Investiční pozice – komentář

k 30. 9. 2025

Ve třetím čtvrtletí 2025 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 23,7 mld. Kč na 808,1 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 3,9 mld. Kč a ve vztahu k HDP v běžných cenách představuje 9,6 %. Stav hrubého zahraničního dluhu rezidentů České republiky činil na konci třetího čtvrtletí 5550,7 mld. Kč (tj. 66,0 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav hrubého zahraničního dluhu vyšší o 372,6 3mld. Kč. Stav čistého zahraničního dluhu rezidentů České republiky činil na konci třetího čtvrtletí
−579,6 mld. Kč. Zahraniční dluh na čisté bázi je rozdílem stavů dluhových zahraničních pasiv a aktiv, znaménko minus tedy znamená, že rezidenti České republiky se vůči zahraničí nacházeli v čisté věřitelské pozici (6,9 % HDP).

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Ve třetím čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 292,5 mld. Kč na 10 034,7 mld. Kč, meziročně jsou aktiva vyšší o 691,8 mld. Kč.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se ve třetím čtvrtletí zvýšila o 143,6 mld. Kč a zaujímají 43 % celkových aktiv. Rozhodující měrou se na tomto vývoji podílel růst stavu rezervních a ostatních aktiv ČNB, který dosáhl 120,9 mld. Kč. Podíl rezervních a ostatních aktiv ČNB zaujímá na celkových aktivech investiční pozice 35,3 %.

Hodnota zahraničních cenných papírů v rukou tuzemských investorů (portfoliové investice) se zvýšila o 119,6 mld. Kč především v důsledku nákupů zahraničních podílových listů a dluhopisů tuzemskými nebankovními investory. Jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice tvoří 15,7 %.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 24,3 mld. Kč a to především v důsledku zvýšení aktiv ve formě obchodních úvěrů a záloh (18,5 mld. Kč) a krátkodobých půjček (16,5 mld. Kč), na druhou stranu došlo ke snížení stavu zahraničních vkladů o 11 mld. Kč. Zahraniční aktiva ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 38,6 %.

Kladná reálná hodnota derivátů se ve třetím čtvrtletí snížila o 0,9 mld. Kč a zaujímá 1,5 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí (bez portfoliových investic a derivátů) ve třetím čtvrtletí vzrostl o 5,8 mld. Kč a podíl aktiv sektoru vládních institucí na celkových aktivech tvoří 1,2 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 268,8 mld. Kč na 10 842,8 mld. Kč ke konci září 2025. V meziročním srovnání jsou pasiva o 695,7 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Ve vývoji závazků z portfoliových investic vůči zahraničí byly určující nerezidentské nákupy tuzemských dlouhodobých dluhových cenných papírů emitovaných ostatními sektory. Výsledný stav závazků se zvýšil o 104,2 mld. Kč a na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 17,8 %.

Zahraniční závazky bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se ve třetím čtvrtletí zvýšily o 97,3 mld. Kč a zaujímají 15,6 % celkových aktiv.

Stav závazků z přímých investic se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 58,5 mld. Kč a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 57,7 %. Tuzemské společnosti čerpaly úvěry od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností a současně zahraniční investoři navyšovali svoje účasti v tuzemských dceřiných společnostech.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů poklesl ve třetím čtvrtletí o 8,4 mld. Kč a činí 1,3 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve třetím čtvrtletí o 193,8 mld. Kč a činil 5 550,7 mld. Kč ke konci září 2025. V meziročním srovnání je jeho stav o 372,6 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 49,7 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld.Kč, stav ke konci období)

U bankovního sektoru vč. ČNB ve třetím čtvrtletí vrostl zahraniční dluh o 124,8 mld. Kč. Podíl bankovního sektoru vč. ČNB na celkovém zahraničním dluhu činí 39,9 %.

Dále byl ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů ve třetím čtvrtletí patrný růst stavu zadluženosti u ostatních sektorů (75,6 mld. Kč), plynoucí především z prodeje dluhových cenných papírů nerezidentům. Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu činí 45,1 %.

U sektoru vládních institucí ve třetím čtvrtletí zahraniční dluh poklesl o 6,7 mld. Kč a podíl na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 15,0 %.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady od nerezidentů a půjčkami od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností (v souhrnu 55,2 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,6 %. Zbývající část (22,4 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld.Kč, stav ke konci období)