Finanční podmínky přistoupení České republiky k EU

Summit v Kodani v prosinci roku 2002 ukončil přístupové rozhovory Evropské unie s kandidátskými zeměmi a definoval základní finanční podmínky pro následující 3 roky po vstupu. Na rozdíl od předchozích návrhů se změnila struktura plateb. Větší význam získaly tzv. nárokové prostředky (zejména kompenzace), jejichž čerpání není podmíněno splněním určitých podmínek, na úkor příjmů z fondů EU vázaných např. na předložení projektů a zajištění určité formy spolufinancování.

Příjmy ze zdrojů Evropské unie by se po vstupu měly výrazně zvýšit oproti současnému stavu, kdy mohou kandidáti pouze čerpat z předvstupních fondů (Phare, Ispa, Sapard). Jejich cílem je nejen přímá pomoc kandidátským zemím, ale i příprava prostředí pro úspěšné financování projektů po vstupu do EU. Čerpání z fondů předvstupní pomoci bude vrcholit v letech 2003 až 2004, protože financování projektů je obvykle rozloženo na několik let. Současně však začnou nabíhat prostředky v rámci alokací ze strukturálních fondů (ERDF, ESF, EAGGF, FIFG) a z kohezního fondu v režimech shodných s členskými zeměmi, které mají nahradit předvstupní pomoc. V letech 2003 až 2006 bude očekávaný objem čerpání asi 950 mil. eur ze strukturálních opatření a 432 mil. eur z fondů předvstupní pomoci.

Zatímco financování z fondů je podmíněno dostatečným množstvím projektů, zemědělská politika bez venkovského rozvoje patří mezi nárokové prostředky. Pomoc zemědělcům byla rozložena na deset let a její minimální úroveň je 25 % průměrné hodnoty evropských subvencí. Česká republika si vyjednala možnost spolufinancování ze strany státu a částečného přesunu prostředků na rozvoj venkova, aby výše podpory dosáhla na 55 % průměru EU v prvním roce členství. Celkově pro zemědělství bude určeno 975 mil. eur v následujících 3 letech po vstupu do Unie. Nárokovými prostředky jsou i kompenzace, které ve formě příjmů do státního rozpočtu mají za cíl zlepšit rozpočtovou pozici České republiky ve vztahu k EU. Navíc v průběhu jednání se podařilo vyjednat přesun 100 mil. eur ze závazku pro strukturální fondy do kompenzací v letech 2005 - 2006 (tj. 50 mil. eur ročně). Celkově se tedy pro roky 2004 až 2006 podařilo na kompenzacích získat 747 mil. eur.

Na druhé straně bude Česká republika povinna odvádět platby do rozpočtu podle klíče, který je stejný pro všechny členy EU. Příspěvky budou hrazeny z tradičních vlastních zdrojů (cla a zemědělské poplatky), z plateb DPH a podle výše hrubého národního produktu. Zvláštním příspěvkem je platba za Velkou Británii, která vznikla jako korekce za její vyšší odvody do rozpočtu na začátku 90. let. Celkově během 3 let po vstupu bude odvedeno do rozpočtu EU 2,5 mld. eur. Původní požadavek české strany na snížení plateb v prvním roce z důvodu zmírnění šoku po vstupu se sice neprosadil, ale díky rozpočtovým kompenzacím bude čistá pozice České republiky 778 mil. eur, což je podstatně více než podle původních návrhů před kodaňským summitem. Navýšení objemu oficiálních finančních toků z EU do České republiky však nebude mít v prvních letech po přistoupení k Evropské unii významnější makroekonomické dopady, neboť příliv těchto prostředků se bude pohybovat i nadále na relativně nízké úrovni. Realizace projektů bude ale podmíněna možnostmi spolufinancování ze strany státu či veřejných rozpočtů, což samozřejmě ovlivní fiskální pozici České republiky. Do finančních toků souvisejících se vstupem ČR do EU je také nutné zahrnout platby související s účastí v mezinárodních organizacích jako např. Evropské investiční bance (EIB). V rámci kodaňského summitu byly stanoveny podmínky, za kterých bude Česká republika po přistoupení k EU upisovat kapitál EIB ve výši cca 1,2 mld. eur, přičemž do roku 2009 je z této částky splatných 60,6 mil. eur. Dále je nutné do roku 2009 navýšit rezervy EIB zhruba o 158 mil. eur. Celkem musí Česká republika odvést 218,6 mil. eur (cca 6,5 mld. Kč).

Odhadovaná čistá pozice ČR v cenách roku 1999, mil. eur