Vliv vstupu do EU na ceny a inflační očekávání

Česká národní banka v minulosti vypracovala analýzy týkající se dopadů očekávaného přistoupení ČR do EU. Část závěrů publikovala v květnu 2003 v materiálu "Vliv přistoupení ČR do EU na spotřebitelské ceny v České republice". Za podstatné faktory, které by mohly vést k růstu spotřebitelských cen, byly identifikovány harmonizace nepřímých daní, zapojení ČR do režimu Společné zemědělské politiky a Jednotného celního režimu Evropské unie. Celkově však ČNB neočekávala v souvislosti se vstupem do EU významný cenový růst.

Daňové změny související se vstupem do EU proběhly v roce 2004. V lednu došlo k zvýšení spotřebních daní u pohonných hmot, cigaret, LPG, lihovin a vína při současném přeřazení některých položek  ze snížené do základní sazby DPH s přímým dopadem do spotřebitelských cen ve výši 1,0 procentního bodu. V květnu došlo ke snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 % a ke změnám v zařazení některých položek do jedné ze dvou sazeb DPH, souhrnné přímé dopady této změny činily cca 0,2 procentního bodu. Celkově byl přímý dopad daňových změn o zhruba třetinu nižší, než se původně předpokládalo, což je důsledkem odlišného znění zákona o DPH oproti původnímu očekávání.

Důsledky začlenění ČR do společné zemědělské politiky EU pro růst cen potravin byly očekávány jako velmi nízké. Větší cenové pohyby se očekávaly pouze u některých dílčích položek zasažených změnami tržního prostředí. Vývoj po vstupu do EU v zásadě naplnil tyto předpoklady. K výraznějšímu růstu cen zemědělských výrobců a následně i cen potravin došlo především u cen cukrovky, resp. spotřebitelských cen cukru a cukrářských výrobků (o cca 10 %). Další dílčí růst cen zemědělských výrobců z titulu změny tržního prostředí byl zaznamenán zejména u produktů živočišné výroby. Inflační tlaky v cenách potravin však byly ztlumeny posílením kurzu koruny k euru počínaje druhým pololetím roku 2004 a nadprůměrnou sklizní v roce 2004. Díky těmto faktorům se meziroční růst cen potravin [1]v průběhu roku 2004 snižoval (z 4,6 % v lednu na 0,9 % v prosinci).

U celního režimu se před vstupem do EU předpokládalo, že jeho změna nepovede k výrazné změně dovozních cen. Podrobněji byla analyzována zejména situace u řady položek potravin, avšak nebyly nalezeny faktory, které by nasvědčovaly tomu, že změna celního režimu bude mít identifikovatelné dopady do hladiny spotřebitelských cen v ČR. Dosavadní vývoj potvrzuje tento závěr.

Předpoklad ČNB o pouze dílčích cenových dopadech vstupu do EU potvrdily také hodnoty očekávaného budoucího vývoje inflace. ČNB sleduje vývoj inflačních očekávání účastníků finančního trhu, podniků a domácností v ročním a tříletém horizontu (viz Graf 1 (Box)). Tato inflační očekávání nezaznamenala v období vstupu ČR do EU žádný zásadní výkyv a zůstala ukotvena v blízkosti inflačního cíle ČNB.

Graf 1Inflační očekávání nebyla ovlivněna vstupem do EU (v %)

[1] Bez nápojů a tabáku