Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Rozhodnutí

Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle. Podle nové prognózy sekce měnové by se celková inflace měla po celý letošní rok nacházet pod 2 % a v příštím roce v těsné blízkosti inflačního cíle. Jádrová inflace ale zůstane zvýšená i v nadcházejících čtvrtletích.

Vzhledem k současnému i očekávanému vývoji je tak třeba držet relativně přísnou měnovou politiku oproti minulosti. Pozvolně zrychlující dynamika úvěrů přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou zvýšeným tempem. Roste i spotřeba domácností. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen služeb a nemovitostí.

Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle i poté, co pominou dočasné faktory, které ji v letošním roce snižují. To vyžaduje, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná a růst množství peněz v ekonomice tak zůstal přiměřený. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události, situaci na zahraničních finančních trzích a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat působení měnové politiky na domácí úvěrovou aktivitu, ceny aktiv, zejména ceny nemovitostí, a následně na reálnou ekonomickou aktivitu a cenový vývoj.

Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.

Ekonomický vývoj

Podle předběžného odhadu ČSÚ se HDP v závěru loňského roku zvýšil v mezičtvrtletním vyjádření o 0,5 % a meziročně byl vyšší o 2,4 %. Za celý rok 2025 ekonomika vzrostla o 2,5 %.

Hlavním tahounem domácí ekonomiky je i nadále spotřeba domácností. Naopak investiční aktivita soukromého sektoru je utlumená. Nezaměstnanost zůstává nízká. Meziroční růst mezd dosáhl ve třetím čtvrtletí 7,1 %.

Dlouhodobě nadprůměrný růst mezd přispívá k inflačním tlakům z domácí ekonomiky. Ty se promítají zejména do setrvale zvýšeného růstu cen služeb a výrazného zdražování nemovitostí. Tento vývoj je umocněn tím, že nejrychlejší růst mezd pozorujeme právě v sektoru služeb.

Výhled

Inflace se podle prognózy sekce měnové bude letos pohybovat pod 2 %. V průměru za celý rok dle prognózy inflace dosáhne 1,6 %, v příštím roce pak 2,1 %. Letošní přechodný pokles inflace odráží především dopad převedení poplatku za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet.

HDP Česka podle prognózy sekce měnové vzroste letos i příští rok o 2,9 %.

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako vyrovnaná. Rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného. Protiinflačně může naopak působit silnější kurz koruny. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Protiinflačním rizikem je slabý výkon některých ekonomik eurozóny. Stejně tak je jím případná globální korekce cen aktiv v prostředí vysoké zadluženosti vlád některých vyspělých zemí. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.

Zákonný mandát

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik výhledu plnění inflačního cíle.