Uvolněná měnová politika a vývoj cen komodit

Cílem tohoto boxu je analýza faktorů ovlivňujících ceny komodit za posledních 15 let, včetně hypotézy o možném rostoucím vlivu finančních institucí na komoditní trhy. Na termínovaných trzích komodit lze přibližně od roku 2004 pozorovat oproti předchozímu vývoji výrazný nárůst počtu otevřených obchodovaných pozic (v průměru o 270 %) napříč celým spektrem komodit (Graf 1). Z hlediska investorů byl výrazný přesun peněžních prostředků patrný zejména u velkých finančních institucí a dlouhodobě orientovaných komoditních fondů¹ (Graf 2), které investují do široké škály komoditních futures kontraktů a následně vytvářejí tzv. komoditní koše obsahující různá portfolia z vybraných druhů komodit².

Většina komoditních fondů v očekávání dlouhodobého růstu cen drží dlouhé pozice. Jelikož každý futures kontrakt je časově omezen, dochází k pravidelnému „rolování“, tzn. že aktuálně splatné futures kontrakty jsou ještě před expirací prodány a nahrazeny kontrakty s delší splatností. Jak lze pozorovat na Grafu 1, rolování kontraktů ve větším měřítku začalo právě od roku 2004. Fyzické množství cukru, kukuřice, kávy a dalších komodit se však na rozdíl od počtu otevřených pozic exponenciálně nezvyšovalo. Fondy obchodované na burze (ETFs) zpřístupňují investování do komodit i malým investorům tím, že snižují jejich náklady na obchodování a finanční páku. Drobní investoři tak mohou ve větším množství participovat na vývoji cen komodit nákupem podílů nebo akcií daného fondu.

Významnou roli v růstu zájmu portfolio manažerů o trhy s komoditami mohla hrát rovněž uvolněná měnová politika ve vyspělých zemích. Velmi nízké výnosy klasických finančních instrumentů a očekávaný negativní vztah mezi reálnými úrokovými sazbami a cenami komodit vedl k přesunu investičního kapitálu od finančních instrumentů s nízkým pevným úrokovým výnosem směrem ke komoditním kontraktům slibujícím potenciálně vyšší výnos. To mohlo následně skutečně vyvolat růst cen komodit. Hypotézu o rostoucím vlivu velkých finančních institucí na komoditní trhy podporuje i Graf 2, který ukazuje strukturu držených pozic futures na ropu WTI dle jednotlivých skupin účastníků na trhu. Zatímco v předchozím období měli nejvyšší podíl držených pozic na trhu s ropou WTI producenti a zpracovatelé, od roku 2004 lze pozorovat výrazný nárůst pozic bank a fondů spravujících velké objemy peněžních prostředků (tzv. velkých investorů). Drobní investoři hrají na trzích s komoditními futures okrajovou roli.

¹Blíže viz také Globální ekonomický výhled, květen 2012, ČNB, str. 12. K těmto podílovým fondům se řadí i tzv. fondy obchodované na burze (Exchange Trade Fund – ETF), jejichž portfolio může obsahovat futures kontrakty na určité komodity. Akcie takových fondů tak kopírují vývoj cen komodit obsažených v portfoliu.

²To také částečně vysvětluje, proč nedošlo k nárůstu cen u všech komodit rovnoměrně.