prosinec 2015
- Česká národní banka poskytla dne 2. prosince 2015 na základě žádosti rozhodnutí Komise pro cenné papíry č.j. 45/N/94/2005/2 v anonymizované podobě.
- Česká národní banka poskytla dne 8. prosince 2015 na základě žádosti následující informace k dotazům žadatele.
1. V srpnu letošního roku ČNB neobdržela žádnou žádost podle Informačního zákona. Informace poskytnuté k žádostem z následujícího období jsou již zveřejněné na webových stránkách ČNB, přičemž zveřejněny byly najednou.
2. Ke dni poskytnutí této informace obdržela ČNB celkem 50 žádostí o poskytnutí informace podle Informačního zákona. Detailní přehled počtu žádostí přijatých v jednotlivých měsících uvádí přiložená tabulka.
Tabulka - Žádosti o poskytnutí informace podle Informačního zákona
2015
Leden
1
Únor
4
Březen
7
Duben
7
Květen
6
Červen
5
Červenec
6
Srpen
0
Září
5
Říjen
2
Listopad
5
Prosinec
2
CELKEM
50
Česká národní banka vydala v roce 2015 celkem 10 rozhodnutí o odmítnutí, resp. částečném odmítnutí žádosti. Ve vztahu k uvedeným údajům o počtech žádostí a zveřejňování poskytnutých informací je třeba zdůraznit, že Informační zákon ukládá zveřejnit poskytnutou informaci a nikoli již informovat o jiných způsobech vyřízení žádosti, tj. o jejím odmítnutí nebo odložení, případně též o tom, že informace byly poskytovány ke spojeným žádostem apod.
V souladu s § 18 Informačního zákona pak dále poukazujeme na pravidelně zveřejňovanou výroční zprávu České národní banky, kde v příslušné části je zařazena též výroční zpráva za předcházející kalendářní rok o činnosti v oblasti poskytování informací podle Informačního zákona. Součástí této zprávy pak kromě požadovaných údajů jsou standardně i další související podrobné informace. - Česká národní banka poskytla dne 18. prosince 2015 na základě žádosti informace k následujícím dotazům.
1. Jak velkými rezervami zlata, případně i jiných drahých kovů, disponuje Česká republika, resp. Česká národní banka? Přibývá v meziročních srovnáních tohoto zlata, ubývá nebo jeho množství zůstává konstantní? Vyjádřeno v tunách a/nebo v trojských uncích.
K uvedenému dotazu Vám v příloze poskytujeme příslušné výpisy z databáze časových řad ARAD a dále odpovídající výňatky z posledních tří výročních zpráv České národní banky, kde lze rovněž dohledat požadované údaje. Podíl zlata na devizových rezervách je malý a má stále klesající tendenci. Bližší informace naleznete na internetových stránkách ČNB, např.
http://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/
http://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Otazky-a-odpovedi-k-tematu-zlata-jako-soucasti-devizovych-rezerv-CNB/
http://www.cnb.cz/cs/o-cnb/hospodareni/vyrocni-zpravy-ceske-narodni-banky/
2. Jsou elektronické peníze, používané denně občany, firmami a komerčními bankami při bezhotovostním platebním styku, zákonným platidlem České republiky? Nebo jsou zákonným platidlem pouze mince a bankovky emitované Českou národní bankou?
Elektronické peníze ve smyslu § 4 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, nejsou v České republice zákonnými penězi. Zákonnými penězi jsou na území České republiky jen platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou (viz § 16 odst. 1 zákona 6/1993 Sb., o České národní bance).
3. Nakolik je česká měna stabilní a bezpečná v případě pádu evropské měny?
Ve vysoce hypotetickém (a tedy málo pravděpodobném) případě rozpadu eurozóny a návratu jejích stávajících členských zemí zpět k národním měnám (což by znamenalo ukončení existence společné evropské měny euro) by česká koruna jako měna ČR existovala dál. I nadále by si pak česká koruna působením měnové politiky ČNB udržovala svou stabilní vnitřní kupní sílu (inflace by i nadále byla stejně jako doposud relativně stabilní a nízká, dlouhodobě v průměru poblíž úrovně 2% inflačního cíle ČNB).
Případný rozpad eurozóny by však pochopitelně vedl k velkým pohybům na světových finančních trzích. To by se pravděpodobně projevilo např. ve výkyvech kurzu koruny vůči všem světovým měnám (USD, JPY, britská libra, nové národní měny v té době již bývalých zemí eurozóny atd.). S tím by pak pochopitelně také poměrně dramaticky kolísala (nahoru i dolů) vnější kupní síla české koruny. Rozpad eurozóny, která je hlavním obchodním partnerem ČR (klíčovým vývozním teritoriem našich podniků), by přitom velmi negativně ovlivnil poptávku po našich exportech a návazně celou naší domácí ekonomickou aktivitu.
4. Jsou běžní obchodníci a živnostníci vždy a všude povinni akceptovat platby za zboží a služby stříbrnými mincemi vydávanými Českou národní bankou?
Všeobecná povinnost (byť v množstevně omezeném rozsahu, jak je u mincí na rozdíl od bankovek běžné) přijímat pamětní mince k placení v jejich nominální hodnotě existovala do 31.12.1989. Pozdější předpisy účinné od 1.1.1990 omezily povinnost přijímat platné pamětní mince k placení či výměně již jen na banky, spořitelny a pošty. Od 1.3.1994 mají tuto povinnost jen ČNB a banky.