Fiskální opatření a jejich dopad na ekonomický vývoj v roce 2008

Vláda v souladu se svým programovým prohlášením z ledna 2007 přijala řadu fiskálních opatření s cílem stabilizovat veřejné finance, splnit závazek ČR k urychlenému odstranění nadměrného deficitu vládního sektoru v roce 2008 a dále postupně snižovat rozpočtové deficity v letech následujících. Většina z těchto opatření je součástí Zákona o stabilizaci veřejných financí, některá opatření přijala sama vláda v rámci svých pravomocí.

Opatření na příjmové straně veřejných rozpočtů spočívají v přesunu daňové zátěže z přímých na nepřímé daně. Snížená sazba daně z přidané hodnoty se od roku 2008 zvyšuje z 5 % na 9 %, u spotřebních daní dojde ke zvýšení sazby daně na tabákové výrobky na minimální úroveň vyplývající z harmonizačních dohod s EU. Současně budou nově zavedeny ekologické daně z paliv a energií a zvýšeny ekologické poplatky. Naopak daně z příjmů právnických osob se budou postupně snižovat, ze současných 24 % na 21 % v roce 2008 a po 1 procentním bodu v roce 2009 a 2010. U daně z příjmu fyzických osob bude systém progresivního zdanění (se sazbami v rozpětí od 12 % do 32 %) nahrazen systémem rovné daně z tzv. superhrubé mzdy s jednotnou sazbou 15 % v roce 2008, jež se v roce 2009 sníží na 12,5 %. Zrušeny budou také některé majetkové daně, u daně z nemovitostí budou mít obce možnost stanovení koeficientů či osvobození zemědělské půdy. Opatření na výdajové straně zahrnují snížení dávek státní sociální podpory, především snížení porodného, rodičovského příspěvku a přídavků na děti, či úplné zrušení některých příspěvků (pohřebné). V důsledku parametrických změn dojde též ke snížení výplaty dávek nemocenského pojištění. K poklesu výdajů povede i omezení nominálního růstu mzdových prostředků ve vybraných segmentech veřejného sektoru na 1,5 % ročně (v letech 2008 až 2010) a odložení účinnosti zákona o nemocenském pojištění.

Výše uvedená fiskální opatření by v souhrnu měla vést ke snížení deficitu veřejných financí v roce 2008 o 1 procentní bod HDP. Toto zpřísnění fiskální politiky bude mít v příštím roce dopad do nižší tvorby HDP v rozsahu přibližně 0,5 procentního bodu, a to zejména v důsledku utlumení poptávky v sektoru domácností. Celkový dopad zavedení rovné daně a sociální reformy bude sice představovat mírné zvýšení nominálních příjmů domácností, což se může pozitivně projevit v jejich spotřebě, avšak tento vliv bude částečně zmírněn vyšší mírou úspor u domácností s vyššími příjmy. Naproti tomu k růstu výdajů domácností přispěje i zavedení plateb ve zdravotnictví (návštěva lékaře, pobyt v nemocnici, recept) a ekologické daně z energií. V reálném vyjádření bude spotřeba domácností negativně ovlivněna zvýšením snížené sazby daně z přidané hodnoty, spotřební daně z tabákových výrobků a zavedením ekologických daní. Celkový dopad do dynamiky růstu reálné spotřeby domácností tak bude záporný a lze ho odhadovat na zhruba 0,7 procentního bodu.