Zveřejňování grafu rizik inflační prognózy (GRIPu)

Bankovní rada ČNB na svém zasedání v květnu 2011 rozhodla začít zveřejňovat na webových stránkách ČNB Graf rizik
inflační prognózy (zkráceně GRIP) s doprovodným komentářem. GRIP bude zveřejňován spolu se zápisy z měnověpolitických
jednání bankovní rady, na kterých není k dispozici nová prognóza. Poprvé byl GRIP zveřejněn po jednání bankovní
rady z června 2011.

GRIP je grafický nástroj, který zachycuje rizika poslední makroekonomické prognózy prostřednictvím vyhodnocení vlivu
nově dostupných informací na výhled celkové inflace a úrokových sazeb. V podobě založené na jádrovém predikčním
modelu ČNB (dříve QPM, dnes „g3“) je GRIP používán od června 2004. Vyhodnocení rizik poslední prognózy se provádí
simulacemi jádrového predikčního modelu, do něhož jsou vloženy jednotlivé nové informace. Získané modelové odezvy
ukazují odchylky výhledu celkové inflace a úrokových sazeb od základního scénáře stávající prognózy. GRIP je jedním
z podkladů pro rozhodování bankovní rady mezi dvěma prognózami a je standardní součástí tzv. malých situačních
zpráv. Zveřejňování GRIPu dále zvyšuje předvídatelnost a důvěryhodnost měnové politiky ČNB.

Body znázorněné v GRIPu zobrazují parciální efekty jednotlivých skupin pozorování. Hodnocení těchto efektů se děje
za podmínky ceteris paribus, tj. při neměnnosti ostatních předpokladů. V modelovém aparátu g3 nezáleží na pořadí
simulací jednotlivých nových informací (či jejich skupin).

Základem GRIPu je dvourozměrný souřadný systém. Vzdálenost na horizontální ose od průsečíku os zachycuje odchylku
simulace od stávající prognózy celkové inflace na začátku horizontu měnové politiky (t+4 čtvrtletí). Na vertikální ose
je pak vynesen dopad nových informací na průměrnou odchylku úrokových sazeb (3M PRIBOR) na horizontu t+1 až
t+4 čtvrtletí, kde t je aktuální čtvrtletí (čtvrtletí zpracování malé situační zprávy). Důvodem pro zobrazování dopadu do
průměrných úrokových sazeb je přítomnost vyhlazování v reakční funkci měnové politiky v predikčním modelu.
Při tvorbě GRIPu se nejedná o vypracování plnohodnotné prognózy, nýbrž o poměrně mechanické promítnutí nově známých
informací bez významnějších expertních zásahů. Hodnocená rizika (nově dostupné informace) je možno rozdělit
do následujících skupin: nastavení počátečních podmínek, zahraniční veličiny, inflace, kurz a sazby.

Efekt nových dat o HDP, jeho struktuře a o mzdách v podnikatelské sféře je v GRIPu zohledněn pomocí mechanické
aktualizace počátečních podmínek prognózy. Důvodem pro změnu počátečních podmínek bývají také případné revize
časových řad. Nová data jsou v simulaci GRIPu zapracována tak, že expertní zásahy z poslední prognózy a dlouhodobé
trendy nejsou obvykle přehodnoceny. Bod „Počáteční podmínky“ v GRIPu tak vyjadřuje posun aktuální prognózy při
přesnější znalosti skutečné výše a struktury HDP a růstu mezd.

Výhledy zahraničních veličin, které do prognózy vstupují, pocházejí zejména z publikace Consensus Forecasts (CF)
a z tržních výhledů. Výhledy CF popisují výhled efektivního HDP eurozóny (aproximace zahraniční poptávky) a růstu cen
výrobců v efektivní eurozóně. Trajektorie výhledu 3M EURIBORu je aktualizována na základě tržních pozorování. Bod
„Zahraničí“ v GRIPu indikuje směr posunu v poslední prognóze se znalostí nových údajů o vývoji těchto zahraničních
veličin a jejich výhledu.

Při simulaci vlivu nově dostupných dat domácí inflace jsou k dispozici zpravidla dvě nová měsíční pozorování inflace
v aktuálním čtvrtletí. Protože predikční model pracuje se čtvrtletními daty, je vývoj inflace pro aktuální čtvrtletí vždy dopočítán
na základě nově známých dat a dosud nezveřejněné údaje jsou nahrazeny meziměsíčním tempem dle aktuální
prognózy. Vedle toho jsou do této simulace vloženy aktualizované výhledy regulovaných cen a změn nepřímých daní.
Bod „Inflace“ tak indikuje posun stávající prognózy při použití zpřesněné verze krátkodobé predikce inflace.

Nové informace o vývoji domácích nominálních měnových podmínek lze popsat pomocí aktualizace krátkodobé predikce
kurzu pro první čtvrtletí stávající prognózy a zohlednění aktuálního vývoje domácích tržních úrokových sazeb. Tyto
informace jsou do GRIPu zapracovány pomocí změny fixace krátkodobé predikce kurzu a fixace domácích úrokových
sazeb. Aktualizovaná krátkodobá predikce kurzu a sazeb se počítá jako průměr z denních pozorování za celé čtvrtletí,
přičemž známé hodnoty za dosavadní průběh čtvrtletí jsou pro jeho zbývající část doplněny poslední pozorovanou denní
hodnotou. Bod „Kurz“ v GRIPu tak ilustruje posun prognózy jako reakci na novou krátkodobou predikci kurzu CZK/EUR
v aktuálním čtvrtletí. Simulace pro bod „Sazby“ popisuje dopad případného nenaplnění stávající prognózy pramenící
z dosavadní odchylky průměrných tržních sazeb 3M PRIBOR od předpokladů prognózy.

Zobrazené dopady rizik (jednotlivé body GRIPu) jsou ve srovnání s plnohodnotným prognostickým cvičením pouze
hrubou kvantifikací vlivu nových informací a jsou zatíženy různou mírou nejistoty. GRIP zároveň nezohledňuje úplnou
množinu nově dostupných informací, ale pouze tu jejich část, kterou lze poměrně mechanicky hodnotit prostřednictvím
jádrového predikčního modelu. Získání výsledné bilance rizik prognózy sečtením jednotlivých bodů v GRIPu je proto
sice možné, ale jen s vědomím výše uvedeného. Tvůrce grafu – Sekce měnová a statistiky ČNB – proto vektorový součet
bodů v GRIPu neprovádí. Výsledné hodnocení celkové bilance rizik stávající prognózy z pohledu Sekce měnové a statistiky,
zohledňující i informace nad rámec GRIPu, je formulováno verbálně v taktéž zveřejňovaném doprovodném textu.