Téma: Inflace na ústupu
Inflace dosáhla vrcholu v září 2022, kdy v meziročním vyjádření činila 18 %. Letos v únoru započal trend jejího postupného poklesu (tzv. dezinflace) a už v červnu se dostala na jednociferné hodnoty. Jaký vývoj inflace nás čeká v následujících měsících? A kdy se dostaneme ke 2 %, tedy k inflačnímu cíli ČNB?
Co přesně znamená dezinflace?
Dezinflace je setrvale zpomalující inflace. Ceny sice nadále meziročně rostou, ale pomaleji. Pokud v průběhu několika měsíců či čtvrtletí meziroční míra inflace klesá např. z 15 % k inflačnímu cíli 2 %, hovoříme o dezinflaci. Pojem dezinflace se někdy nesprávně zaměňuje s deflací, která však znamená dlouhodobější pokles cenové hladiny, a je tedy opakem inflace.
Inflace v říjnu 2023
Co je to inflace a jak ji číst:
Inflace se obvykle chápe jako všeobecný růst cenové hladiny v čase. Jde tak o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje – za stejnou částku si jich spotřebitel může koupit méně než v minulosti. V praxi u nás inflaci v oblasti spotřebitelských cen měří Český statistický úřad jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen (CPI).
Nejčastěji se v médiích můžeme setkat s mírou inflace, která je vyjádřena přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku:
Meziroční inflace (říjen 2023): 8,5 %
Vysvětlení: V říjnu 2023 byly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 8,5 % vyšší než ve stejném měsíci roku 2022.
Česká národní banka dohlíží na to, aby inflace byla nízká, stabilní, a tím i předvídatelná. Svůj inflační cíl má od roku 2010 nastavený ve výši 2 %. Cíl na této úrovni odpovídá praxi centrálních bank vyspělých ekonomik.
Aktuálně k inflaci
Aleš Michl, guvernér (Diskusní fórum ČNB ve Zlíně, 18. 10. 2023): „Dosavadní měnová politika zabrala. Inflace klesla od září 2022 z 18 % na 6,9 % v letošním září. Podle prognózy bude příští rok dezinflace pokračovat. Je čas pomalu a rozvážně vykročit dál. Ať už do konce roku mírně, pomalu, rozvážně snížíme sazby, nebo ne, zůstaneme jestřáby, kteří udělají všechno pro to, aby ochránili naši republiku před další velkou inflací.“
Tomáš Adam, Jiří Schwarz, poradci bankovní rady (Hospodářské noviny, 11. 10. 2023): „Za měsíc budeme svědky statistického paradoxu, kdy meziroční inflace výrazně vzroste, přestože se nyní zdražuje už jen mírně, nebo ceny dokonce klesají. Je třeba zdůraznit, že půjde pouze o statistický efekt, který neznamená, že by se inflační tlaky v ekonomice obnovily. A efekt to bude dočasný – všechno nasvědčuje tomu, že v první polovině příštího roku se inflace skutečně sníží do blízkosti inflačního cíle.”
Eva Zamrazilová, viceguvernérka (Frekvence 1, pořad Press klub, 10. 10. 2023): „Už před mnoha měsíci jsem říkala, že čekám, že lednová inflace bude někde kolem 3 %. Postupně by se měla blížit k těm dvěma procentům. Tam bychom se měli dostat také v průběhu příštího roku.”
Karina Kubelková, členka bankovní rady (Mladá fronta DNES, 6. 10. 2023): „Hlavním cílem není dostat inflaci na cíl na jeden měsíc, ale opravdu ji tam udržet, a to v prostředí velmi silných nejistot.”
Aleš Michl, guvernér (Partie Terezie Tománkové, CNN Prima News, 17. 9. 2023): „Teď se inflace bude pohybovat někde mezi 7 % a 9 % do konce roku. Ale příští rok si myslím, že přísná politika, ve které nepolevíme, přinese výsledky a inflace bude v první polovině roku již kolem 2 %.”
Jan Procházka, člen bankovní rady (E15, 12. 9. 2023): „Inflace klesá podle očekávání, srpnová inflace 8,5 procenta přesně odpovídá naší letní prognóze. Pořád je ale vysoká. Důležitý psychologický efekt nastane při vyhodnocení inflace za září. Tam se budeme prát s hodnotou kolem sedmi procent, kde jsou i sazby. Tam nastane první moment, kdy spotřebitel může přejít do psychologicky významné éry kladných reálných sazeb. Poslední tři měsíce roku budou působit jako zdánlivá druhá vlna inflace, ale půjde jen o technický faktor spojený s úsporným energetickým tarifem z roku 2022.”
Petr Král, ředitel sekce měnové (90' ČT24, 11. 9. 2023): „Naše inflace je stále poměrně vysoká, ale tempo jejího poklesu je jedno z nejrychlejších. V meziročním vyjádření jsme už odbourali více než polovinu inflace, která byla začátkem letošního roku kolem 19 %. A míříme dál dolů – k 7 % a pak i snad ke 2 % – 3 % začátkem roku příštího. V tomto je ČR jiná kvůli tomu, že boj s inflací zahájila jako jedna z prvních a postupovala razantně, pohlídala si obě složky měnových podmínek. Nejenže zvýšila úrokové sazby, ale bránila po určitou dobu i nadměrné volatilitě kurzu, bránila jeho oslabení a koruna nám posilovala.“
Naše poslední texty o inflaci
10. 11. 2023 | čnBlog | Jakub Matějů: Současná inflace je věcí minulosti
11. 10. 2023 | čnBlog | Tomáš Adam, Jiří Schwarz: Inflační paradox: říjnová inflace vyskočí, i kdyby se už nezdražovalo
11. 9. 2023 | čnBlog | Jakub Matějů: Na podzim bude inflace „zubatá“, než začátkem roku spadne k cíli
25. 7. 2023 | rozhovor | Jakub Matějů: Inflace by v lednu mohla být na úrovních kolem dvou procent
14. 7. 2023 | čnBlog | Individuální inflace českých domácností: Růst cen dopadl hlavně na ty chudší
11. 7. 2023 | čnBlog | Odkud se bere zdražování potravin a je Česko opravdu tak výjimečné?
4. 7. 2023 | čnBlog | Inflace je na ústupu, ale ještě není poražena
1. 7. 2023 | rozhovor | Aleš Michl: Zdražování polevuje, inflace do dvou měsíců zamíří pod 10 % a bude klesat dál
15. 6. 2023 | projev | Aleš Michl: Cesta k cíli II
15. 5. 2023 | čnBlog | Inflace klesá – průběžné vyhodnocení dezinflačního procesu v Česku
15. 5. 2023 | projev | Aleš Michl: Cesta k cíli I
Otázky a odpovědi
Už v roce 2021 ČNB identifikovala inflační tlaky a začala na ně jako jedna z prvních centrálních bank na světě reagovat zvyšováním úrokových sazeb. Základní úroková sazba ČNB (2T repo sazba) tak během jednoho roku vystoupala až na 7 %, což je nejvýše od roku 1999.
V případě, že dojde k růstu úrokových sazeb centrální banky, dojde také postupně k nárůstu tržních úrokových sazeb na mezibankovním trhu, a to se následně propíše i do růstu klientských úrokových sazeb z vkladů a úvěrů. Domácnosti při vyšších sazbách více spoří a méně si půjčují, a tedy méně nakupují. Je pro ně totiž relativně výhodnější svou spotřebu částečně odložit do budoucna. Poptávka po zboží a službách tak klesá, což se promítá do zpomalení inflace. Firmy zároveň čelí vyšším úrokovým nákladům svého financování a omezují tak výdaje na investice. Pokles spotřebitelské poptávky domácností a investičních výdajů firem pak vede k poklesu výroby v ekonomice jako celku. Dochází ke zpomalení ekonomického růstu, zvýšení nezaměstnanosti, zpomalení růstu mezd a v konečném důsledku k poklesu inflace.
Současná úroveň úrokových sazeb podle bankovní rady působí přesně tak, jak je výše popsáno – dostatečně tlumí domácí poptávkové tlaky, brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, a brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice. To vše působí proti inflaci a vede k jejímu poklesu.
Inflace a základní úrokové sazby
(v %)
Hlavním nástrojem ČNB v boji proti inflaci jsou úrokové sazby. Také posilování kurzu koruny pomáhá v boji s vysokou inflací, a to tím, že tlumí dovážené nákladové tlaky. Velký vliv na inflaci totiž měly dovozní ceny energií (ropy, plynu), potravin, ale i řady dalších komodit. Silnější kurz koruny vůči euru i dolaru částečně tlumí nárůst cen těchto dovážených surovin. To ve výsledku snižuje inflační tlaky přicházející ze zahraničí.
Změna úrokových sazeb ČNB se promítá do tržních úrokových sazeb, skrze které působí na řadu dalších ekonomických veličin a s určitým zpožděním pak ovlivňuje i ceny zboží a služeb, resp. inflaci. Působení měnové politiky na inflaci probíhá několika různými cestami, které nazýváme transmisními kanály. Tyto kanály fungují souběžně, avšak některé působí na ekonomiku s větší a jiné s menší intenzitou. Zároveň také platí, že kanály mají různou délku zpoždění.
V české ekonomice hrají hlavní roli kurzový, úrokový a úvěrový kanál. Ve všech zmíněných kanálech působí změna úrokových sazeb na vývoj inflace stejným směrem: zvýšení úrokových sazeb budoucí inflaci za jinak stejných okolností snižuje a naopak snížení úrokových sazeb působí za jinak stejných okolností ve směru vyšší budoucí inflace. Následující schéma zobrazuje, jak jednotlivé kanály působí.
Vysvětlující text najdete v článcích Transmise měnové politiky v české ekonomice nebo Dopad změn sazeb ČNB do ekonomiky.
Změny úrokových sazeb mají nejsilnější dopad do inflace až za více než jeden rok. Měnová politika ČNB je proto vpředhledící a snaží se dosáhnout 2% inflačního cíle na tzv. horizontu měnové politiky. To je budoucí období, kde se nejvíce projeví dopad změny úrokových sazeb. ČNB začala zvyšovat úrokové sazby v červnu 2021 a na současnou úroveň vystoupaly v červnu 2022, což v praxi znamená, že efekt zvýšených úrokových sazeb se plně projevuje teprve v letošním roce (2023).
Poslední prognózy ČNB skutečně očekávaly, že inflace začne v tomto roce rychle klesat, přičemž se ve druhé polovině roku sníží na jednociferné hodnoty. V souladu s těmito očekáváními začal letos v únoru trend postupného poklesu inflace. V únoru klesla na 16,7 %, poté postupně zpomalovala až na srpnových 8,5 %.
Po dočasném zvýšení inflace v říjnu bude meziroční cenový růst v posledních měsících roku zpomalovat. V lednu 2024 po odeznění vlivu úsporného tarifu se meziroční inflace skokově sníží do blízkosti 2% cíle.
Celková inflace
(%)
Zdroj: Prognóza ČNB – podzim 2023
Každý měsíc se ptáme analytiků velkých bank a brokerských firem, jaká podle nich bude inflace za 12 měsíců. Jejich inflační očekávání už od prosince klesají. Říjnový průzkum naznačuje, že analytici počítají s dalším zpomalováním inflace. Na ročním horizontu v průměru očekávají inflaci na úrovni 2,8 % a na horizontu tří let očekávají inflaci na úrovni 2,3 %.
Inflační očekávání analytiků finančního trhu na horizontu jednoho roku
(říjen 2023, v %)
Inflační očekávání analytiků finančního trhu na horizontu tří let
(říjen 2023, v %)
Jak se inflace měří?
Jaké problémy mohou nastat při měření inflace?
Český statistický úřad vs. Eurostat
POZOR: Inflace publikovaná Českým statistickým úřadem (meziroční změna indexu spotřebitelských cen, CPI) se může odlišovat od inflace publikované Eurostatem (meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, HICP). Při porovnávání inflace v ČR a v ostatních zemích EU je tedy třeba vycházet z dat publikovaných Eurostatem.
Například v srpnu 2023 dosáhla celková meziroční inflace publikovaná ČSÚ 8,5 %, inflace publikovaná Eurostatem 10,1 %.
Hlavní rozdíl mezi indexy CPI a HICP pramení z odlišného přístupu k tzv. imputovanému nájemnému, které odráží náklady na vlastnické bydlení, a částečně tedy i vývoj cen nemovitostí. Zatímco v národním konceptu (CPI) je imputovanému nájemnému přikládána poměrně vysoká váha (více než 10 % spotřebního koše), v rámci HICP tato položka není.
Metodologické rozdíly mezi těmito dvěma způsoby měření cenové hladiny podrobněji rozebírá text z naší Zprávy o měnové politice (podzim 2021) Odlišnosti v měření růstu spotřebitelských cen z pohledu národního konceptu (CPI) oproti harmonizovanému indexu EU (HICP).
Užitečné odkazy
- Projevy a rozhovory guvernéra
- Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB
- Komentáře ČNB k inflaci
- čnBlog
- Zpráva o měnové politice
- Aktuální prognóza ČNB
- Vývoj inflace (externí odkaz na web ČSÚ)
- Inflační cíl
- Historie inflačních cílů
- Jak ČNB cíluje inflaci pomocí své měnové politiky – vzdělávání
- Inflace v zemích EU měřená HICP (externí odkaz na web Eurostatu)