čnBlog – archiv 2014

Role prognóz ČNB v měnověpolitickém rozhodování

Tibor Hlédik, Česká národní banka

Nedávné roční výročí zahájení používání kurzu jako nástroje měnové politiky Českou národní bankou je dobrou příležitostí k zamyšlení nad úspěšností této měnové strategie v podmínkách omezení úrokových sazeb centrální banky nulovou spodní hranicí. Více...

Vydáno: 9. prosince 2014


Sbohem padesátihaléři, sbohem dvacetikoruno! – část 7

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

Pátá dvacetikoruna vzoru 1926, první bankovka Národní banky Československé (NBČ), byla tištěna na papír s lokálně průběžným kombinovaným vodoznakem s opakujícími se hodnotovými čísly 20. Více...

Vydáno: 2. prosince 2014


Platidla v době převratu aneb čím jsme (ne)platili před čtvrtstoletím – část 2

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

Vydání bankovky s portrétem Klementa Gottwalda 1. října 1989, tedy v době, kdy už se režimy socialistických států hroutily, vyvolalo nesouhlas části veřejnosti. Někteří ji při příjmu peněz odmítali a žádali, aby jim byl vrácen stále platný starší vzor 1961 nebo skladba jiných nominálů. Jiní se rozhodli pro veřejné vystoupení - 25. října 1989 proti jejímu vydání protestovaly v horní části Václavského náměstí v Praze asi dvě stovky občanů. Více...

Vydáno: 20. listopadu 2014


Platidla v době převratu aneb čím jsme (ne)platili před čtvrtstoletím – část 1

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

Pro první část názvu tohoto příspěvku jsme si vypůjčili pojem, který používal po roce 1919 předchůdce naší centrální banky, Bankovní úřad ministerstva financí, pro bankovky a mince platné od okamžiku vyhlášení samostatného československého státu v říjnu 1918 do vydání definitivních československých platidel v průběhu roku 1919. Více...

Vydáno: 18. listopadu 2014


Cenová stabilita versus stabilita cen

Lubomír Lízal, Česká národní banka

Cenová stabilita a stabilita cen. To zní jako prašť nebo uhoď. A často se to tak prezentuje. Ale nenechte se mýlit, je to stejně zavádějící představa, jako by se vám někdo snažil namluvit, že brejlovec vlastně není had - s vadou zraku - ale obrýlený lovec. Více...

Vydáno: 20. října 2014


Systémové riziko a kapitál českých bank

Michal Skořepa, Česká národní banka

Česká národní banka stanovila čtyřem českým bankám povinnost držet kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika. Jak má člověk této informaci správně rozumět? Více...

Vydáno: 1. října 2014


Úrokové sazby nejsou vhodným nástrojem finanční stability

Jiří Rusnok a Vojtěch Benda, Česká národní banka

Velká finanční krize posledních let vede i k zamyšlení nad jejím vlivem na dosavadní praxi centrálních bank v měnové politice. Přes všechny problémy koncept cílování inflace, praktikovaný převážnou většinou centrálních bank vyspělých zemí, finanční bouři dosud odolal. Navíc se ukázalo, že centrální banky dokážou být v krizových situacích velmi aktivní a vynalézavé, pokud jde o prosazování alternativních nástrojů měnové politiky, kdy ani snížení úrokových sazeb k nulové hranici není dostatečně silným impulzem pro vybřednutí z recese a pro návrat ekonomiky k cenové stabilitě. Více...

Vydáno: 17. září 2014


Proč ještě žádná země nevzdala inflační cílování?

Miroslav Singer, Česká národní banka

V prvním blogu k letošnímu sympóziu v Jackson Hole jsem shrnul jeho hlavní závěry a slíbil pokračování s grafy pro „fajnšmekry měnové politiky“. Sliby se mají plnit. Více...

Vydáno: 15. září 2014


Česká ekonomika vypadá podstatně lépe

Výběr z poznámek guvernéra M. Singera z Kulatého stolu v Hradci Králové „Kurz koruny a růst ekonomiky“.

Česká ekonomika v tuto chvíli vypadá podstatně lépe než před rokem. Loni touto dobou byli mnozí z nás přesvědčeni, že se budeme propadat, propadat a propadat. Teď už se začínáme bavit o tom, jestli se nám nedaří příliš dobře. Nezapomeňme, že máme za sebou nejhlubší recesi od roku 1989. Více...

Vydáno: 9. září 2014


Sbohem padesátihaléři, sbohem dvacetikoruno! – část 6

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

Již v polovině roku 1919, tedy v době, kdy probíhala výroba státovek I. emise a některé nominální hodnoty ještě ani nebyly v oběhu, se začalo uvažovat o obměně některých hodnot za nové vzory, tzv. státovky II. emise. Více...

Vydáno: 1. září 2014


Postřehy z Jackson Hole

Miroslav Singer, Česká národní banka

Už po 36 let kansaským Fedem pořádané sympózium v Jackson Hole ve Wyomingu představuje asi nejdůležitější setkání centrálních bankéřů mimo zasedání MMF. Hlavní projevy sympózia – úvodní projev prezidentky (dříve prezidentů) Fedu a v průběhu konference mezi její teoretičtější části zařazený projev zástupce ECB (opět v drtivé většině případů předsedy či předsedkyně) – jsou pak považovány za mimořádně závažný signál o budoucím směřování měnové politiky těchto institucí, a je tedy jako takový vydatně a dostatečně komentován v médiích včetně těch našich. Více...

Vydáno: 27. srpna 2014


Táhnutí a brzdění

Miroslav Singer, Česká národní banka

První ČSÚ zveřejněný odhad hrubého domácího produktu (tzv. flash) za druhé čtvrtletí 2014 se minulý týden ocitl v centru pozornosti. Mnohem zajímavější skutečností než mírná odchylka vůči konsensu analytiků v této informaci je ale potvrzení pohybu fundamentu české ekonomiky směrem vzhůru. Více...

Vydáno: 19. srpna 2014


Sbohem padesátihaléři, sbohem dvacetikoruno! – část 5

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

Krátce po měnové odluce byly učiněny kroky k zavedení samostatné československé měny, která de iure vznikla 10. dubna 1919 účinností zákona o úpravě oběhu a správy platidel v československém státě. Zákon stanovil jediným oprávněným vydavatelem československých platidel stát (papírová platidla proto měla charakter státovek, nikoliv bankovek) a peněžní jednotkou československou korunu. V březnu, fakticky ale až v květnu 1919, byl zřízen Bankovní úřad ministerstva financí, vykonávající provizorně funkce státní centrální banky. Více...

Vydáno: 15. srpna 2014


Sbohem padesátihaléři, sbohem dvacetikoruno! – část 4

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

Krátce po vyhlášení samostatného československého státu došlo zejména v českých zemích k masivní tezauraci neplnohodnotných a téměř ničím nekrytých bankovek, přestože obíhaly v mimořádně velkých objemech jako důsledek lombardování dluhopisů válečných půjček Rakousko-uherskou bankou. Tezauraci prováděly zejména výrobní závody, venkov a spekulační skupiny v obavě z nedostatku hotovosti při její hospodářské potřebě a k zakrytí válečných zisků pro případ zavedení majetkových daní a dávek. Více...

Vydáno: 14. srpna 2014


Sbohem padesátihaléři, sbohem dvacetikoruno! – část 3

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

Papírová dvacetikoruna byla shodou okolností první bankovkou rakousko-uherské korunové měny, zavedené, jak jsme si již řekli, v roce 1892. Ještě dalších sedm let však musela existovat jako paralelní měna vedle předcházející měny rakouské a teprve dnem 1. ledna 1900 se stala výlučnou měnou rakousko-uherského mocnářství. Více...

Vydáno: 30. července 2014


Řešíme skutečné problémy evropského bankovnictví?

Jan Frait, Česká národní banka

Jsou-li ekonomové v posledních letech dotazováni na hlavní problémy evropských bank, tak většinou hovoří o nadměrné velikosti celého sektoru i některých jednotlivých bank, o vysokém zatížení domácností a podniků bankovními úvěry a o jejich ne vždy dobré kvalitě. Více...

Vydáno: 17. července 2014


Veřejný dluh inflačním kouzlem nezmizí

Vladimír Tomšík, Česká národní banka

Blogový příspěvek je rozšířenou verzí článku V. Tomšíka, který vyšel v týdeníku Euro (číslo 28/2014, strana 42).

Nárůst veřejných dluhů ve vyspělých ekonomikách vede k otázce, jak tyto dluhy budou splaceny či zda vůbec budou splaceny. Z úst kritiků loňského oslabení koruny po devizových intervencích ČNB zazněla i myšlenka, že dluhy nám i mnohým dalším zemím realizujícím uvolněnou měnovou politikou „umaže“ zvýšení inflace. Více...

Vydáno: 15. července 2014


Sbohem padesátihaléři, sbohem dvacetikoruno! – část 2

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

Historie dalšího padesátihaléře se měla začít psát 28. května 1991, kdy Státní banka československá (SBČS) rozhodla o přípravě celé nové emise platidel. Postupně pak bylo vypracováno několik variant soustavy oběžných mincí.  Více...

Vydáno: 2. července 2014


Sbohem padesátihaléři, sbohem dvacetikoruno! – část 1

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

Možnost výměny neplatných padesátihaléřových mincí a dvacetikorunových bankovek v České národní bance končí uplynutím dne 31. srpna 2014. Pomineme-li značně nepravděpodobnou možnost, že se tyto nízké nominální hodnoty vrátí do naší soustavy platidel v důsledku nějaké případné budoucí denominace české měny, zřejmě se tak s papírovou dvacetikorunou a prostřednictvím padesátihaléře s haléři vůbec loučíme definitivně. Více...

Vydáno: 1. července 2014


Spotřebitelé i firmy začínají utrácet

Miroslav Singer, Česká národní banka

V debatě o měnové politice, naší i třeba kolegů ve Fedu, BoE či ECB, se stále opakuje pochybnost o tom, zda spotřebitelé i firmy skutečně v podmínkách cenového poklesu a velmi nízkých či nulových úrokových měr odkládají či zdržují spotřebu a investice. Více...

Vydáno: 18. června 2014


Půl roku poté – kde jsme a kam míříme z hlediska inflace a HDP?

Tomáš Holub, Česká národní banka

K sepsání tohoto příspěvku mě vedly dva důvody. Za prvé, deset let bylo tradicí, že přesně týden po projednání nové prognózy ČNB v bankovní radě vycházel můj článek v týdeníku Ekonom, který tuto prognózu přibližoval širšímu okruhu čtenářů. Nyní však o něj redakce ztratila zájem a tato tradice si zaslouží alespoň blogovou derniéru. Za druhé, uplynul již půlrok od doby, kdy ČNB sáhla k oslabení kurzu koruny jako k dalšímu nástroji uvolnění měnových podmínek. Přirozeně tak nastává čas pokusit se vyhodnotit dosavadní účinky tohoto opatření. Ve svém blogovém příspěvku se do této debaty zapojuji jednak optikou již zmíněné nové prognózy ČNB, jednak s využitím dnes zveřejněného bleskového odhadu českého HDP za 1. čtvrtletí letošního roku. Více...

Vydáno: 15. května 2014


Jak se český lev na mincích měnil a moravská orlice v kraňskou převtělila – část 1 (1919-1939)

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

Státní znak, první oficiální státní symbol po vzniku samostatné Československé republiky, byl stanoven nařízením československé vlády 19. května 1919. Tímto dnem začíná novodobá etapa našich státních symbolů a také jejich používání na platidlech. Více...

Vydáno: 9. května 2014


Exit rozhodně nebude skokový

Výběr z vyjádření člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala na Žofínském fóru „Export, motivace tuzemské ekonomiky“.

Náš stávající kurzový závazek znamenající, že budeme držet korunu poblíž 27 korun za euro – a pro jistotu připomínám, že závazek je jednostranný, nevadí nám pohyb na slabší úrovni – bude trvat přinejmenším do začátku roku 2015. Více...

Vydáno: 14. dubna 2014


Reflexe ze zasedání MMF

Miroslav Singer, Česká národní banka

Jednou z výhod zasedání MMF jsou konference, které ho doprovázejí a které využívají pro ně typickou masivní koncentraci špičkových akademiků, finančníků a centrálních bankéřů. Jednou z nevýhod jednočlenných delegací složených z kapacitních i ekonomických důvodů pouze ze zástupce dané země v MMF – tedy v případě České republiky mě – je, že se řady z nich nemůže zúčastnit, neb musí být "celá" přítomná na oficiálních akcích MMF. Více...

Vydáno: 14. dubna 2014


Kurzový závazek poblíž 27 Kč za euro je v zásadě stanoven správně

Výběr z vyjádření guvernéra ČNB Miroslava Singera během diskusního Kulatého stolu v Plzni na téma "Slabší koruna a konkurenceschopnost"

V tuto chvíli si myslíme, že kurzový závazek poblíž 27 Kč za euro je v zásadě stanoven správně. Je to zhruba ta hodnota, která by měla vést k tomu, že inflace v průměru za letošní a příští rok bude spíše pod 2%, což je dlouhodobý inflační cíl ČNB. Více...

Vydáno: 9. dubna 2014


Světový ekonomický výhled a kouzlo ukotvených inflačních očekávání: co mají společného?

Vladimír Tomšík, Česká národní banka

Škodlivé celospolečenské důsledky deflace jsou ekonomům, národohospodářům a centrálním bankéřům velmi dobře známy. Pro národní hospodářství se však velkým problémem může stát i situace, kdy ekonomika ještě není v deflaci, ale úroveň inflace je výrazně a dlouhodobě nižší, než na jakou jsou obvykle nastaveny inflační cíle, k nimž by se měla upínat inflační očekávání ekonomických subjektů. Více...

Vydáno: 8. dubna 2014


Jak střed z padesátikoruny nevypadával – část 3

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

V druhé části tohoto příspěvku jsme se věnovali ražbě bimetalové mince a spojování obou částí střížku. V závěrečné části si připomeneme vznik fámy o samovolném vypadávání středů a přiblížíme skutečnosti, které ji mohly ovlivnit. Více...

Vydáno: 28. března 2014


Jak střed z padesátikoruny nevypadával – část 2

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

V první části tohoto příspěvku jsme se stručně seznámili se základními parametry a technologií vzniku padesátikorunové mince. Dnes si řekneme něco o ražbě bimetalové mince a spojování obou částí střížku. Více...

Vydáno: 21. března 2014


Jak střed z padesátikoruny nevypadával – část 1

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

„... u ní přece vypadával ten střed.“ Tato nebo podobná věta zazní snad v každém druhém rozhovoru o současných českých padesátikorunových mincích. Představa, že z padesátikorun samovolně vypadávají středy, je pověstí, která se u části obyvatelstva udržuje už přes dvacet let, ačkoliv nebyla nikdy potvrzena. Více...

Vydáno: 18. března 2014


Propad tržeb v maloobchodě nenastal

Miroslav Singer, Česká národní banka

Další sada pozitivních čísel z dnešního pátku přináší mj. vyvrácení posledního ze čtyř mýtů, které bylo možné slyšet od kritiků našeho listopadového kroku. Více...

Vydáno: 14. března 2014


V cenách potravin rozhodně není drama

Výběr z vystoupení viceguvernéra M. Hampla na 161. Žofínském fóru

Lednová a dnešní únorová inflace cen potravin potvrzuje to, co jsme se snažili říci od listopadu a nebyli jsme příliš vyslyšeni, a sice, že dopad našeho opatření do celkového vývoje inflace a koneckonců i do cen potravin bude spíše zanedbatelný. Více...

Vydáno: 10. března 2014


Poznámky k únorové inflaci

Výběr z vyjádření guvernéra ČNB Miroslava Singera pro média během pracovní návštěvy Českých Budějovic

Kvalitativně je (únorová inflace) naprosto tam, kde jsme ji čekali. Ani odchylky (od aktuální prognózy ČNB) ve struktuře nejsou nic překvapujícího. Více...

Vydáno: 10. března 2014


Data o HDP potvrzují ekonomické oživování bez inflačních tlaků

Lubomír Lízal, Česká národní banka

Dnešní čísla o vývoji HDP v loňském roce jsou dokonce o trochu lepší, než naznačovaly prvotní odhady v minulém měsíci. Očištěný HDP v posledním loňském čtvrtletí rostl meziročně o 1,3 % a mezičtvrtletně o 1,9 %. To v celoročním úhrnu znamená, že v roce 2013 byl porovnání s rokem 2012 nižší o 0,9 %. Ačkoliv současná prognóza ČNB byla dle šetření agentury Reuters mezi analytiky nejoptimističtější a předpokládala výrazný mezičtvrtletní růst o 0,9%, tak se ve světle těchto čísel vlastně držela konzervativně při zdi. Více...

Vydáno: 6. března 2014


Je hrozba deflace v eurozóně reálná?

Soňa Benecká a Luboš Komárek, Česká národní banka

Inflace v eurozóně v minulém roce zpomalovala a v současnosti se pohybuje výrazně pod cílem – respektive definicí cenové stability – centrální banky. V lednu 2014 meziroční růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) dosáhl 0,7 %. Tzv. jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní složky jako ceny potravin a energií, se pohybovala v blízkosti historicky nejnižších hodnot (0,8 %). Více...

Vydáno: 25. února 2014


Ceny výrobců a měnová politika ČNB

Vladimír Tomšík, Česká národní banka

Vývoj cen výrobců je pro každého ekonoma velmi významným indikátorem budoucích inflačních tlaků, neboť je pouze otázkou času, kdy se nákladové tlaky ve výrobě přelijí do spotřebitelských cen. Dnes uveřejněný údaj – lednový meziroční pokles cen průmyslových výrobců o 0,7 % – je kvalitativně v souladu s prognózou ČNB, očekávající lehké snížení průmyslových cen v meziročním srovnání. Aktuální údaje o cenách výrobců tak potvrzují dvě věci najednou. Více...

Vydáno: 24. února 2014


Dohání nás Slovensko díky euru? - část 2

Miroslav Singer, Česká národní banka

V minulém blogu jsem ukázal, že rozdíl tempa růstu mezi českou a slovenskou ekonomikou je trvalým jevem, ale také, že rozhodně nemůže být vysvětlen tím, že po vstupu Slovenska do eurozóny vzrostly v porovnání s námi přímé investice do slovenské ekonomiky (opak je pravdou). Současně jsem slíbil, že se příště budu zabývat tím, co skutečně způsobilo rozdíl temp růstu v posledních letech. Následující text se pokusí tento slib naplnit. Více...

Vydáno: 19. února 2014


Slabší koruna pomůže ekonomickému oživení

Tibor Hlédik, Česká národní banka

Jako řada dalších ekonomů jsem přesvědčen, že ve vyspělých ekonomikách s rozvinutými finančními trhy nelze měnovou politiku řídit na základě kvantitativní teorie peněz. Nikdo ve světě to neumí, a proto také žádná z významných centrálních bank s režimem plovoucího kurzu nepoužívá pro dosažení svých cílů přímo měnové agregáty. V převážné většině centrálních bank nastavují ve standardních dobách cenu peněz – úrokové sazby – tak, aby ukotvili inflační očekávání na úrovni nějakého kvantifikovaného cíle. Tím bývá stejně jako u nás nejčastěji inflační cíl. Více...

Vydáno: 17. února 2014


Komentář k HDP a cenám potravin

Lubomír Lízal, Česká národní banka

Předběžná čísla HDP vyznívají velmi optimisticky. Tento předběžný ukazatel je ale vždy ošidné komentovat nejen proto, že čísla mohou být podstatně revidována, ale zejména proto, že je nutné do značné míry spekulovat o struktuře HDP, a tedy o důvodech takového výsledku. Proto nebudu předběžný odhad růstu očištěného HDP v posledním loňském čtvrtletí o 0,8 % a mezičtvrtletně o 1,6 % příliš pitvat na jednotlivé složky a jen podotknu, že v celoročním úhrnu by byl HDP v roce 2013 porovnání s rokem 2012 nižší o 1,1 %. Více...

Vydáno: 14. února 2014


Zdražení se rozhodně nekoná

Výběr z poznámek guvernéra Miroslava Singera pronesených na úvod diskusního Kulatého stolu v Ostravě na téma “Oslabení koruny: Hrozba nebo příležitost?”

Ve zkratce řeknu, co si myslím, že by se teď dělo (kdyby ČNB nezačala v listopadu používat kurz koruny jako další nástroj uvolňování měnových podmínek). Vycházím z toho, že znám dnešní inflační čísla. V tuto chvíli by kurz vůči euru začínal čtyřiadvacítkou, spotřebitelské ceny by mířily k poklesu o 1 % - velice evidentně a velice rychle. Ceny výrobců by prudce padaly, protože již před tím opatřením se dotkly nuly. Více...

Vydáno: 12. února 2014


Jak Rakousko-Uhersko do Evropské unie málem vstoupilo

Jaroslav Moravec, Česká národní banka

Nejen knihy, ale i peníze mají své osudy. A nemusí jít zrovna o nález pokladu dávného kupce, dobrodružný příběh mohou skrývat i mince z doby nedávné. O jednom takovém, kdy nepozorný návrhář málem oživil zaniklé mocnářství, vypráví následující text. Více...

Vydáno: 7. února 2014


Dohání nás Slovensko díky euru?

Miroslav Singer, Česká národní banka

Rychlejší růst slovenské ekonomiky než ekonomiky české je známým faktem. Ten se projevuje postupným vyrovnáváním měřítek ekonomického blahobytu, jako je například hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele. V poslední době se u nás opět debatuje o tom, do jaké míry je ekonomická konvergence Slovenska způsobena tím, že Česká republika na rozdíl od Slovenska nemá euro. Standardní argumentace těch, kteří problém spatřují v setrvávání České republiky mimo eurozónu, se většinou opírá o předpoklad, že členství v eurozóně přineslo Slovensku větší přímé zahraniční investice. Ty pak způsobily rychlejší růst slovenské ekonomiky a přibližování se životní úrovni v České republice. Jenže právě předpoklad, že Slovensko díky vstupu do eurozóny získává více přímých zahraničních investic, je v rozporu s fakty. Více...

Vydáno: 29. ledna 2014


O deflaci, inflaci a inflačním cíli – zdánlivě banální debata o číslech

Vladimír Tomšík, Česká národní banka

Listopadové oslabení kurzu koruny oživilo debaty na téma deflace, inflace a inflačního cíle. Aktuální diskuze o deflaci jsou velmi zajímavé a užitečné, ale poněkud zastírají, o co v naší měnové politice jde především. Je to sice banální opakování, ale připomeňme, že v současném měnovém režimu je pro nás zásadní inflační cíl. Zda inflace klesne těsně pod nulu (tj. nastává formálně deflace) nebo zůstává těsně nad nulou (a tedy deflace nenastává), není kvalitativně až takový rozdíl. Ano, oslabení kurzu koruny mělo zabránit sklouznutí do deflace, jejíž riziko dostavení se bylo tak velké, že centrální banka musela konat. Neměl by ale vznikat dojem, že měnová politika funguje v jakémsi binárním režimu, přepínajícím mezi dvěma mody podle toho, zda meziroční inflace zabrousí do záporných čísel nebo zda se udržuje těsně nad nimi. Více...

Vydáno: 28. ledna 2014


Deflace alias obr lidožrout není výmysl ČNB

Tomáš Holub, Česká národní banka

Oslabení kurzu koruny, k němuž ČNB sáhla v listopadu minulého roku, vyvolalo živou diskuzi o riziku deflace. Argumenty kritiků centrální banky se přitom nesly ve dvou rovinách. Buď riziko deflace v České republice zcela popíraly, nebo se snažily dokázat, že případná deflace by byla takzvaně „dobrá“, založená na příznivých změnách na nabídkové straně ekonomiky. Tato debata přitom byla doposud převážně zahleděna dovnitř naší země. Je však občas dobré vyhlédnout z české kotliny za hranice a podívat se, co se děje okolo nás. Více...

Vydáno: 23. ledna 2014


České bilanci zahraničního obchodu se daří jako nikdy - což ovšem nemusí být tak dobrá zpráva

Lubomír Lízal, Česká národní banka

Loňský rok skončil rekordními čísly čistého vývozu. Již v době před použitím kurzu jako měnového nástroje dosahoval zahraniční obchod rekordních čísel, poté došlo k dalšímu zlepšení. Takže, proč měla centrální banka pochybnosti o jednoznačně pozitivní interpretaci tohoto stavu a proč vlastně nemusí jít o tak dobrou zprávu, jak to na první pohled vypadá? Zásadní důvody jsou dva. Více...

Vydáno: 22. ledna 2014


Dohled se snaží nacházet problémy co nejdříve

David Rozumek, Česká národní banka

V posledních dnech se v médiích a internetových diskuzích několikrát objevily pochybnosti o zásahu České národní banky vůči některým finančním institucím. Alespoň na počátku těchto kauz hrál významnou roli dohled nad finančním trhem. Za něj musím říci, že žádné takové pochybnosti nejsou na místě. Zkušenost je ale obtížně sdělitelná a v předložení konkrétních argumentů brání ČNB povinnost mlčenlivosti. Jak tedy veřejně reagovat? Více...

Vydáno: 21. ledna 2014


Oslabení koruny, kvantitativní rovnice směny a ropný šok: mají vůbec něco společného?

Vladimír Tomšík, Česká národní banka

Na listopadové oslabení koruny pomocí devizových intervencí a na to, jaký je a bude jejich dopad, lze nahlížet i optikou tradiční kvantitativní rovnice peněz. V dnešním příspěvku na čnBlogu naváži na úterní text o jejich vlivu na peněžní zásobu a budu se věnovat kvantitativní rovnici peněz a popíši její místo v měnové politice dneška. Zapíšu si ji v její důchodové verzi: P*Y=M*V, kde na levé straně vystupuje cenová hladina (P) a úroveň reálné produkce (Y), takže dohromady máme na levé straně produkci v běžných cenách, a na pravé straně rovnice vystupuje peněžní zásoba (M) a ona poněkud tajemná důchodová rychlost obratu peněz (V). Více...

Vydáno: 16. ledna 2014 | Aktualizováno: 29. ledna 2014


ČNB naprosto běžně v parlamentu vysvětluje

Lubomír Lízal, Česká národní banka

V článku pana Kudrny se píše (cituji): „Snaha o udržení demokratické kontroly je vidět i z toho, že vedení ECB chodí zásadní kroky vysvětlovat do Evropského parlamentu. Zatímco Mario Draghi je na potítku před europoslanci několikrát do roka, Miroslav Singer se s vysvětlováním politiky ČNB v parlamentu nemusí obtěžovat“. Autor je nepochybně velmi zběhlý v evropské problematice, avšak české reálie a právní stav patrně nezná, jinak si nelze takovouto flagrantní chybu v textu vysvětlit. Více...

Vydáno: 15. ledna 2014


Devizové intervence a peněžní zásoba. Jak spolu souvisí? Nijak a není to překvapivé

Vladimír Tomšík, Česká národní banka

Nedávné devizové intervence ČNB jsou stále předmětem debat, zda byly nutné, a pokud ano, tak v jakém rozsahu a s jakým načasováním. Podívejme se zde na čnBlogu na ně z trochu jiného úhlu pohledu. Konkrétně se zde zaměřím na to, jaký vliv mají intervence na peněžní zásobu (viz popis peněžních agregátů ve slovníku pojmů). V nedávných debatách se totiž objevilo několik argumentů, které byly přinejmenším nepřesné, zavádějící, anebo přímo nepravdivé. Více...

Vydáno: 14. ledna 2014


Zisk a ztráta ČNB. Jednou jsi dole, jednou nahoře

Marek Petruš, Česká národní banka

Čísla o dekádní bilanci ČNB jsou jedním z mnoha pro širokou veřejnost nesmírně nudných statistických údajů, které o sobě publikuje centrální banka. S dnešními čísly je to jiné. Tentokrát čísla o dekádní bilanci ČNB zajímají – dle našich posledních zkušeností nepřekvapivě – dokonce i bulvární tisk. Dekádní bilance k 31. 12. 2013 totiž uvádí, že ČNB za loňský rok vykázala předběžně zisk ve výši 73,2 miliardy Kč. Více...

Vydáno: 13. ledna 2014


Je to naopak, milý Watsone

Lubomír Lízal, Česká národní banka

Mít blog znamená mít o čem psát. Zejména je nutné mít zásobu témat, o kterých lze napsat něco alespoň zajímavého, když ne objevného. Což může být problém, okurková sezona se nevyhýbá ani blogům. Když jsem pravidelně psával ekonomické komentáře pro HN, byly pro mě zdrojem inspirace, pobavení a ovšemže i depresí také různé ekonomické a regulační nápady, které to leckdy dotáhly až do implementace. Více...

Vydáno: 13. ledna 2014


Nový čnBlog a jak to bylo s „drahými“ Vánocemi 2013

Miroslav Singer, Česká národní banka

Mám to potěšení otevřít nový blog ČNB (rozhodli jsme se tuto novou rubriku nazvat „čnBlog“) komentářem k tomu, co nám od listopadového oslabení koruny zatím říkají statistické údaje včetně dnes zveřejněných čísel o spotřebitelských cenách a o vývoji reálné ekonomiky. Dovolím si ale napřed několik obecnějších komentářů k otevření našeho blogu. Více...

Vydáno: 9. ledna 2014