Strategie řešení kurzových dopadů přílivu kapitálu z privatizace státního majetku a z dalších devizových příjmů státu

Koncem roku 2001 došlo k výraznému urychlení tempa nominální apreciace kurzu koruny vůči euru i ve vyjádření efektivním devizovým kurzem. Rozsah posílení přestal odpovídat vývoji fundamentálních faktorů. Příčinou tohoto vývoje bylo zesílené očekávání trhu, že v souladu s vyhlášeními vlády dojde v roce 2002 k mnohonásobnému zvýšení přílivu privatizačních příjmů do ČR a že tyto privatizační příjmy budou muset být dříve či později v poměrně velkém rozsahu konvertovány na devizovém trhu. S cílem nepřipustit další nerovnovážnou nominální apreciaci devizového kurzu došlo k dohodě mezi ČNB a vládou na společném postupu při řešení dopadů zvýšených devizových příjmů státu na devizový trh. Společný materiál MF ČR a ČNB byl vládou projednán a schválen dne 16. 1. 2002.

Schválený postup navazuje na dokument "Strategie hospodářských politik v období přílivu zahraničního kapitálu" z roku 2000 a dále jej rozvíjí. Opírá se přitom o tři okruhy opatření:

1. První okruh vychází z inventarizace existujících a potenciálních devizových závazků státu. Jde o následující opatření: a) MF nebude v roce 2002 emitovat dluhopisy v cizí měně; b) resorty a vybrané instituce s majetkovým podílem státu zabezpečí ve spolupráci s MF a ČNB v roce 2002 úhrady svých devizových závazků z prostředků získaných privatizací; c) prostředky FNM, které byly účelově určeny z prodeje Komerční banky na úhradu nákladů a ztrát ČKA, nebudou konvertovány na devizovém trhu; d) devizové závazky ČMRZB budou přednostně řešeny přeměnou Kč za EUR s ČKA; e) ČEB bude své výhledové potřeby ve financování cizoměnových aktiv zajišťovat transakcí se státem; f) MF ponechá prostředky získané z deblokace ruského dluhu na devizovém účtu ČNB alespoň do 31. 5. 2002, přičemž konverze těchto prostředků do korun bude řešena následně s využitím mechanismů usnesení vlády č. 74 z 16. 1. 2002.

2. Druhý okruh opatření se zaměřuje na možnosti ovlivnit průběh budoucích privatizačních transakcí. Bylo dohodnuto, že budoucí jednání s privatizačními poradci a s investory budou vedena tak, aby část privatizační ceny byla splacena v českých korunách s využitím korunového úvěru. 3. Třetí okruh opatření vychází z úmluvy, že zbytek privatizačních (a jiných devizových) příjmů, které stát nebude schopen ponechat na devizovém účtu u centrální banky, a u nichž se nepodaří s investorem dohodnout platbu v korunách, bude odkoupen přímo ČNB do devizových rezerv. K eliminaci, resp. zmírnění ztrát ČNB ze sterilizace těchto přímých konverzí a zároveň k částečnému řešení dosud nevypořádaných vztahů mezi vládou a ČNB z minulosti bude použito následující řešení: a) na bezúročném devizovém účtu u ČNB bude uložena částka, jejíž korunový ekvivalent bude činit 25 mld. Kč; b) zbývající devizové prostředky státu (a to již existující i získané v budoucnu), u nichž bude potřeba provést konverzi do korun, budou od státu přímo odkoupeny do devizových rezerv ČNB. K částečné kompenzaci budoucích ztrát ČNB plynoucích ze sterilizace dodatečných devizových rezerv bude ČNB za přímé konverze devizových příjmů účtovat státu poplatek podle dohodnutého schématu.

Plné znění materiálu pro vládu a vládního usnesení je k dispozici na webových stránkách obou institucí: http://www.cnb.cz
http://www.vlada.cz