Komentář ke statistice finančních účtů

za 1. čtvrtletí 2026

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice v 1. čtvrtletí 2026 vzrostla o 5,3 %. V meziročním vyjádření se jednalo o 10,6 %. Relativně vysoký nárůst finančních aktiv, doprovázený změnami ve finanční struktuře jednotlivých ekonomických sektorů, ovlivnil vstup zahraniční dcery rezidenta ČR na burzu v Amsterdamu v lednu 2026. V rámci sladění s již publikovanými daty byla transakce dočasně zachycena ve finančním instrumentu nekotované akcie. Vývoj finančních aktiv ovlivnily realizované transakce v celkovém objemu 2158,7 mld. Kč. Vlivem přecenění vzrostla hodnota finančních aktiv o 976,5 mld. Kč. Příspěvek ostatních změn vedl k navýšení hodnoty o dalších 60,2 mld. Kč. Na růstu finančních aktiv se v různé míře podílely všechny ekonomické sektory mimo sektor vládních institucí. Objemově největší nárůst vykázal sektor finančních institucí, kde dominovaly subsektory Kaptivní finanční instituce a Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Následoval sektor nerezidentů a domácností a s jistým odstupem sektor nefinančních podniků. Hodnota finančních aktiv sektoru vládních institucí po čtyřech čtvrtletích růstu poklesla. Také na straně závazků nejvyšší růst vykázal sektor finančních institucí, kde vynikal subsektor Kaptivní finanční instituce. S takřka shodným objemovým přírůstkem následovaly sektory nefinančních podniků a nerezidentů. Přírůstek závazků sektoru domácností se pohyboval mírně nad úrovní minulého čtvrtletí a ve srovnání s ostatními sektory měl pouze okrajový význam. Hodnota závazků sektoru vládních institucí se mezičtvrtletně nezměnila.

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím vyšší. Největší změnu zaznamenaly nekotované akcie, jejichž podíl mezičtvrtletně vzrostl o 2,6 procentního bodu (p. b.). Oproti tomu došlo k poklesu podílu dluhových cenných papírů, půjček a ostatních pohledávek/závazků. Z hlediska sektorové struktury se na obou stranách finanční rozvahy zvýšil podíl subsektoru Kaptivní finanční instituce o 0,7 p. b., resp. 0,8 p. b. Na straně závazků je dále patrné navýšení podílu sektoru nerezidentů (0,6 p. b.). Na straně finančních aktiv i závazků poklesl podíl vládních institucí a nefinančních podniků.

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Čistou věřitelskou pozici významně posílil sektor domácností. Také sektor finančních institucí opětovně snížil hodnotu záporných čistých finančních aktiv. Míra tohoto poklesu byla však ve srovnání s minulým čtvrtletím podstatně nižší. Ostatní ekonomické sektory čistou finanční pozici zhoršily. Podstatný nárůst záporných čistých finančních aktiv vykázal znovu sektor nefinančních podniků. Již druhé čtvrtletí v řadě je patrné oslabení čisté finanční pozice sektoru vládních institucí. Po přechodném zlepšení v předcházejícím čtvrtletí se snížila čistá věřitelská pozice sektoru nerezidentů.

Nefinanční podniky

Předstih tempa růstu závazků před finančními aktivy (5,1 %, resp. 3,5 %) vedl ke zhoršení čisté finanční pozice sektoru. Nárůst záporných čistých finančních aktiv o 7,0 % poznamenalo výrazné záporné saldo finančních transakcí.

Růst finančních aktiv významně ovlivnilo přecenění hodnoty nekotovaných akcií. Dále vzrostla hodnota půjček vlivem transakčního navýšení mezipodnikových půjček. Podstatné navýšení zaznamenaly také ostatní vklady uložené podniky u obchodních bank. Přecenění stálo za růstem hodnoty finančních derivátů a částečně také ostatních účastí. Růst finančních aktiv mírně tlumil pokles převoditelných vkladů. Pro stranu závazků měl rozhodující význam transakční nárůst nekotovaných akcií. V podstatně menší míře se zvýšila hodnota půjček.  Obdobně jako na straně finančních aktiv se jednalo zejména o půjčky poskytnuté uvnitř sektoru. Výlučně přecenění stálo za růstem hodnoty finančních derivátů. Pokles hodnoty kotovaných akcií odrážel jejich záporné tržní přecenění. Výrazné ostatní změny vedly k poklesu hodnoty ostatních účastí. 

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Finanční instituce

Objemově vyšší přírůstek hodnoty finančních aktiv než závazků (6,0 %, resp. 5,5 %) vedl ke zlepšení čisté finanční pozice sektoru. Záporná čistá finanční aktiva poklesla o 6,4 % vlivem kladného salda finančních transakcí, které podstatně korigovalo záporné saldo přecenění a ostatních změn.

Růst finančních aktiv ovlivnil zejména transakční nárůst hodnoty nekotovaných akcií. Dále významně vzrostla hodnota převoditelných a ostatních vkladů. Pokračoval růst dlouhodobých půjček. Výlučně vlivem transakcí se zvýšila hodnota dlouhodobých dluhových cenných papírů. Za navýšením hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů stály v rozhodující míře ostatní změny. Stranu závazků ovlivnil nárůst hodnoty nekotovaných akcií, za kterým stály netransakční vlivy především přecenění a v menší míře také ostatní změny. Značný transakční nárůst hodnoty vykázaly ostatní vklady. Ostatní změny a transakce vedly k navýšení hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů. Růst závazků částečně tlumil pokles hodnoty krátkodobých dluhových cenných papírů.

Vyšší tempo růstu finančních aktiv, než závazků vedlo ke zlepšení čisté finanční pozice subsektorů Instituce přijímající vklady kromě centrální banky, Centrální banka a Pomocné finanční instituce. Ostatní subsektory sektoru finančních institucí svoji čistou finanční pozici mezičtvrtletně zhoršily.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

 

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Vládní instituce

Mírný mezičtvrtletní pokles hodnoty finančních aktiv (-0,9 %) doprovázeny stagnací hodnoty závazků vedl ke zhoršení čisté finanční pozice sektoru. Záporná čistá finanční aktiva vzrostla o 2,4 % vlivem záporného salda finančních transakcí, které částečně redukovalo kladné saldo tržního přecenění. Oslabení čisté finanční pozice vykázaly v různé míře všechny tři subsektory.

Stranu finančních aktiv ovlivnil pokles kotovaných akcí vlivem přecenění jejich hodnoty. Transakční pokles hodnoty vykázaly ostatní pohledávky a v menším rozsahu také vklady. Za zmínku stojí objemově významný přesun převoditelných vkladů do ostatních vkladů. Tyto pohyby ve struktuře vkladů však bývají pro první čtvrtletí roku typické. Mírný nárůst hodnoty byl patrný dále u nekotovaných akcií. Na pokles závazků mělo vliv transakční snížené hodnoty půjček a převoditelných vkladů poskytnutých v rámci sektoru. Oproti tomu došlo k transakčnímu nárůstu hodnoty dluhových cenných papírů a obchodních úvěrů. Z hlediska držby dluhopisů vládních institucí nejvyšší nárůst zaznamenaly sektory finančních institucí a nerezidentů.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Domácnosti

Hodnota čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšila o 6,9 % vlivem výrazného navýšení finančních aktiv (5,8 %). Tempo růstu závazků se pohybovalo prakticky na úrovni minulého čtvrtletí (2,0 %, resp. 1,8 %). Vývoj čistých finančních aktiv ovlivnilo vysoké saldo přecenění.

Růst finančních aktiv ovlivnilo v prvé řadě přecenění hodnoty nekotovaných akcií.  Transakční nárůst hodnoty vykázaly kotované akcie. Pokračoval růst vkladů, a to jak převoditelných, tak ostatních vkladů. Mezičtvrtletní tempo růstu hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů se snížilo. Slabší transakční růst byl patrný jak u domácích, tak zahraničních fondů. Růst finančních aktiv částečně tlumil pokles ostatních účastí, jejichž hodnota se snížila působením ostatních změn. Stranu závazků ovlivnil růst půjček (2,2 %), které představují jejich rozhodující položku (94,5 %). Subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky je se svým podílem necelých 97 % dlouhodobě hlavním poskytovatelem půjček. Struktura půjček s klíčovým podílem dlouhodobých půjček zůstala beze změny.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Nerezidenti

Vyšší mezičtvrtletní růst závazků než finančních aktiv (9,0 %, resp. 7,2 %) vedl ke snížení hodnoty čistých finančních aktiv sektoru. Jejich mezičtvrtletní pokles o 23,1 % ovlivnilo výrazné záporné saldo transakcí, které jen částečně kompenzovalo kladné saldo přecenění.

Hodnotu finančních aktiv ovlivnil mimořádný transakční nárůst nekotovaných akcií. Pohyby v hodnotách ostatních finančních instrumentů byly objemově podstatně nižší. Za růstem ostatních vkladů stálo navýšení úložek nerezidentů u obchodních bank a centrální banky. Výrazné kladné přecenění zvedlo hodnotu finančních derivátů. Po dvou čtvrtletích poklesu vzrostla také hodnota obchodních úvěrů. Transakční růst doplněný kladným přecenění zvýšil hodnotu dlouhodobých dluhových cenných papírů. Jednalo se o navýšení držby podnikových emisí a dluhopisů vládních institucí. Oproti tomu došlo k transakčnímu poklesu krátkodobých dluhových cenných papírů a dlouhodobých půjček. Také hodnota závazků byla dominantně ovlivněna nárůstem nekotovaných akcií. Dále došlo k navýšení ostatních vkladů uložených v zahraničí obchodními bankami a v menší míře také centrální bankou. Za růstem dlouhodobých dluhových cenných papírů stálo transakční navýšení zahraničních dluhových cenných papírů v držbě centrální banky. Hodnotu dlouhodobých půjček ovlivnil transakční nárůst půjček čerpaných od obchodních bank. Růst hodnoty zaznamenaly také obchodní úvěry poskytnuté zahraničním nefinančním podnikům.

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)