Reforma penzijního systému

Penzijní reforma, která vstoupí v účinnost od roku 2013, je reakcí na nepříznivý demografický vývoj a z něho plynoucí dlouhodobou neudržitelnost současného systému důchodového pojištění (Graf 1). Zároveň zavádí prvky diverzifikace do financování penzijního systému. Stávající struktura penzijního systému založená na státním průběžném systému (PAYG) rozšířeném o možnost dobrovolného penzijního připojištění u penzijních fondů bude rozšířena o nově zřízený (druhý) fondový pilíř. Rozhodnutí vstoupit do tohoto pilíře bude dobrovolné, ale nevratné. Vstoupit do něj budou moci bez omezení občané do věku 35 let, starší ročníky budou muset rozhodnout o své účasti v první polovině roku 2013. Občané, kteří se rozhodnou stát se účastníky druhého pilíře, si do něj budou moci vyvést část důchodového pojištění (3 % vyměřovacího základu) z průběžného systému (adekvátně jim pak bude krácen státní důchod), k čemuž současně přidají další 2 % z vlastních prostředků. Nově zřízené penzijní společnosti budou nabízet čtyři druhy fondů lišící se investiční strategií.

Graf 1 (Box)  Deficit důchodového systému
Růst podílu schodku penzijního systému na HDP začíná zrychlovat
(v mld. Kč, podíl v % HDP – pravá osa, zdroj Ministerstvo financí ČR, výpočet ČNB)

Za současného nastavení nového penzijního systému není zcela zřejmé, zda dojde k naplnění původního cíle penzijní reformy, kterým bylo posílení dlouhodobé udržitelnosti průběžného pilíře. Dobrovolnost spočívající v částečné možnosti opt-outu (tj. dobrovolného vyvázání se) z průběžného pilíře zřejmě povede k tomu, že do druhého pilíře vstoupí především vyšší příjmové skupiny, což bude mít celkově negativní dopady na dlouhodobou bilanci průběžného pilíře (tento vliv bude tlumen efekty tzv. „malé penzijní reformy“ z roku 2011, která spočívala v parametrických změnách průběžného systému).

MF ČR ve svém střednědobém výhledu odhaduje, že v roce 2013 využije příležitosti ke vstupu do druhého pilíře až 50 % pojištěnců, s negativním dopadem na příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši cca 20–27 mld. Kč. Prognóza ČNB ve srovnání s MF ČR předpokládá nižší zapojení občanů do fondového pilíře, a tím menší dopad na příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši cca 15 mld. Kč. Prognóza zároveň předpokládá, že dodatečné výdaje domácností spojené s účastí ve druhém pilíři nebudou mít významný záporný dopad na spotřebu domácností, protože účastnit se ho budou především lidé s vyššími příjmy, kteří mohou tyto dodatečné výdaje pokrýt změnou ve struktuře svých úspor. Současně však prognóza nepředpokládá ani nárůst spotřeby v důsledku vyššího disponibilního důchodu vlivem snížení příspěvků na sociální zabezpečení. V souhrnu je tedy předpokládán neutrální dopad penzijní reformy do spotřeby domácností.