Dotaz:
Žádám tímto podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí následujících informací:
- Jakým způsobem probíhá výběrové řízení likvidátorů bank a kampeliček?
- V jakém vnitřním předpisu je takový výběr řešen? Žádám o kopii tohoto předpisu?
- Je výběrové řízení v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek?
- Jaké oddělení ČNB se účastní výběrového řízení?
- Jakým způsobem se rozhoduje o vítězi výběrového řízení? V kompetenci kterého zaměstnance ČNB je o tomto rozhodnout?
- Nejedná-li se o výběr dle zákona o veřejných zakázkách, jakým způsobem dochází k vyhlášení výběrového řízení, jak je upraven jeho průběh, jak je upraveno, kdo se výběrového řízení účastní?
- Existuje seznam osob účastnících se těchto výběrových řízení, ze kterých je vybíráno do funkce?
Odpověď:
Likvidátoři bank jsou jmenováni v souladu s požadavky a postupem podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOB“).
Likvidátoři spořitelních a úvěrních družstev (dále jen „záložna“) jsou jmenováni v souladu s požadavky a postupem podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚD“).
V souladu s § 36 ZOB rozhoduje o jmenování likvidátora banky na návrh ČNB soud. Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela.
V souladu s § 13 odst. 7 ZSÚD likvidátora záložny jmenuje na návrh ČNB soud. Likvidátorem záložny může být pouze osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti, která nemá nebo neměla zvláštní vztah k záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h ZSÚD nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví záložny.
Ani ZOB, ani ZSÚD nepředepisuje ČNB povinnost podat návrh soudu za podmínky provedení jakéhokoli formálního výběrového řízení. Stejně tak výběr likvidátora neprobíhá v režimu zákona č. 136/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
V souladu s čl. 40 odst. 3 písm. b) Organizačního řádu ČNB schváleného bankovní radou dne 6. 12. 2017, ve znění pozdějších změn je podání návrhu ČNB na jmenování likvidátora součástí agendy sekce kancelář. Podle čl. 49 odst. 2 písm. c) Organizačního řádu předkládá návrh na jmenování likvidátora banky a záložny ředitel(ka) sekce dohledu nad finančním trhem sekci kancelář. Výběr osoby, která bude posléze soudu navržena ke jmenování, tak provádí sekce dohledu nad finančním trhem.
S ohledem na požadavky ZOB a ZSÚD a také s ohledem na požadavek vysoké odbornosti likvidátora úvěrové instituce vybírá ČNB osobu likvidátora ze seznamu zvláštních insolvenčních správců vedeném Ministerstvem spravedlnosti, a to i s ohledem na potřeby zajištění kontinuity pro případ prohlášení konkurzu na majetek likvidované banky nebo záložny. Seznam je veřejně dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.
Posouzení osoby potenciálního likvidátora (nejen banky a záložny) je auditovatelným interním procesem ČNB, při kterém ČNB posuzuje širokou škálu aspektů a zohledňuje zejména specifickou situaci a potřeby dotčené finanční instituce. V potaz jsou brány i zkušenosti osoby potenciálního likvidátora z oblasti likvidace finančních institucí, ale i praktické poznatky ČNB o jeho dosavadní činnosti. Součástí posouzení je samozřejmě též ověření splnění podmínek, které právní předpisy na osobu likvidátora kladou, včetně jeho důvěryhodnosti (Při posuzování důvěryhodnosti osoby likvidátora úvěrové instituce aplikuje ČNB obdobně své úřední sdělení, kterým je podáván výklad pojmu důvěryhodnost a odborná způsobilost). Uvedený proces však není formálně upraven žádným vnitřním předpisem.