ČNB poskytla dne 4. 12. 2024 následující informace týkající se fondů:
V případě fondu nemovitostí se jedná o speciální fond kolektivního investování, který podle § 70 odst. 4 nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NVIT“) drží nejméně 10 % hodnoty svého majetku ve věcech uvedených v § 15, § 46 odst. 2, § 47 odst. 1 a § 48 odst. 1 NVIT [tzn. jmenovitě vklady na viděnou (do 1 roku), krátkodobé dluhopisy (do 3 let splatnosti), cenné papíry vydávané fondy kolektivního investování (pokud garantují odkup ve lhůtě kratší než 1 rok) a pokladniční poukázky a obdobné nástroje peněžního trhu]. Nejedná se tedy o hotovost, ale o tzv. likvidní aktiva, která lze přeměnit na hotovost v krátké době. Pro úplnost je třeba uvést, že nemovitostní fond nemusí mít jen formu otevřeného podílového fondu, ale také akciové společnosti s proměnným základním kapitálem [§ 100 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZISIF“)]. Přestože jde o otevřené formy fondů zajišťující možnost odkupu, odkup podílových listů či jiných cenných papírů dle formy investičního fondu není vždy garantovaný, neboť v určitých případech může obhospodařovatel fondu rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů (či investičních akcií), a to i opakovaně. Statut otevřeného podílového fondu investujícího do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti může lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů určit odchylně, max. na 2 roky.
Ustanovení § 216 ZISIF uvádí, že došlo-li nezávisle na vůli obhospodařovatele fondu k tomu, že není dodržen soulad skladby majetku tohoto fondu s pravidly pro skladbu majetku tohoto fondu, musí obhospodařovatel tohoto fondu obnovit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku tohoto fondu s těmito pravidly; přitom přihlédne k zájmům podílníků nebo vlastníků investičních akcií tohoto fondu. Dle § 134 odst. 1 ZISIF o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů může rozhodnout obhospodařovatel fondu jen je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků, nebo na dobu nezbytně nutnou též z provozních důvodů, zejména ve vztahu k činnostem souvisejícím s účetní závěrkou.
Uvedený 10% limit se podle § 70 odst. 4 NVIT vztahuje pouze na speciální fondy nemovitostí.
Otevřený podílový fond i uzavřený podílový fond je obecně možné obchodovat i na burze. Záleží však na pravidlech přijetí k obchodování konkrétní burzy. Podmínky pro přijetí investičního nástroje k obchodování na regulovaném trhu blíže upravuje § 56 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů a čl. 1 – 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/568 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro přijímání finančních nástrojů k obchodování na regulovaných trzích.
Ad 2.
Přeměna uzavřeného podílového fondu na otevřený je možná (§ 381 odst. 1 písm. e) ZISIF).
ČNB se při výkonu dohledu zaměřuje především na ochranu zájmů investorů fondů kolektivního investování a na možné zdroje systémového rizika pro řádné fungování finančního trhu v České republice. Míra dohledu se liší podle charakteristiky fondů i jejich správců, aktuálních informací o kapitálovém trhu či daném fondu.
Ad 3.
Dohled nad investičními společnostmi a fondy podle ZISIF má svá specifika, včetně odlišností plynoucích z relevantní právní úpravy, která však obecně klade vysoké nároky na správce fondů a informace pro účely dohledu. Proces založení fondu je potom soukromoprávní otázkou. Způsob založení se liší podle toho, o jakou právní formu a typ fondu se jedná. Proces z hlediska činnosti ČNB se liší podle toho, zda se jedná o standardní fond (schvaluje se ve správním řízení), speciální fond či fond kvalifikovaných investorů (zapisují se do seznamu investičních fondů na žádost).
ČNB poskytla dne 12. 12. 2024 následující informace:
Ztvárnění heraldických motivů na českých bankovkách je značně variabilní a vždy se přizpůsobovalo dobovému stylu, vkusu a výtvarnému cítění autora, a to i přes určitá heraldická pravidla. To platí i pro značnou variabilitu výtvarného ztvárnění heraldických zvířat ze státních symbolů zemí Koruny české, jak je zřejmé již jen z jejich úřední podoby vyhlašované v právních předpisech z let 1919-1993. Na přesné výtvarné podobě státního znaku z roku 1960 dle návrhu Milana Hegara se striktně trvalo jen v letech 1980-1989, kdy podobu státních symbolů posuzovala odborná komise (Komise pro zabezpečení jednotného provedení státního znaku ČSSR a dodržování správných barev a rozměrů státní vlajky ČSSR při jejich hromadné výrobě při federálním ministerstvu vnitra, která nahradila dřívější, poněkud liberálnější Komisi pro zpodobňování ústavních činitelů a jiných významných osobností, rozšířené pro schvalování rozmnoženin státního znaku při ministerstvu kultury.).
Podoba heraldických zvířat na českých bankovkách a mincích každopádně není přesnou podobou současných státních symbolů. Autorem grafické podoby současných českých bankovek je akademický malíř Oldřich Kulhánek. Samotná kresba, resp. modelace heraldických zvířat, připouští značnou míru výtvarné licence autora, neboť zvířata se ztvárňují v heraldice přiměřeně stylizovaná, a výsledkem je tak vždy osobité výtvarné ztvárnění autora.
Z některých detailů lze usuzovat, že nejblíže mají bankovky k velkému státnímu znaku České republiky z roku 1990. V době, kdy vznikaly české bankovky, totiž ještě nebyl vydán zákon o státních symbolech České republiky, který od 1. ledna 1993 zavedl státní znaky v současné podobě (zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění pozdějších předpisů).
Současné české bankovky vznikly přepracováním připravovaných bankovek československých, u nichž bylo také akceptováno umělecké ztvárnění státních symbolů. Velký státní znak v kresbě bližší úřední podobě, i když se zjednodušeními vyplývajícími z malého rozměru znaku, je použit na později připravovaných bankovkách od akademické malířky Evy Haškové (100 Kč vzor 2019, 100 Kč vzor 2022 a aktuálně připravovaná 100 Kč vzor 2026).
Podoba státního znaku na českých bankovkách se odlišuje od jeho úřední podoby také tím, že není proveden plnobarevně, neboť specifika ceninového tisku neumožňují vytištění ve všech heraldických tinkturách. Je proto použito všeobecně uznávané heraldické šrafování podle systému Colombiéra-Sancti z roku 1638, ačkoliv to není právním předpisem upraveno. Tato odchýlení od úřední podoby prošla několikrát meziresortními připomínkovými řízeními a byla shledána přípustnými.
V případě mincí platí, že státní znak na nich být vyobrazen může, ale nemusí (Ust. § 5 zákona č. 352/2001 Sb.: „Malý státní znak užívají oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až t) na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na základě zákona5a); může být též vyobrazen na mincích České republiky.“).
Na oběžných i pamětních mincích se tak využívají různé volné kompozice českého lva ve skoku, šachované moravské orlice a slezské orlice s perisoniem.
Závěrem lze odkázat na webové stránky ČNB, kde jsou zveřejňovány články, jež s danou problematikou úzce souvisí (např. článek k historii používání státních symbolů na platidlech, která začala již v roce 1919, viz https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Jak-se-cesky-lev-na-mincich-menil-a-moravska-orlice-v-kranskou-prevtelila-cast-1-19191939/).
ČNB poskytla dne 19. 12. 2024 následující informace:
Společnost _____________________ IČO __________, se sídlem _____________ ____ ____ _____ _____ ___ (dále jen „Společnost“) byla držitelem povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (dále jen „PPSMR“), které ji opravňovalo k poskytování platebních služeb podle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPS“), a to od 13. 12. 2017 do 1. 2. 2021. Seznamy subjektů, jimž ČNB udělila povolení k činnosti, jsou dostupné na webových stránkách ČNB (zde). Je v nich uvedeno jak datum vzniku oprávnění k činnosti, tak i datum jeho případného zániku. Z informací zveřejněných v obchodním rejstříku vyplývá, že valná hromada Společnosti rozhodla dne 14. 1. 2021 o zrušení Společnosti s likvidací s účinností ke dni 1. 2. 2021. V souladu s § 62 odst. 1 písm. a) ZoPS povolení k činnosti PPSMR Společnosti zaniklo dnem jejího zrušení.
Informace týkající se vedení správního řízení ČNB neposkytuje, není-li k tomu výslovně zmocněna právním předpisem. Skutečnost, že ČNB s konkrétním subjektem vedla řízení, zpravidla vyplývá z toho, že došlo k publikaci rozhodnutí, kterým se takové řízení skončilo. ČNB v této souvislosti uvádí, že svá pravomocná rozhodnutí sankční povahy i jiná rozhodnutí zveřejňuje, pouze pokud jí povinnost takového zveřejnění ukládají jednotlivé tzv. sektorové zákony. V případě PPSMR jsou tato rozhodnutí zveřejňována na základě § 236 odst. 3 ZoPS (Ust. § 236 odst. 3 ZoPS: „Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o správním trestu na svých internetových stránkách.“). Konkrétní rozhodnutí pak lze dohledat na webové stránce ČNB (zde). Ze seznamu publikovaných pravomocných rozhodnutí vyplývá, že nebylo vydáno žádné sankční rozhodnutí vztahující se ke Společnosti.
ČNB poskytla dne 31. 12. 2024 informace založené na datech podle dohledového/statistického reportingu týkající se vybraných ukazatelů sektoru fondového investování.
ČNB poskytla dne 31. 12. 2024 následující informace:
Cena zlata dle rámcové smlouvy je stanovena jako nejlepší možný odhad ceny zlata v okamžiku stanovení ceny, tj. na začátku prodejního období příslušné mince. Cena zlata je zafixována na dobu dvou měsíců, během nichž může výrazně vzrůst (viz např. nárůst pohyblivé složky právě u dukátu od 17. 11. 2024), a ČNB v souladu s povinností péče řádného hospodáře nemůže zlaté mince prodávat v žádném okamžiku pod jejich aktuální cenou. Aby k této situaci nedocházelo, pracuje se s rezervou na cenu zlata (která byla v nové rámcové smlouvě přesněji popsána). Podíl pevné částky je u dukátu vyšší, nicméně k navýšení došlo také v důsledku vyšších výrobních nákladů dukátu.
Cena zlaté mince Městská památková rezervace Moravská Třebová bez navýšení vyplývajícího z uplatnění koeficientu navýšení podle čl. VI a čl. IX odst. 3 písm. c) rámcové smlouvy by činila 30 257 Kč u běžné kvality a 30 657 Kč u špičkové kvality, vzhledem k uplatnění koeficientu prodejní cena této mince činila 32 096 Kč u běžné kvality a 32 496 Kč u špičkové kvality, jak je i uvedeno na podstránce https://www.cnb.cz/cs/bankovky-a-mince/numizmatika/ceny-novych-minci-a-bankovek/.
Dále byly poskytnuty informace k rozpadu pevné částky ceny mince Zlatá obchodní mince český dukát s motivem sv. Václava a zlaté mince Městská památková rezervace Moravská Třebová.