ČNB poskytla dne 6. 9. 2021 informaci, že eviduje pouze jedno vyjádření ČNB k individuálnímu dotazu veřejnosti, které se týká latenční arbitráže, a to pod č.j. 2016/1680/INFO.
ČNB poskytla dne 9. 9. 2021 informaci, že podle § 120 odst. 1 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPZ“), platí, že ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může provozovat tuto činnost na základě svého dosavadního oprávnění. Tuto činnost však lze provozovat pouze do doby, než mu vznikne oprávnění zprostředkovat pojištění nebo zajištění podle ZDPZ, nejdéle však do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo v případě osoby, která byla do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámena zastoupeným jako vázaný zástupce nebo doplňkový pojišťovací zprostředkovatel, nejdéle do doby, než Česká národní banka provede její zápis do registru nebo zastoupeného informuje o neprovedení zápisu.
V souladu s § 120 odst. 2 ZDPZ dnem, kdy skončí možnost osoby uvedené v odstavci 1 větě první provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě jejího dosavadního oprávnění, zanikne i její zápis v registru podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Jelikož pan __________ nebyl do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZDPZ (účinnost 1. 12. 2018) oznámen jako vázaný zástupce nebo doplňkový pojišťovací zprostředkovatel (ani mu nevzniklo žádné jiné oprávnění k činnosti pojišťovacího zprostředkovatele podle ZDPZ), tak s ohledem na výše uvedené zaniklo jeho oprávnění k činnosti podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele vedené v registru pojišťovacích zprostředkovatelů pod registračním číslem __________ ze zákona, a to ke dni __________. Tuto skutečnost lze ověřit v registru pojišťovacích zprostředkovatelů, který je dostupný na webových stránkách ČNB.
ČNB poskytla dne 13. 9. 2021 informaci, že vzhledem ke skutečnosti, že společnost Čedok a.s., IČO 60192755, se sídlem Vinohradská 2577/178, Vinohrady, 130 00 Praha 3 (dále jen Společnost“), není společností, jejíž cenné papíry by byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nespadá tak pod dohled vykonávaný ČNB. Proto byly poskytnuty následující informace, které vyplývají z veřejně dostupných zdrojů (např. digitalizovaná podoba obchodního rejstříku uveřejňovaná na internetových stránkách www.justice.cz):
Dotaz týkal akcií Společnosti o jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Nicméně z obchodního rejstříku vyplývá, že Společnost je v současné době emitentem pouze akcií ve jmenovité hodnotě 815 Kč. Společnost sice byla do 20. 8. 2008 emitentem akcií v dotazované hodnotě, nicméně jak vyplývá z veřejně dostupných zdrojů - řádná valná hromada Společnosti rozhodla dne 27. 6. 2008 o snížení jejího základního jmění. Tento proces bývá v praxi spojen s povinností předložit dosavadní akcie za účelem jejich výměny za akcie ve jmenovité hodnotě odpovídající novému základnímu kapitálu. V obecné rovině lze odkázat na tehdy platnou právní úpravu obsaženou v § 211 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění (dále jen „ObchZ“) a především na § 214 odst. 2 ObchZ, kde se stanoví, že: „Představenstvo prohlásí za neplatné listinné akcie nebo zatímní listy, které přes výzvu nebyly v dodatečně určené lhůtě předloženy.“ Z uvedeného tak lze mít za to, že v případě dotazovaných akcií se jedná o akcie, které měly být, avšak nebyly předloženy k výměně, a které byly prohlášeny za neplatné. V souladu s § 214 odst. 4 ObchZ pak byly nové akcie, které byly vydané za nepřevzaté akcie, prodány ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje měl být dosavadním akcionářům (jejichž akcie byly prohlášeny za neplatné) vyplacen bez zbytečného odkladu (to by ovšem v případě akcií vydaných ve formě na majitele předpokládalo kontakt ze strany akcionáře a sdělení čísla účtu či dohodnutí jiného způsobu výplaty), případně uložen do úřední úschovy. Přestože daná problematika leží zcela mimo působnost ČNB, lze v obecné rovině lze upozornit, že v případě uložení výtěžku z prodeje do úřední úschovy se postupovalo podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění, který problematiku úřední úschovy upravoval v § 185 a násl. Byl-li výtěžek z prodeje uložen u soudu, pak lze předpokládat, že s ohledem na ustanovení § 185g odst. 1 zmíněného zákona předmět úschov (tedy výtěžek z prodeje) připadl státu.
ČNB poskytla dne 20. 9. 2021 následující informace:
Likvidátor ČSÚD byl jmenován v souladu s požadavky a postupem podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚD“). Výběr osoby navržené ke jmenování příslušnému soudu Českou národní bankou proběhl standardními postupy, přičemž žádné právní předpisy neukládají České národní bance formu či náležitosti výběrového řízení na likvidátora, ani povinnost vyhotovovat formální zápisy o jeho průběhu. Výběrové řízení na likvidátora je komplexním interním procesem České národní banky, při kterém Česká národní banka posuzuje širokou škálu aspektů a zohledňuje zejména specifickou situaci a potřeby dotčené finanční instituce. Základním předpokladem pro likvidátora úvěrové instituce je zápis v seznamu zvláštních insolvenčních správců.
Při výběru likvidátora ČSÚD Česká národní banka přihlédla zejména k tomu, že Ing. Lukáš Vlašaný splňuje všechny náležitosti dané právní úpravou pro výkon funkce likvidátora spořitelního a úvěrního družstva, disponuje potřebnými odbornými znalostmi i zkušenostmi a se svým jmenováním do funkce likvidátora ČSÚD souhlasil. Česká národní banka rovněž zohlednila své předchozí zkušenosti s Ing. Lukášem Vlašaným jako likvidátorem jiné velké finanční instituce. V souladu s § 13 odst. 7 ZoSÚD likvidátora spořitelního a úvěrního družstva jmenuje na návrh České národní banky soud. Likvidátor tedy nabývá své funkce na základě rozhodnutí příslušného soudu, nikoli smlouvou. Ing. Lukáš Vlašaný byl jmenován do funkce likvidátora ČSÚD usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 34 Cm 65/2021- 15 ze dne 6. 4. 2021. Náhrada hotových výdajů a odměna likvidátora jsou v souladu s § 13 odst. 9 ZoSÚD placeny z majetku spořitelního a úvěrního družstva. V případě, že majetek spořitelního a úvěrního družstva nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanovila Česká národní banka vyhláškou č. 209/2021 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora banky a spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „vyhláška o odměně“), vydanou na základě zákonného zmocnění dle § 13 odst. 9 ZoSÚD. S ohledem na § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal, určuje odměnu likvidátora konkrétní úvěrové instituce v mezích vyhlášky o odměně příslušný soud, který likvidátora jmenoval.
Dále byla poskytnuta informace, že dne 2. 9. 2021 bylo na základě dlužnického insolvenčního návrhu zahájeno ve věci dlužníka ČSÚD insolvenční řízení. V souladu s § 111 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InsZ“) je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. S ohledem na tuto skutečnost lze tedy předpokládat, že k prodeji předmětné nemovitosti dojde v rámci insolvenčního řízení pod dohledem insolvenčního soudu.
Podle § 286 odst. 1 InsZ lze majetkovou podstatu zpeněžit nejen veřejnou dražbou, ale též např. prodejem věci podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí či prodejem majetku mimo dražbu. O způsobu zpeněžení majetkové podstaty rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce. S ohledem na výše uvedené je tak zřejmé, že případná dražební vyhláška doposud nebyla zveřejněna.
K převodu úvěrů vedených slovenskou pobočkou ČSÚD není třeba souhlasu Slovenské národní banky. V případě každého jednotlivého úvěrového případu je však pro vyhodnocení možností jeho validního převodu nutné respektovat dohodnuté smluvní ujednání mezi věřitelem a dlužníkem, vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy, a rovněž i relevantní platnou a účinnou zákonnou úpravu.
Česká národní banka k otázce nákladů na likvidaci ČSÚD sděluje, že likvidátor je při výkonu své funkce povinen postupovat s odbornou péčí, přičemž za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu.
Likvidace úvěrové instituce vyžaduje velké množství úkonů, z nichž mnohé je třeba zajistit prostřednictvím specializovaných subjektů (právní služby, účetní a auditorské služby, IT služby apod.). Likvidátor dále též řeší a vypořádává závazky, do kterých likvidovaný subjekt vstoupil již před svým zrušením (trvající smluvní vztahy např. s dodavateli a poskytovateli služeb, pracovněprávní závazky apod.). S ohledem na tyto skutečnosti Česká národní banka shledává průběh likvidace ČSÚD a vynaložené výdaje na jeho zajištění jako standardní a odpovídající rozsahu a náročnosti likvidace.
Při výplatě náhrad za pojištěné vklady oprávněným osobám z Fondu pojištění vkladů dotčená úvěrová instituce náklady na administraci výplat vyplácející bankou ze svých prostředků nehradí. Výplatu náhrad z Fondu pojištění vkladů zajišťuje Garanční systém finančního trhu, který s Komerční bankou a.s. uzavřel v této věci dohodu (viz https://www.garancnisystem.cz/GSFT-uzavrel-novou-smlouvu-vyplatu-nahrad-vkladu-zajisti-KB).
ČNB poskytla dne 22. 9. 2021 informace ohledně výše správních poplatků za podání:
- žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce a instituce elektronických peněz – 50.000 Kč;
- žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu – 10.000 Kč; a
- žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu – 25.000 Kč.