Dotaz:
- Žádám o sdělení, zda na půdě ČNB proběhla 25. listopadu 2025 akce pořádaná lobbistickou organizací regulovaných subjektů ČAP. Pokud ano, žádám o sdělení, zda této akci poskytl záštitu guvernér ČNB. Pokud ano, žádám o sdělení, zda k tomuto dochází dlouhodobě (po dobu několika let).
- Žádám o informaci o tom, kolika akcím regulovaných subjektů a lobbistických organizací regulovaných subjektů byla ze strany kteréhokoliv z členů bankovní rady poskytnuta záštita v roce 2025.
- Žádám o informaci o tom, kolik akcí regulovaných subjektů a lobbistických organizací regulovaných subjektů proběhlo v roce 2025 v prostorách ČNB.
- Žádám o informaci, zda ČNB vede a zveřejňuje schůzky členů vedení ČNB (včetně seznamu obdrženého pohoštění) - obdobně jako to dělá například European Banking Authority, viz https://www.eba.europa.eu/about-us/organisation-andgovernance/accountability/public-meetings-registers.
- Žádám o informaci, zda ČNB od roku 2016 přijala jakékoliv (další) kroky k zamezení fenoménu „revolving door" ze strany ČNB do regulovaných subjektů a lobbistických organizací regulovaných subjektů. Ptám se tedy zejména na případné prodloužení tzv. „cool-off period“ při přechodu z ČNB do firem/organizací působících v odvětví regulovaném ČNB z původních 6 měsíců.
- Žádám o informaci, zda ČNB vede a zveřejňuje evidenci darů a pohoštění obdržených vedoucími pracovníky ČNB - obdobně jako to dělá například FCA, viz https://www.fca.org.uk/about/how-we-operate/hospitality.
- Žádám o informaci, zda v rámci ČNB existuje právní analýza, která by hodnotila možnosti donucení pojišťoven k zpětnému doplacení protiprávně vyměřených pojistných plnění v českém právním prostředí (ze strany ČNB) - obdobně jako to v nedávné době provedla FCA, která pojišťovny v souvislosti s oceňováním vozidel donutila k zpětnému doplacení v přepočtu více než 5,5 miliardy korun, viz https://www.fca.org.uk/news/press-releases/over-270000-motorists-receive-motorinsurance-compensation-insurers.
- Žádám o informaci, zda v rámci ČNB existují (socio-ekonomické) analýzy analyzující dopady (škody) (z)působené protiprávním jednáním pojišťoven. Tím mám namysli například dopady na systém sociálních dávek, systém veřejného zdravotního pojištění (zdravotní dopady), soudní náklady (soukromoprávních sporů) nebo například dopady na příjmy státního rozpočtu (například dopady na počet daňových poplatníků). Pokud takovéto analýzy neexistují, žádám o informaci o tom, na základě jakých jiných podkladů ČNB typicky rozhoduje o výši pokut za pochybení pojišťoven.
- Žádám o informaci o tom, zda ČNB v letech 2019–2025 vytvořila jakékoli interní analýzy, prezentace, podklady pro vedení nebo metodické materiály, které výslovně pracují se závěry zahraničních šetření/regulatorních review k selhání dohledu a vymáhání práva ve finančním sektoru – zejména v souvislosti se závěry Royal Commission into Misconduct in the Banking, Superannuation and Financial Services Industry (tzv. Hayne Royal Commission). Pokud ano, žádám o poskytnutí těchto podkladů.
- Žádám o informaci o tom, jakým způsobem jsou ze strany dohledu kompenzovány veřejné výroky zvyšující morální hazard regulovaných subjektů. Tím mám namysli například dočasné zpřísnění sankční politiky, dočasné snížení eskalačního prahu a podobně. Takovými výroky mám namysli typicky například výrok viceguvernéra, že „prioritou číslo jedna v dohledu v pojišťovnictví zůstává finanční zdraví pojišťoven".
- Žádám o informaci, zda v ČNB existují jakékoliv ekonomické analýzy analyzující dopady (škody) takovýchto výroků právě v souvislosti se zvýšeným morálním hazardem regulovaných subjektů.
- Žádám o informaci, zda v rámci ČNB existují ekonomické analýzy modelující rizika a případné dopady případné ztráty bezpečnostní prověrky některým z vedoucích pracovníků ČNB. Tím mám namysli například vliv na rating ČR.
- Žádám o informaci o tom, kolik trestních oznámení ČNB podala v roce 2025 na základě podnětů veřejnosti.
- Žádám o informaci o tom, v kolika procentech bylo na základě podnětů veřejnosti, které byly v roce 2025 vyhodnocovány jako podněty k zahájení správního řízení, správní řízení zahájeno (stačí zaokrouhleně na celé desítky procent).
- Žádám o informaci, zda v rámci ČNB existuje vnitřní metodika upravující veřejné vystupování zaměstnanců ČNB v rámci platforem lobbistických organizací regulovaných subjektů. Tím myslím například vystupování v jejich podcastech a podobně.
Odpověď:
Ad 1. Dne 25. 11. 2025 se v prostorách ČNB konala výroční konference x, IČO 496 24 024, se sídlem Milevská 2095/5, Krč, 140 00 Praha 4 (dále jen „ČAP“). Záštitu konferenci poskytl, stejně jako v letech 2017, 2018, 2019 a 2021, guvernér ČNB, v roce 2023 se akce konala pod záštitou jiného člena bankovní rady ČNB.
Ad 2. Regulovaný subjekt a lobbistická organizace regulovaného subjektu je neurčitý pojem. ČNB proto pro účely vyřízení tohoto přípisu za tyto subjekty považuje subjekty, které jsou uvedeny v Seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na webu ČNB nebo v Registru lobbování. V roce 2025 ČNB s ohledem na právě uvedené poskytla záštitu 2 akcím. Kromě konference ČAP se jednalo o akci Evropské asociace finančního plánování Česká republika, IČO 720 84 529, se sídlem Karlínské náměstí 238/6, Karlín, 186 00 Praha 8.
Ad 3. V roce 2025 se v prostorách ČNB konalo více než sto akcí. Primárně lze tyto akce rozdělit na akce pořádané ČNB a na akce pořádané jiným subjektem. Počet akcí těchto jiných subjektů, které jsou uvedeny v Seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu nebo v Registru lobbování bylo v roce 2025 celkem 7.
Ad 4. Schůzky členů vedení ČNB, včetně seznamu pohoštění, obdobně jako to dělá například European Banking Authority ČNB neeviduje.
Ad 5. Dne 11. 1. 2026 nabyl účinnosti zákon č. 280/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti s úpravou činnosti poboček zahraničních bank z jiných než členských států, úpravou některých přestupků a v souvislosti s posílením pravomocí orgánu dohledu a jeho nezávislosti, který novelizoval zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Dotčená problematika je tak aktuálně upravena na úrovni zákona.
Ad 6. Evidenci darů a pohoštění ČNB nevede. Pokud jde o pravidla týkající se přijímání darů, stanovila ČNB tato ve svém etickém kodexu[1] (čl. 14). Etický kodex obecně zakazuje zaměstnancům přijmout v souvislosti se svým postavením nebo činností v ČNB dar, úsluhu nebo jinou výhodu. Pravidla upravující podmínky účasti členů bankovní rady ČNB na veřejných akcích jsou dále obsažena v čl. 17a etického kodexu.
Ad 7. ČNB takovou analýzou nedisponuje.
Ad 8. ČNB takovými analýzami nedisponuje a pro rozhodování v řízeních o přestupcích, které ČNB projednává, ani disponovat nemusí. Při rozhodování o druhu a výši sankce ČNB postupuje podle obecně závazných právních předpisů. V souladu s požadavky těchto předpisů je ČNB povinna rozhodnutí o určení druhu a výše sankce vždy odůvodnit a uvést, jakými úvahami se při tom řídila a z jakých podkladů vycházela. V zásadě všechna rozhodnutí vydaná ČNB v rámci výkonu dohledu nad finančním trhem jsou pak v souladu s požadavky právních předpisů publikována na webových stránkách ČNB[2].
Ad 9. ČNB požadovanými materiály nedisponuje.
Ad 10. ČNB vykonává dohled v pojišťovnictví v rozsahu svých kompetencí stanovených příslušnými právními předpisy, a to jak s ohledem na zachování finanční stability pojišťoven, tak v zájmu ochrany spotřebitele, resp. pojistníků, pojištěných a oprávněných osob (zákazníků). Tyto zájmy nejsou ve vzájemném rozporu, neboť zachování finanční stability pojišťovny je zásadním předpokladem plnění jejích závazků vůči zákazníkům. Stabilita a solventnost pojišťovny tedy z povahy věci nemůže být a není na úkor ochrany zákazníků. Tento model uspořádání dohledu je obvyklý i v řadě jiných států. Deklarovaný důraz kladený na finanční zdraví pojišťoven nelze v žádném případě interpretovat jako možné oslabení dohledové činnosti v oblasti ochrany zákazníka. Dohled v pojišťovnictví ČNB vykonává v rámci mantinelů stanovených právními předpisy a v souladu se standardy dohledové činnosti na úrovni lokální i mezinárodní. Z tohoto úhlu pohledu je mj. i evaluován celou řadou externích subjektů (např. European Supervisory Authorities), a je předmětem srovnání v mezinárodním kontextu.
Ad 11. S ohledem na odpověď k předchozímu bodu není tato otázka relevantní. Nutnost zpracování podobných analýz ČNB neidentifikovala.
Ad 12. ČNB takovými analýzami nedisponuje, potřebu jejich zpracování neidentifikovala a není jí ani zřejmá souvislost mezi „ztrátou bezpečnostní prověrky vedoucího pracovníka ČNB“ a ratingem České republiky. Zhoršení hodnocení České republiky ze strany ratingových agentur je nicméně jeden z faktorů, který ČNB zohledňuje při rizikovém hodnocení finančních institucí.
Ad 13. ČNB v roce 2025 podala s využitím podnětů veřejnosti dvě trestní oznámení.
Ad 14. ČNB v roce 2025 výlučně na základě podnětů veřejnosti nezahájila žádné správní řízení. Podněty veřejnosti i další podklady získané od veřejnosti bývají ve správních řízeních významnými podklady pro rozhodování. To je zřejmé i z odůvodnění rozhodnutí, která ČNB publikovala na svých webových stránkách (viz též odpověď na otázku 9). Současně platí, že přijatá podání veřejnosti představují významný zdroj informací i pro další postupy ČNB v rámci výkonu dohledu nad finančním trhem, nikoli pouze pro vedení správních řízení.
Ad 15. ČNB stanovila pravidla profesionální etiky zaměstnanců ČNB v etickém kodexu (viz výše). Součástí těchto pravidel jsou též pravidla týkající se veřejného vystupování zaměstnanců ČNB (srov. zejm. čl. 16 a 17 etického kodexu).
[1] https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/eticky-kodex-ceske-narodni-banky/.
[2] https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/pravomocna-rozhodnuti/.