ČNB poskytla dne 5. 10. 2022 následující informace, které se týkaly sběratelského materiálu vydaného ČNB:
Žadateli bylo sděleno, že komplexní informace k aktuálnímu vývoji krácení a rušení objednávek pamětních mincí a bankovek obsahuje vyjádření ČNB dostupné na webových stránkách zde. Systém emise a prodeje včetně vzoru smlouvy se smluvními partnery je pak zřejmý z popisu, který je veřejně dostupný zde.
Dále bylo uvedeno, že úplný přehled již vydaných a do konce roku 2025 plánovaných emisí je uveden v emisním plánu na léta 2021-2025 (viz zde) i s příslušnými odkazy na stav přípravy. Náklady vydaných mincí jsou pak v seznamech zde (rozděleno na stříbrné, bimetalové a zlaté mince a pamětní bankovky). Objednávky na všechny mince první poloviny roku 2023 překročily emisní limity, jejich náklad tedy bude ve výši emisního limitu, uvedeného na webových stránkách zde, tedy 30 000 kusů stříbrných mincí a 15 000 kusů zlatých mincí. Zda objednávky překročí emisní limity také na druhou polovinu roku 2023, bude známo po ukončení a zpracování objednávkového období II/2023 na přelomu měsíců ledna a února 2023. Pokud objednávky emisní limity překročí, bude se vyráběné množství rovnat limitům, pokud objednávky emisní limity nepřekročí, bude se vyráběné množství blížit součtu všech smluvních objednávek.
ČNB uvedla, že poskytuje svým zaměstnancům možnost zakoupení emitovaných mincí a bankovek za nezvýhodněnou cenu 3 kusů v součtu za obě kvality/varianty, pokud je mince/bankovka emitována ve více kvalitách/variantách. Koupě mincí a bankovek není příjmem, ale výdajem zaměstnance, není tedy předmětem daně (kromě případné daně z přidané hodnoty, která je součástí prodejní ceny).
ČNB se také vyjádřila ke krácení vztahujícímu se k zaměstnancům. O krácení zaměstnancům, pokud by jejich objednávky představovaly významné množství, rozhoduje bankovní rada ČNB, k této situaci však zatím nikdy nedošlo. Jiný způsob prodeje je okrajový a zpravidla nepředstavuje více než desítky až stovky kusů. Jedná se zejména o prodej autorům mincí, na oficiální emisi, subjektům spojeným s tématem, poskytujícím osobnostní, autorská, známkoprávní a další práva duševního vlastnictví, na kterých vydání některých mincí vázne.
Ke krácení smluvním partnerům ČNB sdělila, že jak vyplývá z čl. IV odst. 9 vzorové smlouvy, je snížení objednávek (krácení) výhradně poměrné (procentuální), nejde tedy o libovůli a zodpovědnost konkrétních oddělení či osob. Zveřejnění míry krácení v % ČNB neuvažuje. Procentuální krácení bylo dosud historicky nejmenší u mince „Jan Blahoslav“ (na 94 % objednávek) a největší u mince „Tatra 603“ (13,62 %).
K prodávajícím partnerům, resp. k jejich seznamům uvedených na webové stránce zde ČNB uvedla, že tento seznam je kompletní. Podle dřívějších smluv nebylo zveřejnění partnera na webu ČNB povinné, šlo pouze o možnost. Podle nových smluv, které byly uzavřeny se všemi smluvními partnery v roce 2022, je zveřejnění povinné, aby se maximálně rozšířilo povědomí veřejnosti o existujících smluvních partnerech. Mince vydané do konce roku 2022 jsou smluvním partnerům dodávány na základě předcházejících smluv, od roku 2023 již na základě nových smluv. Na webových stránkách proto dočasně existují dva seznamy. Následně bylo doplněno, že u nových partnerů pro prodej sběratelského materiálu prověřování dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů ČNB neprovádí. Vyhodnocení reputačních rizik ano.
Závěrem ČNB uvedla, že zvažuje různé změny, uskutečnitelné nejdříve od druhé poloviny roku 2023 či spíše od roku 2024, ale žádné řešení není bez negativních důsledků. Radikální zvýšení nákladů podle výše smluvních objednávek (aktuálně až 7x, hypoteticky až 30x) znehodnotí potenciální budoucí vzácnost jako jeden ze základních principů sběratelství, pomineme-li některé další, právní, zakázkové, finanční, technické, provozní a jiné konsekvence. Administrativní stanovování prodejních cen namísto dnešního smluvního mechanismu dramaticky zdraží mince již v primárním prodeji (prodej ČNB smluvním partnerům), v následném prodeji se ceny proti současnosti dále zvýší a přitom se za současné situace nedomníváme, že by se tím zájem významně „ochladil“. Úplné zrušení některých emisí řadu zájemců zklame a případný „přímý prodej“ veřejnosti otevře úplně jiné negativní stránky podobných způsobů prodeje.
ČNB poskytla dne 14. 10. 2022 následující informace v tištěné podobě: Organizační řád, organizační schéma ČNB, Roční zprávu o výsledku hospodaření za rok 2020 a 2021, Výroční zprávu za rok 2020 a 2021, Etický kodex ČNB, Zprávy o inflaci za rok 2020 a Zprávy o měnové politice za rok 2021 a 2022.
ČNB poskytla dne 17. 10. 2022 následující informace týkající se panevropského osobního penzijního produktu:
ČNB jako orgán příslušný k registraci panevropského osobního penzijního produktu (dále jen „PEPP“) podle zákona č. 91/2022 Sb., o panevropském osobním penzijním produktu a o změně souvisejících zákonů (zákon o panevropském osobním penzijním produktu), v platném znění, v průběhu legislativního procesu spojeného s tímto zákonem informativně zjišťovala zájem o nabízení tohoto produktu ze strany případných tuzemských poskytovatelů.
V dubnu 2021 proto ČNB „žádostí o poskytnutí informací – předpokládaný zájem o registraci PEPP“ oslovila subjekty finančního trhu vedené ke dni odeslání této žádosti v seznamech ČNB (Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu viz zde) se sídlem v České republice, které by podle výše uvedeného zákona mohly PEPP poskytovat. Téměř 10 % oslovených zájem o PEPP připustilo.
Při opakovaném průzkumu v únoru 2022 už ČNB oslovila jen subjekty, které tento zájem o PEPP připustily nebo jej v budoucnu nevyloučily a také nově licencované subjekty. V tomto případě svůj budoucí zájem připustily 2 subjekty z 24 oslovených.
ČNB poskytla dne 18. 10. 2022 k dotazu ohledně Waldviertler Sparkasse Bank AG následující informace:
V obecné rovině bylo uvedeno, že Česká národní banka je dle Směrnice evropského parlamentu a rady 2013/36/EU, vůči Waldviertler Sparkasse Bank AG tzv. orgánem dohledu hostitelského členského státu, což znamená, že domovský orgán dohledu, Austrian Financial Market Authority (FMA), sídlící na adrese Otto-Wagner-Platz 5, 1090 Wien, vykonává v souladu s čl. 49 výše uvedené směrnice obezřetnostní dohled nad Waldviertler Sparkasse Bank AG i na území České republiky aniž jsou dotčena práva hostitelského orgánu dohledu, tj. České národní banky (pobočka zahr. banky má vůči ČNB pouze reportovací povinnosti).
Waldviertler Sparkasse Bank AG přešla v r. 2020 v souvislosti s prodejem pobočky České spořitelně a.s. (skupina Erste) pod dohled Evropské centrální banky, na adrese Sonnemannstrasse 22, 60314 Frankfurt nad Mohanem.
- Ad 1) Waldviertler Sparkassse Bank AG, Sparkassenplatz 3, Zwettl, vykonává v České republice činnost formou volného pohybu služeb v rámci EU od 28. 6. 2004. Oznámení na ČNB proběhlo v r. 2004 v souvislosti se vstupem do EU. Tyto aktivity stále trvají.
- Ad 2) Česká národní banka vydala dne 1. 7. 1993 povolení k činnosti pobočce Waldviertler Sparkassse von 1842, Klášterská 135/II, PSČ: 377 01. Tento subjekt byl zapsán 25. 10. 1993 do Obchodního rejstříku. Po vstupu ČR do EU od 1. 5. 2004 přešla pobočka automaticky do režimu jednotné licence v rámci EU. Od 4. 9. 2012 působila pod názvem Waldviertler Sparkassse Bank AG až do ukončení činnosti 31. 12. 2020, kdy na základě prodeje části závodu České spořitelně a.s. se původní pobočka uzavřela, a stala se součástí rakouské skupiny Erste Bank na základě smlouvy ze dne 30. 9. 2020. Činnost byla ukončena 31. 12. 2020 na základě oznámení České národní bance o ukončení činnosti pobočky ze dne 3. 2. 2021.
- Ad 3) Číselný kód pobočky zahraniční banky byl 7940.
- Ad 4) Povolené činnosti a další podrobnosti regulovaných a notifikovaných subjektů jsou uvedeny na internetových stránkách ČNB (v části: „Dohled a regulace“ – „Seznamy a evidence“ – „Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů“).
Podrobnosti týkající se pobočky viz: https://ora.cnb.cz:7100/dadjerrs/JERRS.WEB10.VIZITKA?p_lang=cz&p_SEQ_ID=168&p_VER_ID=1008&p_DATUM=31.12.2020&p_ROL_KOD=2
Podrobnosti týkající se subjektu poskytujícího přeshraniční služby viz: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB10.VIZITKA?p_lang=cz&p_SEQ_ID=999&p_VER_ID=1002&p_DATUM=16.10.2020&p_ROL_KOD=
ČNB poskytla dne 21. 10. 2022 k dotazům, které se týkaly všeobecných pojistných podmínek následující informace:
Ad 1) V archivu ČNB byla v materiálech předaných Ministerstvem financí dohledána informace, že dne 23. 9. 1992 byly schváleny rozhodnutím č.j. 103/ 45 904 / 92 Všeobecné pojistné podmínky předložené Českou pojišťovnou, a.s. dne 26. 6. 1992. Konkrétní Všeobecné pojistné podmínky životního pojištění (tedy i jejich číslo jednací) schválené tímto rozhodnutím však nebyly v archivu dohledány. Dále byly dohledány schválené Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění, č.j. 323 / 45 062 / 1993 ze dne 18. 10. 1993.
Ad 2) V archivu ČNB nebyla v materiálech předaných Ministerstvem financí dohledána informace, že by v období od 1. 1. 2000 do 31. 4. 2004 Ministerstvo financí schvalovalo pojistné podmínky České pojišťovny a.s. týkající se životního pojištění.
Dále bylo uvedeno, že od účinnosti zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojišťovnictví“) se všeobecné pojistné podmínky pojišťoven obecně neschvalují. Výjimkou, a to v období od 1. 4. 2000 do 31. 3. 2004, byly pojistné podmínky povinného pojištění podle zvláštního právního předpisu (např. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), které ještě schvalování ze strany Ministerstva financí podléhaly, viz § 8 odst. 8 zákona o pojišťovnictví: „Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, je pojišťovna povinna předložit ministerstvu ke schválení všeobecné pojistné podmínky.“ Po tomto datu byly všeobecné pojistné podmínky pouze následně kontrolovány, viz § 8 odst. 9 zákona o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 39/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony: „Pojišťovna je povinna předložit ministerstvu na jeho písemné vyžádání pojistné podmínky ke kontrole jejich souladu s právními předpisy. Zjistí-li ministerstvo nesoulad pojistných podmínek s právním předpisem, nařídí odstranění těchto nedostatků.“ V novém zákoně č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (dále jen „nový zákon o pojišťovnictví“) již toto ustanovení týkající se explicitně kontroly všeobecných pojistných podmínek není. Z výše uvedeného vyplývá, že od 1. 4. 2000 Ministerstvo financí již pojistné podmínky pro životní pojištění neschvalovalo, a tudíž tato rozhodnutí neexistují.
Ad 3) V archivu ČNB nebyla v materiálech předaných Ministerstvem financí dohledána informace, zda a jaké pojistné podmínky si Ministerstvo financí v období od 1. 4. 2004 do 31. 5. 2005 vyžádalo ke kontrole ve smyslu § 8 odst. 9 zákona o pojišťovnictví.
Ad 4) ČNB si v období od 1. 4. 2006 do 31. 12. 2009 ke kontrole nevyžádala pojistné podmínky životního pojištění ve smyslu § 8 odst. 9 zákona o pojišťovnictví.
ČNB poskytla dne 26. 10. 2022 následující informace týkající se přípisu č.j. 2022/033003/CNB/110 ze dne 30. 3. 2022:
Přípis byl vypracován na základě stížnosti na výkon dohledové působnosti ČNB nad Československým úvěrním družstvem v likvidaci, IČO 649 46 851. V závěru přípisu je konstatováno, že byl zpracován příslušným odborným útvarem ČNB, případně byly k jeho přípravě využity podklady zpracované příslušným odborným útvarem ČNB. Jak je v přípisu dále uvedeno, věc byla vyřízena odborem komunikace, sekce kancelář.
ČNB dále uvedla, že přípis není formalizovaným rozhodnutím vydaným v rámci správního řízení, ale reakcí na stížnost doručenou do ČNB formou otevřeného dopisu. S ohledem na tuto skutečnost zde nelze aplikovat ust. § 15 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého: „O tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, se provede záznam do spisu a správní orgán o tom účastníka řízení na požádání informuje. Oprávněná úřední osoba na požádání účastníka řízení sdělí své jméno, příjmení, služební nebo obdobné označení a ve kterém organizačním útvaru správního orgánu je zařazena.“
Vzhledem ke skutečnosti, že přípis reagoval na stížnost, jež byla adresována k rukám guvernéra ČNB, je v souladu s organizační strukturou uvedenou na webových stránkách ČNB (zde) příslušná k jejímu vyřízení sekce kancelář. V rámci zpracování odpovědi (přípisu) sekce kancelář standardně spolupracuje s ostatními odbornými útvary napříč ČNB, které této sekci poskytují součinnost ve formě konzultací, přípravy podkladů a dokumentů, nicméně příslušná k vyřízení přípisu a tedy zpracovatelem je právě sekce kancelář.
Závěrem bylo konstatováno, že přípis je oficiální odpovědí ČNB a nejedná se o odpověď jednotlivých odborných útvarů ČNB, případně jejich pracovníků.