Bezprostřední dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku

(autoři: Róbert Ambriško, Jaromír Gec, Ondřej Michálek, Jan Šolc)

Česká republika – stejně jako zbytek světa – čelí pandemii koronaviru. Vláda na ni reagovala zavedením opatření, která dočasně zmrazila ekonomickou aktivitu v některých odvětvích. To bylo umocněno spontánním rozhodnutím některých firem o dočasném přerušení výroby. Tento box doplňuje box věnovaný dopadům pandemie v zemích našich hlavních obchodních partnerů, přičemž shrnuje přijatá opatření a přináší odhad jejich přímého dopadu do domácí ekonomiky.

Ve druhé březnové dekádě vyhlásila vláda nouzový stav a přijala řadu opatření s cílem omezit šíření nákazy. Postupně byly uzavřeny školy, restaurace, hotely, poskytovatelé služeb a většina obchodů^[1] a byly zrušeny všechny hromadné akce. Současně došlo k uzavření hranic pro osobní přepravu. Na firemní úrovni bylo rozhodnuto o dočasném pozastavení či výrazném omezení výroby v českém automobilovém průmyslu i v dalších průmyslových odvětvích. Přijatá opatření se celkově dotkla zhruba dvou pětin české ekonomiky a způsobí pokles celkové ekonomické aktivity již v prvním, ale především pak ve druhém čtvrtletí letošního roku. Propad produkce nastane zejména ve službách a průmyslu. Ve druhém čtvrtletí se však bude týkat i stavebnictví, a to především v návaznosti na omezení pohybu cizinců (Graf 1).

Graf 1 (BOX) Přímý dopad opatření do hrubé přidané hodnoty
Opatření budou mít nejvýraznější dopad do sektoru služeb, zejména do turismu
(index, neomezený provoz = 100)

Poznámka: Návrat na hodnotu 100 ve třetím čtvrtletí 2020 neznamená dosažení předkoronavirové úrovně produkce, nýbrž návrat do vládními a podnikovými karanténními opatřeními neomezeného provozu.

Z výdajových složek HDP budou v prvním pololetí nejvíce zasaženy spotřeba domácností, vývoz a investice. K propočtu dopadu poklesu hrubé přidané hodnoty v uvažovaných sektorech do výdajových složek HDP jsou použity symetrické tabulky o dodávkách a užití (tzv. input-output tabulky). V prvním čtvrtletí tak podle odhadu poklesly především spotřeba domácností a vývoz (Tab. 1), což odráží vývoj v ostatních službách, obchodě a turismu. Ve druhém čtvrtletí budou ve větší míře zasaženy rovněž kapitálově náročnější sektory (průmysl a stavebnictví), což povede k výraznému snížení investic. Ve třetím čtvrtletí pak ukončení vládních a firemních opatření přispěje k oživení růstu těchto výdajových složek.

Tab. 1 (BOX) Přímé dopady opatření do složek HDP
Přijatá opatření výrazně ztlumí ekonomickou aktivitu v první polovině letošního roku
(dopady v procentních bodech do mezičtvrtletní dynamiky HDP, stálé ceny)

Vláda tlumí negativní dopad na firmy a trh práce přijatými opatřeními na podporu ekonomiky a udržení likvidity. Vládní opatření mají výrazné rozpočtové dopady. Jedná se zejména o program na udržení zaměstnanosti (Antivirus)^[2], podporu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)^[3] a výplatu ošetřovného^[4] při uzavření škol. V příštím roce budou mít právnické i fyzické osoby v rámci vyúčtování daně za rok 2020 možnost zpětného uplatnění letošní daňové ztráty ze zaplacených daní za roky 2018 a 2019.^[5] To by podle očekávání mělo podpořit soukromé investice i spotřebu domácností. Objem v prognóze zahrnutých^[6] fiskálních opatření v souvislosti s koronavirem dosahuje v letošním roce 2 % HDP, v příštím roce zhruba 0,4 % HDP (Tab. 2). Nad rámec toho byly představeny další programy bez okamžitého dopadu do rozpočtu, avšak ovlivňující likviditní situaci podniků a spotřebu domácností, např. moratorium na odklad splátek úvěrů či záruky za podnikatelské úvěry^[7].

Tab. 2 (BOX) Fiskální opatření na podporu ekonomiky a na udržení likvidity
Fiskální stabilizační opatření budou mít v letošním roce mimořádně vysoký objem
(v % nominálního HDP)

Současný vývoj se projeví i ve složkách inflace. Na jedné straně se zvýší ceny potravin, a to zejména v návaznosti na zdražení dopravy a nedostatek sezónních zaměstnanců v zemědělství v Evropě. Naopak vývoj cen služeb bude inflaci během jarních a letních měsíců tlumit, což vzhledem k očekávanému dlouhodobějšímu útlumu mezinárodního cestovního ruchu nebude v dalším průběhu letošního roku plně kompenzováno. Směrem ke snížení inflace rovněž přispěje pokles cen pohonných hmot související s propadem cen ropy, v němž se do určité míry též odráží útlum světové ekonomiky v souvislosti s koronavirovou pandemií.

V dubnu začala vláda ČR některá karanténní omezení uvolňovat. Postupně tak byly otevřeny vybrané obchody. V návaznosti na vývoj epidemiologické situace většina původních opatření měla být uvolněna v celkem pěti etapách do 8. června^[8] (delší dobu pravděpodobně budou trvat omezení dotýkající se přeshraničního pohybu osob, škol a hromadných kulturních, sportovních a společenských akcí). To povede k postupnému oživování české ekonomiky ve druhé polovině letošního roku. Prognóza předpokládá, že s výjimkou odvětví spojených s turismem, která budou zasažena po delší dobu, budou počínaje třetím čtvrtletím vládní omezení úplně uvolněna.

Dopady koronavirové pandemie se projeví v ekonomické aktivitě i zprostředkovaně. I navzdory vládním podpůrným opatřením se totiž s velkým přispěním nepříznivého vývoje v zahraničí poměrně výrazně zhorší situace na trhu práce. Obecná míra nezaměstnanosti se znatelně zvýší a donedávna výrazně napjatý trh práce se zchladí. Zároveň s tím dojde ke znatelnému zhoršení jak podnikatelského, tak i spotřebitelského sentimentu.

^[1] S výjimkou prodejen potravin, lékáren, drogerií a některých dalších.

^[2]  Jedná se o částečnou kompenzaci mzdových náhrad odstupňovanou podle důvodu zavedení kurzarbeitu (např. nedostatečná poptávka, nedostatek vstupů, uzavření provozu v důsledku usnesení vlády ČR apod.).

^[3] Jedná se o odpuštění sociálních a zdravotních odvodů u osob samostatně výdělečně činných do výše jejich minimální úrovně a vyplacení mimořádného bonusu (program „pětadvacítka").

^[4] Ošetřovné ani náhrada mzdy v případě karantény nebudou na rozdíl od ostatních kompenzací součástí statistiky průměrné mzdy, a dojde tak k výraznému snížení, resp. následnému rozkolísání mzdové dynamiky i v příštím roce. To bude umocněno rovněž případy, kdy dojde pouze k částečné náhradě mzdy zaměstnavatelem.

^[5] Schválení tohoto opatření je nejisté. Přestože bylo ohlášeno Ministerstvem financí ČR v tzv. Liberačním balíčku II, tak návrh novely zákona doposud nebyl předložen na jednání vlády.

^[6] Zahrnuta jsou opatření známá k 21. dubnu. Čerpání financí v některých z nich však za předpoklady vlády zatím poněkud zaostává.

^[7] V rámci nepřímé podpory poskytuje vláda záruky na zvýhodněné úvěry firmám v objemu několika desítek až stovek miliard Kč (programy COVID). Případná budoucí realizace těchto záruk je rizikem ve směru horšího než zatím očekávaného vývoje veřejných rozpočtů.

^[8] Podle aktualizované verze vládního plánu na postupné uvolňování karanténních opatření z konce dubna by mělo dojít ke zrušení většiny omezení již 25. května.