Vliv regulovaných cen a dalších administrativních opatření na inflaci v letech 2008 – 2009 a očekávání jejich dalšího vývoje

Regulované ceny a další administrativní opatření byly v roce 2008 a dosavadním průběhu roku 2009 hlavní hybnou složkou inflace (Graf 1). Tento box se zaměřuje na vymezení příčin tohoto jevu a výhled podílu regulovaných cen a dalších administrativních opatření na inflaci do roku 2011.

Regulované ceny jsou vymezeny zákonem č. 526/1990 Sb. Podle tohoto zákona se regulací cen rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen cenovými orgány a místními orgány. Hlavním důvodem provádění cenové regulace u některých položek spotřebního koše je hledisko sociální společně s rizikem monopolního chování dodavatele zboží/služby.

V roce 2008 a 2009 se na meziročním růstu regulovaných cen nejvíce podílely ceny energií pro domácnosti (zemní plyn, tepelná energie, elektřina), jejichž váha ve spotřebním koši je také v rámci regulovaných cen nejvyšší (více než polovina z celkové váhy regulovaných cen v CPI). Právě tyto položky stály z více než poloviny za prudkým nárůstem regulovaných cen v roce 2008
(o 17,1 %) a odrážely zesilující růst cen energetických zdrojů na světových trzích od třetího čtvrtletí 2007. Kromě toho k vysokému růstu regulovaných cen v roce 2008 přispělo zhruba z jedné třetiny také zavedení poplatků ve zdravotnictví a zrychlení procesu přibližování úrovně regulovaného nájemného jeho tržní úrovni.

V roce 2009 došlo sice k zřetelnému snižování meziročního růstu cen zemního plynu až na nulovou hodnotu v září v souvislosti s vývojem světových cen zemního plynu, příspěvek regulovaných cen k inflaci byl však stále vysoký (Graf 1). Hlavní příčinou byl stále vysoký růst cen elektřiny a regulovaného nájemného.

Vliv dalších administrativních opatření na vývoj inflace byl zejména v roce 2008 rovněž výrazný. Jejich zhruba čtvrtinový příspěvek k meziroční inflaci v převážné části roku 2008 byl důsledkem reformních opatření v podobě zvýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 % a zavedení ekologických daní u elektřiny, tepla a pevných paliv (dopad těchto opatření do inflace v lednu 2008 byl odhadnut na 0,8 procentního bodu). Vývoj inflace ovlivnilo také zvýšení spotřebních daní u cigaret od ledna 2008. Ceny cigaret se však zvyšovaly postupně a se zpožděním, a tak ovlivnily inflaci až v průběhu roku 2008 a na počátku prvního pololetí 2009 s celkovým dopadem 0,7 procentního bodu do inflace. Od června 2009 primární dopady minulých změn nepřímých daní z celkové inflace již zcela odezněly.

Do budoucna předpokládá aktuální prognóza ČNB výrazné meziroční zpomalení růstu regulovaných cen, a to ze 7,5 % v září 2009 na 1,1 % v prosinci 2010.

K tomuto vývoji by měl přispět přechod meziročního růstu cen do záporných hodnot jak u zemního plynu (z 0,0 % v září 2009 na -8,0 % v prosinci 2010), tak u elektřiny (z 11,6 % v září 2009 na -6,0 % v prosinci 2010).

Na začátku roku 2010 by dokonce měly regulované ceny dočasně přejít v souvislosti se zmíněným snížením cen zemního plynu a elektřiny do meziročního poklesu. Tento cenový pokles by měl být zčásti kompenzován dalším zvýšením regulovaného nájemného, a také zvýšením sazeb DPH o 1 procentní bod schváleným v rámci úsporných opatření. Dopad zvýšení sazeb DPH do inflace v důsledku nárůstu regulovaných cen by měl v roce 2010 mírně přesáhnout 0,1 procentního bodu. V dalším období roku 2010 by se již růst regulovaných cen měl pohybovat na nízkých kladných hodnotách, které by se měly ve druhé polovině roku 2010 pouze mírně meziročně zvyšovat až na 1,1 % v prosinci 2010 vlivem efektu srovnatelné základny (u cen zemního plynu).

Změny nepřímých daní budou mít od ledna 2010 rovněž dopady do tržních cen. Především dojde ke zvýšení spotřební daně u pohonných hmot, lihu, piva a cigaret a zvýšení obou sazeb DPH o 1 procentní bod. Primární (teoretický) dopad těchto změn do inflace lze odhadnout na 1,2 procentního bodu. Skutečný dopad však zřejmě bude o cca 0,3 procentního bodu nižší, neboť v případě DPH aktuální nízká poptávka pravděpodobně utlumí promítnutí vyšších sazeb daně do konečných tržních cen. Zároveň je pravděpodobné, že ke zvýšení cen cigaret dojde opět až s určitým zpožděním v důsledku doprodeje jejich zásob s kolky se starou cenou.

Součástí lednových úprav nepřímých daní v roce 2010 bude také přeřazení vybraných služeb (stravovací služby, kadeřnictví, opravy obuvi aj.) do nižší sazby DPH, jehož primární dopad do inflace by měl činit -0,37 procentního bodu. Ve skutečnosti však bude jejich dopad zřejmě mírně nižší (-0,2 procentního bodu). Pro rok 2011 prozatím prognóza nepočítá s dalšími změnami nepřímých daní, takže vývoj inflace by měl být ovlivňován pouze zpožděnými dopady zvýšení spotřebních daní na cigarety, a to jen v průběhu prvního pololetí.

Celkovou představu o dopadu změn regulovaných cen a dalších administrativních opatření do inflace v letech 2010 a 2011 poskytuje Graf 1 a Tab. 1. Jak ukazuje Graf 1, nepřímé daně v roce 2010 a regulované ceny v roce 2011 se budou relativně významně podílet na celkové inflaci.

Tab. 1 (Box) Dopady změn nepřímých daní do inflace
Dopad úpravy nepřímých daní by neměl v roce 2010 přesáhnout jeden procentní bod
(v procentních bodech)