Agrární banka československá (Zemědělská banka v Praze)
Fondy archivu ČNB
( literatura: 41, 45, 52, 67)
Časový rozsah fondu: 1911 - 1948
Obsah fondu:
Protokoly správní rady a národní správy 1911 - 1945 (1948);
Protokolyředitelství a výkonného výboru 1911 - 1945 (1948);
Protokoly ředitelskýchschůzí, úvěry 1913 - 1943;
Protokoly dozorčí rady 1911 - 1945;
Bilancebanky 1919 - 1945;
Valné hromady 1911 - 1943;
Výroční zprávy 1911 -1941;
Konsorcium bank pro úvěrové operace státní 1920 - 1945(1948);
Syndikáty 1921 - 1945 (1947);
Koncern 1935 - 1945;
Společné avnitřní záležitosti 1911 - 1945 (1948);
Banky a peněžní ústavy, společnostiprůmyslové, obchodní apod. 1912 - 1945;
Dokumenty a písemnosti z obchodní činnosti: bilanční a j. účetní knihy, koncernové a konsorciální záležitosti,úvěrové záležitosti;
Rozsah: 2,80 bm
Dne 16.7.1911 byla ustavena pod firmou "Agrární banka" s počátečním akciovým kapitálem 2 miliony K. Byla založena českou stranou agrární jako její hospodářská a finanční instituce. Svoji činnost zahájila banka dnem 14.8.1911. Podle tehdy uznávané formy byl vyjádřen účel a působnost banky ve stanovách obdobně jako u jiných obchodních bank, důraz byl však kladen na zemědělský sektor. Mimo jiné působila jako ústředí českých okresních hospodářských záložen, které byly jejím významným akcionářem. Nejvíce se uplatňovala v potravinářském průmyslu, zejména v cukrovarnictví a lihovarnictví. Podařilo se jí vybudovat velký cukrovarnický koncern na Moravě. Kromě kontaktů s průmyslovými a zemědělskými závody se zabývala pozemkovými transakcemi, zejména parcelací velkostatků.
Valná hromada se dne 6. dubna 1919 usnesla na změně firmy na "Agrární banka československá".
Při reorganizaci peněžnictví v roce 1942 převzala banka bankovní obchody Deutsche Bodenverkehrsgenossenschaft a byla vybudována jako Zemědělská banka pro Čechy a Moravu. Ve výkonném výboru a ředitelství zasedali Němci. V říjnu roku 1945 byla na základě dekretu č. 102/45 Zemědělská banka dříve Agrární banka v Prazeznárodněna.
Při slučování peněžnictví v roce 1948 splynula s Bankou československých legií, která byla později sloučena se Živnostenskou bankou v Praze. Agrární banka československá byla jedna z mála bank, která se angažovala, byť nepřímo veřejně, v politickém životě agrární strany.