Kratší pracovní úvazky jako fenomén posledních let

(autoři: Jaromír Gec, Jan Šolc)

Na výrazném růstu zaměstnanosti se v posledních dvou letech významně podílejí kratší úvazky. Na rozdíl od vrcholu předchozího hospodářského cyklu, kdy k vysokému růstu zaměstnanosti přispívaly téměř výhradně plné úvazky, je v posledních dvou letech podíl kratších a plných úvazků téměř vyrovnaný (Graf 1). To při současném napětí na trhu práce souvisí s rostoucí mírou participace, kterou zvyšují zejména ženy, u nichž je práce na kratší úvazek stále častější.

Graf 1 (BOX) Vývoj celkové zaměstnanosti
Růst zaměstnanosti je v poslední době téměř z poloviny tažen zkrácenými úvazky
(meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, pramen: VŠPS ČSÚ, výpočet ČNB)

Nejvýrazněji k dynamice kratších úvazků přispívají osoby, pro které je zaměstnání jejich hlavní činností (Graf 2). Pouze zhruba z jedné třetiny se pak na růstu kratších úvazků podílejí osoby, pro které zaměstnání hlavní činností není. Jedná se zejména o důchodce (včetně invalidních), studenty a osoby v domácnosti, pro které kratší úvazky představují často pouze formu přivýdělku.

Graf 2 (BOX) Zaměstnanost na kratší úvazky
K růstu zkrácených úvazků přispívají výraznou měrou ženy z rodin s dětmi a důchodci
(meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, pramen: VŠPS ČSÚ, výpočet ČNB)

V rámci pracujících osob využívají zkrácené úvazky nejvíce ženy z rodin s nezaopatřenými dětmi. Kratší pracovní doba jim umožňuje lépe skloubit rodinný a pracovní život. Obecně platí, že zhruba tři čtvrtiny kratších úvazků využívají ženy – jedná se přitom především o věkovou skupinu 30–44 let. U mužů je využití kratší pracovní doby významně nižší, až na krajní věkové skupiny. Více než desetinu všech kratších úvazků tvoří muži ve věkové skupině 60 a více let. Pouze přibližně 5 % částečných úvazků je využíváno mladými muži (15–29 let). Avšak i v těchto dvou zmíněných skupinách podíl částečných úvazků na zaměstnanosti mezi muži významně zaostává za ženami. Věková struktura pracujících na kratší úvazky tak ukazuje, že u žen se jedná zejména o matky vracející se z rodičovské dovolené, zatímco u mužů především o osoby okolo důchodového věku.

Z hlediska odvětví se na růstu kratších úvazků přibližně ze tří čtvrtin podílí terciární sektor. V jeho rámci je zastoupení tržních i netržních služeb přibližně shodné. Se značným odstupem následuje průmysl, avšak i v tomto odvětví došlo v posledních dvou letech v souvislosti s výrazným napětím na trhu práce ke znatelnému růstu počtu kratších úvazků. S výjimkou tržních služeb (kde zhruba stagnoval) se podíl kratších úvazků během posledních dvou let zvýšil ve všech hlavních odvětvích ekonomiky.

V mezinárodním srovnání zůstává podíl kratších úvazků v České republice nadále velmi nízký (Graf 3). To platí jak ve srovnání s trhem práce v Nizozemsku (lídrem v rámci EU), tak při porovnání s Německem i evropským průměrem. Tyto rozdíly jsou ovlivněny několika faktory, mezi něž patří například rozdílná struktura ekonomik (vyšší podíl služeb v těchto zemích na úkor průmyslu). Souvisejí také s mírou ekonomické aktivity. Ta je i přes postupné zvyšování až na historicky nejvyšší hodnoty v České republice stále nižší u žen a v krajních věkových skupinách (studenti a lidé okolo důchodového věku) – tedy ve skupinách s typicky vyšším podílem částečných úvazků. Další zvýšení nabídky částečných úvazků by tak mohlo vést k nárůstu míry ekonomické aktivity v těchto skupinách. V rámci středoevropského regionu je vzhledem k podobným sociokulturním charakteristikám podíl částečných úvazků obdobný jako v České republice.

Graf 3 (BOX) Podíl kratších úvazků v ekonomice
Podíl kratších úvazků je v ČR ve srovnání s EU dlouhodobě nízký
(v %, pramen: Eurostat)

Poznámka: Jedná se o podíl kratších úvazků na zaměstnanosti pro věkovou skupinu 15–64 let. 

Prostor pro další zvyšování podílu kratších úvazků na základě zapojení nezaměstnaných osob do trhu práce je již omezený (Graf 4). Celkový vývoj však bude záležet na tom, jakým způsobem se bude vyvíjet pracovní síla, jejíž růst byl v posledním období spjat s nárůstem podílu částečných úvazků. V rámci ekonomicky neaktivních osob totiž existuje nadále poměrně velká skupina lidí, kteří sice práci aktivně nehledají, ale jsou ochotni pracovat (přibližně 110 tisíc osob). Jedná se především o osoby, u kterých je z hlediska pohlaví a věku větší preference pro zaměstnání na kratší pracovní dobu. Pokud se však lidé z této skupiny nepřesunou mezi ekonomicky aktivní, bude se pravděpodobně průměrný úvazek v české ekonomice naopak prodlužovat. Tento vývoj zatím potvrzují toková data, podle kterých si zaměstnanci úvazky častěji prodlužují, než zkracují.

Graf 4 (BOX) Počet nezaměstnaných preferujících kratší úvazek
Potenciál k dalšímu nárůstu podílu kratších úvazků z řad nezaměstnaných osob je nízký
(v tisících osob, pramen: VŠPS ČSÚ, výpočet ČNB)