Analýza dopadů fiskálních opatření v ČR v letech 2001–2011
Tento box zkoumá diskreční opatření české fiskální politiky v letech 2001–2011, analyzuje jejich ekonomické dopady a hodnotí jejich působení v rámci hospodářského cyklu.
Vzhledem k obtížnému rozlišení mezi diskrečním a autonomním vývojem vládních příjmů a výdajů jsou pro analýzu použity tři metody odhadu fiskální diskrece. První, přímá metoda („bottom-up“) sčítá dopady jednotlivých fiskálních opatření na příjmové a výdajové straně veřejných rozpočtů. Zdrojem informací u příjmových opatření jsou důvodové zprávy přijímaných zákonů a norem. Výdajová diskrece je aproximována odchylkou výdajů (bez dávek v nezaměstnanosti, úrokových plateb, a kapitálového transferu do transformačních institucí) od „autonomních výdajů“ (modelovaných jako trend ve vývoji uvedených výdajů, resp. jako trend ve vývoji podílu těchto výdajů na HDP).
Druhá, nepřímá metoda („top-down“) měří fiskální diskreci z agregátního pohledu, a to jako meziroční změnu cyklicky očištěného (strukturálního) salda veřejných rozpočtů (tzv. fiskální pozici), propočtenou podle metod ESCB a Evropské komise.1 Fiskální diskreci odhadnutou prvními dvěma metodami uvádí Graf 1.
Graf 1 (Box) Fiskální diskrece „bottom-up“ a „top-down“
Odhad diskrece různými metodami dává podobné výsledky
(v % nominálního HDP)
Třetí „reziduální metoda“ měří dopad fiskálních opatření do reálné ekonomiky implicitně. Metoda využívá rezidua rovnice mezery výstupu bývalého jádrového predikčního modelu ČNB (QPM) po zohlednění standardních modelových poptávkových faktorů.2 Tato metoda identifikuje poptávkové šoky převážně v souladu s předcházejícími dvěma metodami s výraznou výjimkou krizového roku 2009.
Dopad fiskální diskrece do HDP je propočten pomocí fiskálních multiplikátorů odhadnutých různými autory (viz Graf 2). Průměry dopadů fiskální diskrece dle přímé i nepřímé metody do HDP naznačují kvalitativně stejný příběh (Graf 3). Dopad tzv. protikrizového balíčku v roce 2009 je odhadnut na 0,9–1,5 % HDP, v roce 2010 se pohyboval dopad diskrece v rozpětí -0,8 až -1,0 % HDP vlivem úsporného balíčku, a v roce 2011 je odhadován dopad další konsolidace do HDP ve výši -0,5 až -0,6 % HDP.
Graf 2 (Box) Dopad fiskální diskrece do HDP
Fiskální diskrece měla v několika letech výrazné dopady do reálné ekonomiky
(v % reálného HDP)
Graf 3 (Box) Mezera výstupu a dopad fiskální diskrece do HDP
Fiskální působení bylo převážně procyklické, jen v některých letech proticyklické
(v % reálného HDP)
Hodnocení stabilizačního působení fiskální diskrece na ekonomický cyklus je provedeno porovnáním dopadů fiskální diskrece do HDP s odhady průběhu mezery výstupu. Fiskální opatření ekonomiku stabilizují, pokud je příspěvek fiskální diskrece negativně korelován s mezerou výstupu. Z Grafu 3 je patrné, že období žádoucího proticyklického působení fiskální politiky jsou relativně krátká (pouze roky 2001, 2003, 2007 a 2009), zatímco období jejího procyklického vlivu převažují a jsou déletrvající (roky 2002, 2004–2006, 2008, 2010–2011).
1 Výpočet fiskální pozice je založen na datech k 11.12.2011. Pro bližší popis metodiky viz např. BOX 3 Zprávy o inflaci III/2009
2 Model QPM je popsán v Coats, W., Laxton, D., Rose, D. (2003): The Czech National Bank’s Forecasting and Policy Analysis System (pdf, 4 MB, anglicky)