Současná inflace – Vše, co o ní potřebujete vědět

Průměrná míra inflace za celý rok 2021 činila 3,8 %, a byla tak nejvyšší od roku 2008. Období vysoké inflace nadále trvá, jak potvrzují meziměsíční měření v roce 2022. Na narůstající inflační tlaky v české ekonomice reagovala Česká národní banka zvyšováním základních úrokových sazeb, které započalo v polovině roku 2021. Co takto vysokou inflaci způsobilo, jak s ní ČNB bojuje a za jak dlouho se vrátí k 2% cíli?

Inflace je obvykle chápána jako všeobecný růst cenové hladiny v čase. Jde o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje. V praxi je inflace v oblasti spotřebitelských cen měřena jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen (CPI), který v České republice měří Český statistický úřad.

Nejčastěji se v médiích můžeme setkat s mírou inflace, která je vyjádřena přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku:

Meziroční inflace (červenec 2022): 17,5 %

Správná interpretace: V červenci 2022 vzrostly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 17,5 % v porovnání se stejným měsícem v roce 2021.

POZOR: Způsob měření inflace Českým statistickým úřadem (CPI) se liší od způsobu, jakým inflaci měří Eurostat (harmonizovaný index spotřebitelských cen, HICP). Hodnoty inflace v ČR (měřených CPI) jsou pak často nesprávně porovnávány s hodnotami v evropských zemích (měřených HICP).

Hlavní rozdíl mezi indexy CPI a HICP pramení z odlišného přístupu k tzv. imputovanému nájemnému, které odráží náklady na vlastnické bydlení. Zatímco v národním konceptu (CPI) je imputovanému nájemnému přikládána poměrně vysoká váha (více než 10 % spotřebního koše), v rámci HICP tato položka není.

Metodologické rozdíly mezi těmito dvěma způsoby měření cenové hladiny podrobněji rozebírá box ze Zprávy o měnové politice (podzim 2021) Odlišnosti v měření růstu spotřebitelských cen z pohledu národního konceptu (CPI) oproti harmonizovanému indexu EU (HICP).