Vývoj mezd v roce 2015 z hlediska kvalifikační struktury CZ-ISCO

Výrazný růst ekonomické aktivity v roce 2015 se odrazil ve vývoji na trhu práce, který ve srovnání s předchozím rokem dále znatelně oživil. Zvyšující se poptávka po práci vedla ke zrychlení mzdového růstu. Ten přesto nedosáhl hodnot, které očekávala prognóza ČNB ve Zprávě o inflaci I/2016. Tento box se věnuje vývoji struktury mezd v letech 2014 a 2015, a to z hlediska kvalifikační struktury CZ-ISCO1. Cílem boxu je identifikovat, nakolik byl vývoj průměrných mezd ovlivněn strukturálními vlivy. Výpočty jsou založeny na datech ISPV z podniků v podnikatelské sféře s 250 a více zaměstnanci.

růstu průměrné mzdy přispěla ve sledovaném období nejvýrazněji skupina manuálních profesí (Graf 1). Růst mezd v této skupině přitom ovlivnily dva faktory. Vzhledem k relativně nižší úrovni mezd manuálních pracovníků se zde nadprůměrně projevil efekt zvýšení minimální mzdy od ledna 20152. Druhým faktorem byla výrazná poptávka po pracovní síle v této skupině (zhruba 60 % volných míst sledovaných Úřadem práce), která vedla k výraznému meziročnímu růstu mezd nově najímaných zaměstnanců. Vedle manuálních profesí se na růstu průměrné mzdy v roce 2015 podílela významně i skupina specialistů a techniků.

Graf 1 (BOX)  Příspěvky k růstu průměrné mzdy
Nejvýrazněji k růstu mezd přispěly manuální profese a specialisté a technici
(v procentních bodech, zdroj: ISPV, výpočet ČNB)

Podrobnější informace o mzdovém vývoji lze vyčíst z vývoje distribuce průměrných mezd. Srovnání mzdových distribucí z let 2014 a 2015 neukazuje na výraznější změny v jejich rozložení s výjimkou nejnižší příjmové skupiny, kde se nejvíce projevil nárůst minimální mzdy (Graf 2). U ostatních příjmových skupin byl meziroční růst průměrné mzdy zhruba rovnoměrný. I přesto byl identifikován slabý strukturální dopad na vývoj průměrné mzdy, plynoucí z rozdílného růstu zaměstnanosti v jednotlivých skupinách podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO, který v roce 2015 snižoval její dynamiku přibližně o 0,2 procentního bodu.3

Graf 2 (BOX)  Změna mzdové distribuce 2014–2015 
Údaje z individuálních dat naznačují vliv zvýšení minimální mzdy spolu s rovnoměrným vývojem mezd ve vyšších příjmových skupinách
(vertikální osa – změna počtu osob, horizontální osa – úroveň průměrné mzdy, zdroj: ISPV, výpočet ČNB)

Pro hodnocení mzdového růstu4 lze použít také jeho porovnání s vývojem hodinové produktivity práce (Graf 3). V delším období je až na krátkodobé epizody patrný soulad ve vývoji těchto dvou veličin. Růst reálných mezd zaostával za vývojem hodinové produktivity práce od počátku roku 2014, což však bylo od druhé poloviny roku 2015 kompenzováno naopak rychlejším růstem mezd oproti produktivitě. Na zpomalení hodinové produktivity práce měl vliv zejména výrazný nárůst odpracovaných hodin v průmyslu, který nebyl doprovázen obdobnou změnou hrubé přidané hodnoty.5 Z tohoto porovnání vyplývá, že vývoj reálných mezd daný kombinací nízkého nominálního mzdového růstu při nízké inflaci v poslední době zhruba odpovídá vývoji produktivity práce.

Graf 3 (BOX)  Vývoj reálných mezd a hodinové produktivity práce
Růst reálných mezd dlouhodobě odpovídá vývoji hodinové produktivity práce; aktuálně rychlejší růst mezd oproti produktivitě kompenzuje jejich zaostávání od začátku roku 2014 do poloviny roku 2015
(meziroční změny v %, zdroj: ČSÚ, výpočet ČNB)

Celkově lze tedy shrnout, že vývoj průměrné nominální mzdy nebyl znatelně ovlivněn distribučními efekty souvisejícími se silným růstem zaměstnanosti, byl spíše odrazem nízkoinflačního prostředí. Pokud tedy bude nízkoinflační prostředí přetrvávat, nelze v letošním roce očekávat výrazné zrychlení nominálních mezd.


1 Výsledky tohoto boxu nekomentují vývoj v kvalifikační skupině pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství, a to z důvodu velmi nízkého zastoupení těchto pracovníků v rámci české ekonomiky.
2 Od ledna 2015 se minimální mzda zvýšila z 8 500 Kč na 9 200 Kč.
3 Odhad tohoto efektu je založen na alternativním předpokladu stejného růstu zaměstnanosti ve všech CZ-ISCO skupinách.
4 Při hodnocení je použit meziroční růst průměrné mzdy v podnikatelské sféře očištěné o sezónnost a dopady daňových optimalizací.
5 Data o vývoji ekonomické aktivity v roce 2015 jsou z velké míry ovlivněna zvýšenými investicemi v souvislosti s dočerpáváním fondů EU.