Zaměstnávání zahraničních a agenturních pracovníků a jejich vliv na statistiky zaměstnanosti
Zatímco celková zaměstnanost podle VŠPS v posledních čtvrtletích posouvala svá historická maxima z roku 2008, podle metodologie národních účtů (NÚ) stále ještě nedosáhla předkrizové úrovně (Graf 1). Jedním z faktorů vysvětlujících tento rozdíl je různý způsob získávání údajů o počtu zaměstnaných cizinců. Zatímco v pojetí národních účtů jsou data o zaměstnávání cizinců získávána přímo, v případě VŠPS jsou cizí státní příslušníci pracující v ČR podchyceni pouze v omezené míře, neboť toto šetření obvykle probíhá u osob bydlících v rodinných či bytových domech.1
Graf 1 (BOX) Zaměstnanost dle VŠPS a NÚ
Odlišná úroveň zaměstnanosti podle VŠPS a národních účtů je dána zejména rozdílným zachycením zahraničních pracovníků
(tis. osob, sezonně očištěné údaje, zdroj: ČSÚ)
Zaměstnanost cizinců2 se v průběhu sledovaného období výrazně změnila, a to jak z hlediska země původu pracovníků, tak z hlediska klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)3. V návaznosti na silný ekonomický růst dosáhla zaměstnanost zahraničních pracovníků nejvyšších hodnot v roce 2008 (Graf 2), přičemž zhruba polovina těchto osob pocházela ze zemí EU a dalších zemí EHP. Propad ekonomiky se v následujících letech projevil ve výrazném snížení počtu zahraničních pracovníků, což se ve větší míře týkalo pracovníků ze zemí mimo EU, resp. EHP. Opětovný výrazný nárůst počtu zahraničních pracovníků v roce 2014 pak odrážel silné oživení domácí ekonomické aktivity a související pozitivní obrat na trhu práce. Tento nárůst byl přitom tažen zejména zvýšením počtu pracovníků ze zemí EU a dalších zemí EHP. Celkově tak oproti roku 2008 počet pracovníků z EU a dalších zemí EHP vzrostl, a to zejména díky zaměstnancům ze Slovenska a v menší míře též z Rumunska a Bulharska. To však bylo více než kompenzováno značným poklesem počtu pracovníků z Ukrajiny (oproti roku 2008 na necelou polovinu), a také z Vietnamu a Mongolska. Proto celkový počet zahraničních pracovníků v ČR v loňském roce stále ještě nedosahoval jejich úrovně z roku 2008.
Graf 2 (BOX) Počet zahraničních pracovníků
Na růstu počtu zahraničních pracovníků se v roce 2014
nejvíce podíleli občané EU a dalších zemí EHP
(tis. osob, data a kvalifikované odhady MPSV)
Z hlediska klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) byl v roce 2014 zaznamenán větší podíl zahraničních pracovníků s vyšší kvalifikací na celkovém počtu zahraničních pracovníků než v roce 2008 (tj. specialisté, techničtí a odborní pracovníci, úředníci a pracovníci ve službách a prodeji; Graf 3). Výrazně nižší počet zahraničních pracovníků byl naopak zaměstnán jako řemeslníci a opraváři, obsluha strojů a zařízení i pomocní a nekvalifikovaní zaměstnanci.
Graf 3 (BOX) Profesní struktura zahraničních zaměstnanců
Ve struktuře se zaměstnanost zahraničních pracovníků posouvala směrem k profesím s vyšší kvalifikací
(tis. osob, podle klasifikace CZ-ISCO, resp. KZAM, data a kvalifikované odhady MPSV)
Poznámka: Data za roky 2012 a 2013 nejsou k dispozici.
Výrazné oživení ekonomické aktivity bylo ovšem spojeno s obnovením poptávky po méně kvalifikované pracovní síle. Ta byla na rozdíl od roku 2008 – při stále relativně nízkém počtu zahraničních pracovníků na těchto pracovních pozicích – zřejmě uspokojována spíše prostřednictvím agenturních zaměstnanců, mezi nimiž dominují čeští pracovníci. Naznačují to údaje z ISPV4, podle kterých se počet agenturních pracovníků ve srovnání s rokem 2008 výrazně zvýšil, a to především na méně kvalifikovaných pracovních pozicích (Graf 4)5. Podle údajů z dotazníkového šetření ČSÚ se v návaznosti na rychlý růst ekonomické aktivity výrazně zvýšil počet agenturních pracovníků zejména v průmyslu.
Graf 4 (BOX) Struktura agenturních pracovníků
Oproti roku 2008 byl výrazný nárůst počtu agenturních pracovníků ovlivněn především méně kvalifikovanými pracovníky
(tis. osob, podle klasifikace CZ-ISCO, resp. KZAM, zdroj: ISPV, výpočet ČNB)
Množící se informace o nedostatku volných pracovních sil na trhu práce (zejména technických profesí) naznačují, že zájem firem o zahraniční pracovníky a služby agentur práce může dále narůstat. Vzhledem ke slabšímu postavení těchto skupin zaměstnanců na trhu práce, které se odráží mimo jiné v jejich nižších mzdách, to může tlumit aktuálně pozorovaný sílící tlak na zvyšování mezd.
1 Šetření není prováděno v ubytovnách, kde jsou zahraniční pracovníci často ubytováni, zejména u méně kvalifikovaných profesí.
2 Vzhledem k omezené dostupnosti dat o zaměstnávání cizinců pracuje tento box s daty ke konci daného roku. Po roce 2011 se jedná o kvalifikované odhady MPSV, nikoliv o tzv. „tvrdá data“.
3 Data před rokem 2011 jsou zpracována v metodologii KZAM.
4 Tato data získávaná od MPSV v tomto boxu zahrnují zhruba polovinu zaměstnanců mzdové sféry a nejsou přepočtena na celou populaci.
5 Data za 1. pololetí roku 2015 mají odlišnou sezonní složku než data za 2008 a 2014, která jsou vztažena ke konci daného roku.