Nejistoty vnějšího ekonomického prostředí na pozadí koronakrize

(autoři: Soňa Benecká, Martin Kábrt, Luboš Komárek, Filip Novotný, Petr Polák, Michaela Ryšavá)

Na pozadí probíhající pandemie covid-19 přetrvávají ve vnějším prostředí dlouhodobé nejistoty a rizika. Ta působí ve směru vyšších cenových tlaků a nižšího hospodářského růstu v delším období. K nim patří zejména problematika brexitu, obchodní války, deglobalizace a nově přijímaná ekologická opatření.

V prosinci 2020 končí přechodné období týkající se uspořádání obchodních vztahů mezi EU a Spojeným královstvím. Pokud nebude uzavřena obchodní dohoda, od 1. 1. 2021 by mezi EU a UK byly zavedeny celní kontroly a cla dle obecných pravidel Světové obchodní organizace. Ani mnoho kol jednání mezi představiteli EU a UK zatím nepřineslo hmatatelný pokrok. Hlavní sporné body zahrnují rovné podmínky hospodářské soutěže (zejména v oblasti státní podpory), dohled nad dodržováním smluv a právo rybolovu v britských vodách. Situaci též nepříznivě ovlivnil návrh britského zákona o vnitřním trhu, který by potenciálně mohl eliminovat právní sílu části[1] loni ratifikované dohody o vystoupení UK z EU.

Summit EU v polovině října konstatoval, že dosavadní rozhovory neumožňují uzavřít s UK plánovanou obchodní dohodu. Říjen je přitom považován za nejzazší termín pro dosažení shody. Všeobecně se očekává, že vystoupení UK z EU bez dohody dlouhodobě upravující bilaterální obchodní vztahy by se negativně promítlo do investic a vzájemného obchodu, který je již tak zasažený čtyřmi roky nejistoty od brexitového referenda (Graf 1). Studie[2] uvádějí, že obchod se zbožím mezi EU a UK by se bez dohody výrazně propadl. Nezávislý ekonomický výzkumný ústav (NIESR) předpokládá propad o 50 až 60 % a v podobném rozsahu vidí i pokles obchodu se službami. Vláda Spojeného království odhadla celkový pokles objemu obchodu mezi UK a EU na 37 %. To by mělo nepříznivé dopady do hospodářského růstu v obou teritoriích, přičemž tyto dopady by byly výraznější v UK. Ze zemí EU by nejvíce bylo zasaženo Německo, tedy největší obchodní partner ČR. Odhady ČNB ukázaly, že dopady na českou ekonomiku by také nebyly zanedbatelné[3]. Z jednotlivých odvětví by byl negativně postižen zejména automobilový průmysl.

Graf 1 (BOX) Podíl vývozu z EU27 do UK na celkovém vývozu z EU27
Podíl vývozu z EU27 do UK na celkovém vývozu z EU27 v posledních letech klesá
(v %, tříměsíční klouzavý průměr, pramen: Eurostat)

Graf 1 (BOX) Podíl vývozu z EU27 do UK na celkovém vývozu z EU27

Poznámka: Vertikální čára značí referendum o členství Spojeného království v Evropské unii (23. června 2016).

Mezi USA a Čínou pokračuje napětí v obchodních vztazích, vedle toho přetrvávají i obchodní spory mezi USA a Evropou. První fáze americko-čínské dohody z ledna letošního roku se sice naplňuje, v červenci prezident D. Trump ale prohlásil, že druhou fázi dohody považuje za nepravděpodobnou. Neshody v současné době panují zejména v oblasti technologií. Omezení v této oblasti mohou zpomalit globální technologický pokrok. Vláda USA usiluje o zákaz působení několika čínských firem na americkém trhu (ByteDance – TikTok, Wechat, Huawei). V září navíc omezila americké dodávky čínským výrobcům čipů (SMIC), což bylo zdůvodněno ochranou národní bezpečnosti. Rostoucí nedůvěra se promítá do rychle klesajících kapitálových toků mezi oběma zeměmi (Graf 2). Výsledek listopadových voleb v USA zřejmě ovlivní dynamiku a konkrétní oblasti obchodních a politických střetů, je ale nepravděpodobné, že by výrazně změnil celkové směřování americko-čínských vztahů. Vedle toho panuje nejistota ohledně obchodních vztahů mezi USA a Evropou, a to zejména v oblasti digitálního zdanění. Diskutovaná a v některých evropských zemích již zaváděná[4] digitální daň dopadá výrazně právě na americké společnosti. Zvažovaná odvetná opatření ze strany USA mohou být širšího charakteru včetně zavedení celních překážek.

Graf 2 (BOX) Vzájemné investice mezi USA a Čínou
Objem investic mezi oběma státy od roku 2018 klesá, v prvním pololetí 2020 dosáhl devítiletého minima
(mld. USD, pramen: US-China Investment Hub)

Graf 2 (BOX) Vzájemné investice mezi USA a Čínou

Pro evropské ekonomiky představuje zátěž také příklon k zelené energii, především tlak na snížení emisí skleníkových plynů. Na začátku září 2020 Evropský parlament schválil přísnější návrh na jejich omezení, než plánovala Evropská komise. Do roku 2030 by mělo být dosaženo redukce zplodin minimálně o 55 % proti hodnotám z roku 1990. Dekarbonizace lidské činnosti bude vyžadovat zásadní proměnu celých ekonomik od výroby tepla až po produkci automobilů. Tyto strukturální změny tak musejí být podpořeny zeleným fiskálním stimulem, postupně řízeným zvyšováním ceny uhlíku či kompenzačními transfery chudým domácnostem. Je zřejmé, že uvedené snahy zatíží evropský průmysl. Dodatečný nákladový šok z vyšší uhlíkové daně však může být vyvažován zelenými dotacemi na výzkum a vývoj a benefity z inovační aktivity podniků.

Nové environmentální požadavky zasahují především automobilový průmysl. Po propuknutí pandemie byly v Evropě zaznamenány nejnižší prodeje nových aut za desítky let (Graf 3). Dle schválených předpisů EU budou automobilky navíc brzy vystaveny zvýšeným nákladům v podobě penalizace za produkci aut s nedostatečnými ekologickými parametry. Z pohledu poptávky však není situace o mnoho lepší. Důvodem je poměrně vysoká cenová elasticita poptávky po autech vůči jinému zboží, velmi dobrá vybavenost domácností a firem automobily na klíčových trzích (zejména v Německu), ale především celková nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje. Pokud v souvislosti s druhou vlnou pandemie nenastanou dlouhodobější uzavírky ekonomik a situace se brzy zlepší, pak by pandemie mohla podpořit zavádění inovací. Na podporu zelené politiky zřejmě budou nasměrovány i fiskální stimuly. Německá vláda v červnu schválila fiskální stimul primárně zacílený na elektromobilitu, zatímco šrotovné pro spalovací motory bylo opakovaně odmítnuto. Stejným směrem se vydala také Francie.

Graf 3 (BOX) Registrace automobilů v EU
Koronakrize způsobila největší propad v registraci nových automobilů     
(meziroční změny v %, tříměsíční klouzavý průměr, pramen: European Automobile Manufacturers’ Association)

Graf 3 (BOX) Registrace automobilů v EU


[1] Konkrétně se jedná o Protokol o Irsku a Severním Irsku, jehož hlavním cílem je zabránit tzv. tvrdé hranici mezi Irskem a Severním Irskem a ochránit jednotnou ostrovní ekonomiku.
[2] Hantzsche, A. (2019): Briefing: Industry and Regional Effects of a No-deal Brexit, National Institute of Economic and Social Research, 12th September 2019.
HM Government (2018): EU Exit: Long-term economic analysis. November 2018.
[3] Viz scénář neřízeného brexitu ze ZoI IV/2019.
[4] https://crsreports.congress.gov/product/pdf/IF/IF11564