ČNB poskytla dne 2. 12. 2021 informaci, že v rámci šetření ohledně zveřejnění fotografie stříbrné mince bylo zjištěno, že v daném případě došlo k individuálnímu pochybení zaměstnance ČNB, který za své jednání ponese důsledky v pracovněprávní rovině.
ČNB poskytla dne 8. 12. 2021 informaci, že stravenkové společnosti, respektive způsob, kterým tyto společnosti smluvně vytyčují podmínky používání poukázek určených k zajištění stravovacích služeb v oblasti zaměstnaneckého stravování včetně jejich proplácení, ČNB omezovány nejsou. ČNB nereguluje jejich používání. Dle ustanovení § 16 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, jsou „Platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky.“ Jiné zákonné peníze český právní řád neupravuje.
Ustanovení § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, však stanoví, že: „V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.“ Smluvní strany si tak při plnění smlouvy na základě uvedeného principu smluvní volnosti mohou dohodnout plnění nejen například v cizí měně, ale i ve stravenkách nebo jiných poukázkách.
Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 13. 4. 2007, č. j. 7 Ca 287/2006 - 25 konstatoval, že stravovací poukázky nemají svou definici v právním řádu České republiky, přijímání stravovacích poukázek je závislé na smluvní dohodě mezi subjektem, který takové poukázky vydává a příslušným obchodníkem. Přijetím stravovací poukázky vzniká obchodníkovi pohledávka vůči osobě, která poukázky vydala, přičemž vypořádání takové pohledávky závisí pouze na smluvním ujednání mezi těmito subjekty. Jedná se o smluvní vztah, do něhož stát nevstupuje žádným přímým donucovacím opatřením. Daňové aspekty stravenek řeší Ministerstvo financí, které je ústředním orgánem státní správy pro daně.
ČNB poskytla dne 10. 12. 2021 informaci, že zákon o svobodném přístupu k informacím v ustanovení § 5 odst. 1 písm. i) stanoví povinnost zveřejnit adresu elektronické podatelny. Vyhláška č. 515/2020 Sb., o struktuře informací zveřejňovaných o povinném subjektu a o osnově popisu úkonů vykonávaných v rámci agendy tuto povinnost rozvádí tak, že povinný subjekt musí uvést elektronickou adresu podatelny, kterou je adresa elektronické pošty (e-mailová adresa) a dále povinný subjekt uvede další adresy s informací o účelu jejich použití. Tuto povinnost ČNB splnila.
Adresa elektronické podatelny ČNB je podatelna@cnb.cz nebo je možné využít datovou schránku. Všechny kontakty jsou dostupné na webových stránkách ČNB. V případě, že je podání na výše uvedenou adresu doručeno, je v ČNB zaevidováno nejpozději poté, kdy podatelna zahájí svůj provoz. O doručení je odesílatel informován automaticky vygenerovanou zprávou elektronické podatelny a je mu zároveň sděleno, pod jakým číslem byla žádost zaregistrována. Automaticky vygenerovaná zpráva má svůj standardní formát.
S ohledem na výše uvedené ČNB sdělila, že pokud se jedná o podání žadatele ze dne 26. 11. 2021, byla tato podání doručena a řádně zaevidována.
ČNB poskytla dne 13. 12. 2021, že výběr likvidátora je komplexní interní proces, jehož formu právní předpisy neupravují. Výstupem z tohoto procesu, ve kterém jsou shrnuty jeho závěry, je návrh na jmenování likvidátora podaný příslušnému soudu, který byl žadateli poskytnut.
ČNB poskytla dne 15. 12. 2021 informaci, že ČNB postupně od roku 2019 přechází na nový sběrný systém SDAT. Veškeré výkazy přijímá ČNB formou elektronických zpráv. Vzhledem k tomu, že je v současné době uváděn do provozu nový sběrný systém SDAT, vycházejí veškeré dále uváděné informace již z tohoto nového sběrného systému. Metodika výkazů se průběžně mění, zpravidla podle požadavků EU. Popis všech aktuálních výkazů a vykazujících povinností lze nalézt na adrese https://sdat.cnb.cz/sdat_ext/ záložka Metodické informace. Toto je nejpřesnější souhrn informací o rozsahu vykazovacích povinností jednotlivých typů subjektů pro jakýkoliv další rozbor nebo analýzu.
Aktuálně je ČNB předkládáno celkem 386 statistických výkazů od velkého množství subjektů finančního trhu. Počet subjektů se mění průběžně každý den. Aktuální platné seznamy těchto subjektů lze nalézt na internetové stránce ČNB na adrese: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz. Povinnost výkaznictví však mají pouze subjekty, které jsou dohlíženy ČNB. Zahraniční subjekty, které vykazují aktivitu na českém finančním trhu, ale jsou dohlíženy jinými dohledovými orgány v rámci EU, tuto statistickou povinnost vůči ČNB nemají. Odkaz na prováděcí předpisy definující rozsah informačních povinností lze nalézt na internetových stránkách ČNB na adrese: https://www.cnb.cz/cs/statistika/dohledova-statistika/legislativni-ramec/.
ČNB pravidelně nesleduje údaje o opravách výkazů, a to z důvodu, že veškeré výkaznictví je plně automatizováno a subjekty mohou samy a opakovaně provádět opravy. Jak je uvedeno výše, zasílají subjekty výkazy formou elektronických zpráv, které se většinou kontrolují a v případě chyb je nutné je opravit. V roce 2021 bylo z dosud (do 9. 12. 2021) celkově zaslaných 124.200 zpráv odmítnuto 8.021 na základě nesplnění logických kontrol a 713 zpráv stornovaných vykazující osobou. Z důvodu formálních a formátových chyb nebylo přijato 616 zpráv.
Celý proces výkaznictví je nastaven tak, že plně automatizovaný sběrný systém SDAT sám generuje hlášení/výzvy, jestliže je identifikována chyba v příslušném výkazu a subjekt je automaticky vyzván k opětovnému zaslání.
V současné době nejsou v legislativním procesu žádné statistické vyhlášky.
ČNB poskytla dne 16. 12. 2021 informaci, že ČNB možnost konání odborných zkoušek distančním způsobem diskutovala s těmi akreditovanými osobami, které se na ČNB samy aktivně obrátily se záměrem konat tyto zkoušky distančním způsobem.
ČNB sdělila, že na svých internetových stránkách uveřejňuje svá sankční a jiná rozhodnutí, pokud jí to jednotlivé sektorové zákony ukládají. Rozhodnutí týkající se akreditovaných osob, jsou tak v případě, že to jednotlivé sektorové zákony ukládají, uveřejňovány na inteernetových stránkách ČNB na adrese: https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/pravomocna-rozhodnuti/.
Nejčastější zjištění z kontrol na místě u akreditovaných osob jsou tato:
- neoznamování změn po udělení akreditace,
- nedostatky ve spojení se zkouškovým řádem,
- nedodržení postupu podle zkouškového řádu při konání odborné zkoušky,
- nedostatky ve spojení se zkušebními testy a
- nezajištění přezkoumatelného zaznamenání výsledku odborné zkoušky a jeho ověření zkušební komisí.
ČNB poskytla dne 16. 12. 2021 informaci, že ČNB na podnět žadatele ze dne 26. 8. 2021 odpověděla přípisem ze dne 15. 12. 2021, č.j. 2021/087815/CNB/110.
ČNB poskytla dne 20. 12. 2021 informaci, že ČNB na základě předložených výkazů zkontrolovala v posledních pěti letech, zda správci majetku podle § 15 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZISIF“) nepřekračují rozhodný limit. Vzhledem k tomu, že se nejedná o subjekty dohlížené ČNB, ČNB prošetřila způsob, jakým správci majetku podle § 15 ZISIF nabízejí investice, pouze na základě některých podání veřejnosti.
Dále ČNB poskytla informace ohledně počtu správců majetku podle § 15 ZISIF, kteří splnili v posledních pěti uplynulých letech povinnost poslat ČNB roční výkaz o výši jimi spravovaného majetku a kteří nesplnili v posledních pěti uplynulých letech povinnost poslat ČNB roční výkaz o výši jimi spravovaného majetku:
| Rok | Počet osob podle § 15 ZISIF ke konci roku | Zaslalo výkazy | Nezaslalo výkazy |
| 2015 | 14 | 13 | 1 |
| 2016 | 28 | 25 | 3 |
| 2017 | 44 | 39 | 5 |
| 2018 | 80 | 70 | 10 |
| 2019 | 151 | 143 | 8 |
| 2020 | 238 | 225 | 13 |
Dále byla poskytnuta informace:
- letech 2016 – 2020 bylo zahájeno celkem 31 správních řízení proti správcům majetku podle § 15 odst. 1 ZISIF. V roce 2021 bylo zahájeno těchto správních řízení celkem 16;
- ČNB zkontrolovala v posledních pěti letech všechny obdržené výkazy správců majetku podle § 15 ZISIF. ČNB neověřila žádný výkaz proti reálnému stavu, protože ČNB správce majetku podle § 15 ZISIF nedohlíží;
- v uplynulých pěti letech a v roce 2021 nebyl podán návrh na soud podle § 15 odst. 3 ZISIF ke zrušení a nařízení likvidace právnické osoby či skončení správy svěřenského fondu (jiné entity – zařízení);
- v letech 2016 – 2020 ČNB sankcionovala 4 společnosti jako pokoutné fondy kolektivního investování. V roce 2021 nebyl sankcionován v této souvislosti nikdo;
- v letech 2016 – 2020 ČNB zahájila 3 sankční řízení proti pokoutným fondům kolektivního investování. V roce 2021 bylo zahájeno 1 řízení.
- v posledních pěti uplynulých letech ani v roce 2021 nebyl v souvislosti s ustanovením § 99 ZISIF sankcionován žádný subjekt. V posledních 5 letech ani v roce 2021 nebylo v souvislosti s výše uvedeným ustanovením zahájeno správní řízení;
- v letech 2016 – 2020 byly sankcionovány 3 „černé banky“ dle § 2 odst. 1 zákona o bankách. V roce 2021 byla sankcionována 1 „černá banka“;
- v letech 2016 – 2020 byla s odkazem na výše uvedené ustanovení zahájena celkem 3 správní řízení. V roce 2021 byla zahájena 2 správní řízení.
ČNB poskytla dne 27. 12. 2021 informace, že produkty RENTA a MAXIMUM jsou podřízené vklady, nikoliv cenné papíry nebo dluhopisy. České národní bance není známo, že by v této souvislosti existovala informace pro investory analogická prospektu. Taková písemnost nebyla předmětem schvalování ze strany České národní banky, a tedy nebyla (existovala-li) České národní bance ani předložena. Dále byla poskytnuta informace, že Česká národní banka neschvalovala parametry případné informace pro investory. Pro úplnost lze dodat, že výše uvedené produkty byly předmětem posouzení ze strany České národní banky z hlediska způsobilosti záměru spořitelního družstva zahrnovat podřízený dluh A do vedlejšího dodatkového kapitálu, jak předpokládalo ustanovení § 58 odst. 1 a 2 písm. h) tehdy platné vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.
ČNB poskytla dne 27. 12. 2021 informaci, že ustanovení § 3 ZSÚD bylo novelizováno zákonem č. 333/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 333/2014 Sb.“), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2015. Důvodová zpráva k zákonu č. 333/2014 Sb. a další informace k průběhu legislativního procesu jsou veřejně dostupné na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Návrh zákona včetně důvodové zprávy byl rozeslán poslancům jako tisk 253/0.
Ustanovení § 372 InsZ bylo novelizováno zákonem č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon
č. 64/2017 Sb.“), který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017.
Důvodová zpráva k zákonu č. 64/2017 Sb. a další informace k průběhu legislativního procesu jsou veřejně dostupné na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Návrh zákona včetně důvodové zprávy byl rozeslán poslancům dne 19. 4. 2016 jako tisk 785/0.