Graf rizik inflační prognózy (GRIP)
8. situační zpráva 2022
Graf rizik inflační prognózy zpracovaný pro 8. situační zprávu o hospodářském a měnovém vývoji představuje odpočet od základního scénáře podzimní prognózy. Simulace je konzistentně zpracována s horizontem měnové politiky vzdáleným 15–21 měsíců, což se projevilo i v tom, pro které období je odchylka inflace vynesena na vodorovné ose (1. čtvrtletí 2024).
Nově dostupné informace od zpracování podzimní prognózy vyznívají v simulaci GRIPu v souhrnu ve směru zhruba stejné inflace na horizontu měnové politiky a mírně nižších úrokových sazeb oproti podzimní prognóze. Nejvýraznější fundamentální tlak na nižší sazby v simulaci vytvářejí – vedle vlivu vyhlazování úrokových sazeb nacházejících se na nižší výchozí hladině oproti prognóze – nově příchozí data o ekonomické aktivitě. Stejným směrem, avšak výrazně méně, působí zahraničí veličiny zejména skrze mírně nižší výhled úrokových sazeb Evropské centrální banky. Posledním faktorem působícím v tomto směru je kurz koruny, který v průběhu čtvrtého čtvrtletí setrvával na o něco silnějších hodnotách oproti prognóze. Naopak směrem k vyšším sazbám a vyšší inflaci vyznívají sekundární efekty spojené s vyšším cenovým růstem očekávaným pro počátek roku 2023.
Nad rámec GRIPu jsou proinflačními riziky možný rychlejší mzdový růst a expanzivnější fiskální politika. Významným rizikem ve stejném směru zůstává hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály. Naopak protiinflačním rizikem je vzrůstající pravděpodobnost recese v zahraničí, stejně jako výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Velkou neznámou je míra lednového přecenění zboží a služeb, které ovlivní výši meziroční inflace v průběhu celého roku 2023. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.
