Investiční pozice – komentář

k 31. 3. 2026

V prvním čtvrtletí 2026 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 72,1 mld. Kč na 764,4 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 66,6 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 8,8 %. Stav hrubého zahraničního dluhu rezidentů České republiky činil na konci prvního čtvrtletí 5837,5 mld. Kč (tj. 67,4 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav hrubého zahraničního dluhu vyšší o 549 mld. Kč. Stav čistého zahraničního dluhu rezidentů České republiky činil na konci prvního čtvrtletí
-577,7 mld. Kč. Zahraniční dluh na čisté bázi je rozdílem stavů dluhových zahraničních pasiv a aktiv, znaménko minus tedy znamená, že rezidenti České republiky se vůči zahraničí nacházeli v čisté věřitelské pozici (6,7 % HDP). Vývoj investiční pozice a zahraniční zadluženosti byl v prvním čtvrtletí významně ovlivněn vstupem zahraniční dcery rezidenta ČR na burzu v Amsterdamu v lednu 2026. Statistické zachycení této transakce se promítlo do navýšení přeshraničních stavů aktiv a pasiv v oblasti přímých zahraničních investic a portfoliových investic.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld.Kč, stav ke konci období)

V prvním čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 903,6 mld. Kč na 11340,4 mld. Kč, meziročně jsou aktiva vyšší o 1330,5 mld. Kč.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (včetně přímých zahraničních investic, ale mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se v prvním čtvrtletí zvýšil o 598,4 mld. Kč a to především v důsledku zvýšení stavu aktiv souvisejícího s přímými zahraničními investicemi. Aktiva přímých zahraničních investic se zvýšila zejména v důsledku vstupu zahraniční dceřiné společnosti rezidenta ČR na burzu v Amsterdamu o 530,4 mld. Kč (po zohlednění kurzových a cenových změn). Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 41,6 %.

Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se v prvním čtvrtletí zvýšila o 161,6 mld. Kč a zaujímají 39,9 % celkových aktiv. Významně se na tomto vývoji podílel růst stavu aktiv komerčních bank, který činil 86,8 mld. Kč. Zároveň narostl o 74,8 mld. Kč i stav rezervních aktiv a ostatních aktiv ČNB.

Hodnota zahraničních cenných papírů v rukou rezidentů (portfoliové investice) se zvýšila o 130,6 mld. Kč v důsledku nákupů zahraničních akcií tuzemskými investory a zaujímá 15,8 % aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů se v prvním čtvrtletí zvýšila o 15,1 mld. Kč.

Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí (bez portfoliových investic a derivátů) v prvním čtvrtletí poklesl o 2,1 mld. Kč.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšil o 831,5 mld. Kč na 12104,9 mld. Kč. V meziročním srovnání jsou pasiva o 1397,1 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se v prvním čtvrtletí zvýšil o 615,7 mld. Kč a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 59 %. Významný nárůst závazků souvisí se vstupem zahraniční dcery rezidenta ČR na burzu v Amsterdamu, přičemž nově kotovaná nizozemská společnost je mateřskou společností významné české průmyslové skupiny.

Zahraniční závazky bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se ve prvním čtvrtletí zvýšily o 187,5 mld. Kč a zaujímají 15,4 % celkových pasiv.

Ve vývoji závazků z portfoliových investic vůči zahraničí byly určující nerezidentské prodeje tuzemských krátkodobých dluhových cenných papírů emitovaných ze strany českých komerčních bank. Výsledný stav závazků se snížil o 44,5 mld. Kč a na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 17,2 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů vzrostl ve prvním čtvrtletí o 44 mld. Kč a činí 1,4 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se v prvním čtvrtletí zvýšil o 154,6 mld. Kč a činil 5837,5 mld. Kč ke konci března 2026. V meziročním srovnání je jeho stav o 549 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 49,5 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld.Kč, stav ke konci období)

U bankovního sektoru vč. ČNB v prvním čtvrtletí vzrostl zahraniční dluh o 90,5 mld. Kč. Podíl bankovního sektoru vč. ČNB na celkovém zahraničním dluhu činí 41 %.

V prvním čtvrtletí rostla zadluženost u ostatních sektorů (69,4 mld. Kč), plynoucí především z růstu stavu obchodních úvěrů a záloh ostatních sektorů vůči majetkově nepropojeným podnikům ze zahraničí (40,6 mld. Kč). Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu činí 43,6 %.

U sektoru vládních institucí poklesl v prvním čtvrtletí zahraniční dluh o 5,3 mld. Kč a podíl na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 15,4 %.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady od nerezidentů a půjčkami od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností (v souhrnu 55,4 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh soukromého sektoru zahrnuje 76,8 % celkové zahraniční zadluženosti. Zbývající část (23,2 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládními institucemi a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld.Kč, stav ke konci období)