ČNB opatrně snížila úrokové sazby, inflace se na horizontu měnové politiky bude nacházet v blízkosti 2% cíle

Bankovní rada na svém květnovém zasedání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu. Inflace se počátkem letošního roku pohybovala nad 2% cílem, dubnu se pak snížila na 1,8 % a dosáhla tak nejnižší hodnoty za posledních sedm let. Jádrová inflace zůstala prakticky stabilní, do poloviny roku je však očekáváno její lehké zvýšení ke 3 %, ke kterému bude přispívat nárůst imputovaného nájemného v důsledku zdražujících nemovitostí. Ve zbytku roku se inflace bude pohybovat v horní polovině tolerančního pásma cíle, v příštím roce se vlivem zmírnění růstu nákladů sníží do jeho těsné blízkosti. Oživení ekonomické aktivity budou letos brzdit obchodní války a s nimi spojená nejistota nepříznivě dopadající na saldo zahraničního obchodu a investiční aktivitu firem. Hlavním tahounem hospodářského růstu budou v tomto i příštím roce spotřební výdaje domácností podpořené svižným růstem reálných mezd i postupným snižováním míry úspor. S prognózou je konzistentní pokles krátkodobých úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako mírně proinflační. Opatrné uvolnění měnové politiky zachovává její mírně restriktivní působení a zajistí plnění inflačního cíle i v případě realizace domácích inflačních rizik. Dopady celních válek mohou jít jak ve směru nižší, tak i vyšší inflace. Na proměnlivou hospodářskou situaci je ČNB připravena pružně reagovat.

V dubnu se inflace snížila na 1,8 %. V rámci spotřebního koše působil protisměrně zvýšený růst cen potravin v důsledku zdražování zemědělských komodit, naopak nižší světové ceny ropy tlačily ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích dolů. Jádrová inflace dosáhla 2,6 %, v jejím rámci přetrvává výraznější předstih dynamiky cen služeb nad cenami zboží. Do vyššího tempa cen pracovně náročných odvětví služeb stále promlouvá svižný růst mezd a platů zaměstnanců a rostoucí náklady bydlení.

V dalších měsících se inflace bude opět zvyšovat, a to jak vlivem růstu cen potravin, tak v důsledku mírného zrychlení jádrové inflace. To bude souviset s růstem nákladů vlastnického bydlení taženým především cenami nových nemovitostí. Poptávka na trhu rezidenčních nemovitostí již řadu čtvrtletí oživuje a na přelomu loňského a letošního roku vedla k meziročnímu zvýšení nabídkových i realizovaných cen bytů přibližně o 15 %. Dle základního scénáře se růstová dynamika cen potravin i jádrové inflace udrží na zvýšených hodnotách po celý letošní rok. V příštím roce jejich růst zpomalí a celková inflace se tak vrátí do blízkosti cíle.

Přetrvává silná poptávka po nových hypotečních úvěrech, které v reálném vyjádření dosahují srovnatelných hodnot s historickými periodami, kdy se realitní trh přehříval. Nerovnovážný cenový vývoj na realitním trhu představuje proinflační riziko, a to jak z důvodu jeho možného dalšího pokračování, tak z důvodu jeho případných silnějších druhotných dopadů. Nad rámec prognózou předpokládaného zvýšení imputovaného nájemného totiž rostoucí ceny nemovitostí mohou se zpožděním dopadnout i do dalších částí spotřebního koše.

Velmi dynamicky se začátkem jara vyvíjela celní politika administrativy USA. Základní scénář prognózy již obsahuje 25% cla na dovoz oceli, hliníku a automobilů do USA a 10% plošné clo na ostatní dovoz do USA. Uvalení vyšší, 25% plošné celní sazby vůči EU – stejně jako odvetná opatření – byla do začátku července pozastavena.

Po uplynutí čtvrtletního vyjednávacího období však hrozí další eskalace celních válek, která by na tuzemskou ekonomiku mohla dopadnout protichůdnými kanály. Prvním jsou deglobalizační tendence vedoucí k narušení současných dodavatelských řetězců. Fragmentace mezinárodního obchodu by snižovala produktivitu v globálním měřítku. Omezení růstu potenciálu ekonomiky by vedlo k potřebě pozvolnějšího poklesu sazeb oproti základnímu scénáři.

Naopak protiinflačním efektem by byly globální poptávkové problémy způsobené zvýšenou nejistotou, která by se projevila nárůstem rizikových přirážek. Česká ekonomika by byla zasažena případným propadem zahraničního obchodu a v návaznosti na něj slabou investiční poptávkou. Při tomto scénáři by došlo k oslabení koruny a také hlubšímu poklesu sazeb, které by společně protiinflační tlaky tlumily.

Podle základního scénáře prognózy bude česká ekonomika pokračovat v pozvolném oživení. K ekonomickému růstu by měla přispět především spotřeba domácností. Tuzemské domácnosti na konci minulého roku po předchozí relativní opatrnosti zvýšily svůj nákupní apetit. Ten bude dále podpořen citelným nárůstem reálných mezd i postupným snižováním míry úspor. Zvýšená nejistota ohledně hospodářského vývoje se v první polovině letošního roku projevuje v poklesu soukromých fixních investic, jejichž výpadek nahradí kladný příspěvek vládních investic a zásob. Firmy se v obavách o narušení dodavatelských řetězců snaží zajistit zásobu klíčových výrobních komponent. Dalším důvodem výrazně kladného příspěvku zásob je statistický efekt nízké základny, loni totiž docházelo k podstatnému rozpouštění dříve naakumulovaných zásob. Od konce letošního roku prognóza očekává oživení fixních investic v návaznosti na růst ekonomické aktivity obchodních partnerů ČR, pokles domácích i zahraničních úrokových sazeb a také čerpání evropských fondů a prostředků z Národního plánu obnovy.

Dynamika spotřeby vládních institucí letos zpomalí spolu s odezníváním mimořádných výdajů na obnovu po povodních a s přispěním rozpočtové konsolidace. Ostatní fiskální opatření budou na ekonomickou aktivitu působit přibližně neutrálně. Scoreboard inflačních a měnověpolitických rizik však indikuje riziko plynoucí ze zvýšeného strukturálního deficitu. Jak ukazuje Příloha 1, ten nezanedbatelně přispívá k růstu peněžní zásoby a má potenciál vytvářet dlouhodobé inflační tlaky v tuzemské ekonomice. Deficit vládních institucí se přitom na výhledu mírně prohlubuje s přispěním zvýšených výdajů na obranu. Rovněž Příloha 2 ukazuje, že spotřeba vládních institucí má v poslední době tendenci setrvávat na vyšších hodnotách.

Vývoz zboží a služeb letos poroste kvůli obtížím ve světovém obchodě pouze mírně, avšak jak poukazuje Box 1, dopady budou pouze krátkodobé. Českým firmám se totiž zřejmě podařilo zachytit trend orientace na perspektivní odvětví i na rostoucí trhy mimo tradiční obchodní partnery v eurozóně. Ve výsledku bude čistý vývoz letos i příští rok dynamiku HDP tlumit vlivem solidního růstu dovozně náročné investiční a spotřebitelské poptávky.

Napětí na trhu práce by mělo v průběhu letošního i příštího roku postupně slábnout. Mírný nárůst míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku bude tlumen pokračujícím přesunem pracovní síly z průmyslu do odvětví služeb. Vzhledem k trvajícímu napětí na trhu práce zůstane i letos mzdový růst v tržních odvětvích na zvýšených hodnotách. K tomuto vývoji se letos přidává také výraznější zvýšení platů státních zaměstnanců, které může být ještě rozšířeno.

Měnový kurz se od počátku roku pohybuje poblíž 25 CZK/EUR, stabilní byl i přes rostoucí nejistotu spojenou s dopadem celních válek. Směrem k mírně slabší koruně bude na horizontu prognózy působit utlumený růst produktivity práce a další mírný odliv investičního kapitálu, který převáží nad přebytkem běžného a kapitálového účtu platební bilance.

Nárůst nejistoty spojený s očekávaným oslabením globální poptávky vedl k poklesu nákladových faktorů, např. cen energetických komodit. K tomu přispívá i oslabení kurzu dolaru. Samotná nejistota pak komplikuje plánování a brzdí investiční aktivitu. To vytváří prostor a potřebu dodatečného mírného snížení sazeb i přes přetrvávající sílu domácí poptávky. S prognózou je tak konzistentní pokles úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako mírně proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko větší setrvačnosti růstu cen služeb a potravin. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem jsou také zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Dopad do inflace, zejména v delším horizontu, však není jednoznačný. Riziko výrazně slabšího výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády.

Graf – Inflace se letos bude pohybovat v horní polovině tolerančního pásma 2% cíle, na horizontu měnové politiky se bude nacházet v jeho těsné blízkosti
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Růst české ekonomiky letos zrychlí a okolo 2 % se bude pohybovat i v příštím roce
meziroční změny v % (není-li uvedeno jinak), v závorkách změny oproti minulé prognóze v p. b.