Přechod z národní definice měnové statistiky na harmonizovanou statistiku měnového vývoje
Měnové analýzy, využívané jako doplňkový nástroj k ekonomickým analýzám, zahrnují detailní popis peněžního a úvěrového vývoje a vyhodnocují jeho implikace pro inflaci a ekonomický růst. Hlavními sledovanými veličinami jsou peněžní agregáty a jejich protipoložky ve formě úvěrů, dlouhodobých pasiv a čistých zahraničních aktiv měnových finančních institucí (MFI). Zatímco do konce roku 2015 byla ve Zprávě o inflaci využívána převážně data dle definice tzv. národní měnové statistiky, počínaje rokem 2016 se základním zdrojem pro měnové údaje stává harmonizovaná statistika měnového vývoje, která je sestavována v souladu s metodickými pokyny E(S)CB. V této souvislosti se také mění hlavní indikátor měnového vývoje z doposud využívaného peněžního agregátu M2 v národní definici na harmonizovaný peněžní agregát M3.
Toto rozhodnutí má tři hlavní důvody. Peněžní agregát M3 je plně harmonizovaný se standardy EU, a jeho používaní proto ulehčuje mezinárodní srovnání. Ve své definici je zároveň „ likvidnější“ než peněžní agregát M2 v národním pojetí (Tabulka 1), jelikož neobsahuje dlouhodobé termínované a spořící vklady (vklady se splatností nad 2 roky, resp. vklady s výpovědní lhůtou nad 3 měsíce) a naopak zahrnuje vklady místních samospráv a některé obchodovatelné nástroje dluhopisového i peněžního trhu emitované MFI. Umožňuje tak věrnější zachycení transakčního motivu držby peněz v rámci hospodářského cyklu. Přitom z ekonometrického hlediska v současnosti existují již dostatečně dlouhé časové řady harmonizovaných agregátů použitelné k analytickým a prognostickým účelům, takže přechodu na jejich plnohodnotné využívání nic nebrání.
Tabulka 1 (BOX) Definice peněžních agregátů
Peněžní agregát M3 je plně harmonizovaný se standardy EU a svou definicí lépe odráží transakční motiv držby peněz než národní agregát M2
| Harmonizovaná statistika měnového vývoje a) | Národní měnová statistika b) | |
|---|---|---|
| M1 | Oběživo + jednodenní vklady | Oběživo + jednodenní vklady |
| M2 | M1 + vklady s dohodnutou splatností do 2 let + vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců | M1 + vklady s dohodnutou splatností + vklady s výpovědní lhůtou + repo operace (bez rozlišení splatnosti) |
| M3 | M2 + repo operace + akcie / podílové listy FPT c) + dluhopisy se splatností do 2 let emitované MFI | Není definován |
a) neobsahuje vklady ústřední vlády
b) neobsahuje vklady celého vládního sektoru (tj. ústřední a místní vlády, fondů soc. zabezpečení a zdrav. pojišťoven)
c) fondy peněžního trhu
Rozdíly v definici národního agregátu M2 a harmonizovaného M3 se v minulosti projevily v jejich odlišném vývoji zejména v letech 2006–2011 (Graf 1). Rozdíl v míře růstu uvedených agregátů ve výši téměř 5 procentních bodů byl důsledkem diferencovaných temp růstu vkladů podle jednotlivých splatností, když vklady s dohodnutou splatností do 2 let na rozdíl od vkladů s delší dohodnutou splatností v předkrizových letech rostly a v letech 2010–2011 naopak klesaly. V posledních letech se však dynamika obou agregátů opět sblížila, když v listopadu 2015 roční míra růstu dosáhla 9,6 % u harmonizovaného peněžního agregátu M3, resp. 8,2 % u agregátu M2 v národním pojetí.
Graf 1 (BOX) Peněžní agregáty M2 a M3
Tempa růstu peněžního agregátu M2 v národní versus M3 v harmonizované definici se v posledních letech zásadněji neliší
(roční míry růstu v %, rozdíly v procentních bodech)
