Používání ukazatele mezery výstupu v ČNB

Cenový vývoj v české ekonomice je determinován jak faktory zahraničními (např. cenou surovin či zahraniční inflací), tak faktory domácími. Domácí faktory lze dělit na nabídkové (kurz koruny, vývoj produktivity) a poptávkové. Často využívaným souhrnným ukazatelem působení poptávkových faktorů je tzv. mezera výstupu. Tento ukazatel měří rozdíl mezi tzv. potenciálním produktem a produktem v běžném období. Potenciální produkt si můžeme představit jako takovou úroveň produktu, která může být vyrobena a prodána bez dodatečných tlaků na změnu cen.

Mezera výstupu tedy poskytuje v koncentrované podobě cenné informace o existenci či absenci poptávkových tlaků v ekonomice. Pokud se produkt pohybuje nad svou potenciální hodnotou, mají ceny tendenci růst. V této souvislosti pak hovoříme o kladné mezeře výstupu. V opačném případě, kdy se produkt nachází pod svou potenciální hodnotou, mají ceny tendenci klesat a hovoříme o existenci záporné mezery výstupu. Koncept mezery výstupu tak efektivně obohacuje analýzu poptávkových tlaků a jejich potenciálních cenových dopadů nad rámec práce s tempy růstu hrubého domácího produktu. Proto také Česká národní banka, v souladu s praxí mnoha analytických pracovišť, využívá mezeru výstupu při svých analýzách a prognózách.

Ukazatel mezery výstupu však není běžně pozorovatelná a měřitelná veličina. Její průběh lze odhadovat několika způsoby. Mezi ně patří například odhad potenciálního produktu dle metody produkční funkce nebo za pomoci různých filtrovacích postupů. Filtrováním se zde rozumí metoda, jak z časové řady hrubého domácího produktu získat ty komponenty, které mají úzký vztah k cenovému vývoji. ČNB při analýzách minulého ekonomického vývoje využívá vícerozměrného filtrovacího postupu, který bývá označován jako Kálmánův filtr. Metoda spočívá v podstatě v aplikaci představy o vztazích mezi mezerou výstupu a klíčovými makroekonomickými ukazateli na minulá data. Analýza historického vývoje vztahu hlavních ekonomických veličin podmíněná stanovenými vazbami v uzavřeném makroekonomickém modelu pak naznačí i vývoj mezery výstupu. Tyto výsledky jsou poté konfrontovány s výsledky dalších zmíněných přístupů a s expertním pohledem.

Mezera výstupu však hraje klíčovou roli nejen v analýze minulého vývoje, ale především v úvahách o budoucnosti. Je tedy důležitou součástí predikčního procesu ČNB. Představa o budoucím vývoji mezery výstupu je spolu s předpoklady o vývoji měnového kurzu a dovezené inflace klíčovým faktorem při vzniku makroekonomické prognózy ČNB, která je hlavním podkladem pro měnově-politické rozhodování. Prognóza ČNB vychází z toho, že budoucí vývoj mezery výstupu je ovlivňován jak zpožděnými efekty minulého vývoje ekonomické aktivity (tzv. perzistencí ve vývoji), tak nastavením úrokové a kurzové složky měnových podmínek a zahraničním ekonomickým prostředím. Měnové podmínky jsou chápány jako skutečné hodnoty reálného kurzu koruny k euru a reálných úrokových sazeb s různou splatností v porovnání s jejich rovnovážnými hodnotami. Zahraniční ekonomická aktivita je aproximována německým HDP, resp. mezerou výstupu. Uvolněné měnové podmínky, či kladná zahraniční mezera výstupu pak, jednoduše řečeno, způsobují tlaky na růst domácí mezery výstupu, a tím potenciálně také na růst cen.