Vliv světových cen energií na spotřebitelské ceny

Vývoj inflace je v poslední době výrazně ovlivňován vývojem světových cen energií. Růst cen energií se přímo dotýká položek spotřebitelského koše jako jsou výdaje na pohonné hmoty, plyn, teplo, elektřinu, či pevná paliva. Růst cen energií vzhledem k jejich nezbytnosti nepřímo ovlivňuje i náklady firem, z čehož plynou další proinflační vlivy na vývoj spotřebitelských cen (viz Box ve Zprávě o inflaci z dubna 2005). Ze strany domácností je nepřímý vliv naopak protiinflační. Jelikož jsou energie nezbytnou položkou spotřeby, zvyšující se výdaje na energie vedou k poklesu kupní síly domácností a jejich celkové poptávky. Růst cen energií tedy přináší kombinaci proinflačních a protiinflačních tlaků doprovázenou poklesem ekonomické aktivity. Měnová politika se v této situaci snaží eliminovat přímé i nepřímé cenové vlivy růstu cen energií, avšak zároveň přihlíží k možným dopadům příliš restriktivní politiky na ekonomickou aktivitu. V tomto boxu podrobněji popisujeme přímé cenové vlivy růstu cen energií.

Současný nárůst cen energií byl odstartován růstem cen ropy. Ta začala v roce 2004 rychle růst a v srpnu 2005 dosáhla průměrná cena uralské ropy svého maxima 59 USD/barel. Přímý inflační dopad ceny ropy je významně tlumen tím, že náklady na pořízení suroviny tvoří jen cca 1/3 konečné ceny pohonných hmot, neboť většinu ceny tvoří daně (viz Graf 2). Během posledních let navíc došlo v tuzemsku v oblasti výroby, distribuce a prodeje pohonných hmot k výraznému snížení marží. Meziroční růst cen pohonných hmot dosáhl v září 21,6 % a do inflace měl dopad 0,6 procentního bodu (viz Tab. 1).

Návazně na růst světových cen ropy se začala obdobně vysokými tempy zvyšovat světová cena zemního plynu, jejíž vývoj přímo ovlivňuje položky regulovaných cen - ceny zemního plynu pro domácnosti a návazně ceny tepla. Cenu zemního plynu pro domácnosti stanovuje Energetický regulační úřad na základě nákladovosti celého odvětví. Cena tepla je regulována formou věcně usměrňované ceny, která odráží vývoj oprávněných nákladů. Tím se vlastně tyto regulované ceny do značné míry odvíjí od vývoje světových cen surovin a pohybují se blízko svých tržních hodnot. V září dosáhl meziroční růst ceny zemního plynu pro domácnosti 14,7 % s dopadem do inflace cca 0,4 procentního bodu. K dalšímu zvýšení ceny o 17,4 % došlo od 1. 10. 2005.

Ceny elektřiny a tuhých paliv jsou z velké části ovlivňovány domácími nákladovými faktory, a proto na jejich vývoj nemá vývoj světových cen přímý nákladový vliv. K růstu jejich tuzemských cen však může působit možnost vývozu produkce za vyšší ceny. Cena elektřiny pro domácnosti je stanovena Energetickým regulačním úřadem. V září 2005 činil meziroční růst ceny elektřiny pro domácnosti 4,9 % s dopadem do inflace cca 0,2 procentního bodu. V případě tuhých paliv, která mohou částečně substituovat zemní plyn pro vytápění, také došlo v posledním období k růstu vývozních cen. Ve zrychlení růstu tuzemských spotřebitelských cen tuhých paliv se však uvedený vývoj zatím neprojevil (viz Tab. 1).

Tab. 1 (Box)

Růst cen energií má v současnosti vysoký podíl na celkovém růstu spotřebitelských cen

(meziroční růst v %, příspěvky v procentních bodech)