Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 6. listopadu 2008

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér M. Singer, viceguvernér M. Hampl, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V. Tomšík

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sedmé situační zprávy přinášející novou makroekonomickou prognózu. Celková inflace se ve třetím čtvrtletí 2008 stále nacházela výrazně nad tolerančním pásmem inflačního cíle. Začala však výrazněji klesat a dostala se o 0,3 procentního bodu pod úroveň předcházející prognózy. Domácí ekonomika pokračovala v sestupu z vrcholu hospodářského cyklu. Postupně odeznívalo proinflační působení domácích nákladových tlaků zejména v mzdové oblasti, které bylo převáženo protiinflačním působením dovozních cen v důsledku minulého zhodnocení měnového kurzu. Výchozí inflační tlaky byly hodnoceny jako protiinflační.

Podle nové prognózy inflace začátkem příštího roku rychle poklesne k inflačnímu cíli ve výši 3 % díky odeznění dopadů cenových šoků z přelomu let 2007 a 2008, protiinflačnímu působení zhodnocení kurzu koruny a poklesu domácích cenových tlaků v důsledku zpomalení ekonomické aktivity a utlumení mzdového růstu. Na přelomu let 2009 a 2010 se pak inflace již bude nacházet na úrovni nového inflačního cíle ve výši 2 % platného od roku 2010. Prognóza očekává výrazné oslabení hospodářského růstu. Zatímco v letošním roce vykáže ekonomika ještě relativně vysoké tempo růstu, v příštím roce růst HDP poklesne pod 3 % v důsledku zpožděných dopadů zhodnocení měnového kurzu a zpomalování zahraniční poptávky. V roce 2010 dojde jen k mírnému zvýšení růstu domácího HDP v důsledku postupného oživování zahraniční poptávky. S prognózou je konzistentní pokles úrokových sazeb, následovaný jejich mírným růstem na přelomu let 2009 a 2010. Nová situační zpráva hodnotí rizika základního scénáře prognózy jako protiinflační. Riziko hlubšího a dlouhodobějšího hospodářského poklesu v zahraničí bylo zachyceno alternativním scénářem prognózy, se kterým jsou oproti základnímu scénáři konzistentní jen mírně nižší sazby při prakticky stejné trajektorii celkové a měnověpolitické inflace, ale při výrazně nižším růstu ekonomiky.

Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala novou prognózu a s ní spojená rizika. Členové bankovní rady se shodovali, že celková bilance rizik jednoznačně směřuje protiinflačním směrem a že nové informace od předcházejícího měnového jednání i od dokončení nové prognózy míří směrem k výraznějšímu snižování úrokových sazeb. Jedná se zejména o zhoršující se výhled eurozóny, pokles úrokových sazeb ve světě a výrazný propad cen komodit, energetických surovin a potravin. Protiinflačním faktorem zůstává i měnový kurz, který nadále vykazuje poměrně výrazné meziroční zhodnocení. V diskuzi o rizicích prognózy byly za potenciálně proinflační faktory označeny pouze možný pokles tempa růstu potenciálního výstupu a přetrvávající relativně vysoký růst nominálních mzdových jednotkových nákladů.

Bankovní rada konstatovala, že domácí ekonomika je v současnosti vystavena výjimečné kombinaci protiinflačních šoků nákladového, kurzového a poptávkového typu. Tato situace může mít trvalejší charakter, neboť těžiště se posunuje směrem k poptávkovému šoku. Ochlazování ekonomické aktivity v zahraničí se postupně přenáší i do domácí ekonomiky v důsledku její silné exportní orientace. V diskuzi bylo uvedeno, že tak jednoznačné kombinaci rizik čelila česká ekonomika naposledy v roce 1998, přičemž na rozdíl od roku 1998 jsou současný pokles poptávky a výrazně zhoršené fungování úvěrových trhů globálními fenomény. S ohledem na tyto skutečnosti zazněly také pochybnosti, zda k mírnému hospodářskému oživení předpokládanému novou prognózou v roce 2010 může dojít skutečně tak brzy.

Tématem rozpravy byla také rizika spojená s možným přenosem zamrznutí úvěrů v zahraničí do domácí ekonomiky. Za rostoucí riziko bylo označeno nejen financování investičních projektů, ale i provozních potřeb nefinančních podniků. Výrazné zvýšení úrokových sazeb z úvěrů na provozní financování a omezení jejich dostupnosti by vedlo ke zhoršení finanční situace podniků.

V diskuzi zazněl názor, že výraznější snížení měnověpolitické sazby není nezbytně optimální reakcí, neboť nemusí efektivně ovlivnit situaci na mezibankovním trhu a zároveň může vyslat nesprávný signál ohledně zdraví českého finančního sektoru a vyhlídkách domácí ekonomiky. Bylo rovněž poukázáno na skutečnost, že po vlně problémů v rozvíjejících se ekonomikách se koruna jako jediná měna z této kategorie vrátila zpět ke svým původním hodnotám. To lze interpretovat nejen tak, že česká ekonomika je zahraničními finančními investory nadále vnímána jako bezpečný přístav, ale i jako náznak toho, že domácí reálná ekonomika bude problémy v zahraničí ovlivněna v relativně menší míře. V této souvislosti zazněl též názor, že relativní stabilita finančního sektoru může znamenat rychlejší návrat k normálním podmínkám úvěrování v České republice oproti okolním ekonomikám. Oproti tomu zazněl názor, že pokud se naplní riziko hlubšího a dlouhodobějšího hospodářského poklesu v zahraničí, které je zachyceno v alternativním scénáři prognózy, tak k udržení inflace v okolí inflačního cíle a snížení propadu domácího hospodářského růstu bude zapotřebí úrokové sazby snižovat výrazněji.

Bankovní rada se podrobně věnovala aktuální situaci na finančních trzích. Bylo konstatováno, že existence poměrně značného rozdílu mezi dvoutýdenní repo sazbou a tříměsíční sazbou PRIBOR, jehož příčinou je vysoká kreditní prémie na mezibankovním trhu, představuje narušení měnověpolitického transmisního mechanismu. Bankovní rada v této souvislosti diskutovala návrh na snížení rozpětí mezi repo sazbou a lombardní sazbou na 0,5 procentního bodu za účelem zatraktivnění marginální zápůjční facility pro případné řešení potenciálních likviditních potřeb bank. Na podporu tohoto návrhu bylo uvedeno, že snížení rozpětí úrokových sazeb na refinancování prostřednictvím této facility by mohlo být vnímáno jako pozitivní signál. Převážil však názor, že v situaci, kdy již je zavedena dodávací facilita, jsou lombardní operace používány bankami ve velmi malé míře k pouhému technickému dolaďování při udržování povinných minimálních rezerv. Navrhovaná změna by tak měla zanedbatelný dopad.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,75 procentního bodu na úroveň 2,75 % s účinností od 7. listopadu 2008. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: guvernér Tůma, viceguvernér Singer, vrchní ředitel Řežábek a vrchní ředitel Tomšík. Viceguvernér Hampl hlasoval pro snížení repo sazby o 0,50 procentního bodu.
Zároveň bankovní rada rozhodla většinou hlasů zachovat rozpětí mezi dvoutýdenní repo sazbou a lombardní sazbou na úrovni 1 procentního bodu. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: guvernér Tůma, viceguvernér Singer, viceguvernér Hampl a vrchní ředitel Tomšík. Vrchní ředitel Řežábek hlasoval pro snížení rozpětí mezi dvoutýdenní repo sazbou a lombardní sazbou na úroveň 0,50 procentního bodu. Tímto hlasováním bankovní rada rozhodla většinou hlasů snížit diskontní a lombardní sazbu o 0,75 procentních bodů na úroveň 1,75 %, respektive 3,75 %.

Zapsal: Jan Frait, náměstek ředitelky samostatného odboru ekonomického výzkumu a finanční stability

Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: jan.frait@cnb.cz