Inflace u 2% cíle
Spotřebitelské ceny v České republice rostou tempem okolo dvou procent ročně. Udržování nízké, stabilní, a tím i předvídatelné inflace je hlavním cílem České národní banky.
ČNB bude i nadále udržovat relativně přísnou měnovou politiku, aby zajistila, že inflace zůstane v blízkosti dvouprocentního cíle. V praxi to znamená, že ČNB bude i v budoucnu co nejdéle udržovat kladné reálné úrokové sazby, které po odečtení inflace vydělávají, a tím motivují ke spoření namísto zadlužování.
Inflační cíl: 2 %
ČNB prostřednictvím nastavení úrokových sazeb usiluje o to, aby se inflace pohybovala v blízkosti 2 %. Nízká, stabilní a předvídatelná inflace je jedním z předpokladů pro dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. Napomáhá tomu, že lidé ve správné míře utrácejí, firmy investují a poptávka po zboží a službách roste. To má pozitivní vliv na zaměstnanost, růst životní úrovně a celkovou podporu hospodářského růstu. Inflační cíl ve výši 2 % odpovídá praxi centrálních bank vyspělých ekonomik.
Co je to inflace?
Inflace znamená růst cenové hladiny v čase. Jde o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které průměrný spotřebitel kupuje – za stejnou částku si jich může koupit méně než v minulosti.
Meziroční míra inflace (prosinec 2025): 2,1 %
Vysvětlení: V prosinci 2025 byly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 2,1 % vyšší než ve stejném měsíci roku 2024.
Průměrná roční míra inflace v roce 2025: 2,5 %
Vysvětlení: V roce 2025 byly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, v průměru o 2,5 % vyšší ve srovnání s rokem 2024.
Zdroj: ČSÚ, ČNB ARAD
Růst mezd
V čase rostou nejen ceny, ale také odměny za vykonanou práci. Podle dat Českého statistického úřadu činila v roce 2018 průměrná nominální mzda v České republice 31 885 Kč, ve třetím čtvrtletí 2025 přesáhla 48 tisíc Kč.
Nízká inflace a rychlý růst nominálních mezd přispívají k růstu reálných mezd, tedy mezd očištěných o inflaci. Ve třetím čtvrtletí 2025 reálné mzdy vzrostly v meziročním srovnání o 4,5 %. Dle prognózy ČNB by měly pokračovat v růstu i v letech 2026 a 2027.
Otázky a odpovědi
Inflaci v oblasti spotřebitelských cen v Česku měří Český statistický úřad jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen (CPI). Nejčastěji se můžeme setkat s mírou inflace, která je vyjádřena přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku. Sledovat lze také průměrnou roční míru inflace, která se bere v úvahu zejména při propočtech důchodů nebo reálných mezd.
Hlavním nástrojem měnové politiky ČNB jsou úrokové sazby. O jejich nastavení rozhoduje bankovní rada na měnověpolitických jednáních. Cílem rozhodnutí je zajistit, aby se celková inflace dlouhodobě nacházela poblíž 2% inflačního cíle.
V současnosti činí základní úroková sazba ČNB 3,5 %. Reálné úrokové sazby jsou kladné, tlumí úvěrovou aktivitu, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice a následně i dlouhodobou inflaci. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
V České republice byla obnovena cenová stabilita. Potvrzují to statistiky za uplynulé období i předpovědi dalšího vývoje. Aktuální prognóza ČNB očekává, že v roce 2026 celková inflace klesne na 2,2 %.
Česká národní banka se také každý měsíc ptá analytiků velkých bank a brokerských firem, jaká podle nich bude inflace za 12 a 36 měsíců. Výsledky průzkumů jsou k dispozici na webu ČNB v sekci Finanční trhy.
Český statistický úřad vs. Eurostat
POZOR: Inflace publikovaná Českým statistickým úřadem (meziroční změna indexu spotřebitelských cen, CPI) se může odlišovat od inflace publikované Eurostatem (meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, HICP). Při porovnávání inflace v ČR a v ostatních zemích EU je tedy třeba vycházet z dat publikovaných Eurostatem.
Hlavní rozdíl mezi indexy CPI a HICP pramení z odlišného přístupu k tzv. imputovanému nájemnému, které odráží náklady na vlastnické bydlení, a částečně tedy i vývoj cen nemovitostí. Zatímco v národním konceptu (CPI) je imputovanému nájemnému přikládána poměrně vysoká váha (více než 10 % spotřebního koše), v rámci HICP tato položka není.
Metodologické rozdíly mezi těmito dvěma způsoby měření cenové hladiny podrobněji rozebírá text z naší Zprávy o měnové politice (podzim 2021) Odlišnosti v měření růstu spotřebitelských cen z pohledu národního konceptu (CPI) oproti harmonizovanému indexu EU (HICP).