Struktura vývoje mezd v podnikatelské sféře

Vývoj mezd je jedním z nejvýznamnějších indikátorů makroekonomického prostředí a inflačních tlaků v ekonomice. Data o mzdách přitom mohou být v rámci hospodářského cyklu významně ovlivňována též strukturálními změnami na trhu práce. Cílem tohoto boxu je odhadnout míru, do jaké mohou být v nedávné minulosti pozorovaná poměrně nízká tempa růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře ovlivněna právě těmito strukturálními vlivy. K této analýze jsou použita detailní data z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) z podniků s více než 250 zaměstnanci v kombinaci s výkazem P304 (ČSÚ).¹ Výpočty regionálních vlivů na vývoj průměrné mzdy pracují s daty z publikací ČSÚ o mzdovém vývoji.

Podrobnost dat z ISPV umožňuje kvantifikovat růst průměrné mzdy z pohledu stávajících, odcházejících a nově nastupujících zaměstnanců.² Meziroční růst průměrné mzdy u stávajících zaměstnanců dosáhl v prvním pololetí roku 2014 v datovém vzorku 4,5 % a jejich příspěvek k růstu průměrné mzdy tak činil 3,9 procentního bodu (Graf 1). Růst průměrné mzdy u odcházejících zaměstnanců byl výrazně vyšší (o 8,9 %), a tak i přes jejich malý podíl na celkovém počtu zaměstnanců činil jejich příspěvek k růstu průměrné mzdy 0,6 procentního bodu. Tyto údaje z ISPV tak naznačují, že ve sledovaném období byl ukončován pracovní poměr i s pracovníky s vyššími než průměrnými mzdami. Záporný byl naopak příspěvek nově přijímaných zaměstnanců (-0,8 procentního bodu), u kterých průměrná mzda meziročně poklesla o 3,2 %. Oživení růstu zaměstnanosti v prvním pololetí 2014 tedy ceteris paribus působilo ve směru oslabení dynamiky průměrné mzdy, neboť podniky vyplácely v průměru nově přijímaným zaměstnancům nižší mzdy než v roce předešlém.

Graf 1 (BOX) Příspěvky k růstu mezd podle ISPV
Zrychlování růstu mezd v prvním pololetí 2014 bylo u podniků s 250 a více zaměstnanci tlumeno poklesem mezd nově nastupujících zaměstnanců
(meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, zdroj: ISPV, ČSÚ, vlastní výpočty)

Z hlediska úrovně mezd nastupují noví zaměstnanci v průměru za zhruba o 30 % nižší mzdy oproti těm stávajícím. Tento rozdíl je dán nejen zpravidla nižší úrovní dovedností a zkušeností uplatnitelných na daném pracovním místě, ale ve sledovaném období byl ovlivněn i kvalifikační strukturou nově přijatých zaměstnanců. Podle údajů za první pololetí 2014 totiž firmy nabíraly relativně více zaměstnanců v nízkopříjmových skupinách, a to v nejvyšší míře v kategoriích obsluha strojů a zařízení, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a pracovníci ve službách a prodeji (Graf 2).

Graf 2 (BOX) Struktura nových a stávajících zaměstnanců dle CZ-ISCO
V podnicích s 250 a více zaměstnanci jsou nově zaměstnaní nabíráni v největší míře na obsluhu strojů a zařízení
(podíl v %, zdroj: ISPV, ČSÚ, vlastní výpočty)

Rovněž z regionálního pohledu jsou patrné rozdíly ve vývoji průměrné mzdy, ke kterým přispěl i charakter ekonomického oživení taženého především zpracovatelským průmyslem (viz Graf III.3.12). Vliv jednotlivých regionů (NUTS 2) na meziroční růst průměrné mzdy byl ve třetím čtvrtletí 2014 značně diferencovaný (Graf 3).³ Nejvýrazněji byl přitom celorepublikový růst průměrné mzdy tlumen vývojem v Praze. Zde byl vývoj vedle znatelně pomalejšího růstu mezd charakterizován i o něco rychlejším nárůstem zaměstnanosti oproti zbytku republiky. Je pravděpodobné, že v Praze nejvíce působil výše zmíněný efekt nově přijímaných pracovníků, jejichž mzdy meziročně poklesly. Brzdící efekt na dynamiku průměrné mzdy mělo i Moravskoslezsko zejména vlivem špatné ekonomické situace v těžebním průmyslu. Naopak v ostatních regionech byly růst průměrných mezd i změna zaměstnanosti vyšší než v celostátním průměru.

¹ Definice podnikatelské sféry se dle metodologie ISPV a ČSÚ liší, proto bylo přistoupeno ke kombinaci dat ISPV s výkazem ČSÚ za nefinanční instituce doplněným o finanční instituce. Přesto jsou však výsledky ne zcela srovnatelné s průměrnou mzdou v podnikatelské sféře dle ČSÚ, neboť použitá metodologie vede zejména k vyšší než adekvátní váze zpracovatelského průmyslu, v němž je zastoupení firem s 250 a více zaměstnanci nejvyšší.
² Z hlediska počtu zaměstnanců přepočtených na plné úvazky spadá v prvním pololetí 2014 přibližně 85 % zaměstnanců do kategorie stávající zaměstnanci (tj. bez změny zaměstnání), 10 % zaměstnanců do kategorie nově nastupujících a 5 % zaměstnanců je zařazeno ve skupině odcházejících (s ukončenou evidencí u zaměstnavatele v daném pololetí).
³ Výpočet vlivu jednotlivých regionů na dynamiku průměrné mzdy je proveden metodou „jacknife resampling“, když se sleduje hypotetická změna celorepublikové průměrné mzdy s vyloučením daného regionu. Příspěvek regionu k růstu celorepublikové průměrné mzdy je pak vypočítán jako rozdíl tohoto hypotetického a oficiálního meziročního růstu celorepublikové průměrné mzdy.