Téma: Inflace na ústupu

Úvodní obrázek

Meziroční inflace v únoru poklesla přesně na 2% inflační cíl ČNB. Vývoj inflace od počátku roku dokazuje, že se v Česku podařilo obnovit cenovou stabilitu. ČNB bude svou přísnou měnovou politikou i nadále důsledně dbát na to, aby inflace zůstala dlouhodobě nízká a stabilní poblíž 2% cíle.

Inflace

Co přesně znamená dezinflace?

Dezinflace je setrvale zpomalující inflace. Ceny sice nadále meziročně rostou, ale pomaleji. Pokud v průběhu několika měsíců či čtvrtletí meziroční míra inflace klesá např. z 10 % k inflačnímu cíli 2 %, hovoříme o dezinflaci. Pojem dezinflace se někdy nesprávně zaměňuje s deflací, která však znamená dlouhodobější pokles cenové hladiny, a je tedy opakem inflace.

Inflace v únoru 2024

Co je to inflace a jak ji číst:

Inflace se obvykle chápe jako všeobecný růst cenové hladiny v čase. Jde tak o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje – za stejnou částku si jich spotřebitel může koupit méně než v minulosti. V praxi u nás inflaci v oblasti spotřebitelských cen měří Český statistický úřad jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen (CPI).

Nejčastěji se v médiích můžeme setkat s mírou inflace, která je vyjádřena přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku:

Meziroční inflace (únor 2024): 2,0 %
Vysvětlení: V únoru 2024 byly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 2 % vyšší než ve stejném měsíci roku 2023.

Česká národní banka dohlíží na to, aby inflace byla nízká, stabilní, a tím i předvídatelná. Svůj inflační cíl má od roku 2010 nastavený ve výši 2 %. Cíl na této úrovni odpovídá praxi centrálních bank vyspělých ekonomik.

Aktuálně k inflaci

Jan Procházka, člen bankovní rady ČNB (ČT24, 20. 3. 2024, pořad 90´ČT 24): Letos očekáváme celoroční inflaci ve výši 2,6 %, ale můžu říct, že nás velice potěšila lednová a únorová data, která byla mnohem lepší, než jsme sami očekávali. Proto s největší pravděpodobností náš odhad celoroční inflace na příštím jednání bankovní rady posuneme mírně směrem dolů. Myslím si, že teď jsme opravdu v dobrém období, kdy jsme schopni inflaci držet v tolerančním pásmu.“ 

Aleš Michl, guvernér (www.cnb.cz, 15. 2. 2024): „Nová bankovní rada začala svou práci v červenci 2022 – tehdy byla meziroční inflace 17,5 procenta. Změnili jsme strategii měnové politiky. A podařilo se inflaci podstatně snížit. Český statistický úřad dnes oznámil, že inflace byla letos v lednu meziročně 2,3 procenta. Obnovili jsme cenovou stabilitu, což je náš zákonný mandát. Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu.“ 

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB (sociální síť X, 14. 2. 2024): „Meziroční inflace klesla na 2,3 %, těsně k našemu cíli. Měnová politika tedy byla v roce 2022 i 2023 dostatečně přísná. Není ale vyhráno. Sazby zůstanou zvýšené, dokud nebude jasné, že inflace zůstane na 2 %. Roli bude hrát i vývoj měnového kurzu.“

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB (ČRo Plus, 17. 1. 2024, pořad Osobnost Plus): „Inflace se výrazně sníží, úrokové sazby proto budeme snižovat. Na každém zasedání ale vždy velmi pečlivě vyhodnotíme situaci.“

Petr Král, ředitel sekce měnové (ČT24, 11. 1. 2024): „Cenová stabilita je na dosah. S překlopením se do nového roku se to objeví v plné kráse. Meziroční inflace klesne s vysokou pravděpodobností do blízkosti tří procent a my budeme moci říci, že po dvou až třech letech vysokého cenového růstu jsme zpátky na cenové stabilitě, vyjádřené inflací v blízkosti našeho dvouprocentního cíle.“

Jan Frait, viceguvernér (Ekonom, 14. 12. 2023): „Považuji za možné, či dokonce žádoucí velmi opatrně přistupovat k uvolnění měnové politiky. Ne proto, aby se ekonomice lépe dýchalo, ale protože evidentně opadávají inflační tlaky.“

Karina Kubelková, členka bankovní rady (Seznam Zprávy, 22. 11. 2023): „S tím, jak bude inflace v příštím roce velmi rychle klesat, dojde i k růstu reálných mezd. Předpokládáme, že s tím se bude postupně i oživovat spotřeba domácností.“

Otázky a odpovědi

Už v roce 2021 ČNB identifikovala inflační tlaky a začala na ně jako jedna z prvních centrálních bank na světě reagovat zvyšováním úrokových sazeb. Základní úroková sazba ČNB (tzv. 2T repo sazba) během jednoho roku vystoupala na 7 %, což bylo nejvýše od roku 1999. Takto nastavené úrokové sazby byly dostatečně přísné na to, aby se inflace na počátku roku 2024 snížila do blízkosti 2% inflačního cíle ČNB.

Základní úrokovou sazbu na úrovni 7 % udržovala bankovní rada ČNB až do prosince 2023, kdy na svém jednání snížila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. V únoru a březnu 2024 bankovní rada pokračovala v postupném snižování úrokových sazeb, základní úroková sazba ČNB tak v současnosti činí 5,75 %.

Přísná měnová politika ČNB zbrzdila růst množství peněz v ekonomice vytvářených úvěrováním soukromého sektoru. Poklesla zejména dynamika úvěrování trhu nemovitostí a následně i aktivita na nemovitostním trhu. V roce 2022 a v první polovině roku 2023 k tomu přispíval i silný kurz koruny, který zlevňoval dovoz.

Vlivem výše zmíněních faktorů a díky odeznívání zahraničních nákladových tlaků inflace výrazně poklesla: celková inflace klesla z 18 % v září 2022 na 2 % v únoru 2024, jádrová inflace ve stejném období klesla ze 14,7 % na 2,8 %.

Bankovní rada však i přes dosavadní optimistický vývoj nadále spatřuje ve výhledu mírně proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že by se inflace v následujících čtvrtletích odpoutala od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma. Proto bankovní rada po svém březnovém rozhodnutí zdůraznila, že považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a k dalšímu snižování sazeb přistupovat i nadále opatrně.

Inflace a základní úrokové sazby
(v %)

Inflace a základní úrokové sazby (v %)

Hlavním nástrojem ČNB v boji proti inflaci jsou úrokové sazby. V boji s vysokou inflací v roce 2022 a v první polovině roku 2023 pomáhala také posilující koruna, která tlumila inflační tlaky dovážené ze zahraničí. Velký vliv na inflaci totiž měly dovozní ceny energií (ropy, plynu), potravin, ale i řady dalších komodit. Silná koruna také zpřísnila měnové podmínky i těm podnikům, kterým se do té doby dařilo vyhnout vysokým úrokovým sazbám ČNB díky eurovému financování.

V roce 2022 ČNB svými intervencemi na devizovém trhu bránila nadměrným výkyvům kurzu koruny a jeho dalšímu oslabování. Potřeba zásahů na podporu české koruny trvala až do října 2022. I nadále však ČNB deklarovala svoji připravenost bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Silnější kurz koruny vůči euru i dolaru tlumil nárůst cen dovážených surovin. To ve výsledku napomohlo ke snižování inflačních tlaků přicházejících ze zahraničí.

Kurz koruny 

Kurz koruny

Změna úrokových sazeb ČNB se promítá do tržních úrokových sazeb, skrze které působí na řadu dalších ekonomických veličin a s určitým zpožděním pak ovlivňuje i ceny zboží a služeb, resp. inflaci. Působení měnové politiky na inflaci probíhá několika různými cestami, které nazýváme transmisními kanály. Tyto kanály fungují souběžně, avšak některé působí na ekonomiku s větší a jiné s menší intenzitou. Zároveň také platí, že kanály mají různou délku zpoždění.

V české ekonomice hrají hlavní roli kurzový, úrokový a úvěrový kanál. Ve všech zmíněných kanálech působí změna úrokových sazeb na vývoj inflace stejným směrem: zvýšení úrokových sazeb budoucí inflaci za jinak stejných okolností snižuje a naopak snížení úrokových sazeb působí za jinak stejných okolností ve směru vyšší budoucí inflace. Následující schéma zobrazuje, jak jednotlivé kanály působí.

Vysvětlující text najdete v článcích Transmise měnové politiky v české ekonomice nebo Dopad změn sazeb ČNB do ekonomiky.

Transmise měnové politiky v české ekonomice

Změny úrokových sazeb mají nejsilnější dopad do inflace až za více než jeden rok. Měnová politika ČNB je proto vpředhledící a snaží se dosáhnout 2% inflačního cíle na tzv. horizontu měnové politiky. To je budoucí období, kde se nejvíce projeví dopad změny úrokových sazeb. Pokud tedy inflace v únoru 2024 dosáhla 2% inflačního cíle, potvrzuje se, že měnová politika ČNB byla v období před 12 až 18 měsíci (zhruba ve druhé polovině roku 2022) dostatečně přísná.

V únoru 2024 meziroční inflace dosáhla 2% inflačního cíle ČNB. V jeho blízkosti se podle poslední únorové prognózy ČNB bude pohybovat po zbytek celého letošního roku. Také na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2025, se bude tempo cenového růstu nacházet v blízkosti 2% cíle.

Celková inflace
(%)

Prognóza inflace – zima 2024 – graf 1

Zdroj: Prognóza ČNB – zima 2024

Každý měsíc se ptáme analytiků velkých bank a brokerských firem, jaká podle nich bude inflace za 12 a 36 měsíců. Z výsledků posledního průzkumu je patrné, že jejich očekávání v ročním časovém horizontu dále klesla na 2,4 %. V tříletém časovém horizontu analytici počítají s 2,3% inflací.

Inflační očekávání analytiků finančního trhu na horizontu jednoho roku
(únor 2024, v %)

Inflační očekávání analytiků finančního trhu na horizontu jednoho roku – 1R

Inflační očekávání analytiků finančního trhu na horizontu tří let
(únor 2024, v %)

Inflační očekávání analytiků finančního trhu na horizontu jednoho roku – 3R

Jak se inflace měří?

Jaké problémy mohou nastat při měření inflace?

Český statistický úřad vs. Eurostat

POZOR: Inflace publikovaná Českým statistickým úřadem (meziroční změna indexu spotřebitelských cen, CPI) se může odlišovat od inflace publikované Eurostatem (meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, HICP). Při porovnávání inflace v ČR a v ostatních zemích EU je tedy třeba vycházet z dat publikovaných Eurostatem.

Například v srpnu 2023 dosáhla celková meziroční inflace publikovaná ČSÚ 8,5 %, inflace publikovaná Eurostatem 10,1 %.

Hlavní rozdíl mezi indexy CPI a HICP pramení z odlišného přístupu k tzv. imputovanému nájemnému, které odráží náklady na vlastnické bydlení, a částečně tedy i vývoj cen nemovitostí. Zatímco v národním konceptu (CPI) je imputovanému nájemnému přikládána poměrně vysoká váha (více než 10 % spotřebního koše), v rámci HICP tato položka není.

Metodologické rozdíly mezi těmito dvěma způsoby měření cenové hladiny podrobněji rozebírá text z naší Zprávy o měnové politice (podzim 2021) Odlišnosti v měření růstu spotřebitelských cen z pohledu národního konceptu (CPI) oproti harmonizovanému indexu EU (HICP).