakticky na úrovni minulého čtvrtletí a ve srovnání s ostatními sektory měl pouze okrajový význam.

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím mírně vyšší. Největší změnu zaznamenaly vklady, jejichž podíl mezičtvrtletně poklesl o 0,8procentního bodu (p. b.). Zároveň došlo ke změně v jejich struktuře, kdy při stagnaci podílu převoditelných vkladů došlo k poklesu podílu ostatních vkladů o 0,9 p. b. Tyto změny bývají pro poslední čtvrtletí roku typické a svým rozsahem nevybočují z úrovně dlouhodobě sledovaných mezičtvrtletních změn tohoto období. Oproti tomu došlo k navýšení podílu akcií a ostatních účastí a dluhových cenných papírů (0,5 p. b., resp. 0,4 p. b.). Sektorová struktura finančních aktiv a závazků zůstává dlouhodobě stabilní. Změny v podílech dílčích sektorů oscilovaly kolem ± 0,2 p. b. Na straně finančních aktiv mírně vzrostl podíl sektoru nerezidentů na úkor sektoru finančních institucí. V případě závazků navýšení podílu sektoru vládních institucí vedlo k mírnému poklesu u sektorů nefinančních podniků a finančních institucí.

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Čistou věřitelskou pozici opět posílil sektor domácností. Ve srovnání s minulým čtvrtletím byla přitom míra navýšení čistých finančních aktiv podstatně vyšší. Po mírném oslabení patrném ve 3. čtvrtletí se zlepšila také čistá věřitelská pozice sektoru nerezidentů. Ostatní ekonomické sektory svoji čistou finanční pozici zhoršily. Výrazný nárůst záporných čistých finančních aktiv vykázal zejména sektor vládních institucí. Svoji čistou finanční pozici opět oslabil sektor nefinančních podniků. Po mírném zlepšení v předcházejícím čtvrtletí se zvýšila záporná čistá finanční aktiva i sektoru finančních institucí.

Nefinanční podniky

Hodnota finančních aktiv a závazků se mezičtvrtletně zvýšila o 1,1 %, resp. 1,2 %. Čistá finanční pozice sektoru se znovu mírně zhoršila. Nárůst záporných čistých finančních aktiv (1,4 %) poznamenalo záporné saldo přecenění a finančních transakcí, které korigovalo kladné saldo ostatních změn. 

Vývoj finančních aktiv ovlivnil zejména nárůst převoditelných vkladů uložených u obchodních bank. Netransakční změny v podobě ostatních změn vedly k růstu hodnoty nekotovaných akcií. Oproti tomu došlo k poklesu hodnoty půjček, za kterým stálo podstatné transakční snížení půjček poskytnutých uvnitř sektoru. Po relativně významném nárůstu patrném v minulém čtvrtletí poklesla hodnota obchodních úvěrů poskytnutých do zahraničí. Již třetí čtvrtletí v řadě klesá hodnota ostatních vkladů akumulovaných u obchodních bank. Pohyby v hodnotách ostatních finančních instrumentů vykázaly řádově nižší hodnoty. Stranu závazků ovlivnil především nárůst hodnoty nekotovaných akcií vlivem kladného přecenění jejich hodnoty. Za navýšením ostatních účastí stálo takřka rovným dílem jejich kladné přecenění a přírůstek transakcí. Vývoj dlouhodobých půjček byl tažen přírůstkem půjček čerpaných od obchodních bank. Růst závazků tlumil pokles krátkodobých půjček, za kterým stál prakticky ve stejném rozsahu pokles mezisektorových půjček a půjček poskytnutých obchodními bankami.  

Z hlediska struktury finanční rozvahy byl na straně finančních aktiv patrný růst podílu převoditelných vkladů a nekotovaných akcií (0,8 p. b., resp. 0,7 p. b.) na úkor obchodních úvěrů a půjček. Na závazcích růst nekotovaných akcií vedl k poklesu podílu krátkodobých půjček.

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Finanční instituce

Čistá finanční pozice sektoru se zhoršila při objemově vyšším růstu závazků než finančních aktiv (1,5 %, resp. 1,3 %). Záporná čistá finanční aktiva vzrostla mezičtvrtletně o 4,5 % vlivem vysokého záporného salda ostatních změn, které jen částečně korigovalo kladné saldo finančních transakcí.

Růst finančních aktiv ovlivnil nárůst hodnoty akcií a ostatních účastí, a to takřka rovným dílem vlivem transakcí i netransakčních změn. Výrazný transakční nárůst zaznamenaly dlouhodobé půjčky a dluhové cenné papíry jak krátkodobé, tak dlouhodobé. Oproti tomu znatelný pokles hodnoty vykázaly převoditelné a ostatní vklady. Stranu závazků poznamenal nárůst hodnoty akcií a ostatních účastí, za kterým stály netransakční vlivy, zejména ostatní změny v menší míře také kladné přecenění jejich hodnoty. Výlučně transakce stály za navýšením hodnoty dluhových cenných papírů. Patrný byl také opětovný nárůst hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů. Růst závazků částečně tlumil pokles hodnoty vkladů a ostatních závazků. 

Z pohledu subsektorů čistou finanční pozici mezičtvrtletně zlepšil subsektor Centrální banka vlivem předstihu tempa růstu finanční aktiv před závazky. Růst finančních aktiv při poklesu závazků vedl k poklesu záporných čistých finančních aktiv subsektoru Pomocné finanční instituce. Objemově vyšší růst závazků, než finančních aktiv stál za zhoršením čisté finanční pozice zbývajících subsektorů mimo subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů. V tomto případě za navýšením záporných čistých finančních aktiv stál pokles hodnoty finančních aktiv doprovázený růstem závazků.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

 

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Vládní instituce

Podstatně vyšší mezičtvrtletní růst hodnoty závazků než finančních aktiv (3,8 %, resp. 1,0 %) vedl ke zhoršení čisté finanční pozice sektoru vládních institucí. Hodnota záporných čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšila o 12,4 % především vlivem záporného salda transakcí, v menší míře i přecenění. Oslabení čisté finanční pozice vykázaly v různé míře všechny tři subsektory.

Vývoj finančních aktiv ovlivnil nárůst jiných pohledávek a dlouhodobých půjček. V rámci dlouhodobých půjček se navýšil zejména objem půjček čerpaných nerezidenty. Dále vzrostly půjčky poskytnuté v rámci sektoru a nefinančním podnikům. Růst finančních aktiv brzdil pokles celkové hodnoty vkladů, který byl doprovázený výrazným pohyby v jejich struktuře. Jednalo se o přesun části ostatních vkladů uložených u obchodních bank do převoditelných vkladů uložených u Centrální banky. K transakčnímu poklesu hodnoty došlo u obchodních úvěrů a záloh. Stranu závazků ovlivnil zejména výrazný nárůst hodnoty dluhových cenných papírů, a to zvláště dlouhodobých. Z hlediska držby dluhopisů vládních institucí nejvyšší transakční nárůst zaznamenaly sektory finančních institucí a nerezidentů, s jistým odstupem následoval sektor nefinančních podniků. Transakce stály i za navýšením jiných závazků a dlouhodobých půjček. U dlouhodobých půjček se jednalo o půjčky čerpané ze zahraničí a mezisektorové půjčky. Růst závazků korigoval pokles obchodních úvěrů a záloh a v menší míře také převoditelných vkladů.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Domácnosti

Mezičtvrtletní zvýšení tempa růstu finančních aktiv doprovázené stagnací tempa růstu závazků (2,3 %, resp. 2,1 %) vedlo ke zlepšení čisté finanční pozice sektoru. Hodnota čistých finančních aktiv vzrostla o 2,3 % vlivem jak kladného salda finančních transakcí, tak přecenění.

V rámci finančních aktiv došlo k navýšení hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů ve vlastnictví domácností. Jak u domácích, tak zahraničních fondů se jednalo v prvé řadě o transakční nárůst, doprovázený kladným přeceněním jejich hodnoty. Zejména vlivem přecenění vzrostla hodnota nekotovaných akcií. Výrazně zrychlilo tempo růstu vkladů, kde opět dominovaly převoditelné vklady, což je trend patrný již šesté čtvrtletí v řadě. Za navýšením hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů stály investice do tuzemských podnikových emisí a dluhopisů finančních institucí. Oproti tomu přírůstek rezerv v rámci penzijních programů odrážel takřka výlučně jejich kladné přecenění. Stranu závazků ovlivnil růst půjček (2,2 %), jejichž dynamiku dlouhodobě určují půjčky poskytnuté subsektorem Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Z hlediska časové struktury se opět jednalo o růst dlouhodobých půjček, jejichž podíl na celkových půjčkách dosáhl aktuálně 97,7 %.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Nerezidenti

Vyšší mezičtvrtletní růst finančních aktiv než závazků (2,8 %, resp. 2,1 %) vedl k navýšení hodnoty čistých finančních aktiv sektoru. Jejich mezičtvrtletní růst o 16,2 % ovlivnilo kladné saldo přecenění v menší míře také transakcí.

Na straně finančních aktiv došlo k navýšení hodnoty akcií a ostatních účastí vlivem jak přecenění jejich hodnoty, tak přírůstkem nových transakcí. Podstatný transakční nárůst dluhových cenných papírů odrážel především navýšení tuzemských bankovních dluhopisů, v menší míře také dluhopisů vládních institucí v držbě nerezidentů. Vzrostla také hodnota převoditelných vkladů a akcií a podílových listů investičních fondů. Růst finančních aktiv tlumil pokles ostatních vkladů a ostatních pohledávek. Vývoj závazků ovlivnil výrazný transakční růst akcií a ostatních účastí a krátkodobých dluhových cenných papírů, za kterým stálo navýšení zahraničních dluhopisů v držbě Centrální banky. Dále vzrostla hodnota půjček a akcií a podílových listů investičních fondů. Oproti tomu pokles celkových vkladů významně korigoval růst závazků. Snížila se hodnota převoditelných i ostatních vkladů uložených v zahraničí obchodními bankami i Centrální bankou.

Z hlediska struktury finanční rozvahy došlo na straně finančních aktiv k navýšení podílu dluhových cenných papírů (o 1,0 p. b.) zejména na úkor ostatních vkladů. Na závazcích bylo navýšení podílu krátkodobých dluhových cenných papírů a akcií a ostatních účastí (o 0,8 p. b., resp. 0,7 p. b.) doprovázené poklesem vkladů.

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)