Komentář ke statistice finančních účtů

za 2. čtvrtletí 2021

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice vzrostla ve 2. čtvrtletí o 2,0 %, což signalizuje citelné mezičtvrtletní zpomalení tempa růstu. Vyšší přírůstek v meziročním vyjádření (6,1 % oproti 4,8 % v minulém čtvrtletí) je nutné posuzovat v kontextu nižší srovnávací základny loňského roku, kdy se plně projevila opatření proti šíření koronaviru, v jejichž důsledku procházela česká ekonomika nejhlubším propadem v historii. Současný vývoj finančních aktiv positivně ovlivnily jak netransakční změny v podobě přecenění
a ostatních změn v objemu aktiv v hodnotě 470,5 mld. Kč, tak realizované transakce v celkovém objemu 380,1 mld. Kč. Na růstu finančních aktiv se podílely v různé míře všechny ekonomické sektory. Klíčové postavení měl sektor nefinančních podniků, který vykazuje již třetí čtvrtletí v řadě vysoké přírůstky finančních aktiv. S jistým odstupem následovaly sektory nerezidentů a domácností. Růst finančních aktiv, i když v menším rozsahu než v předcházejícím čtvrtletí, zaznamenal opět sektor vládních institucí. Objemově nejmenší příspěvek k růstu finančních aktiv vykázal sektor finančních institucí. Také na straně závazků dominoval sektor nefinančních podniků, jehož přírůstek závazků byl z dlouhodobého hlediska ojedinělý. Objemově podstatně nižších přírůstků dosáhly sektory finančních institucí a nerezidentů, v obou případech se jednalo o výrazné snížení tempa růstu závazků ve srovnání s minulým čtvrtletím. Následoval sektor domácností, jehož nominální příspěvek se mezičtvrtletně mírně zvýšil. Prakticky marginální přírůstek závazků vykázal sektor vládních institucí. 

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím relativně méně významné a pohybovaly se v řádu ± 0,7 p. b. Největší změnu zaznamenaly finanční deriváty. Jejich vysoký mezičtvrtletní nárůst (55,8 %), výlučně spojený s přeceněním, se odrazil v mírném navýšení jejich podílu ve finanční struktuře, který nicméně zůstává nadále druhořadý. Podstatný mezičtvrtletní nárůst vykázaly také akcie a ostatní účasti (z více než tří čtvrtin vyvolaný jejich přeceněním), což se projevilo v posílení jejich podílu o 0,5 p. b. Oproti tomu poklesl podíl vkladů a půjček. Z hlediska sektorové struktury se na obou stranách finanční rozvahy zvýšil podíl nefinančních podniků (o 0,4 p. b. resp. 0,7 p. b.) zejména na úkor finančních institucí.  

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru

Čistou věřitelskou pozici posílil jak sektor nerezidentů, tak opět sektor domácností, jehož přírůstek čistých finančních aktiv byl však ve srovnání s minulým čtvrtletím podstatně nižší. Zlepšení své čisté finanční pozice zaznamenal, po šesti čtvrtletích průběžného růstu záporných čistých finančních aktiv, také sektor vládních institucí. Oproti tomu sektor nefinančních podniků výrazně navýšil svá záporná čistá finanční aktiva a to nejvíce za posledních deset čtvrtletí. Citelné zhoršení čisté finanční pozice vykázal i sektor finančních institucí.

Nefinanční podniky

Hodnota finančních aktiv mezičtvrtletně výrazně vzrostla (4,2 %). Díky přecenění prudce vzrostla zejména hodnota finančních derivátů. Také přírůstek akcií a ostatních účastí odrážel jejich kladné přecenění. Dále se zvýšila hodnota převoditelných vkladů a dlouhodobých půjček. Naopak krátkodobé půjčky mezičtvrtletně podstatně poklesly. Rychlým tempem rostly i závazky (4,4 %). Nejvyšší nárůst hodnoty zaznamenaly, díky výraznému přecenění, akcie a ostatní účasti. Následovaly finanční deriváty. Mírný nárůst zaznamenaly také ostatní závazky. Růst závazků jen slabě tlumil pokles hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů.  Uvedený vývoj měl za následek výrazný nárůst hodnoty záporných čistých finančních aktiv a to jak v důsledku čistých výpůjček, tak přecenění.

Časová struktura splatnosti dluhu se nezměnila. Snížil se podíl dluhových závazků i závazků z obchodního styku na celkových závazcích a to na vrub zvýšení podílu vlastního kapitálu (53 %). Mírně se snižuje i podíl obchodních pohledávek na finančních aktivech.

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků

Finanční instituce

Ve srovnání s minulým čtvrtletím růst finančních aktiv výrazně zpomalil (0,3 %). Žádný finanční instrument nevykázal výraznější růst, v řadě případů se protisměrně vyvíjely splatnosti dílčích finančních instrumentů (vklady, půjčky). Také strana závazků zaznamenala jen slabý růst (0,8 %). K růstu závazků přispěly nejvíce převoditelné vklady, jejichž růst značně převýšil pokles ostatních vkladů. Zvýšení hodnoty záporných čistých finančních aktiv ovlivnilo jejich přecenění, čisté půjčky mezičtvrtletně vzrostly. 

Pokles finančních aktiv (dlouhodobé dluhové cenné papíry) a nárůst závazků (vklady) vedl ke zhoršení čisté finanční pozice subsektoru Centrální banka. Slabý nárůst finančních aktiv (vlivem poklesu půjček) při růstu závazků vedl k dalšímu zhoršení záporné čisté finanční pozice subsektoru Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Obdobný vývoj vykázal i subsektor Ostatní finanční zprostředkovatelé, a to při silnějším poklesu finančních aktiv než  závazků, stejně tak jako subsektor Pojišťovací instituce. Zlepšení finanční pozice vykázal subsektor Fondy kolektivního investování, kde při růstu závazků rychleji rostla finanční aktiva (dluhopisy, účasti). Obdobný vývoj zaznamenal také subsektor Kaptivní finanční instituce a subsektor Penzijní fondy, kde nárůst držených dlouhodobých cenných papírů předstihl růst závazků.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce

Vládní instituce

Ve srovnání s minulým čtvrtletím byla tempa růstu na obou stranách finanční rozvahy podstatně nižší. Vyšší tempo růstu finančních aktiv než závazků (3,4 % resp. 0,8 %)  vedlo ke snížení záporné čisté finanční pozice sektoru. Zlepšení finanční pozice bylo způsobeno výlučně přeceněním finančních instrumentů, saldo finančních transakcí zůstává záporné. Stejně jako v minulém čtvrtletí tuto skutečnost ovlivnil vývoj v subsektoru Ústřední vládní instituce.

Podstatný pro stranu finančních aktiv byl v prvé řadě nárůst hodnoty ostatních účastí a kotovaných akcií, který odrážel zejména kladné přecenění obou finančních instrumentů. Oproti tomu transakční nárůst hodnoty vykázaly převoditelné vklady a v podstatně menší míře také půjčky a ostatní pohledávky. Růst finančních aktiv tlumil relativně významný pokles ostatních vkladů. Vývoj ostatních finančních instrumentů měl na hodnotu finančních aktiv jen okrajový vliv. Navýšení závazků ovlivnila emise dlouhodobých státních dluhopisů, která mezičtvrtletně zvýšila hodnotu dluhových cenných papírů o 3,4 %. Z hlediska  struktury držitelů poklesla držba vládních dluhopisů v rukou zahraničních investorů ve prospěch obchodních bank a ostatních finančních institucí v tuzemsku. Růst závazků korigoval silný pokles krátkodobých půjček.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

Domácnosti

Hodnota čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšila o 1,9 % při růstu jak finančních aktiv, tak závazků (2,1 % resp. 2,6 %). Vývoj čistých finančních aktiv positivně ovlivnilo saldo finančních transakcí, které jen mírně korigovalo přecenění finančních aktiv. Struktura dílčích finančních instrumentů se proti předchozímu čtvrtletí nezměnila.

K růstu finančních aktiv přispělo navýšení vkladů (1,6 %),  jejichž nominální růst byl však nejnižší za posledních pět čtvrtletí. Dynamiku vkladů určoval výlučně růst likvidních úložek v podobě převoditelných vkladů (2,4 %), jejichž podíl na celkových vkladech aktuálně vzrostl na 85 %. Výrazný nárůst hodnoty vykázaly účasti v investičních fondech, kde vedle kladného přecenění, významnou roli hráli transakce, jejichž objem byl z dlouhodobého hlediska mimořádný. Investice přitom směřovaly jak do domácích tak zahraničních fondů. Transakční nárůst hodnoty zaznamenaly také ostatní účasti. Růst finančních aktiv byl dále podporován silným přírůstkem rezerv v rámci penzijních programů a životního pojištění. Hodnotu dluhových cenných papírů ovlivnilo mírné navýšení dlouhodobých bankovních dluhopisů a  státních spořících dluhopisů v držbě domácností. Stranu závazků dlouhodobě determinuje vývoj půjček, jejichž současný nominální přírůstek se pohyboval výrazně nad dlouhodobým průměrem. Klíčovým subjektem z hlediska poskytování půjček zůstává subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky, jehož podíl na celkových půjčkách dosáhl 97 %. Z pohledu časové struktury těžiště růstu leželo opět výlučně v dlouhodobých půjčkách.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností

Nerezidenti

Podstatně vyšší přírůstek finančních aktiv ve srovnání se závazky (mezičtvrtletně 2,9 % resp. 1,1 %) se projevil ve zlepšení čisté finanční pozice sektoru. Hodnotu čistých finančních aktiv (38,1 %) positivně ovlivnilo působení kursových a ostatních cenových vlivů, které mírně korigovalo záporné saldo finančních transakcí.

Na straně finančních aktiv zaznamenaly, vlivem přecenění, nejvyšší nárůst hodnoty finanční deriváty. Druhý objemově nejvyšší přírůstek vykázaly nekotované akcie a ostatní účasti. I v tomto případě přírůstek hodnoty odrážel v prvé řadě jejich kladné přecenění. Celkový růst finančních aktiv tlumil zejména pokles hodnoty dluhových cenných papírů, v důsledku podstatného snížení podnikových a vládních dluhopisů v rukou nerezidentů. Dále se snížila hodnota půjček a vlivem poklesu obchodních úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům také obchodních pohledávek. Rovněž k růstu závazků přispělo především přecenění finančních derivátů. V podstatně menší míře se zvýšila hodnota účastí v investičních fondech a kotovaných akcií. Růst závazků korigoval netransakční pokles hodnoty zahraničních dlouhodobých dluhových cenných papírů v držbě ČNB. Za poklesem hodnoty vkladů stojí snížení vkladů uložených ČNB v zahraničí. Pokles hodnoty, i když v menším rozsahu zaznamenaly také půjčky a ostatní závazky.

Změny v hodnotách finančních instrumentů se promítly i do struktury finanční rozvahy. Na obou jejích stranách se zvýšil podíl finančních derivátů (o 1,6 p. b. resp. 3,0 p. b.) zejména na úkor dluhových cenných papírů, v případě finančních aktiv navíc půjček,  v případě závazků pak vkladů.

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)