Investiční pozice – komentář

k 31. 12. 2019

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 31.12.2019 jsou zveřejněny aktualizované údaje za předchozí čtvrtletí let 2019 a 2018. Revidované údaje zohledňují především výsledky ročního šetření ČNB o přímých zahraničních investicích za rok 2018 a aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů. Jde o pravidelnou revizi[1] dat investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí.   

xxxx

Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 68,1 mld. Kč na 1168,4 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání je schodek nižší o 149,9 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 20,7 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí 4383,6 mld. Kč (tj. 77,7 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku se stav zahraničního dluhu téměř nezměnil.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve čtvrtém čtvrtletí stav zahraničních aktiv poklesl o 104,1 mld. Kč na 7059,5 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 315,2 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období) 

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 56,3 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 48,1 %.  

Stav zahraničních aktiv podnikového sektoru ve čtvrtém čtvrtletí poklesl zejména v důsledku snížení krátkodobých aktiv zejména u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 31 %.

Držba zahraničních cenných papírů rezidenty naplňuje 10,4 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,8 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru ve čtvrtém čtvrtletí se výrazněji nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se snížil ve čtvrtém čtvrtletí o 36 mld. Kč na  8227,9  mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 165,3 mld. Kč ovlivnilo především zvýšení závazků z přímých a portfoliových investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se zvýšil především v důsledku navýšení základního kapitálu vč. reinvestovaného zisku u tuzemských dceřiných společností. Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech zaujímá 54,5 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí se ve čtvrtém čtvrtletí snížil, vlivem poklesu držby tuzemských vládních a bankovních dluhopisů zahraničními investory[2]. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 19,1 %.    

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 1,6 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) poklesl ve čtvrtém čtvrtletí o 63,1 mld. Kč a činí 4383,6 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání se jeho stav téměř nezměnil. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 41,7 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů bylo ve čtvrtém čtvrtletí určující snížení zadluženosti vládního sektoru v návaznosti na pokles objemu dluhopisů v držbě nerezidentů a splácení dříve přijatých úvěrů. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 15,8 %.

U ostatních sektorů se stav zahraničního zadlužení téměř nezměnil. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,9 % z celkového dluhu.

Naopak růst stavu přijatých zahraničních vkladů u bankovního sektoru měl za následek nárůst zahraničního zadlužení bankovního sektoru (vč. závazků ČNB) na 42,3 % celkové zadluženosti.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 52,7 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 74 %. Zbývající část (26 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2019 na letošní rok činí 346 mld. Kč (z toho jistina 319,5 mld. Kč a úroky 26,5 mld. Kč).

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2019
(v mld. Kč)

Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků


[1] Česká národní banka ve spolupráci s Českým statistickým úřadem připravuje pro rok 2020 revizi platební bilance a investiční pozice České republiky vůči zahraničí, která bude zveřejněna v červnu 2020 spolu s publikací dat za první čtvrtletí 2020. Zveřejnění bude sladěno s revizí národních účtů a finančních účtů. Jde o tzv. benchmark revision (tzv. „pravidelnou výjimečnou“ revizi dat), která je koordinována Eurostatem a Evropskou centrální bankou se zeměmi EU. Jde o odlišný typ revize dat, než jsou pravidelné revize dat prováděné každý rok a to z důvodu revize delší časové řady. Důvodem revize delšího období jsou zejména nové zdroje informací, ale také zavedení propočtů některých nových veličin. Výsledem budou kvalitnější údaje platební bilance a investiční pozice státu vůči zahraničí v časové řadě od roku 2015, které budou více konsistentní s platnými mezinárodními standardy v oblasti statistiky vnějších ekonomických vztahů. Celkové trendy vývoje platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí zůstanou zachovány.

[2] Objem vládních dluhopisů ve vlastnictví  nerezidentů je vykázán v souladu s šestým vydáním manuálu platební bilance MMF podle tzv. principu ekonomického vlastnictví. Údaj nezachycuje vládní dluhopisy, které jsou k danému datu v držbě nerezidentů jako kolaterál v rámci REPO operace (tzv. princip právního vlastnictví).