Mikroanalýza změn spotřebitelských cen ve vztahu k mechanismu cenotvorby v predikčním modelu g3

Cílem analýzy prezentované v tomto boxu je získání poznatků o změnách jednotlivých cen položek spotřebního koše. Ty jsou posléze porovnány s tím, jak je nastaven mechanismus tvorby cen v mikroekonomických základech jádrového predikčního modelu g3.

Z detailních dat o cenách sledovaných v rámci šetření spotřebitelských cen ČSÚ byly vyhodnoceny četnosti změn cen, sezonnosti změn cen, průměrné velikosti změn cen, průměrné délky období beze změny ceny a další charakteristiky. K dispozici byla měsíční data z období let 2001 až 2005 o výši cen vybraných položek spotřebního koše na úrovni jednotlivých zpravodajských jednotek (maloobchodních prodejen). V tomto období celková inflace dosáhla průměrné meziroční výše 2,3 %.

Četnost změn cen všech vybraných položek činila v průměru 0,26, což znamená, že zhruba každá čtvrtá zjištěná cena byla změněna oproti minulému měsíci (Tab. 1 a 2). Z toho četnost zvyšování cen byla 0,16 a četnost snižování cen 0,10. Průměrná výše změn cen dosáhla zhruba 10 %. U jednotlivých podskupin spotřebního koše platilo, že čím menší byla četnost změn cen, tím vyšší byla průměrná velikost změn cen. Délka období beze změny ceny za všechny vybrané položky činila v průměru 10,7 měsíce.

Analýza ukazuje, že ceny regulovaných položek převážně jen rostou, a to obvykle skokově na počátku roku. Ceny potravin mají vyšší četnost změn cen hlavně v případě nezpracovaných potravin v důsledku kolísavého vývoje cen zemědělských surovin. Obchodovatelné ceny bez cen potravin a pohonných hmot po celé sledované období trvale klesaly a měly jen nízkou četnost změn cen. Ceny neobchodovatelných neregulovaných cen plynule rostly a s výjimkou hypotetického nájemného a položek cen rekreací byla v této podskupině zaznamenána nejnižší četnost změn cen. Hypotetické nájemné a položky cen rekreací měly naopak vysokou četnost změn cen. Ceny pohonných hmot se měnily nejčastěji, přičemž však jejich jednotlivé změny byly v průměru nejmenší ze sledovaných okruhů. Ceny pohonných hmot totiž reagují poměrně rychle na změny cen surovin a kurzu Kč, a mění se tudíž v menší míře, ale zato často.

S tím, že prodejci mění ceny až po určitém časovém období, pracuje i predikční model g3 (Box Tvorba cen v modelu g3 ve Zprávě o inflaci IV/2008). Tato strnulost cen je v něm zachycena pomocí předpokladu, že každá firma má možnost v daném čtvrtletí změnit ceny svých produktů jen s určitou pravděpodobností. S využitím tohoto mechanismu lze velmi dobře napodobit ve skutečnosti pozorovanou strnulost cen, a je proto jedním ze základních prvků většiny v současnosti v praxi používaných makroekonomických modelů. Vzhledem k nastavení modelu g3 firmy v modelové ekonomice mění ceny v průměru každá tři čtvrtletí. Jelikož je tímto mechanismem modelován pouze vývoj čisté inflace, zatímco nejvíce strnulé regulované ceny jsou do prognózy vkládány expertně, je tato hodnota v souladu s výše uvedenými statistikami. Obdobná nastavení jsou používána i v jiných srovnatelných modelech a jsou potvrzována též odhady z dat pomocí bayesovských metod.

Tab. 1 (Box) Změny cen položek spotřebního koše
Nejčastěji se měnily ceny pohonných hmot

Tab. 2 (Box) Změny cen položek spotřebního koše
Průměrná délka období beze změny ceny činila 10,7 měsíce