Stanovení inflačního cíle pro období 2002 - 2005

V první etapě cílování inflace, vymezené rokem 1998 a střednědobým inflačním cílem pro rok 2000, došlo k výraznému poklesu meziročních cenových indexů a ke zpomalení inflace na řádově nižší úroveň. I přes intenzivní cenové tlaky vyvolané v roce 2000 externím nákladovým šokem a nejistotami o jeho sekundárních dopadech se podařilo udržet inflaci i inflační očekávání na nízké úrovni. Stabilizovaný makroekonomický a cenový vývoj vytvořil příznivé podmínky pro pokračující ekonomické oživení a udržitelný ekonomický růst v dalším období.

Střednědobý záměr dále posilovat dosaženou stabilitu makroekonomického vývoje a udržovat nízkoinflační vývoj se odrazil v podobě a v úrovni inflačního cíle vyhlášeného v dubnu 2001. Česká národní banka po dohodě s vládou ČR vyhlásila inflační cíl pro meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen v období leden 2002 až prosinec 2005, a to v podobě průběžného pásma, které rovnoměrně klesá z úrovně 3 - 5 % v lednu 2002 na úroveň 2 - 4 % v prosinci 2005 (viz graf).



Jak bylo uvedeno ve vládním usnesení č. 325/01 ze dne 9. dubna 2001, "kvantifikace inflačního cíle počítá s plynulým dokončováním deregulací administrativně stanovovaných cen, jejichž vliv na celkovou inflaci by se měl v daném období pohybovat mezi 1 a 1,5 p.b. Nepočítá však s případnými skokovými úpravami nepřímých daní. Pokud by se skutečný vývoj regulovaných cen a nepřímých daní od uvedených předpokladů odchýlil, aplikuje ČNB při cílování celkové inflace institut výjimek tak, aby se inflace vrátila na původní cílovanou trajektorii bez nadměrných makroekonomických nákladů." Cílování celkové inflace, tj. přírůstku indexu spotřebitelských cen, znamená ve srovnání s čistou inflací cílování růstu širšího a tedy reprezentativnějšího cenového indexu, který je dobře srozumitelný veřejnosti. To ve svém důsledku zvyšuje potenciál inflačního cíle ovlivnit inflační očekávání.

Stanovené cílové pásmo by mělo přispět ke stabilizaci inflace a inflačních očekávání na nízké úrovni a zajistit přechod k dlouhodobému inflačnímu cíli. Zároveň lze očekávat, že toto pásmo ponechá dostatečný prostor pro cenové přizpůsobení v souvislosti s konvergencí k EU.
Stanovení cílové trajektorie na delší období odpovídá střednědobému charakteru měnové politiky a praxi většiny centrálních bank cílujících inflaci. Inflační cíl v podobě průběžného pásma by měl zvýšit srozumitelnost a transparentnost měnověpolitického rozhodování a usnadnit ČNB i veřejnosti hodnocení správnosti zvoleného nastavení měnověpolitických nástrojů.