Počínaje rokem 2008 dochází k několika změnám v provádění měnové politiky ČNB a v její komunikaci, jejichž cílem je především dále zvýšit transparentnost, srozumitelnost a předvídatelnost měnové politiky.
V této zprávě popsaný výhled budoucího vývoje české ekonomiky je poprvé představen veřejnosti včetně trajektorie úrokových sazeb konzistentní s prognózou v číselné podobě. Pro zdůraznění nejistoty prognózy této i dalších veličin je výhled klíčových veličin znázorněn pomocí tzv. vějířového grafu. Více informací o důvodech publikování trajektorie úrokových sazeb a konstrukci vějířových grafů lze nalézt v Boxu 2: Publikování trajektorie úrokových sazeb konzistentní s prognózou a využití vějířových grafů.
Ke zvýšení transparentnosti významně přispěje rovněž zveřejňování jmenovitého hlasování členů bankovní rady o změně úrokových sazeb v záznamech z jednání bankovní rady. Znalost jmenovitého hlasování umožní veřejnosti lépe rozpoznat stanoviska jednotlivých členů bankovní rady, a tím i lépe porozumět rozhodování bankovní rady jako celku. Členové bankovní rady získají větší volnost při veřejném vyjadřování svých postojů. Zvýšení individuální odpovědnosti členů bankovní rady za své vlastní hlasování bude doplněním principu většinového rozhodování na úrovni bankovní rady. Toto kolektivní rozhodování bude i nadále odrážet přirozenou různorodost odborných názorů členů bankovní rady v pohledu na ekonomický a měnový vývoj.
Další změnou je snížení počtu pravidelných měnověpolitických zasedání na osm za rok. Bankovní rada bude nově zpravidla zasedat první čtvrtek v měsících únor, květen, srpen a listopad a poslední čtvrtek měsíců březen, červen, září a prosinec. V souvislosti s tím došlo i ke změně harmonogramu zveřejňování navazujících materiálů včetně Zprávy o inflaci, která je nově bankovní radou schvalována druhý čtvrtek a publikována druhý pátek v měsících únor, květen, srpen a listopad. Důvodem snížení počtu zasedání je skutečnost, že se v posledních letech stabilizoval vývoj české ekonomiky. Není tudíž zapotřebí tak častých změn v nastavení úrokových sazeb jako v počátečních letech cílování inflace.