Vývoj zaměstnanosti cizích státních příslušníků
Zaměstnávání zahraničních pracovníků se stává významným jevem na českém trhu práce. Zatímco se celková zaměstnanost ve třetím čtvrtletí 2006 meziročně zvýšila o 42,1 tis. osob, počet v České republice zaměstaných cizinců (tj. zaměstnanců a živnostníků) se ke konci září 2006 meziročně zvýšil o 35,9 tis. a dosáhl 243,6 tis. osob, což představovalo přibližně 5% podíl na celkové zaměstnanosti. 1,2
Mimořádné přírůstky zahraniční zaměstnanosti v letech 2005 a 2006 zřejmě souvisí s výrazným růstem HDP. Z Grafu 1 lze usuzovat, že vývoj poptávky po práci byl důležitým činitelem zahraniční zaměstnanosti v celém období od roku 1997. O menším vlivu administrativních pravidel na zaměstnanost cizinců svědčí fakt, že zahraniční zaměstnanost se výrazněji zvyšovala až v průběhu roku 2005, a nikoli již v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a kdy došlo k uvolnění podmínek pro zaměstnávání občanů Evropské unie.
V souladu s touto hypotézou je i skutečnost, že nejvyšší přírůstky počtu zahraničních pracovníků se koncentrují zejména v odvětvích, kde je poptávka po práci vysoká. To je patrné především ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví nemovitostí a pronájmu (Graf 2). Zahraniční zaměstnanost se výrazně zvyšuje i ve stavebnictví a obchodu. Tato čtyři zmíněná odvětví zaměstnávají zhruba 80 % z celkového počtu pracujících cizinců.
Zahraniční pracovníci se převážně uplatňují v manuálních profesích, kde se jejich počty také zvyšují nejvýrazněji. Zejména se jedná o pomocné a nekvalifikované pracovníky, obsluhu strojů a zařízení a o kvalifikované řemeslníky (Graf 3). V těchto profesích je zaměstnáno téměř tři čtvrtiny zahraničních zaměstnanců. Z údajů o registrované nezaměstnanosti v České republice je zároveň zřejmé, že z těchto profesí také pochází polovina nezaměstnaných. Vývoj zahraniční zaměstnanosti tak poukazuje na zřejmé rigidity na trhu práce, které souvisí s nedostatečnou motivací přijmout nabízenou práci, stěhovat se za prací, nebo se rekvalifikovat.
1 Údaje o celkové zaměstnanosti pocházejí z VŠPS, údaje o počtu zaměstnaných cizinců ze statistik MPSV a MPO. Údaje VŠPS vycházejí ze šetření domácností, a nepostihují cizince bydlící v ubytovnách, případně dojíždějící za prací. Údaje o podílu legální zahraniční zaměstnanosti na celkové zaměstnanosti lze proto považovat spíše za horní odhad.
2 V roce 2001 byl podíl cizinců na celkové zaměstnanosti podle údajů Eurostatu v ČR 3,5 %, v Rakousku 9,4 %, ve Velké Británii 4,6 %, v Dánsku 3,3 % a v Maďarsku 1,0 %. Podíl zahraniční zaměstnanosti tak v ČR dosahuje výše obvyklé v některých evropských zemích a je patrně vyšší než v jiných nových členských zemích EU.