Vývoj na trhu práce z pohledu NAIRU a cyklického vývoje míry nezaměstnanosti a mezd
Jedním z konceptů využívaných při analýze inflačních tlaků plynoucích z trhu práce je porovnání vývoje míry nezaměstnanosti a tzv. NAIRU1. To je veličina v datech nepozorovaná a tento Box tak pracuje s jejím odhadem pomocí Kalmanova filtru. Aktuální odhad NAIRU ukazuje na její pokles během let 2013 a 2014, takže stávající míra nezaměstnanost se i přes své výrazné snížení stále nachází nad NAIRU (Graf 1). Tento odhad odráží skutečnost, že obnovení ekonomického růstu doposud nebylo doprovázeno výraznými inflačními tlaky, mezera výstupu je nadále záporná a nominální růst mezd v podnikatelské sféře zůstává utlumený. Klesající NAIRU zároveň naznačuje vyšší míru pružnosti domácího trhu práce, která pravděpodobně souvisí mimo jiné i s růstem zaměstnávání na kratší pracovní dobu a zvýšeným využíváním agenturních zaměstnanců. Vlivem oživení trhu práce nicméně došlo k výraznému sblížení obecné míry nezaměstnanosti a NAIRU, což naznačuje, že do budoucna by mělo dojít k urychlení dynamiky mezd.
Graf 1 (BOX) Vývoj obecné míry nezaměstnanosti a NAIRU
Rozdíl mezi NAIRU a obecnou mírou nezaměstnanosti se v posledních letech snižuje
(v %, zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)
Cyklický vývoj mezery reálných mezd2 a nezaměstnanosti se v minulosti vyznačoval zřetelnou korelací. Propad ekonomické aktivity během ekonomické krize však vedl k výraznějšímu přizpůsobení trhu práce prostřednictvím snížení zaměstnanosti (a tedy i nárůstu míry nezaměstnanosti) v porovnání s přizpůsobením prostřednictvím reálných mezd. Strnulost reálných mezd byla při zřetelném zpomalení jejich nominálního růstu dána i dočasným výrazným poklesem čisté inflace v roce 2009. Následné obnovení růstu zaměstnanosti a s tím spojené postupné uzavírání mezery nezaměstnanosti pak bylo doprovázeno pouze umírněným růstem průměrných nominálních mezd při obnovení kladné čisté inflace, což vedlo od roku 2012 ke vzniku záporné mezery reálných mezd. Mírné uzavírání mezery reálných mezd pak započalo až ve druhé polovině roku 2014 (Graf 2).
Graf 2 (BOX) Vývoj reálných mezd a zaměstnanosti
Reakce reálných mezd na ekonomickou krizi byla výrazně strnulejší ve srovnání s mírou
nezaměstnanosti
(odchylka od potenciálu v %, zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty, reálná mzda deflovaná čistou inflací)
Obnovení růstu průměrných reálných mezd během roku 2014 při relativně nízkých hodnotách jejich nominálního růstu vede k otázce, nakolik byl vývoj mezd ovlivněn cyklickými vlivy spojenými s rychle rostoucí zaměstnaností v posledních čtvrtletích. Individuální data z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) v podnicích s více než 250 zaměstnanci ukazují, že v předchozím roce byl mzdový růst na úrovni tarifních mezd poměrně výrazně snižován v důsledku přijímání nových pracovníků (Graf 3). Ti nastupují v průměru za nižší mzdy oproti stávajícím zaměstnancům (až o 30 %) a snižují tak vykazovanou průměrnou tarifní mzdu.3 Zřetelné oživení trhu práce tak zatím z „kompozičních“ důvodů růst průměrné mzdy spíše snižuje, zatímco ve střednědobém pohledu by kvůli nedostatku pracovní síly mělo její růst naopak urychlovat.
Graf 3 (BOX) Příspěvky k růstu tarifních mezd podle ISPV
Růst průměrných tarifních mezd byl v roce 2014 u podniků s 250 a více zaměstnanci zřetelně tlumen nižšími mzdami u nově nastupujících zaměstnanců
(meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, zdroj: ISPV, ČSÚ, vlastní výpočty)
1 NAIRU popisuje takovou úroveň míry nezaměstnanosti, při jejímž prolomení trh práce generuje inflační tlaky plynoucí z nedostatku vhodné pracovní síly. To vede k tlaku na růst mezd a následně i akceleraci inflace.
2 Pro výpočet reálných mezd z nominálních mezd v podnikatelské sféře očištěných o odhad efektů daňové optimalizace je použita čistá inflace.
3 Významně nižší tarifní mzdy vykazují oproti stávajícím zaměstnancům i zaměstnanci odcházející ze současného zaměstnání (zhruba o 10 %). Růst jejich průměrné tarifní mzdy však zpravidla převyšuje dynamiku růstu u stávajících zaměstnanců. Počet odcházejících zaměstnanců se oproti předchozímu období více jak zdvojnásobil, což vedlo k překmitu jejich příspěvku k růstu průměrné mzdy ve druhé polovině předchozího roku do záporných hodnot.