Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Rozhodnutí

Bankovní rada na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %. Ve stejném rozsahu zvýšila i ostatní základní sazby. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb na stávající úrovni.

Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle. Podle aktualizované prognózy sekce měnové je riziko, že se inflace na přelomu letošního a příštího roku dočasně mírně zvýší. Jádrová inflace zůstává již 6 měsíců zvýšená těsně pod 3 procenty bez tendence k poklesu. Jejího snížení je možné dosáhnout dostatečně přísnou měnovou politikou. K tomu přispěje i dnešní zvýšení sazeb.

Zrychlující dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívají k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem. Ceny rostou zejména v sektoru služeb, jehož cenová dynamika je podstatnou částí jádrové inflace. Roste i spotřeba domácností. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen nemovitostí. Podle aktualizované prognózy sekce měnové dnešní rozhodnutí povede k udržení nízkoinflačního prostředí. Nová data zároveň naznačují nižší růst ekonomiky v letošním roce oproti květnové prognóze.

Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala na horizontu měnové politiky stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná a růst množství peněz v ekonomice tak zůstal přiměřený. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Další kroky bude bankovní rada velmi pečlivě zvažovat. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události, situaci na zahraničních finančních trzích a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat působení měnové politiky na domácí úvěrovou aktivitu, ceny aktiv, zejména ceny nemovitostí, a následně na reálnou ekonomickou aktivitu a cenový vývoj.

Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.

Ekonomický vývoj

Meziroční růst HDP v prvním čtvrtletí zpomalil na 2,2 % z 2,7 % ve čtvrtém čtvrtletí 2025. Hlavním zdrojem růstu ekonomiky zůstala domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod působil proti růstu. Nezaměstnanost setrvává na nízké úrovni. Dlouhodobě nadprůměrný růst mezd přispívá k inflačním tlakům z domácí ekonomiky. Ty se promítají zejména do setrvale zvýšeného růstu cen služeb a výrazného zdražování nemovitostí. Tento vývoj je umocněn tím, že k nejrychlejšímu růstu mezd dochází dlouhodobě právě v sektoru služeb.

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce je setrvalost jádrové inflace. Dalším domácím rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný meziroční růst deficitu veřejných financí by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně cen bydlení.

Bankovní rada bude nadále i přes zklidnění konfliktu na Blízkém východě pečlivě monitorovat jeho makroekonomické dopady. Pro bankovní radu je důležité, aby se dosavadní důsledky konfliktu nepřenesly do zvýšených inflačních očekávání v Česku. Domácí ekonomika byla tentokrát vystavena nákladovému šoku za dobrých výchozích podmínek. Měnová politika zůstává po delší dobu přísná a inflace se více než dva roky nachází u cíle.

Protiinflačně naopak může působit slabý výkon některých ekonomik eurozóny a případná globální korekce cen aktiv v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty a vysokého zadlužení části vyspělých zemí. Rizikem pro globální hospodářskou aktivitu zůstávají také bariéry v mezinárodním obchodě a nejistota ohledně jejich výše. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.

Zákonný mandát

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik výhledu plnění inflačního cíle.