Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Rozhodnutí

Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle. Podle nové prognózy sekce měnové se inflace bude vlivem nárůstu cen pohonných hmot po zbytek letošního roku pohybovat v horní polovině tolerančního pásma. Jádrová inflace zůstane i nadále zvýšená a bude se rovněž pohybovat kolem 3 %.

Bankovní rada dnes rozhodovala v podmínkách mimořádné nejistoty spojené s konfliktem na Blízkém východě. K dispozici měla různé scénáře vývoje zachycující dopady jak do inflace, tak do reálné ekonomické aktivity. Bankovní rada vyhodnotila, že vzhledem k očekávanému vývoji je potřeba zachovat relativně přísnou měnovou politiku. Zrychlující dynamika úvěrů přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy nadále rostou zvýšeným tempem. Vzrostly ceny pohonných hmot. Roste i spotřeba domácností. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen služeb a nemovitostí.

Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala na horizontu měnové politiky stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná a růst množství peněz v ekonomice tak zůstal přiměřený. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události, situaci na zahraničních finančních trzích a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat působení měnové politiky na domácí úvěrovou aktivitu, ceny aktiv, zejména ceny nemovitostí, a následně na reálnou ekonomickou aktivitu a cenový vývoj.

Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.

Ekonomický vývoj

Podle předběžného odhadu (Českého statistického úřadu) ČSÚ meziroční růst HDP v prvním čtvrtletí 2026 zpomalil z 2,5 % na 2,1 %. Hlavním zdrojem růstu ekonomiky zůstala domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod působil proti růstu. Nezaměstnanost setrvává na nízké úrovni. Meziroční růst mezd dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 7,4 %. Dlouhodobě nadprůměrný růst mezd přispívá k inflačním tlakům z domácí ekonomiky. Ty se promítají zejména do setrvale zvýšeného růstu cen služeb a výrazného zdražování nemovitostí. Tento vývoj je umocněn tím, že nejrychlejší růst mezd pozorujeme dlouhodobě právě v sektoru služeb.

Výhled

Inflace se podle nové prognózy sekce měnové bude po zbytek roku pohybovat v horní polovině tolerančního pásma. V průměru dosáhne letos 2,2 %, v příštím roce 2,4 %.

HDP Česka podle prognózy sekce měnové letos vzroste o 2,5 %, v příštím roce o 2,7 %.

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce jsou makroekonomické dopady déle trvajícího konfliktu na Blízkém východě. Bankovní rada bude tyto dopady pečlivě monitorovat. Zaměří se nejen na přímé a nepřímé dopady zdražení energetických komodit na výši inflace, ale i na možné negativní vlivy na ekonomickou aktivitu a finanční podmínky. Pro bankovní radu je důležité, aby se důsledky konfliktu nepřenesly do zvýšených inflačních očekávání v Česku. Tentokrát čelí česká ekonomika nákladovému šoku v dobrých výchozích podmínkách. Měnová politika zůstává po delší dobu přísná a inflace se více než dva roky nachází u cíle. To poskytuje prostor pro důkladnou analýzu a adekvátní reakci, pokud to bude potřebné.

Domácím rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného. Protiinflačně naopak může působit slabý výkon některých ekonomik eurozóny a případná globální korekce cen aktiv v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty a vysokého zadlužení části vyspělých zemí. Rizikem pro globální hospodářskou aktivitu zůstávají také bariéry v mezinárodním obchodě a nejistota ohledně jejich výše. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.

Zákonný mandát

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik výhledu plnění inflačního cíle.