Implikace zadluženosti domácností pro spotřebu

Zadluženost domácností a vývoj jejich spotřeby spolu úzce souvisí. Z dlouhodobé perspektivy, na kterou se zaměříme v tomto boxu, může růst zadluženosti zpomalovat spotřebu a zvyšovat její citlivost na různé šoky.

Domácnosti se v případě vyššího dluhového zatížení mohou vyhnout poklesu své spotřeby zejména snížením úspor. Domácnosti s nižšími peněžními příjmy mají však obvykle v tomto směru omezené možnosti, neboť ve srovnání s domácnostmi s vyššími příjmy mají nižší úspory (podíl nově uspořených vkladů k čistému peněžnímu příjmu činil v roce 2004 u 20 % domácností s nejnižšími příjmy 1,8 %, zatímco u 20 % domácností s nejvyššími příjmy dosáhl 11,4 %)11. Implikace dluhového zatížení pro spotřebu a vyšší citlivost spotřeby na případné šoky (změna úrokových sazeb, změna zaměstnanosti apod.) jsou proto nejpravděpodobnější u nízkopříjmových domácností.

Bližší pohled na dluhové zatížení domácností podle příjmových skupin přinášejí Grafy 1 a 2 (Box).

Jak je zřejmé z prvního grafu, nejvyšší absolutní objem nově přijatých úvěrů a nákupů na splátky byl v letech 2001-2004 pozorován u domácností s nejvyššími příjmy.

Naproti tomu druhý graf ukazuje, že v porovnání s domácnostmi se středními příjmy bylo dluhové zatížení ve stejném období výrazně vyšší u domácností s nejnižšími a nejvyššími příjmy. Nejvyšší růst dluhového zatížení byl však v první, druhé a třetí skupině domácností.

Další kanál, kterým může zadluženost ovlivňovat spotřebu, se týká konkrétně oblasti úvěrů na bydlení. Zatímco vysokopříjmové domácnosti mají obvykle možnost půjčit si na nákup nemovitosti až do výše 100 % její kupní ceny, domácnosti s nižšími peněžními příjmy musejí většinou část kupní ceny hradit z vlastních zdrojů. Nárůst dluhového zatížení v oblasti úvěrů na bydlení o 1 procentní bod bude tedy obecně působit na snížení spotřeby nízkopříjmových domácností více, než je tomu u vysokopříjmových domácností. Lze předpokládat, že úvěry na bydlení jsou čerpány především vysokopříjmovými domácnostmi, a že tedy tento efekt příliš velkou roli v současnosti nehraje. Určité tendence na jeho podporu nicméně můžeme pozorovat ve struktuře hrubých peněžních výdajů, kde u všech příjmových skupin domácností s výjimkou nejvyšší příjmové skupiny bylo v posledních letech patrné snižování podílu výdajů na spotřebu a zvyšování podílu výdajů na pořízení a rekonstrukci domů a bytů. U domácností s nejvyššími příjmy byl trend opačný.

Celkově lze konstatovat, že pozorovaný nárůst dluhového zatížení zatím naznačoval možné dopady do spotřeby především u domácností s nižšími peněžními příjmy.