Vývoj a struktura zaměstnanosti na kratší pracovní dobu

Tento box popisuje vývoj trhu práce z pohledu využívání kratší pracovní doby jako reakce na nepříznivý ekonomický vývoj v minulých letech. K tomuto účelu byla využita data z výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, která umožňují analýzu dat od roku 2007.

Počet osob zaměstnaných na kratší pracovní dobu se vyvíjí silně proticyklicky (Graf 1), když v návaznosti na pokles ekonomické aktivity je pozorován pokles počtu zaměstnaných s plnou pracovní dobou, zatímco počet osob pracujících na kratší pracovní dobu se výrazně zvyšuje. Z uvedeného lze dovodit, že u některých zaměstnaných pravděpodobně dochází ke snižování jejich pracovní doby, což bylo patrné zejména v roce 2012. Naopak výsledkem přechodného oživení české ekonomiky během let 2010 a 2011 byl pokles počtu zaměstnaných na kratší pracovní dobu, kdy část z nich zřejmě opětovně přešla na plnou pracovní dobu.

Graf 1 (BOX) HDP, celková zaměstnanost a její složky
Vývoj zaměstnanosti na kratší pracovní dobu je silně proticyklický
(mezičtvrtletní změny v %)

V důsledku donedávna pozorovaného poklesu ekonomické aktivity se podíl zaměstnanců na kratší pracovní dobu na celkovém počtu zaměstnanců od roku 2012 postupně zvyšoval, a to téměř až k 7 % v roce 2013. Bylo to dáno především rostoucím podílem u žen, zatímco u mužů se zvýšil jen slabě. Celkově se tak počet zaměstnaných na kratší pracovní dobu zvýšil z necelých 250 tisíc v roce 2007 až téměř na 330 tisíc osob v roce 2013 (Graf 2). Z tohoto počtu tvoří necelé tři čtvrtiny ženy, především ve věkové skupině 30–44 let. Pravděpodobně se tedy týká převážně žen, které se vracejí na trh práce po rodičovské dovolené. V letech 2012 a 2013 však rostl i počet žen pracujících na zkrácený úvazek v nejmladší věkové skupině (15–29 let). V předchozím roce 2013 se jejich počet zvýšil zejména v odvětví obchodu a ubytování a stravování.

Graf 2 (BOX) Struktura počtu zaměstnaných na kratší pracovní dobu podle pohlaví a věku
Většinu zaměstnaných na kratší pracovní dobu tvoří ženy
(v tis. osob)

V rámci vybraných sektorů¹ se na meziročním růstu zaměstnanosti na kratší pracovní dobu v období od druhé poloviny roku 2012 nejvýznamněji podílela odvětví vzdělávání a obchodu (Graf 3). Ve váhově významném zpracovatelském průmyslu byl na přelomu let 2012 a 2013 zaznamenán též vysoký růst zaměstnanosti na kratší pracovní dobu, který však v dalším průběhu minulého roku s oživením průmyslové produkce odezněl. Z ostatních odvětví je významnější i příspěvek administrativních a podpůrných činností a ubytování a stravování.

Graf 3 (BOX) Příspěvky vybraných sektorů k meziroční změně zaměstnanosti na kratší pracovní dobu
Dynamiku zaměstnanosti na částečné úvazky ovlivňují nejvíce odvětví vzdělávání, zdravotnictví a obchod
(příspěvky k meziroční změně v procentních bodech)

¹Publikace dat z VŠPS obsahuje údaje pouze za nejvýznamnější odvětví ekonomiky. Součet zaměstnaných na kratší pracovní dobu v jednotlivých odvětvích tak nemusí odpovídat celkovému počtu osob s kratší pracovní dobou. Data za jednotlivé CZ-NACE sektory jsou dostupná až od roku 2009.