Rozdíly ve vývoji klientských úrokových sazeb v ČR a v eurozóně

Snižování měnověpolitických sazeb v průběhu roku 2009 se v ČR nejvýrazněji projevovalo poklesem sazeb z úvěrů nefinančním podnikům, zatímco sazby z úvěrů na bydlení stagnují a sazby ze spotřebitelských úvěrů mírně rostou (Grafy 1 a 2).

Vývoj tzv. referenčních sazeb finančního trhu byl nestejnosměrný;¹ sazby peněžního trhu klesaly, zatímco výnos desetiletého vládního dluhopisu přechodně vzrostl. V eurozóně se naopak od závěru roku 2008 snížily úrokové sazby u všech typů úvěrů v souladu s poklesem klíčové sazby ECB, sazeb peněžního trhu (zčásti i vlivem provádění nekonvenční měnové politiky) a výnosu desetiletého vládního dluhopisu (Grafy 3 a 4).

Tento box se zabývá odlišným vývojem některých klientských úrokových sazeb v ČR a v eurozóně a faktory stojícími v pozadí těchto odlišností. Provedená analýza vychází z rozkladu rozdílu průměrné klientské úrokové sazby z nových úvěrů v ČR a v eurozóně na příspěvek rozdílu měnověpolitických sazeb, rozdílu rozpětí tržních a měnověpolitických úrokových sazeb a rozdílu rozpětí klientských sazeb a příslušných sazeb finančního trhu vyjadřujícího rizikovou prémii určitého segmentu úvěrového trhu v dané fázi hospodářského cyklu.

Rozdíl průměrné klientské sazby z nových úvěrů v ČR a v eurozóně se od závěru roku 2008 zvýšil. V tom se projevoval mírně nižší pokles domácí měnověpolitické sazby a tržních úrokových sazeb peněžního trhu (3M PRIBORu oproti 3M EURIBORu) v ČR než v eurozóně. Rozdíl rizikových prémií úvěrového trhu dosahuje v průměru v ČR poměrně stabilní výše okolo 1 procentního bodu a je na předkrizové úrovni. Zvýšení rozdílu klientských úrokových sazeb mezi ČR a eurozónou bylo zaznamenáno ve všech segmentech úvěrového trhu. U nových úvěrů nefinančním podnikům byl růst rozdílu sazeb ovlivněn uvedeným nižším poklesem měnověpolitické a krátkodobé tržní úrokové sazby v ČR oproti eurozóně, zatímco rozdíl rizikové prémie u těchto úvěrů poklesl.

U nových úvěrů domácnostem byl růst rozdílu úrokových sazeb ovlivněn zvýšením desetiletého výnosu českého vládního dluhopisu oproti jeho přibližné stagnaci v eurozóně při nižším poklesu měnověpolitické sazby v ČR oproti eurozóně. Rozdíl rizikové prémie úvěrů na bydlení se rovněž zvýšil. Vyšší nárůst rizikové prémie pro domácí úvěry byl zaznamenán u krátkodobých sazeb z úvěrů na bydlení, tj. u sazeb s fixací do jednoho roku. U spotřebitelských úvěrů dosahuje riziková prémie v ČR ve srovnání s eurozónou tradičně vysokých hodnot a ve sledovaném období se tento rozdíl příliš nezměnil.

Z pohledu úrokových sazeb z vkladů byla v ČR zaznamenána nejzřetelnější transmise do sazeb podnikových vkladů. V roce 2009 však klesaly i úrokové sazby z vkladů domácností. V eurozóně se podobně jako u sazeb z úvěrů snížily sazby z vkladů zřetelněji než v ČR. I zde to však primárně odráželo výraznější pokles měnověpolitických a tržních sazeb. V ČR jsou však nyní sazby z vkladů výrazněji pod tržními sazbami než v eurozóně.

Z uvedeného vyplývá, že během globální finanční a ekonomické krize došlo k dílčím poruchám v měnové transmisi v české ekonomice. Celkově však transmisní mechanismus měnové politiky zůstává funkční. Rizikové prémie u sazeb z úvěrů narostly, avšak s výjimkou kratších fixací sazeb z úvěrů na bydlení ne více než v eurozóně. Menší pokles klientských úrokových sazeb tak odráží méně výrazné snížení měnověpolitických sazeb, rozdílný vývoj sazeb na mezibankovním trhu (zejména v důsledku použití nekonvečních nástrojů ze strany ECB) a nárůst výnosů desetiletých vládních dluhopisů v ČR.

¹ Pro efektivní působení transmisního mechanismu měnové politiky je důležité, aby změny klíčových sazeb ČNB, přenášené finančním trhem, ovlivňovaly klientské sazby. Podle analýz ČNB (Box 1: Transmise úrokových sazeb finančního trhu do klientských úrokových sazeb, Zpráva o inflaci II/2009) jsou v ČR pro krátkodobé fixace sazeb z úvěrů podnikům významné zejména sazby 1M PRIBOR a FRA 3*6 a pro dlouhodobé fixace sazeb z podnikových úvěrů pak sazby 3M a 1R PRIBOR. Pro sazby z úvěrů na bydlení je to především sazba 1M PRIBOR a výnos desetiletého vládního dluhopisu.