Investiční pozice – komentář
k 31. 12. 2023
Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 31.12. 2023 jsou zveřejněny aktualizované údaje za předchozí čtvrtletí let 2023 a 2022. Revidované údaje zohledňují především výsledky ročního šetření ČNB o přímých zahraničních investicích za rok 2022 a aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů.
xxxx
Ve čtvrtém čtvrtletí 2023 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) mezičtvrtletně snížil o 48,3 mld. Kč na 966,7 mld. Kč ke konci prosince. V meziročním srovnání je schodek nižší o 303,1 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 13,2 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí 4622,2 mld. Kč (tj. 63 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu vyšší o 129 mld. Kč.
Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Ve čtvrtém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 260,5 mld. Kč na 8454,8 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 3,1 mld. Kč nižší.
Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila o 111,3 mld. Kč a tvoří 47,2 % celkových aktiv. Rozhodující měrou k tomuto vývoji přispěl přírůstek rezervních a ostatních aktiv ČNB, která se zvýšila o 141,6 mld. Kč a tvoří 39,3 % celkových aktiv.
Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí (bez portfoliových investic a derivátů) se ve čtvrtém čtvrtletí téměř nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,7 %.
Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil především v důsledku uskutečněných investic do základního kapitálu zahraničních dceřiných společností. V nižší míře se rovněž zvýšil objem poskytnutých obchodních úvěrů a dalších krátkodobých aktiv u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 36 %.
Hodnota zahraničních cenných papírů v rukou tuzemských investorů (portfoliové investice) se zvýšila v důsledku nákupů zahraničních akcií a dluhopisů a cenového vývoje. Jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice tvoří 13,1 %.
Kladná reálná hodnota derivátů poklesla ve čtvrtém čtvrtletí o 56,5 mld. Kč a zaujímá 3 % aktiv investiční pozice.
Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí o 212,3 mld. Kč na 9421,5 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání jsou pasiva o 306,2 mld. Kč nižší.
Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Stav závazků z přímých investic se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 58,7 %. Došlo k navýšení základního kapitálu v tuzemských firmách formou reinvestování zisku zahraničními vlastníky a stavu přijatých půjček od přidružených podniků.
Vývoj závazků z portfoliových investic vůči zahraničí zaznamenal splácení tuzemských dluhopisů, které bylo téměř vyrovnáno cenovým a kurzovým vývojem. Výsledný celkový objem se tak téměř nezměnil a na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 14 %.
Stav záporné reálné hodnoty derivátů poklesl ve čtvrtém čtvrtletí o 38,5 mld. Kč a činí 2,5 % celkových pasiv.
Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí o 167,4 mld. Kč a činí 4622,2 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání je jeho stav o 129 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 48,1 % z celkových dluhových pasiv.
Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí vykázán nárůst stavu zadluženosti u všech hlavních ekonomických sektorů.
U bankovního sektoru vč. ČNB byl určující pro vývoj zadluženosti nárůst vkladů přijatých ze zahraničí. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 39,7 %.
Zvýšení stavu zahraničního dluhu sektoru vládních institucí bylo důsledkem růstu hodnoty vládních dluhopisů v držbě nerezidentů v důsledku cenových a kurzových vlivů. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu činí 15,8 %.
V nejvyšší míře vzrostl zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor), který zaujímá 44,5 % celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku navýšení stavu obchodních úvěrů u tuzemských podniků nespojených s přímou investicí a finančních úvěrů čerpaných podniky od přidružených zahraničních firem.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 54 % zahraničního dluhu).
Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,3 %. Zbývající část (22,7 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí vládních institucí.
Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,3 %. Zbývající část (22,7 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí vládních institucí.
Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků
(v mld. Kč)
